Z rozhodnutí: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, Odboru azylové a migrační politiky ze dne 19. 12. 2024, č. j. OAM-1083/ZA-ZA12-HA10-2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.…
1 Az 8/2025- 39 - text
10 1 Az 8/2025-
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci
žalobce: B. P. S., narozeného dne X,
státní příslušnost: X,
bytem X,
t. č. pobytem v Pobytovém středisku X,
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky
sídlem Nad Štolou 936/3, Poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2024, č. j. OAM-1083/ZA-ZA12-HA10-2023,
takto:
I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, Odboru azylové a migrační politiky ze dne 19. 12. 2024, č. j. OAM-1083/ZA-ZA12-HA10-2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaný zamítl v pořadí třetí žádost žalobce o mezinárodní ochranu ve všech zákonem stanovených formách, neboť žalobce nesplňuje definiční podmínky pro její udělení.
II. Obsah žaloby
2. Žalobce v žalobě tvrdil, že rozhodnutí žalovaného je nezákonné, v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů dle § 2 odst. 2 a 4, § 3, § 50 odst. 3, a § 68 odst. 3 správního řádu, a čl. 8 Listiny základních práv a svobod, či čl. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, dále je nepřezkoumatelné a vychází z nesprávně a nedostatečně zjištěného skutkového stavu.
3. Žalobce má v ČR údajně dceru, kterou má s občankou ČR, ale dcera nežije u matky a matka mu ani nechce o ní poskytovat žádné informace či kontakt. Pro žalobce je tato situace traumatická, má z toho psychické problémy. Žalobce má dále strach z věřitelů v zemi původu, kteří mu začali vyhrožovat a opakovaně jej již hledali i u jeho rodiny, proto žalobce není se svou rodinou ve vlasti vůbec v kontaktu, aby je neohrozil. Žalobce přitom nemá možnost se ve vlasti před věřiteli schovat ani vnitřně přesídlit.
4. Žalovaný podle žalobce také pochybil v tom, že pouze stroze odkázal na informace o zemi původu, kdy informace Australské vlády je téměř rok stará, a tedy již neaktuální. Navíc ani není jasné, čeho se tyto informace od Australské vlády týkaly, proto žalobce považuje napadené rozhodnutí za nejasné a zmatečné. Tím, že si žalovaný neobstaral aktuální zprávy o zemi původu, zatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností.
5. Žalovaný též dle názoru žalobce nesprávně zhodnotil skutkový stav. Jeho domněnka, že žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu pouze účelově, je ničím nepodložená a nepřijatelná. Takové paušalizující závěry, spočívající pouze v odůvodnění, že žádost je toliko snaha o legalizaci pobytu žadatele, jsou podle žalobce nepřijatelné. K tomu žalobce odkázal na zprávu I. – United States Department of State z roku 2020, z níž také citoval, a dodal, že praktiky v oblasti lidských práv v regionu se skládají z mimosoudních vražd, mučení, politických vězňů omezení svobody tisku a projevu, dětské práce a dalších národních trestních činů.
6. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného
7. Žalovaný popřel oprávněnost žaloby a odkázal na obsah správního spisu. Žalobce totiž v průběhu správního řízení neuvedl žádné skutečnosti, z nichž by se dal učinit závěr, že ve vlasti vyvíjel činnosti směrující k uplatňování politických práv a svobod. Naopak, v řízení bylo prokázáno, že důvodem žalobce k podání žádosti o mezinárodní ochranu byla legalizace pobytu v ČR, neboť přišel o povolení k pobytu. V souvislosti s tvrzením o dceře a vztahu s přítelkyní žalovaný uvedl, že není v jeho kompetenci tuto situaci žalobce v partnerské rovině řešit, nicméně existence rodinných vazeb nemůže být důvodem k udělení mezinárodní ochrany, což opakovaně vyslovil též Nejvyšší správní soud (NSS) v rozhodnutích sp. zn. 2 Azs 66/2008, sp. zn. 9 Azs 3/2010, sp. zn. 6 Azs 5/2010, či sp. zn. 1 Azs 5/2011.
8. Žádost žalobce považuje žalovaný za čistě účelovou, protože nemohl pominout okolnosti, za kterých žádost podal, a zopakoval pobytovou historii žalobce v ČR od roku 2014. Ani legalizaci pobytu však zákon ani NSS nepovažuje za důvod k udělení mezinárodní ochrany (sp. zn. 5 Azs 37/2003).
9. Žalovaný dodal, že se ke všem námitkám vyjádřil též v samotném odůvodnění napadeného rozhodnutí. Setrval na svém závěru, že žádné nebezpečí žalobci v zemi jeho původu nehrozí a takové spekulace považoval za účelové. Dluhy žalobce rovněž nejsou azylově relevantními důvody, a navíc nelze konstatovat, že státní orgány země původu žalobce odmítly žalobci poskytnout ochranu, nebo že by mu ji nebyly schopni poskytnout, kdyby se na ně žalobce obrátil, což ani neudělal.
10. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.
