9 As 59/2007 — Nejvyšší správní soud

18 A 42/2022- 56 - text 2318 A 42/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Martina Bobáka a Mgr. Jana Ferfeckého v právní věci žalobkyně: SANOFI sídlem rue La Boétie 54, 75008 Paříž, Francie zastoupené JUDr. Karlem Čermákem, Ph.D., LL.M., advokátem sídlem Elišky Peškové 15/735, 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Antonína Čermáka 2a, 160 68 Praha 6 za účasti: Zentiva, k.s., IČO: 49240030 sídlem U kabelovny 130/22, 102 37 Praha 10 zastoupené JUDr. Michalem Růžičkou, advokátem sídlem Vyskočilova 1566, 140 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 11. 5. 2022, čj. O-558122/D21116304/2021/ÚPV, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 5. 2022 domáhala zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „předseda Úřadu“) ze dne 11. 5. 2022, čj. O-558122/D21116304/2021/ÚPV (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým předseda Úřadu zamítl rozklad žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „Úřad“) ze dne 16. 11. 2021, o zamítnutí námitek podaných žalobkyní proti zápisu zveřejněného slovního označení zn. sp. O-558122 ve znění „IBAZEN“ (dále jen „Prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím Úřad zamítl námitky žalobkyně podané podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochranných známkách) (dále jen „zákon č. 441/2003 Sb.“). Tyto námitky směřovaly proti zápisu slovní ochranné známky ve znění „IBAZEN“ (dále též „napadené označení“ či „napadená ochranná známka“), kterou k zápisu do rejstříku ochranných známek přihlásila osoba zúčastněná na řízení. Žalobkyně námitky podala z pozice vlastníka starších slovních ochranných známek ve znění „IBAFLEX“, „IBALGIN“, „IBALNET“ a „IBALDEX“ (dále též jako „namítané ochranné známky“ či „namítaná označení“). II. Napadené rozhodnutí 3. Předseda Úřadu v odůvodnění Napadeného rozhodnutí rekapituloval závěry vyslovené Úřadem v Prvostupňovém rozhodnutí. Současně shrnul obsah podaného rozkladu a vyjádření osoby zúčastněné na řízení. V rámci přezkumu Prvostupňového rozhodnutí pak předseda Úřadu zohlednil obsah rozkladových námitek, které směřovaly toliko vůči posouzení podobnosti porovnávaných označení a závěru Úřadu o neexistenci pravděpodobnosti záměny mezi posuzovanými označeními. Předseda Úřadu zdůraznil, že žalobkyně v rozkladu nevznesla výtky vůči konstatování o shodnosti napadených a namítaných výrobků ani vůči vymezení průměrného spotřebitele a nevymezila se též proti postupu Úřadu, který nepokládal za nutné posoudit předložené doklady, jimiž namítající ve smyslu § 26 odst. 1 a násl. zákona č. 441/2003 Sb. prokazoval řádné užívání ochranné známky ve znění „IBALGIN“. Tato prvoinstanční zjištění proto předseda Úřadu nepřezkoumával. 4. Dále předseda Úřadu na str. 6 – 7 odůvodnění Napadeného rozhodnutí specifikoval skutečnosti zjištěné z rejstříku ochranných známek o celkem 4 namítaných ochranných známkách, s tím, že je dle něho zřejmé, že jsou ve vztahu k napadené ochranné známce staršími ochrannými známkami ve smyslu § 3 zákona č. 441/2003 Sb., neboť mají dřívější právo přednosti. Jde o tyto namítané ochranné známky, které jsou zařazeny do třídy 5. mezinárodního třídění výrobků a služeb: - č. 361251 ve znění „IBAFLEX“ (zapsáno do rejstříku 19. 7. 2017), - č. 186850 ve znění „IBALGIN“ (zapsáno do rejstříku dne 20. 7. 1995), - č. 374075 ve znění „IBALNET“ (zapsáno do rejstříku dne 10. 7. 2019) a - č. 374833 ve znění „IBALDEX“ (zapsáno do rejstříku dne 21. 8. 2019). 5. Následně se předseda Úřadu v odůvodnění Napadeného rozhodnutí již zabýval konkrétními hledisky pro posouzení podobnosti srovnávaných označení. Pokud jde o vizuální podobnost, přisvědčil závěru Úřadu, že při porovnání všech dotčených označení převažují odlišnosti, a tato označení tedy vykazují dostatečně rozdílný vizuální dojem. Na rozdíl od žalobkyně předseda Úřadu nepovažuje počáteční tři shodné znaky „IBA“ za dominantní prvek porovnávaných označení, neboť nestojí samostatně ani nejsou nijak vyčleněny či zdůrazněny. Koncové části porovnávaných označení „ZEN“ vs. „FLEX“, „LGIN“, „LNET“ a „LDEX“ nevykazují vizuální podobnost a výrazně se od sebe odlišují, přičemž obsahují též jiný počet znaků. S ohledem na omezenou délku porovnávaných označení bude spotřebitel rozdílům v koncové části slov věnovat stejnou pozornost, jako jejich shodující se úvodní části. Převaha odlišností, respektive konečné vizuální vyznění porovnávaných označení, povede k vyloučení jejich celkové vizuální podobnosti. Porovnávaná označení tedy dle předsedy Úřadu vykazují dostatečně rozdílný vizuální dojem. 