4 Azs 55/2003 — Nejvyšší správní soud

11 A 74/2024- 76 - text  11 11 A 74/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Zimy ve věci žalobkyně: DAPHNE – Institut aplikované ekologie, z. s., IČO 02716011 sídlem Žumberk 71, 538 36 Žumberk zastoupená advokátem Mgr. Františkem Málkem, sídlem 17. listopadu 238, 530 02 Pardubice proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha o žalobě proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 10. 6. 2024, č. j. MZP/2024/290/474, sp. zn.: R/4218, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále též „napadené rozhodnutí“, případně „rozhodnutí o rozkladu“), jímž ministr zamítl její rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí ze dne 25. 9. 2023, č. j. MZP/2023/330/1657 (dále „prvostupňové rozhodnutí“, případně „rozhodnutí správního orgánu prvního stupně“), a toto rozhodnutí potvrdil. Tímto prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyni výrokem I. dle ustanovení § 15 odst. 1 písm. d) a h) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o rozpočtových pravidlech“ či „ZRP“), odňata dotace ve výši 17 226 819,10 Kč pro projekt registrační č. CZ.05.4.27/0.0/0.0/17_058/0006232 „Obnova stanovišť modráska bahenního (Phengaris nausithous), modráska černoskvrnného (Phengaris arion) a rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) v Pardubickém kraji“ (dále jen „Projekt“) a výrokem II. uložena povinnost dle ustanovení § 15 odst. 5 ZRP vrátit již vyplacenou část dotace ve výši 1 268 366,96 Kč poskytovateli dotace do 15 dnů od právní moci předmětného rozhodnutí. Žalobní body 2. Žalobkyně v prvé řadě namítla nepřezkoumatelnost a nezákonnost odnětí dotace. Napadené rozhodnutí dle žalobkyně nepřináší detailnější vysvětlení důvodů pro odnětí dotace, stručně opakuje důvody prvostupňového správního orgánu, a výslovně nereaguje na řadu konkrétních námitek žalobkyně. Žalobkyně je názoru, že postup odnětí dotace z důvodu dle § 15 odst. 1 písm. h) ZRP je v rozporu s požadavkem předvídatelnosti rozhodování poskytovatele dotace, žalovaný měl rovněž překročit meze správního uvážení, přičemž celý tento postup je dle žalobkyně nepřezkoumatelný pro vnitřní rozpornost tvrzených důvodů. 3. Žalobkyně dovozuje rozpornost úvah a postupu správních orgánů v řešení situace, která nastala v souvislosti s trestním stíháním zaměstnance žalobkyně J. M. Ten byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 15. 5. 2022, č. j. 63 T 1/2022-2605, shledán vinným z trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též „trestní zákoník“), dílem dokonaného, dílem ukončeného ve stadiu pokusu podle § 21 trestního zákoníku, a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody a peněžitému trestu, přičemž rozsudek nabyl právní moci dne 16. 5. 2022 ve výroku o vině a trestu, dne 3. 6. 2022 ve výroku o náhradě škody a je vykonatelný dnem 3. 6. 2022. Trestná činnost J. M. přitom souvisela s realizací Projektu. Žalobkyně poukázala na to, že i přes výše uvedené byla napříč zainteresovanými stranami tendence v Projektu pokračovat z důvodu zájmu na jeho dokončení s ohledem na jeho vysoký environmentální přínos. 4. Pokud tedy správní orgány potvrdily svůj zájem na pokračování Projektu, a že pro ně trestní stíhání a odsouzení J. M. nebylo důvodem odnětí dotace, tedy že byly schopny i za takové situace pracovat s žalobkyní dříve doloženými podklady, nemohly se později tytéž skutečnosti bez jakékoliv relevantní změny skutkových zjištění stát důvodem pro odnětí dotace. K tomu rovněž žalobkyně poukazuje na to, že odnětí dotace dle § 15 odst. 1 písm. h) ZRP není obligatorním postupem, nýbrž fakultativním, který závisí právě na přezkoumatelném správním uvážení. Žalobkyně namítá, že takto učiněné správní uvážení není možné později měnit a rozhodnout bez doplnění jakýchkoliv dodatečně zjištěných skutečností. 5. Další námitky žalobkyně směřují na proces jednání o změně projektu pro futuro s ohledem na výše uvedenou trestnou činnost dr. M. Žalobkyně má za to, že nemusela vyhovět požadavkům poskytovatele dotace na změnu Projektu, jelikož neměly závazný charakter, ačkoliv vyšly z jednání mezi poskytovatelem dotace a žalobkyní. Nemůže jí tak být vyčítáno, že po jejich ekonomickém zhodnocení přišla s vlastním návrhem na jejich modifikaci. 