11 A 113/2024 – Městský soud v Praze

11 A 113/2024- 39 - text pokračování 8 11 A 113/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Zimy v právní věci žalobkyně: Z. Š. bytem X proti žalované: Česká advokátní komora, IČ 66000777 sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 4. 9. 2024, č.j. 10.04-000043/24-0002, čj. 10.04-000045/24-0002 a č.j. 10.04-000046/24-0002, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a žalobní argumentace 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání a zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, kterými žalovaná rozhodla, že se žalobkyni neurčuje advokát k poskytnutí úplatné právní služby. 2. Žalobkyně namítá nepřezkoumatelnost napadených rozhodnutí a nesouhlasí s důvody, které žalovaná v napadených rozhodnutích uvedla. 3. Žalobkyně první žádostí ze dne 23. 7. 2024 požádala žalovanou o určení advokáta k poskytnutí právní služby, když poptávala advokáta pro řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 28. 5. 2024, č.j. 4 As 346/2023-33 (všechna soudní rozhodnutí dostupná na www.nssoud.cz). Druhou žádostí požádala dne 31. 7. 2024 o určení advokáta ve věci ústavní stížnosti proti usnesení NSS ze dne 23. 5. 2024, č.j. 6 Afs 79/2024-20. Třetí žádostí požádala dne 31. 7. 2024 o určení advokáta ve věci ústavní stížnosti proti usnesení NSS ze dne 28. 5. 2024, č.j. 4 As 39/2024-37. 4. Žalovaná napadenými rozhodnutími advokáta k poskytnutí žádané právní služby žalobkyni neurčila, protože žalobkyně ani v jednom případě nesplnila podmínky dle ust. § 18 odst. 2 a ust. § 18c odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“, příp. „ZA“), s nimiž zákon o advokacii spojuje vznik práva na určení advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu, když v žádosti neuvedla jména alespoň dvou oslovených advokátů, kteří jí odmítli poskytnout požadovanou službu, tedy neosvědčila nemožnost zajištění si právní služby jinak. 5. Žalobkyně namítá, že se na ní povinnost tvrzení a prokázání této podmínky nevztahuje. Žalobkyně je totiž přesvědčena, že ani po nabytí účinnosti nálezu Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 44/21, kdy dne 31. 12. 2023 došlo ke zrušení § 18c odst. 1 ve slovech "jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují, a" zákona o advokacii, nedošlo ke změně § 18 odst. 2 a § 18c odst. 3 zákona o advokacii. Z toho důvodu dle žalobkyně požadavek žalované na uvedení jmen advokátů, kteří jí odmítli požadovanou právní službu poskytnout, a tuto skutečnost doložit, nemá oporu v zákoně o advokacii. 6. Žalobkyně rovněž namítá, že novela zákona o advokacii účinná od 1. 1. 2024 je pouze „přílepkem“ k zákonu č. 349/2023 Sb., neboť neměla žádnou spojitost, která by vyžadovala její projednání společně s tímto zákonem, kterým se změnily některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných financí. 7. Žalobkyně má tudíž za to, že novela zákona o advokacii nerespektuje nález sp. zn. Pl. ÚS 44/21, a není tudíž v souladu s Ústavou. Proto navrhuje, aby soud zvážil, zda tato novela není protiústavní ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy a zda k posouzení této otázky nepředloží věc Ústavnímu soudu. 8. Závěrem pak žalobkyně namítla i nesprávné posouzení včasnosti podaných žádostí. Vyjádření žalované 9. Žalovaná ve vyjádření k podané žalobě navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť rozhodla o žádostech žalobkyně v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o advokacii. 10. Řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku NSS ze dne 28.5.2024, ve věci sp.zn. 4As 346/2023, bylo vedeno před Ústavním soudem pod sp.zn. I.ÚS 2142/24. Ústavní stížnost byla podána dne 30.7.2024. Usnesením ze dne 7.8.2024 byla ústavní stížnost odmítnuta. To je za 8 pracovních dní. Již v době podání žaloby dne 12.11.2024 musela být žalobkyně srozuměna s tím, že předmět právní služby, pro který žádala žalovanou určit advokáta, odpadl. Navíc žalovaná odkázala na odůvodnění usnesení Ústavního soudu, který konstatoval, že se jedná o věc totožnou s mnoha předchozími, ve kterých již Ústavní soud konstatoval, že podání žalobkyně mají obstrukční charakter a bez stanovení lhůty k odstranění vad ústavní stížnost odmítl. Ústavní soud také odkázal na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který v rozhodnutí ve věci Horyna proti ČR, č. 6732/20, rozhodl, že obdobný postup Ústavního soudu neodporuje právu stěžovatelky na přístup k soudu ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Obdobná situace nastala i ohledně dalších řízení vedených u Ústavního soudu. 