5 As 12/2011 — Nejvyšší správní soud

8 A 112/2023- 49 - text 12 8 A 112/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobců proti žalovanému 1) Město Police nad Metují, IČO: 00272949 se sídlem Masarykovo náměstí 98, 549 54 Police nad Metují, 2) Obec Božanov, IČO: 00272515 se sídlem Božanov 110, 549 74 Božanov, oba zastoupeni Mgr. Sandrou Podskalskou, advokátkou, se sídlem Údolní 33, 602 00 Brno Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu takto: I. Schválení Plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2023-2032 žalovaným, k němuž došlo sepsáním Protokolu o schválení Plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2023-2032 a vypořádání připomínek ze dne 26. 6. 2023, č. j. MZP/2023/620/1256, ENV/2023/482045, bylo nezákonným zásahem do práv žalobců. II. Žalovanému se ukládá, aby Protokol o schválení Plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2023-2032 a vypořádání připomínek ze dne 26. 6. 2023, č. j. MZP/2023/620/1256, ENV/2023/482045, zrušil a o této skutečnosti informoval dotčené obce a kraje, a to do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovanému se ukládá, aby Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2023-2032 odstranil z ústředního seznamu orgánu ochrany přírody a krajiny, a to do tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení protokolu dle výroku II. tohoto rozsudku. IV. Žalovanému se ukládá, aby ve lhůtě deseti dnů ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení protokolu dle výroku II. tohoto rozsudku pokračoval v projednávání návrhu Plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2023-2032. V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 16 729,20 Kč k rukám jejich právní zástupkyně, a to do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce č. 1 je městem sdruženým v Dobrovolném svazku obcí Policka, IČO: 75017270, se sídlem Masarykovo náměstí 98, 549 54 Police nad Metují („DSO Policka“), ve smyslu § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném a účinném znění. Žalobce č. 2 je obcí a členem dobrovolného svazku obcí DSO Broumovsko, IČO: 67438539, se sídlem Klášterní 1, 550 01 Broumov („DSO Broumovsko“). 2. Území žalobců náleží do Chráněné krajinné oblasti Broumovsko („CHKO Broumovsko“). Na základě § 38 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném a účinném znění („ZOPK“), se pro CHKO Broumovsko pravidelně zpracovává plán péče. Plán péče pořizuje dle § 38 odst. 2 a § 78 odst. 8 ZOPK žalované Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny (dále jen „Agentura“). 3. Z údajů webové aplikace agentury Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody na adrese https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=2335, předchozí plán péče pro CHKO Broumovsko, č. j. 48807/ENV/13-1694/620/13 („předchozí plán péče“), byl schválen dne 23. 8. 2013 s platností ode dne 1. 1. 2013 do dne 31. 12. 2022. Aktuálně platný plán péče, č. j. MZP/2023/620/1256 („nový plán péče“) byl schválen dne 26. 6. 2023 a platí ode dne 1. 1. 2023 do dne 31. 12. 2032. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobci spatřují nezákonný zásah do svých procesních práv při přijímání nového plánu péče v tom, že s nimi tento nebyl projednán ve smyslu § 38 odst. 4 ZOPK. Žalobci se o nezákonném zásahu – o procesním pochybení při schvalování nového plánu péče a o schválení nového plánu péče s nezákonným obsahem – dozvěděli dne 28. 6. 2023, kdy jim byl doručen protokol o schválení nového plánu péče. 5. Tím, že žalovaný návrh nového plánu péče neprojednal s žalobci (a jinými dotčenými obcemi a krajem), jak požaduje § 38 odst. 4 ZOPK, závažným způsobem zkrátil jejich procesní práva. Žalobci v důsledku toho neměli dostatečnou příležitost ovlivnit podobu nového plánu péče a zapojit se do vytváření úpravy týkající se jejich území. 6. Dle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území, v platném a účinném znění (dále jen „vyhláška“), orgán ochrany přírody příslušný k zajištění zpracování plánu péče zahájí zpracování návrhu plánu péče nejméně jeden rok a u chráněných krajinných oblastí nejméně dva roky před ukončením platnosti dosavadního plánu péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno nejméně půl roku a u chráněných krajinných oblastí nejméně jeden rok před ukončením platnosti dosavadního plánu péče. 7. