7 As 24/2007 — Nejvyšší správní soud

6 A 25/2024- 47 - text 9 pokračování 6 A 25/2024 6 A 25/2024-47 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobkyně: Kverulant.org o.p.s., IČ 28925165 sídlem Pražská 1148, Praha 10 zastoupená advokátem JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D. sídlem Vinohradská 34/30, Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad štolou 936/3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 3. ledna 2024, č. j. MV-157016-10/SO- 2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [1] Žalobce napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru veřejných zakázek jako povinného subjektu (dále také jen „ministerstvo nebo povinný subjekt“), ze dne 14. 11. 2023, čj. MV-140407-8/VZ-2023. Správním rozhodnutím byla částečně odmítnuta žádost žalobce o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o přístupu k informacím nebo zákon“). Žádost byla podána dne 18. 8. 2023, částečné odmítnutí bylo odůvodněno podle ust. § 15 odst. 1 zákona z důvodu uvedeného v ust. § 9 odst. 1 zákona, část informace se týkala informací, které dodavatel označil za obchodní tajemství (rozhodnutí o schválení technické způsobilosti hromadné přestavby pro vozidla a dokumentace o certifikované zkoušce při vysokorychlostním nárazu pro vozidla, která používá policie). [2] Žalobce napadl rozhodnutí v celém rozsahu, domáhal se jeho zrušení, včetně zrušení prvostupňového správního rozhodnutí, a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení, a zároveň toho, aby soud poskytnutí informací povinnému subjektu nařídil. Podle názoru žalobce je smysl a účel žádosti zřejmý, jímž bylo ověření, zda budou vozidla dodaná ministerstvu dodavatelem vyhovovat veškerým bezpečnostním požadavkům (v případě tzv. PIT manévru, jímž je řízený náraz služebního vozidla policie do pronásledovaného vozidla, aby nedošlo k ohrožení ostatních účastníků silničního provozu). Uvádí, že odůvodnění, proč odmítnuté informace obsahují skutečnosti, které tvoří předmět obchodního tajemství, nejsou konkrétní. Nesouhlasí s tím, jak žalovaný a ministerstvo vypořádávají žalobcem uváděnou judikaturu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2004, čj. 7 A 118/2002-37), neboť ta se týkala dříve upraveného institutu obchodního tajemství. Skutečnosti obchodního, výrobního nebo technického charakteru se vážou jak k obchodnímu tajemství jak podle dřívější, tak podle současné právní úpravy (tedy po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb.). Podle názoru žalobce se předmět obchodního tajemství v jeho rozšířeném vymezení podle ust. § 504 občanského zákoníku netýká objektů obchodního tajemství, jak byly ve vztahu k dodavateli konstatovány. Žalobcem namítaná judikatura se týká otázek předmětu přezkoumatelného odůvodnění s poukazem na případnou existenci obchodního tajemství, nikoliv předmětu obchodního tajemství. [3] Žalobce dále namítá, že nepřezkoumatelné je napadené i prvostupňové správní rozhodnutí v dalších aspektech, neboť podle jeho názoru povinný subjekt podrobně a vyčerpávajícím způsobem neodůvodnil, jaké informace obsažené v požadovaných dokumentech považuje za obchodní tajemství, kdy povinný subjekt musí ke každé odepřené informaci objasnit, v čem spatřuje naplnění všech znaků obchodního tajemství. Neobstojí ani to, pokud nějaký podnikatel určité skutečnosti ve smlouvě označil jako obchodní tajemství. Předmětem ochrany podle ust. § 9 odst. 1 zákona není určitý dokument jako celek, ale skutečnosti v dokumentu uvedené, které splňují definiční znaky stanovené zákonem. Pouze určitá část požadovaného dokumentu zpravidla obsahuje informace, které bude možné legitimně považovat za obchodní tajemství. Pokud je žádána kopie určitého dokumentu, nelze odmítnout část této kopie jen proto, že dotčený dokument obsahuje některé skutečnosti vykazující znaky obchodního tajemství, povinný subjekt se musí zabývat každým údajem ve smlouvě obsažených a u každého z nich individuálně posoudit, zda splňuje znaky obchodního tajemství, nemůže tak obstát paušální odmítnutí poskytnutí informace. Z odůvodnění rozhodnutí pak nelze zjistit, zda měl povinný subjekt tyto informace vůbec k dispozici, když zmiňuje, že je má ministerstvo dopravy. Pokud je k dispozici neměl, nemohl posoudit důvody pro neposkytnutí informace. [4] Dále žalobce namítá, že u informací obsažených v rozhodnutí orgánu