IV. Stručné shrnutí podstatných částí správního spisu
11. Z předloženého správního spisu soud zjistil tyto skutečnosti relevantní z hlediska obsahu žaloby. Žalobce podal v Přijímacím středisku Zastávka dne 7. 8. 2023 žádost o mezinárodní ochranu, v pořadí již třetí.
12. V poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 11. 8. 2023 (č. l. 10-11 správního spisu) žalobce jako důvod jejího podání uvedl, že měl problémy s nějakými lidmi v jeho vlasti, v jeho městě. Někteří lidé jsou tam agresivní, chtěli by žalobce zabít. Jiné důvody neměl. V roce 2017 pobýval 6 měsíců v USA na turistické vízum. Poté v roce 2018 přiletěl do ČR a od té doby se zdržuje pouze zde. V ČR žádal o mezinárodní ochranu již dvakrát, pokaždé mu bylo řízení zastaveno. Dále uvedl, že má v ČR nezletilou dceru, je jí 5 let, jmenuje se S., ale příjmení nezná. Dcera žije u rodiny její matky v K., je to jeho expřítelkyně D. M., nar. X, která žije v P. Přítelkyně mu neposkytuje o dceři moc informací, nedovoluje mu ji vidět, naposledy ji viděl v červenci 2023 (pozn. tedy asi před měsícem).
13. Pohovor k žádosti proběhl se žalobkyní rovněž dne 11. 8. 2023, na žádost žalobce v anglickém jazyce za účasti tlumočníka. Žalobce byl nejdřív konfrontován s dotazy ohledně jeho předchozích žádostí o mezinárodní ochranu, resp. aby vysvětlil, proč neposkytl v předchozích řízeních nutnou součinnost k náležitému zjištění skutkového stavu a jak se jeho situace od poslední žádosti vyvinula. Žalobce odpověděl, že v předchozích řízeních opustil tábor a bydlel u svých známých, sice adresu poskytl, ale často jí také měnil. Dle jeho tvrzení se jeho situace stále zhoršuje, je víc katastrofální, bez víz nemůže v ČR pracovat, nemůže si pronajmout bydlení, nemohl ani zůstat na delší dobu u svých kamarádů. Naposledy, když v roce 2020 žádal o mezinárodní ochranu, uváděl, že děti nemá proto, že o dceři nevěděl, přítelkyně mu stále lhala, osobně dceru do té doby nikdy neviděl, proto neuváděl, že má dceru. Dceru vídá jen výjimečně, za poslední dva roky ji viděl dvakrát.
14. K samotné žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že v jeho vlasti nemá život žádnou hodnotu. Jak již uváděl při svých předchozích žádostech, poté, co přicestoval někdy v roce 2016 nebo 2017 do USA, asi po 8 dnech přišel o zavazadlo, kde měl peníze i cestovní doklad, protože potřeboval peníze na pobyt a vyřízení cestovního dokladu, tak si půjčil peníze (20.000 USD) od nějakého člověka, kterého potkal v USA a ten mu s tím pomohl. Peníze dostal v hotovosti. Žádné peníze však nevrátil. Když byl v roce 2018 v I., ten pán se za žalobcem opakovaně stavoval a chtěl zpět peníze, jeho chování bylo stále agresivnější, proto se rozhodl rychle z vlasti odjet. Nějaké peníze si půjčil i v ČR, ty dostal přes W. U. Minule sice žalobce uváděl, že si půjčil jen v USA, ale to byl psychicky rozrušen, nemohl proto poskytnout správné informace. Má strach, že se mu to může vrátit, je vyděšený. K situaci ve své vlasti uvedl, že tam má problém a nemůže se tam vrátit, když na to myslí, má z toho psychické problémy. Kvůli svému ilegálnímu pobytu nemůže získat práci, situace je stále katastrofálnější, v hlavě se mu kvůli tomu věci míchají. Z odpovědí žalobce na dotazy žalovaného dále vyplynulo, že se obává návratu do vlasti proto, že ten člověk zná jeho bydliště, má síť lidí a našel by si jej, je bohatý. Jmenuje se A. a říkají mu S. Nic bližšího o tomto člověku žalobce neví, ale nějak by si ho našel. Kdyby se žalobce vrátil do vlasti, aby si vyřídil vízum do jiné země, musel by tam zůstat déle. Ve vlasti má rodiče a bratra, bratr žije také s rodiči, moc jim nevolá, bratr mu říkal, že ten člověk tam žije, má své lidi v okolí, stále tam chodí, několikrát byli i u nich doma a hledají žalobce, neví, kdy naposledy, už půl roku s bratrem nemluvil. K dotazu žalovaného žalobce upřesnil, že od bratra se dozvěděl, že za ním přišli a ptali se na žalobce, chtěli své peníze zpět, pak chtěli peníze po bratrovi, ten jim řekl, že jim nic nevrátí, protože si od nich nic nepůjčil, a dále jim řekl, že o žalobci nemá žádné informace. Další skutečnosti uvést nechce.
15. Součástí správního spisu jsou tři předchozí rozhodnutí o žádostech žalobce o mezinárodní ochranu. Jde o rozhodnutí (I) ze dne 25. 3. 2020, čj. OAM-1096/ZA-ZA11-HA10-2019; (II) ze dne 7. 9.