6. Předseda Úřadu se dále neztotožnil s námitkou žalobkyně, dle které Úřad nevěnoval dostatečnou pozornost vizuálnímu porovnání napadeného označení a druhé až čtvrté namítané ochranné známky. Ačkoli předseda Úřadu připustil, že Úřad věnoval speciální pozornost namítané ochranné známce „IBAFLEX“ a mohl přistoupit k obšírnějšímu zkoumání vizuální (ne)podobnosti v případě druhé až čtvrté namítané známky, v konečném zhodnocení shledal, že postačí, když se Úřad dostatečně zabýval hlavními charakteristickými znaky napadeného označení a druhé až čtvrté namítané známky, kterými jsou identický počátek „IBA“, rozdílná koncová část „ZEN“, „LGIN“, „LNET“ a „LDEX“ i odlišný počet znaků. Odůvodnění vizuální nepodobnosti porovnávaných označení tak předseda Úřadu považoval za dostačující. 7. V rámci posouzení fonetického hlediska předseda Úřadu konstatoval, že porovnávaná označení budou vyslovována jako „I-BA-ZEN“, „I-BA-FLEX“, „I-BAL-GIN“, „I-BAL-NET“ a „I-BAL-DEX“. Dále pak akcentoval, že koncové části namítaných označení „FLEX“, „L-GIN“, „L-NET“ a „L-DEX“ obsahují foneticky výrazné souhlásky „Z“, „X“ a „G“, a proto nevykazují fonetickou podobnost s napadeným označením a přispívají k výraznému fonetickému odlišení od koncovky „ZEN“. Fonetická reprodukce napadeného označení a namítaných označení je diametrálně odlišná. Předseda úřadu, na rozdíl od žalobkyně, z tohoto hlediska nepovažuje shodnou přítomnost písmen „E“ a „N“ za okolnost, která by bez dalšího způsobovala fonetickou podobnost, neboť jsou obsažena v jiném sledu než u napadaného označení. Byť tedy dochází ke shodné výslovnosti počáteční části „I-BA“, následující části označení „ZEN“ vs. „FLEX“, „L-GIN“, „L-NET“ a „L-DEX“ vykazují výrazně odlišný zvukový dojem. Tyto rozdíly postačují k vyloučení fonetické podobnosti napadených označení. 8. Následně předseda Úřadu přisvědčil závěrům Úřadu ohledně nerozhodnosti sémantického hlediska v rámci posouzení zaměnitelnosti porovnávaných označení. Souhlasně přitom odkázal na hodnocení Úřadu, který nastínil několik možných způsobů vnímání porovnávaných označení průměrným spotřebitelem, a to i s ohledem na některé části, které mohou evokovat konkrétní spojení, včetně možnosti asociace s léčivem iboprufen. Konkrétně citoval závěr Úřadu, dle kterého v názvu namítaného označení „IBALGIN“ může být identifikován název kyseliny alginové a označení „IBAFLEX“ pak může spotřebitelům evokovat pojem „flexe“ ve smyslu pohybu v kloubu či slovo „flexibilní“. Předseda Úřadu doplnil, že napadené označení je možno rozdělit též jako „I“ - „BAZEN“, pročež nelze vyloučit ani vznik asociace s internetovým prodejem bazénů. Předseda Úřadu nakonec aproboval závěry Úřadu o tom, že průměrný spotřebitel vnímá porovnávaná označení zejména coby uměle vytvořená slova, resp. slova fantazijního původu, která obsahují významově uchopitelné části, jimž může být přisuzován určitý informační základ. Spotřebitel však při kontaktu s danými označeními nebude detailně pátrat, co by mohly určité části předmětných označení znamenat ve vztahu k nárokovanému seznamu výrobků a služeb. V konečném hodnocení převáží souhrnná fantazijnost řešených slovních útvarů bez jejich obsahového vnímání, tedy sémantické hledisko je v projednávané věci nerozhodné. 9. Pokud jde o hledisko celkového dojmu, předseda Úřadu nejprve rekapituloval závěry prezentované v Prvostupňovém rozhodnutí, následně jim pak sám přisvědčil s odkazem na nepodobnost z hlediska vizuálního a fonetického a nerozhodnost z hlediska sémantického. 10. K otázce celkové pravděpodobnosti záměny předseda Úřadu odkázal na závěr Úřadu, dle kterého průměrný spotřebitel nebude spojovat napadené označení s namítanými ochrannými známkami pouze na základě shodných počátečních písmen „IBA“. Namítané označení spotřebitelé budou s ohledem na kombinaci souhlásek a samohlásek a tvorbu slabik spíše dělit na části „IBAL“ a části „-GIN“, „-