5 As 7/2011 — Nejvyšší správní soud

6 A 68/2022- 34 - text 9 6 A 68/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: X. X. bytem X. zastoupen advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1 proti čému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 7. 2022, č.j. MV-113971-4/SO-2022 takto: I. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 26. 7. 2022, č.j. MV-113971-4/SO-2022, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11.228 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Matěje Šedivého, advokáta. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 2. 5. 2022, č.j. OAM-13888-27/TP-2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla zamítnuta žádost žalobce o povolení k trvalému pobytu na území. II. Napadené rozhodnutí 2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnul dosavadní průběh řízení a dále uvedl, že k žádosti o povolení k trvalému pobytu je cizinec povinen předložit doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území. V případě žalobce nebyly žádné společně posuzované osoby zjištěny. Částku, jejíž minimální úhrnný měsíční příjem musel žalobce doložit, správní orgány spočítaly na 14 371 Kč. Důvodem zamítnutí žádosti žalobce bylo neprokázání zajištění prostředků k trvalému pobytu na území. 3. Dle názoru správních orgánů žalobcem předložené doklady neosvědčovaly žalobcův stálý a pravidelný příjem. Žalobce byl vyzýván k doplnění žádosti, přičemž v případě projednatelné žádosti doprovázené požadovaným dokladem jde spíše o nadstandardní poučení. V průběhu odvolacího řízení žalobce doložil další doklady, ale dle názoru žalovaného se jednalo o takové doklady, které mohl doložit již v průběhu řízení před prvostupňovým orgánem. V pobytových věcech cizinců se plně uplatňuje koncentrační zásada. Nadto jsou na základě smlouvy o důchodu žalobci poskytovány finance do doby, než opětovně získá právo pobytu na území, maximálně po dobu 18 měsíců, poté bude opět bez příjmů. Tento příjem proto nelze považovat za stálý a pravidelný příjem zajištěný do budoucna. Smlouva o důchodu by obecně byla akceptovatelným titulem příjmů, ale žalobce stálý a pravidelný příjem neprokázal. 4. K posuzování přiměřenosti zásahu napadeného rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce nebyly správní orgány povinny, a žalobce jej ani nenamítal. III. Žaloba 5. Žalobce požadoval zrušení napadeného rozhodnutí. 6. V žalobě namítal, že v průběhu správního řízení ztratil dlouhodobý pobyt a tím i právo provozovat vlastní výdělečnou činnost, pročež doložil smlouvu o úhradě výživného ve svůj prospěch uzavřenou se sestrou a švagrem. Částka výživného činila 550 eur měsíčně, což přesahuje součet životního minima a nákladů na ubytování. Dále žalobce průběžně dokládal potvrzení o souvisejících úhradách, žalovaný však přesto dospěl k závěru, že se na tyto důkazy vztahuje koncentrace řízení a byť by smlouva o výživném byla legitimním titulem, tak žalobce neprokázal, že uvedenou částku skutečně dostává. 7. Napadené rozhodnutí považuje žalobce za nezákonné také proto, že žalovaný nevypořádal všechna tvrzení žalobce. Žalobce uvedl nové skutečnosti vzniklé po vydání prvostupňového rozhodnutí, tj. nově doložil pracovní smlouvu, mzdové pásky a dodatek nájemní smlouvy. Z nich vyplývá, že je třeba zohlednit existenci nové společně posuzované osoby a její příjem. Žalovaný na nové skutečnosti vůbec nereagoval, ačkoliv tak byly zhojeny nedostatky podané žádosti. IV. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. 9. Žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a dále uvedl, že žalovanému bylo doručeno pouze potvrzení o zajištění ubytování bez uvedení odůvodněných nákladů na bydlení nebo smlouvy o nájmu bytu či jejího dodatku. V případě žalobce bylo proto třeba počítat s částkou nejvyšších normativních nákladů stanovených pro účely příspěvku na bydlení pro dvě osoby, a to za předpokladu, že je X. X. společně posuzovanou osobou, což však žalobce neprokázal. Z dodatku ke smlouvě o nájmu bytu, kterou žalovaný neměl k dispozici, vyplývá pouze, že je novým spolubydlícím. Pracovní smlouvu spolubydlícího a její dodatek měl žalobce doložit v průběhu řízení před správním orgánem prvního stupně. Žalobce byl o společně posuzovaných osobách opakovaně poučen a v rámci řízení před správním orgánem prvního stupně na to nijak nereagoval. Tyto nedostatečné podklady však vliv na výsledek správního řízení neměly. Žalobce také od 1. 7. 2022 nedisponuje žádným povoleným pobytem, a proto by s přítelem byt užívat neměl. V. Jednání před soudem 10. K ústnímu jednání před Městským soudem v Praze, které soud nařídil na 17. 1. 2024, se účastníci řízení nedostavili. Soud proto jednal v jejich nepřítomnosti. VI. Posouzení věci Městským soudem v Praze 11. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. 12. Žaloba je důvodná. 13. Dle § 75 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže (...) cizinec nepředloží doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (...). 14. Dle § 71 odst. 1 zákona o pobytu cizinců se za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území považuje doklad prokazující, že příjem cizince je pravidelný a úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území [§ 42c odst. 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem nebo částky, kterou cizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob. Jde-li o cizince podle § 66 může být tento doklad nahrazen dokladem o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů. Za příjem podle věty první se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije. Příjem cizince lze prokázat zejména potvrzením zaměstnavatele o výši průměrného čistého měsíčního výdělku, jde-li o příjmy ze závislé činnosti, nebo rozhodnutím o stanovení daně z příjmů fyzických osob, jde-li o příjmy ze samostatné činnosti za poslední zdaňovací období. 15. Dle § 7 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, se za započitatelné příjmy pro účely tohoto zákona považují a) příjmy ze závislé činnosti uvedené v zákoně o daních z příjmů, b) příjmy ze samostatné činnosti uvedené v zákoně o daních z příjmů (...) e) ostatní příjmy uvedené v zákoně o daních z příjmů, při kterých dochází ke zvýšení majetku (...). 16. Dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky. 17. Dle § 4 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, společně se pro účely tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak, posuzují (...) d) jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby. 18. Soud nejprve vypořádá námitku žalobce týkající se pominutí podkladů doložených po vydání prvostupňového rozhodnutí, protože závěr o existenci koncentrace v řízení determinuje, které podklady měly správní orgány vzít v úvahu a jaký skutkový stav z nich zjistily. 19. Soud stručně shrnuje, že součástí správního spisu je pracovní smlouva žalobce ze dne 20. 12. 2017 spolu s dodatky, z nichž vyplývá, že smlouva byla prodloužena na dobu neurčitou, a potvrzení o zaměstnání dokládající zaměstnání žalobce od 1. 1. 2018 do 31. 5. 2021. Ze sdělení zaměstnavatele žalobce v