2 Afs 213/2016 — Nejvyšší správní soud

5 Af 21/2021- 65 - text 14 5 Af 21/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: Capital Advisors s.r.o., IČO 06366074 se sídlem Lublaňská 627/12, Praha 2 – Vinohrady zastoupená JUDr. Radimem Hanákem, Ph.D., advokátem se sídlem Pujmanové 882/25, Praha 4 – Podolí proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 9. 2021, č. j. 36295/21/5100-41453-712277, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Finanční úřad pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) zajišťovacími příkazy č. j. 5620905/21/2002-00540-609327, č. j. 5621153/21/2002-00540-609327 a č. j. 5621330/21/2002-00540-609327, všechny ze dne 21. 6. 2021, a dále č. j. 5950346/21/2002-00540-609327, č. j. 5950912/21/2002-00540-609327, č. j. 5951071/21/2002-00540-609327, všechny ze dne 1. 7. 2021 (dále jen „zajišťovací příkazy“), uložil žalobkyni, aby zajistila úhradu dosud nestanovené daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), a to složením jistoty v celkové výši 3 386 668 Kč na depozitní účet správce daně za zdaňovací období září 2020 až březen 2021. Proti zajišťovacím příkazům podala žalobkyně odvolání, která žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl a tyto potvrdil. 2. Důvod, pro který správce daně považuje za pravděpodobné, že žalobkyni bude v budoucnu doměřena DPH, spočívá v tom, že se žalobkyně za předmětná zdaňovací období stala účastníkem podvodných řetězců plátců DPH, kdy žalobkyně v daňových přiznáních k DPH za předmětná zdaňovací období uplatnila nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění uvedených v oddílech B.2. příslušných kontrolních hlášení, ze kterých nebyla v řetězci články na pozici missing trader (popř. buffer) v tuzemsku DPH uhrazena nebo nebyla přiznána ve správné výši, a tudíž uhrazena do státního rozpočtu. Žalobkyně v detekovaných řetězcích vystupuje na pozici buffer. 3. Správce daně v odůvodnění zajišťovacích příkazů shrnul provedené místní šetření, hodnoty vykázané žalobkyní v přiznáních k DPH za jednotlivá zdaňovací období září 2017 až duben 2021, údaje vykázané v kontrolním hlášení, analýzu bankovních účtů vedených na žalobkyni, zapojení žalobkyně do obchodních transakcí zasažených chybějící daní včetně popisu nestandardnosti detekované v rámci fakturačního řetězce na pozici missing trader a buffer a na základě uvedených skutečností dospěl k závěru, že se žalobkyně ve zdaňovacím období září 2020 až duben 2021 zapojila do řetězce, jehož účelem je krácení DPH v rámci v rámci daňového podvodu. Dále správce daně uvedl, že na základě doposud získaných dokladů, listin a informací byly shledány objektivní okolnosti doprovázející plnění zasažená podvodem, jichž se daňový subjekt účastnil a tyto dále rozvedl. 4. Žalobkyně v podaném odvolání uvedla, že to nebyla ona, ale dodavatelé jejího dodavatele, kdo porušil některou ze svých povinností na úseku DPH. Dále namítala, že správce daně je povinen řádně odůvodnit důvodné podezření, že bude doměřena daň a existenci důvodné obavy, že tato daň nebude v době doměření pro správce daně dobytná. V odůvodnění zajišťovacích příkazů správce daně prezentuje svá zjištění ohledně velkého množství plátců DPH a že dodavatelé těchto dodavatelů někdy dříve v rámci vzájemných plnění porušili své povinnosti na úseku DPH, nicméně s těmito skutečnostmi nemá žalobkyně nic společného ani jí nejsou známy. Dále uvedla, že pokud v případě některých přijatých plnění nebyla na bankovních účtech žalobkyně dohledána příslušná platba, pak byla uhrazena formou hotovostní, o čemž vždy existuje pokladní doklad. Tyto skutečnosti žalobkyně správci daně ještě předloží. Žalobkyně dále namítala, že pokud jde o otázku transakcí mezi ní a jejími dodavateli, faktické provedení zdanitelného plnění správce daně nikdy nerozporuje. 