6. Rovněž žalobkyně namítla nepřezkoumatelnost a nezákonnost závěru správních orgánů o naplnění důvodu odnětí dotace dle § 15 odst. 1 písm. d) ZRP. Žalobkyně namítá, že závěr o nemožnosti dosáhnout účelu, na nějž byla dotace poskytnuta, nebyl ve správním řízení dostatečně věcně podložen a je v rozporu se skutkovým stavem vyplývajícím ze správního spisu, který žádná z rozhodujících instancí při svém rozhodování nevzala řádně v potaz. Namísto něj správní orgány poskytly jen naprosto vágní a skutkově nepřezkoumatelné závěry. 7. Dále pak namítla, že nemohlo být přistoupeno k odnětí dotace z důvodu uvedeného v § 15 odst. 1 písm. d) zákona o rozpočtových pravidlech, pokud mohl poskytovatel dotace potenciálně využít postupu spočívajícího v tzv. finančních opravách, s nimiž počítalo samotné rozhodnutí o poskytnutí dotace. 8. Žalobkyně také namítla, že se nedopustila obstrukčního jednání, když ve vztahu ke zvažované změně projektu po ekonomickém zhodnocení přišla s odlišným návrhem, spočívajícím v dokončení projektu svépomocí při současném pořízení techniky, jež bude i v rámci navazujících opatření sloužit k péči o projektové lokality. V návaznosti na to také uvedla, že nelze zakládat důvody nenaplnění účelu schválené podoby Projektu na skutečnosti, že s účinky pro futuro žalobkyně nepožádala o takovou změnu, jakou si představoval žalovaný. Správní spis tak dle žalobkyně neobsahuje žádné podklady, z nichž by se dalo dovodit naplnění podmínek pro odnětí dotace. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě nejprve zrekapituloval stav věci, a navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Uvedl, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že rozhodl bez toho, aniž by se zabýval právními námitkami žalobkyně a přihlédl ke skutečnostem, které uváděla ve svých důkazních návrzích. Své rozhodnutí přitom považuje za řádně odůvodněné a nesouhlasí tak s námitkou jeho nepřezkoumatelnosti. 10. Dále pak poukázal na to, že žalobkyně byla průběžně informována o možnosti odnětí dotace. Postup správních orgánů proto není možné označit za nepředvídatelný. Stran trestné činnosti dr. M. a jejím vlivu na pokračování financování Projektu žalovaný uvedl, že pakliže je u projektu identifikována trestná činnost, je nutno takový projekt v souladu s unijní legislativou a pravidly implementace evropských strukturálních fondů považovat za tzv. nesrovnalost. Byl proto v rámci zásady jednání řádného hospodáře povinen konat, aby chránil finanční prostředky daňových poplatníků. 11. Dle žalovaného měla chyba v nastavení celkových postupů příjemce za následek narušení důvěry v kvalitu a oprávněnost veškerých dokumentů, které dr. M. jako zaměstnanec ve funkci koordinátora/projektového manažera pro příjemce dotace administroval. Navíc z toho, že Mgr. Z. H., jako statutární zástupce příjemce, si sám ani nebyl vědom toho, že u projektu docházelo k trestné činnosti, bylo možné dovodit, že ani on nebyl schopen zaručit, že se tato trestná činnost nedotkla i dalších dokumentů. Žalovaný měl za prokázané, že kontrolní procesy příjemce dotace při administraci Projektu byly nefunkční. 12. Stejně tak žalovaný upozornil na to, že od počátku zvažoval odnětí dotace z důvodu později prokázané trestné činnosti v souvislosti s Projektem, na což žalobkyni upozornil. Důvodem pro odnětí dotace byla významná změna situace týkající se Projektu, kterou byla neschopnost či neochota žalobkyně dokončit předmětný projekt takovým způsobem, aby žalovaný mohl garantovat jeho způsobilost ve vztahu k následné refundaci ze zdrojů EU. Projekty předmětného Operačního programu se totiž vždy nejprve tzv. předfinancují ze zdrojů kapitoly státního rozpočtu ministerstva životního prostředí. Následně po certifikaci výdajů získává příslušná kapitola státního rozpočtu zpětně vynaložené prostředky ze zdrojů EU. Mělo tedy být co možná nejvíce eliminováno riziko, že by náklady na Projekt, co do poskytnuté dotace ze státního rozpočtu, nebyly refundovány z prostředků strukturálních a investičních fondů EU. 13. K námitce, že by v nyní řešeném případě bylo vhodnější využít pouze finanční opravy, a nikoliv odnětí celé dotace, uvedl žalovaný, že zde byl zájem na pokračování projektu, a proto bylo mezi poskytovatelem dotace a jejím příjemcem (žalobkyní) dohodnuto, že žalobkyně předloží při jednáních vymezenou fo