5 As 12/2011 — Nejvyšší správní soud

10 A 122/2024- 96 - text 18 10 A 122/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše, soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a soudkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové ve věci žalobce: město Lanžhot, IČO: 002 83 321 sídlem Náměstí 177/2, 691 51 Lanžhot zastoupen advokátkou JUDr. Hanou Kordovou Marvanovou sídlem Holšická 1458, 190 16 Praha proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MZP/2024/290/1484, sp. zn. R/4252/2 z 2. 9. 2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů. Odůvodnění: 1. Vymezení věci a napadené rozhodnutí. 1. V nynější věci se soud zabýval žalobou jednoho z měst, na jehož území se nachází pozemky dotčené zřízením Chráněné krajinné oblasti Soutok (dále jen „CHKO Soutok“). 2. Žalobce uplatňoval námitky v procesu projednání záměru na vyhlášení zvláště chráněného území CHKO Soutok (dále jen „záměr“), vyhlášeného v srpnu 2023. O těchto námitkách rozhodoval v souladu s § 40 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (dále jen „ZOPK“), nejprve žalovaný, a to rozhodnutím č. j. MZP/2024/620/2250 z 15. 5. 2024, který jim částečně vyhověl a upravil hranici navrhované CHKO. Některé z pozemků, jejichž vynětí z návrhu na CHKO žalobce žádal, žalovaný v návrhu záměru ponechal. U každého jednotlivého území, které se rozhodl v návrhu ponechat, stručně vysvětlil důvody ochrany daného území. Rovněž rozvedl, že činnosti, akce a hospodaření, na které poukazoval žalobce, nebudou vyhlášením CHKO Soutok zapovězeny, ale dojde k jejich mírnému omezení, a to navíc pouze v některých případech. Dodal, že vlastníci mají dle § 58 ZOPK nárok na finanční náhradu v případě ztížení hospodaření v důsledku omezení vyplývajících z CHKO. Probíhající komplexní pozemkové úpravy mohou probíhat bez ohledu na vyhlášení CHKO Soutok a vlastníci pozemků mohli proti záměru podávat námitky. Navíc vyhlášení CHKO nijak neomezuje právo nakládat s pozemky. Žalovaný nakonec provedl test proporcionality a shledal, že záměr na vyhlášení CHKO Soutok omezuje v kolizi stojící základní práva a oprávněné zájmy jen mírným způsobem, a s ohledem na převažující zájem na ochraně přírodních a krajinných hodnot a přírodních funkcí je míra omezení jiných zájmů a práv přiměřená. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce rozklad. 3. Ministr k žalobcovým argumentům uvedl, že o jeho námitkách rozhodl žalovaný sice po zákonem stanovené lhůtě (z důvodu provádění časově náročné analýzy a velkého počtu účastníků řízení), avšak tato vada neměla vliv na zákonnost rozhodnutí. Dále konstatoval, že v rámci správní úvahy žalovaný uvažoval o možnosti vyjmutí jednotlivých předmětných lokalit z navrhovaného území CHKO, ale nepřistoupil k tomu z důvodu zachování celistvosti území a arondace jednotlivých typů krajinných celků v nivě řeky Dyje. Ministr dále nesouhlasil s tím, že obce nemají efektivní nástroj, jímž mohou reagovat na své zákonné povinnosti vyplývající z CHKO Soutok, neboť jednak probíhá vzájemná a dlouhodobá spolupráce mezi žalovaným a obcemi, jednak se účastní řízení ve věcech ochrany přírody a krajiny Ministr dodal, že již v prvostupňovém rozhodnutí žalovaný vysvětlil problematiku ovlivnění vlastnických práv vyhlášením CHKO z hlediska nakládání s dotčenými pozemky. Pokud jde o rozdílnost úpravy na území Rakouska a Slovenské republiky, ministr konstatoval, že vzájemná přeshraniční spolupráce je řešena bilaterálním či trilaterálním jednáním na národní i regionální úrovni. Uzavřel, že samotný proces vyhlašování CHKO Soutok proběhl standardním zákonným způsobem dle § 40 ZOPK. 2. Průběh soudního řízení. 4. Žalobce v žalobě předeslal, že se správní orgány řádným způsobem nevypořádaly s jeho námitkami, neprovedly řádným způsobem test proporcionality a rozhodnutí jsou navíc výsledkem řízení, které potenciálně trpí závažnými vadami. 5. Poté rozvedl, že území zamýšlené CHKO Soutok je již chráněno jinými druhy zvláštně chráněných území dle ZOPK, které zajišťují velmi vysokou úroveň ochrany přírody. Žalovaný se přitom důkladně nezabýval otázkou, z jakého konkrétního důvodu je zapotřebí vyhlásit CHKO Soutok i na sporných lokalitách a z jakého důvodu nepostačuje dosavadní stupeň ochrany. 6. Vyhlášením CHKO Soutok dle žalobce dojde k neproporcionálnímu zásahu do jeho práv jako města a do práv jeho obyvatel. Zejména budou omezeny veřejné aktivity, společenské a sportovní akce a zasaženy budou i aktivity rybářského, honebního a mysliveckého spolku. Hromadné veřejné akce budou podléhat vydání povolení příslušného orgánu, což bude mít negativní dopad na možnost jejich realizace. 