5. V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaný k odvolacím námitkám odkázal na judikaturu správních soudů a uvedl, že okolnosti, které mohou nasvědčovat tomu, že daňový subjekt realizuje obchodní transakce v rámci řetězce transakcí zatížených podvodem na DPH, mohou být zdrojem odůvodněných obav správce daně. K předpokladu budoucího stanovení daně žalovaný uvedl, že řetězce transakcí jsou přehledně vyobrazeny v bodu 3.1 zajišťovacích příkazů, upozornil, že na počátku řetězců stály společnosti, u nich došlo k narušení neutrality daně, popsal nestandardnosti v řetězcích, zejména virtuální sídlo, absence provozovny, absence webových stránek, neobvyklý razantní nárůst plnění od srpna 2020, absence registrace k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, absence úhrad na účtu, absence bezhotovostních plateb dodavatelům apod. K příčinné souvislosti a objektivním okolnostem žalovaný uvedl, že žalobkyně vědět měla a mohla o vlastní účasti v podvodu na DPH, když za zdanitelná plnění nehradila bezhotovostně, ale sama za uskutečněná zdanitelná plnění přijímala peněžní prostředky bezhotovostně. Zdanitelná plnění žalobkyni poskytovaly společnosti, které se nijak neprezentovaly prostřednictvím internetu, dle veřejně dostupných zdrojů neplnily zákonné povinnosti a současně měly sídla na adresách s velkým počtem sídel jiných ekonomických subjektů. Na základě uvedeného dospěl žalovaný k závěru, že jednotlivé subjekty v řetězci vykazují de facto totožné či obdobné rizikové znaky a mezi žalobkyní a jejími dodavateli nejsou poskytovány žádné bezhotovostní úhrady. Žalovaný dále doplnil, že tyto indicie vzbuzují zcela konkrétní pochybnosti o opakované účasti žalobkyně v podvodných řetězcích, ovšem v další fázi řízení bude nutné objasnit především ze strany žalobkyně řadu skutečností. Žalovaný dále dospěl k závěru, že struktura majetku žalobkyně, resp. její ekonomické ukazatele, nezavdávají předpoklad, že by v budoucnu byla daň uhrazena bez potíží. K pokusu žalobkyně o vyvedení exekvovaných prostředků z bankovního účtu na základě tvrzení, že tyto prostředky potřebuje pro svých 52 zaměstnanců, žalovaný uvedl, že na základě výsledků z vyhledávací činnosti dospěl k závěru, že pravděpodobně byl celý seznam zaměstnanců předložený žalobkyní vytvořen uměle za účelem vyvedení majetku postiženého správcem daně. K odvolacím bodům se dále žalovaný postupně vyjádřil, kdy rozlišil námitku řádné ekonomické činnosti, ekonomického ohrožení, užití nejzazšího prostředku, neznalosti žalobkyně o dalších článcích řetězce, nedostatek skutečností v daňovém spise, absenci rizikových znaků dodavatelů a absenci objektivních okolností a majetkovou situaci žalobkyně. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobkyně 6. Žalobkyně namítá absenci náležitého popisu důvodnosti doměření a její vědomé účasti na řetězci zasaženém chybějící DPH. Správce daně je povinen v zajišťovacím příkazu řádně odůvodnit budoucí pravděpodobnost stanovení daňové povinnosti na základě nyní zahájené daňové kontroly, a to přezkoumatelným způsobem. Žalobkyně k tomu upozorňuje, že zde tíží důkazní břemeno správce daně. Správce daně identifikuje okolnosti týkající se společností obsažených v identifikovaném řetězci, s nimiž ovšem z velké většiny žalobkyně nebyla v žádné obchodní interakci. Určuje-li státní registr, že dotyčná osoba je spolehlivým plátcem, žalobkyni nezbývá, než se spolehnout na tento registr a dále nepátrat po otázce, zda subjekt plní své daňové povinnosti. Žalobkyně namítá, že jediná relevantní skutečnost předestřená správcem daně k unesení vědomostního testu je okolnost, že úplata za plnění probíhala bezhotovostní formou, kdy toto je ovšem dle žalobkyně zcela nedostatečné. Důvodem pro vydání zajišťovacích příkazů nemůže být pouze ta skutečnost, že přijala plnění zasažené chybějící DPH. V takovém případě by se jednalo o tautologii, jelikož by samotné přijetí plnění bylo považováno za okolnost svědčící o tom, že příjemce plnění měl vědět, že toto plnění bylo zasaženo chybějící DPH. 7. Žalobkyně dále namítá, že otázka způsobu úhrady je otázkou smluvních ujednání mezi žalobkyní a jejími dodavateli, veškeré transakce byly vždy řádně uhrazeny a pokud v konkrétním případě nebyla přijatá faktura uhrazena bankovním převodem, byla uhrazena hotovostní formou, o čemž vždy existuje pokladní doklad. Správce daně tak neunesl důkazní břemeno, když uvedl pouze tuto skutečnost. Správce daně obdobně hodnotil hotovostní způsob platby mezi žalobkyní a jejími odběrateli, dle názoru žalobkyně však tento způsob plateb není ničím nezákonným, ale jedná se naopak o státem aprobovaný způsob úhrady závazků. Žalobkyně doplňuje, že v rámci odvolacího řízení doložila daňové doklady se všemi zákonnými náležitostmi, a stejně tak o předání hotovosti mezi žalobkyní a jejími dodavateli existují řádné pokladní doklady, které budou prověřeny v rámci probíhající daňové kontroly. 8. Jde-li o dřívější nedoplatky na daních, šlo o nedopl