11. Řízení vedená u městského soudu jsou proto dle žalované pouze akademickými spory. 12. Žalovaná s ohledem na žalobkyninu argumentaci uvedla, že nestačí samotné (osvědčené) obrácení se na advokáty se žádostí o poskytnutí té právní služby, v níž následně žádala žalovanou o určení advokáta, ale je nutné také vyjádření (byť neformální) oslovených advokátů, že poptávanou právní službu odmítají poskytnout. Tomuto požadavku zákonné úpravy žalobkyně nedostála. 13. Zdůraznila, že žalobkyně již byla několikrát v minulosti poučena o tom, co žalovaná pro vyřízení žádosti žalobkyně o určení advokáta žádá. 14. Všechny předmětné žádosti o určení advokáta k poskytnutí právní služby podala žalobkyně u žalované již za účinnosti zákona č. 349/2023 Sb., který se týká i novely zákona o advokacii (část Osmnáctá, články XXX a XXXI), a který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2024 (zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů). 15. Tato novela mimo jiné přinesla nově znění ust. § 23 odst. 5 (které je ovšem nutno číst ve vztahu k ust. § 18c odst. 3 ZA). Tím skončilo období „rozkolísanosti“ judikatury. Přesto, jakkoli zákon o advokacii vylučuje ze správního řádu povinnost žalované poučovat žadatele (kteří podali žádost o určení advokáta nikoli řádně) o tom, jak řádnou žádost podat, tak vzhledem k nové právní úpravě určování advokátů tak žalovaná výjimečně postupovala. Není ovšem obsahem, smyslem a účelem zákonné úpravy poučovat následně stejného žadatele o podmínkách určování advokátů, kdy již podmínky určování zná. Ani touto novelou ale zákonodárce nezměnil (a dlužno dodat, že ani nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 44/21 se nedotkl) znění ust. § 18 odst. 2 zákona o advokacii. Vzhledem k žádosti žalobkyně o určení advokáta za úplatu se nemohlo v posuzovaném případě jednat o „poskytnutí právní služby na náklady státu“, protože při určení advokáta žadateli za úplatu hradí odměnu určenému advokátovi klient. 16. Žalovaná tedy zdůraznila, že bylo povinností žalobkyně nejen označit alespoň dva advokáty, na které se obrátila se žádostí o poskytnutí poptávané právní služby, ale také by muselo jít o případ, kdy žalobkyně osvědčí, že se na jmenované advokáty obrátila s poptávkou právní služby, že jí tito advokáti poptávanou konkrétní právní službu odmítli poskytnout, a navíc pro proces posouzení podané žádosti o určení advokáta by také žalobkyně musela prokázat, že byla takto oslovenými advokáty odmítnuta. Tuto zákonnou podmínku žalobkyně žádostí nesplnila. 17. K důvodu neurčení advokáta spočívajícím v posouzení žádostí žalobkyně jako podané nikoli včas žalovaná uvedla, že správní soud vybudoval postupně rozsáhlou judikaturu a tu žalovaná respektovala. Jednoduše řečeno: „dvanáct dní je málo a přibližně tři týdny je dost“. 18. Závěrem pak žalovaná znovu zdůraznila, že v den zahájení řízení před soudem v nyní projednávaných věcech již o všech třech ústavních stížnostech podaných žalobkyní bez právního zastoupení bylo Ústavním soudem rozhodnuto, a to v neprospěch žalobkyně. Jednání soudu 19. Soud na žádost žalobkyně nařídil ústní jednání, avšak krátce před jednáním žalobkyně zaslala soudu omluvu s tím, že souhlasí, aby soud jednal v její nepřítomnosti, čemuž soud vyhověl. Jako důvod pro svou neúčast žalobkyně uvedla, že jednání bylo nařízeno za situace, kdy městský soud nedostál své úřední povinnosti vyslovit ve smyslu § 76 odst. 2 s. ř. s. nicotnost předmětných rozhodnutí žalované z důvodu neexistence zákonného podkladu. Ostatní uvedené námitky se shodují s námitkami, které žalobkyně uvedla v podané žalobě. S tímto podáním soud před jednáním seznámil zástupce žalované. 20. Zástupce žalované odkázal na vyjádření k podané žalobě a poukázal na to, že o obdobném typu žaloby již zdejší soud několikrát rozhodoval, ztotožnil se se závěry žalované a podané žaloby zamítl. Obsah správního spisu 21. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně první žádostí ze dne 23. 7. 2024 požádala žalovanou o určení advokáta k poskytnutí právní služby, když poptávala advokáta pro řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku NSS ze dne 28. 5. 2024, č.j. 4 As 346/2023-33. Druhou žádostí požádala dne 31. 7. 2024 o určení advokáta ve věci ústavní stížnosti proti usnesení NSS ze dne 23. 5. 2024, č.j. 6 Afs 79/2024-20.