1 Az 10/2025 – Městský soud v Praze

1 Az 10/2025- 39 - text  10 1 Az 10/2025- [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci žalobce: A. A., narozeného dne X, státní příslušnost: X, t. č. zajištěn v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, Poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2025, č. j. MV-73123-3/OAM-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím zastavil řízení o opakované žádosti žalobce o mezinárodní ochranu podle § 11a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě uvedl, že důvodem podání opakované žádosti o mezinárodní ochranu byla existence nových skutečností, které z objektivních důvodů nebyl schopen uvést v řízeních o jeho předchozích žádostech o mezinárodní ochranu. Správní orgán mu však vůbec nedal možnost tak učinit a rovnou řízení o jeho třetí žádosti zastavil s tím, že žalobce žádné důvody pro udělení mezinárodní ochrany neuvedl. Vzhledem k tomu, že žalobci nebyl umožněn pohovor, a tím se vyjádřit k důvodům své žádosti, který měl prokázat oprávněnost jeho žádosti, se měl žalovaný opakovanou žádostí žalobce zabývat v intencích nově navržených důkazů. Dle žalobce došlo k podstatné změně okolností důvodů uvedených v § 12 a § 14a zákona o azylu, žalovaný tak pochybil, protože rozhodl na základě nedostatečně zjištěných skutečností. Žalobce neví, jak mohl žalovaný posoudit důvody jeho žádosti, pokud nebylo žalobci dovoleno je uvést, a s tím souvisí i pochybnost žalobce o tom, jak mohl žalovaný vycházet z informací shromážděných v průběhu řízení a posoudit je s důvody žádosti. 3. Žalobce dále proti odůvodnění žalovaného v napadeném rozhodnutí namítl, že žádného poučení o tom, že s ním nebude veden pohovor k opakované žádosti, se mu nedostalo, a kdyby to věděl, prezentoval by veškeré skutečnosti, na kterých závisí jeho opakovaná žádost. 4. Žalovaný se dle žalobce rovněž nedostatečně zabýval otázkou, zda by vycestování žalobce bylo nepřiměřeným zásahem do jeho rodinného a soukromého života, a zda tedy nejsou dány důvody dle § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu. Ze všech těchto důvodů je podle žalobce napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné a hrubě nepřiměřené. 5. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 6. Součástí žaloby byl také návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, který soud usnesením ze dne 6. 6. 2025, čj. 1 Az 10/2025-13, žalobě nepřiznal. Toto usnesení nabylo právní moci dne 8. 7. 2025. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný uvedl, že podaná žaloba nezpochybnila zákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný posoudil důvody další opakované žádosti žalobce o mezinárodní ochranu a provedl srovnání s tvrzeními, která žalobce učinil v předchozích řízeních, neshledal přitom žádné azylově relevantní skutečnosti. Žalobce takové skutečnosti neuvedl dokonce ani v samotné žalobě. Žalovaný proto odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, jakož i předchozí rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany žalobci ze dne 2. 8. 2018. 8. Námitku žalobce o nedostatečném poučení o dalším průběhu řízení žalovaný shledal nedůvodnou, neboť není povinností pracovníka přijímacího střediska, aby žadatele naváděl k tomu, co má udělat, aby byl se svou žádostí úspěšný, navíc žalobce nijak nekonkretizoval, o jaká konkrétní práva v důsledku absentujícího poučení se nemohl v řízení opřít. Podstatné je, že pracovník příjímacího střediska předal žalobci formulář s poučením o další opakované žádosti a toto poučení žalobce vlastnoručně dne 2. 5. 2025 podepsal. Proto žalobce konstatuje, že byl o neprovádění pohovoru v daném případě žalobce dostatečně poučen. 9. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 10. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobce podal další opakovanou žádost o mezinárodní ochranu, a to v zařízení pro zajištění cizinců dne 2. 5. 2025. Žalobce byl totiž dne 26. 4. 2025 zajištěn na základě rozhodnutí Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy o zajištění za účelem správního vyhoštění z téhož dne, čj. KRPA-136138-14/ČJ-2025-000022-ZSV, podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců na dobu 90 dnů. Rozhodnutím ze dne 26. 4. 