7. Žalobce dále namítl, že relevantní otázky související s omezením činnosti spolků a aktivit a akcí veřejnosti nejsou adekvátním způsobem řešeny, neboť podrobnosti ohledně využívání území CHKO Soutok stanoví až plán péče o CHKO, který však bude vytvořen až v budoucnu na základě monitoringu předmětů ochrany a dalšího zkoumání. V tomto směru jsou pak záměr na vyhlášení CHKO Soutok a obě rozhodnutí správních orgánů fakticky nepřezkoumatelné, neboť nespecifikují, jaké přesné požadavky a omezení budou na adresáty kladeny. 8. Dle žalobce nedodržel žalovaný procesní podmínky pro vyhlášení CHKO Soutok a neumožnil dotčeným osobám řádně uplatňovat námitky a chránit svá práva. Žalovanému je známo, že v dotčené oblasti probíhají komplexní pozemkové úpravy v souladu se zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve vysokém stupni rozpracovanosti, přičemž celá řada pozemků bude dotčena změnou vlastníka. Noví vlastníci neví, že budou vyhlášením CHKO Soutok dotčeni, a nemohli ani náležitě uplatnit svá práva prostřednictvím podávání námitek. Noví vlastníci přitom vyhlášením CHKO Soutok budou omezeni v užívání pozemků, CHKO bude mít vliv na hodnotu pozemků, nájemní a pachtovní smlouvy apod. Žalobce uzavírá, že z postupu žalovaného je zjevná uspěchanost celého záměru na úkor důkladného vypořádání veškerých připomínek a postupu v souladu s oprávněnými zájmy jednotlivých obcí a jejich obyvatel. K tomu odkazuje na usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petici Senátu Parlamentu České republiky z 20. 8. 2024 (dále jen „Usnesení k petici“), jímž byl žalovaný vyzván k odložení záměru v zájmu nalezení souladu mezi dotčenými subjekty. 9. Soud 13. 12. 2024 na své úřední desce ve smyslu § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) vyvěsil vyrozumění o probíhajícím řízení s výzvou osobám zúčastněným na řízení k uplatňování jejich práv. Žádná osoba zúčastněná na řízení této možnosti nevyužila. 10. Soud dále usnesením z 6. 1. 2025 zamítl žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku žalobě a rovněž návrh na nařízení předběžného opatření, jímž se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému zdržet se vyhlášení CHKO Soutok do skončení soudního řízení. 11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě stručně shrnul průběh správního řízení a poté podrobně vyložil, z jakých důvodů je konkrétní lokality přes žalobcovy námitky nutno zahrnout do CHKO Soutok. Pokud jde o jednotlivé činnosti a aktivity, na které žalobce poukazoval, žalovaný připomněl, že vyhlášením CHKO Soutok zásadně nedojde k žádným změnám; v některých případech platí namítané omezení již za současného stavu a v případě vyhlášení CHKO Soutok bude třeba získat povolení pouze pro některé činnosti. Žalovaný zopakoval, že zásah do práv vlastníka/uživatele pozemků nacházejících se v zamýšleném CHKO Soutok je přiměřený; převáží významnost celého území s přihlédnutím ke krajinotvorným, vodohospodářským a ekologickým vazbám území jako celku, jakož i poslání CHKO, kterým je zachování a zlepšování přírodních, kulturních, historických a památkových hodnot a přírodních funkcí, za současného rozvíjení ekologicky optimálního způsobu využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů. Připomněl dále, že od doby vyhlášení EVL Diva Dyje a EVL Soutok – Podluží došlo ke zhoršení stavu některých přírodních biotopů a základní ochrana dle § 45c odst. 2 ZOPK není dostatečná. K dalším žalobcovým námitkám žalovaný uvedl, že žádný vlastník pozemků nacházejících se v záměru nebyl zkrácen na svých právech; žalovaný sice z důvodu časově náročné analýzy a velkého počtu účastníků nedodržel veškeré zákonem stanovené lhůty, avšak dané pochybení nemělo vliv na zákonnost jeho postupu. Ani paralelní komplexní pozemkové úpravy nikterak vyhlášení CHKO Soutok nebrání. 12. Žalobce v replice zopakoval, že se žalovaný důkladně nezabýval zásahem do práv žalobce a jeho obyvatel a namísto toho přistoupil k plošnému řešení. Pokud jde o odůvodnění důležitosti ochrany sporných lokalit, které žalovaný vyložil ve vyjádření k žalobě, dle žalobce se jedná o novou argumentaci, která však stále nerozvádí, v jakém ohledu je současná úroveň ochrany nedostatečná. Žalovaný navíc zcela přehlíží i další objektivní jevy