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky měl žalovaný oznámení zveřejnit nejpozději dne 31. 12. 2021. Oznámení však bylo zveřejněno až dne 20. 4. 2023, tedy více než rok a čtvrt po uplynutí stanovené lhůty, a dokonce v době, kdy již předchozí plán péče pozbyl platnosti. Od samotného zveřejnění oznámení do okamžiku schválení nového plánu péče pak uplynuly zhruba jen dva měsíce. Dotčené obce, kraje a vlastníci byli vyzváni k podání připomínek do dne 10. 5. 2023, resp. do dne 26. 5. 2023 (k žádosti o prodloužení lhůty). 8. Ačkoliv vyhláška ani ZOPK nestanoví minimální lhůtu, která má být poskytnuta k projednání návrhu plánu péče a k uplatnění připomínek, z § 7 odst. 1 vyhlášky je zjevné, že lhůta 20 (resp. 36) dnů není s ohledem na rozsáhlost materiálu přiměřená. Vyhláška stanoví, že návrh plánu péče má být zveřejněn k nahlédnutí nejpozději rok před koncem platnosti dosavadního plánu péče. Vyhláška tak jasně počítá s tím, že po dobu minimálně jednoho roku bude návrh projednáván a upravován dle výsledku projednání a dle připomínek. Zkrácení takto dlouhé doby na 20 (resp. 36) dnů pak nemůže plnit účel ve vyhlášce, ale i zamýšlený zákonem o ochraně přírody a krajiny. 9. Konkrétně žalobci v poskytnuté krátké lhůtě neměli šanci návrh nového plánu péče podrobně nastudovat. Nemohli si ani obstarat různá odborná posouzení, která by jim umožnila kvalifikované zhodnocení návrhu a uplatnění plnohodnotných připomínek. Žalobci tak v důsledku poskytnutí krátké lhůty nemohli naplno realizovat svá procesní práva, která jim jsou v procesu tvorby a schvalování plánu péče garantována. Následkem toho byl schválen plán péče, který neprošel řádným zhodnocením ostatními aktéry procesu jeho tvorby a který tak obsahuje úpravu, jež zcela neodpovídá potřebám řešeného území. 10. Zkrácení doby veřejného projednávání návrhu plánu péče z 1 roku na 20 (resp. 36) dnů představuje další zásah, jímž byla zkrácena procesní práva žalobců v procesu tvorby a schvalování nového plánu péče. 11. Žalobci dále zopakovali své připomínky, kterými se bránili navržené úpravě. Žalobce č. 1 namítal zákaz umisťovat na území CHKO Broumovsko větrné a solární elektrárny a žádal vymezit zóny, kde by byla výstavba větrných a fotovoltaických elektráren možné. To žalovaný rovněž odmítl s tím, že k tomu nemá pravomoc. 12. Žalobci dále namítli, že vypořádání připomínek nelze v žádném případě považovat za dostatečné. Žalovaný ve vypořádání v podstatě jen jinými slovy a v delším rozsahu opakuje to, co bylo napsáno již v předloženém návrhu nového plánu péče. K argumentu žalovaného ve vztahu k fotovoltaickým elektrárnám je nutno poznamenat, že nový plán péče zakazuje jejich umisťování v celé řešené lokalitě, tedy i v zastavěných územích. Žalovaný dále sice uvádí, že i přes zákaz větrných a fotovoltaických elektráren lze v CHKO Broumovsko zřizovat i jiné zdroje obnovitelné energie. Již však nekonkretizuje jaké a tím spíše nezdůvodňuje, proč zrovna jiné zdroje jsou v souladu s ochranou přírody a krajiny v CHKO Broumovsko. 13. Žalovaný se ve vypořádání vůbec nezabýval argumentem žalobce č. 1, že v praxi nejsou střety ptáků a netopýrů s větrnými elektrárnami časté. K absolutnímu zákazu umisťování větrných a solárních elektráren na tak velkém území, jako je celé CHKO Broumovsko, lze přistoupit jen v naprosto výjimečných případech. Nejvyšší správní soud ve svém nedávném rozsudku ze dne 20. 7. 2023, č. j. 1 As 301/2021-150, vymezil podmínky, kdy lze k absolutnímu zákazu přistoupit. Absolutní zákaz je na místě ve zcela výjimečných případech, kdy je dána vysoká míra potřeby chránit jiné zájmy, které by byly jinak vysoce ohroženy zánikem. Zákaz pak musí být náležitě odůvodněn. Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku sice posuzoval zákaz výstavby větrných elektráren v zásadách územního rozvoje, i přesto lze dle názoru žalobců jeho závěry vztáhnout i na zákaz obsažený v plánu péče. 14. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 4 Ao 5/2010-48, uvádí, že zákaz umísťování větrných elektráren by měl být odůvodněn určitými specifiky konkrétních oblastí v rámci kraje a vztahovat se pouze k těmto vybraným územím. 15. Požadavky nastavené judikaturou Nejvyššího správního soudu nový plán péče nesplňuje. Odůvodnění zákazu umisťovat větrné a fotovoltaické elektrárny na území celé CHKO Broumovsko