veřejné moci, je z povahy věci zřejmé, že jde o informace spoluvytvořené žalovaným a mající původ v jeho činnosti. Byť informace uvedené v těchto rozhodnutích mohly být povinnému subjektu předány jeho smluvním partnerem, byly ze strany žalovaného zpracovány a zahrnuty do výstupu jeho činnosti. Dále namítá, že určitá skutečnost musí být za obchodní tajemství označena již před podáním žádosti o informace. [5] Žalobce dále uvádí, že podle jeho názoru ze strany povinného subjektu a žalovaného šlo o formalismy, které brání tomu, aby byl zjištěn a ověřen předmět plnění v aspektu mimořádně důležitých bezpečnostních parametrů dodaných vozidel s ochrannými rámy za vynaložené veřejné prostředky, a tedy toho, zda využití veřejných prostředků bylo hospodárné. [6] Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl ji zamítnout jako nedůvodnou, přičemž poukázal na odůvodnění správních aktů a proběhlé správní řízení. V rozhodnutí povinného subjektu je konkrétně uvedeno, že protokoly o certifikovaných zkouškách vozidel obsahují důvěrné informace a podléhají obchodnímu tajemství. Homologace vozidel byla schválena ministerstvem dopravy, kdy garantem pro zkoušky je certifikovaná zkušebna, jejíž protokol má k dispozici rovněž ministerstvo dopravy. V obsahu protokolu jsou informace, které považuje dodavatel za obchodní tajemství, a důvěrné vývojové informace snadno zneužitelné konkurencí, proto tento protokol o zkoušce nebyl poskytnut. K namítané judikatuře poukazuje na to, jak na ni reagoval v odůvodnění napadeného rozhodnutí. [7] K vyjádření žalovaného podal žalobce repliku, v níž setrval na své argumentaci. [8] Při ústním jednání účastníci na svých procesních stanoviscích setrvali, soud při tomto ústním jednání nedoplňoval řízení o důkazy, které žalobce uváděl v podané žalobě, neboť se pojmově nejedná o důkazy (jsou to součásti správního spisu, který soudu předkládá žalovaný, navíc se nejedná o sporné skutečnosti, neboť jsou to vydaná správní rozhodnutí). [9] V odůvodnění prvostupňového správního rozhodnutí je mj. uvedeno, že institut obchodního tajemství byl upraven v ust. § 17 až 20 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., k čemuž se vázala i judikatura. Tento obchodní zákoník byl zrušen a ode dne 1. 1. 2014 je institut obchodního tajemství nově upraven v ust. § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle názoru povinného subjektu je argumentace zavádějící, když na současný případ používá judikaturu, která se vázala k dřívější právní úpravě. Povinný subjekt uvedl, že posuzuje a vypořádává existenci a povahu znaků, které tvoří pojem obchodního tajemství, když zároveň zohledňuje ust. § 218 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V případě informací, které povinný subjekt nezveřejnil, se jedná o údaje, které dodavatel označil za obchodní tajemství, uveřejnění informací by mohlo toto právo dodavatele porušit a jde o informace, které poskytují dodavateli konkurenční výhodu proti ostatním dodavatelům, je možné tyto údaje objektivně definovat a popsat, je možné je ocenit v penězích, nejsou běžně známé v daném segmentu trhu, týkají se podniku dodavatele a dodavatel tyto informace tají a aktivně zajišťuje, aby nebyly dostupné. Dále je v odůvodnění uvedeno, že protokoly o certifikovaných zkouškách obsahují důvěrné informace a podléhají obchodnímu tajemství, kdy právo k obchodnímu tajemství uplatňuje dodavatel. Homologace byla schválena ministerstvem dopravy. Obsah protokolu, jehož součástí jsou i informace, které považuje dodavatel za obchodní tajemství a důvěrné vývojové informace snadno zneužitelné konkurencí, tak nebyly poskytnuty. Informace z protokolů o certifikovaných zkouškách, vztahující se k technickým výsledkům prováděné zkoušky, k technickým údajům testovaného vozidla, a fotodokumentace k těmto výsledkům obsažená v předmětných protokolech, představují obchodní tajemství, neboť se jedná o důvěrné vývojové informace, technická data, technické parametry a závěrečné výsledky testování vozidel snadno zneužitelné konkurencí, které mohou poskytovat konkurenční výhodu při ucházení se o budoucí veřejné zakázky na vozidla s ochranným rámem, a které dodavatel udržuje v systémovém utajení, neboť do tohoto vývoje vozidle a jejich následného testování a homologace dodavatel vynaložil nemalé finanční prostředky. Jedná se o jedinečné know-how dodavatele, které v jeho p