2025, čj. KRPA-136138-12/ČJ-2025-000022-ZSV, bylo žalobci uloženo správní vyhoštění podle § 119 odst. 2 písm. b) bodu 3, 4, a 9 zákona o pobytu cizinců na dobu 4 let mimo jiné za nelegální pobyt na území trvající téměř 6 let. 11. Z předloženého správního spisu dále vyplynulo, že podaná žádost o mezinárodní ochranu byla již třetí v pořadí. První žádost podal žalobce dne 12. 3. 2018, na základě které mu nebyla udělena mezinárodní ochrana rozhodnutím ze dne 2. 8. 2018, čj. OAM-235/ZA-ZA11-P15-2018. Důvodem podání žádosti bylo tvrzení žalobce, že má ve své vlasti dluhy z podnikání, kde se živil jako obchodní zprostředkovatel dodávek rýže a měl obavy před svým věřitelem, který od něj požadoval vrácení dluhu, a nechal žalobce dokonce i zbít neznámými muži. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 8. 2018. Žalovaný k důvodům žalobce tehdy uvedl, že dluhy v zemi původu nepatří mezi taxativní důvody pro udělení mezinárodní ochrany, ani vyhrožování ze strany jednoho soukromého věřitele, a tyto jeho problémy jsou důsledkem způsobu jeho podnikání. Zamítavé rozhodnutí žalobce v dalším řízení nijak právně nenapadl. Druhou žádost podal žalobce dne 21. 9. 2018, kterou žalovaný posoudil jako nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu a podle § 25 písm. i) téhož zákona řízení o ní zastavil rozhodnutím ze dne 2. 11. 2018, čj. OAM-814/ZA-ZA11-P15-2018, které nabylo právní moci dne 26. 11. 2018. Žalobce ve své druhé žádosti uvedl stejné důvody, které uváděl již v řízení o první žádosti, a to dluhy v zemi původu a strach z nemožnosti jejich splácení. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu k Městskému soudu v Praze, který jí pro nedoplnění odmítl usnesením ze dne 21. 3. 2019, čj. 4 Az 73/2018-30. Usnesení soudu nabylo právní moci dne 4. 4. 2019. 12. Ze správního spisu dále vyplynulo, že žalobce byl Policií ČR předán do Zařízení pro zajištění cizinců v Balkové, Tis u Blatna, dne 2. 5. 2025. Z přípisu Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 2 5. 2025, vyplynulo, že k řízení o mezinárodní ochraně byly předány tyto písemnosti: (i) formulářová žádost o mezinárodní ochranu ze dne 2. 5. 2025 v u. jazyce, (ii) úřední záznam ze dne 2. 5. 2025, čj. CPR-14236-12/ČJ-2025-933000, (iii) kopie poučení o azylu ze dne 2. 5. 2025 v ruském jazyce, (iv) kopie rozhodnutí o zajištění žalobce, (v) kopie rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce (vi) kopie poučení EURODAC a DKT. Součástí správního spisu byla též informace zajištěnému cizinci ze dne 26. 4. 2025, čj. KRPA-136138-16/ČJ-2025-000022-ZSV. 13. Formulářová žádost o mezinárodní ochranu ze dne 2. 5. 2025 obsahuje základní údaje podání ve dvou jazycích, češtině a u. jazyce. Jde konkrétně o označení názvu písemnosti, a kolonky (řádky) pro vyplnění jména, příjmení, data narození a státní příslušnosti žadatele. Obsahem této formulářové žádosti je věta: „Žádám o mezinárodní ochranu v České republice.“ Na konci formuláře jsou uvedeny kolonky na podpis pro žadatele a podpis pro příslušného pracovníka policie. Všechny kolonky, včetně podpisů byly řádně vyplněny. 14. Žalovaný poté vydal dne 12. 5. 2025 žalobou napadené rozhodnutí – usnesení, kterým podle § 11a odst. 3 zákona o azylu řízení o žádosti žalobce zastavil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 5. 2025. V. Posouzení věci Městským soudem v Praze 15. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní; dále jen „s. ř. s.“) podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí, a s přihlédnutím k § 32 odst. 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), podle kterého soud zohlední i nové důležité skutečnosti, které nastaly po vydání rozhodnutí ministerstva, jedná-li se o takové skutečnosti, které se vztahují k možnému pronásledování nebo k hrozbě vážné újmy, a dále s přihlédnutím k čl. 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013, o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (tzv. procedurální směrnice). 16. Soud ve věci rozhodl bez jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s.; žalobce ústní projednání žaloby ve stanovené lhůtě nepožadoval a žalovaný s projednáním věci bez jednání výslovně souhlasil. 17. Žaloba není důvodná. 18. Soud při přezkoumávání napadeného rozhodnutí vycházel z této právní úpravy. 19. Podle § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu