9 Afs 8/2008 — Nejvyšší správní soud

15 A 15/2024- 71 - text 8 15 A 15/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobkyně: FAGOFARMA s.r.o., IČO: 02132559 sídlem Londýnská 730/59, 120 00 Praha 2 zastoupená advokátem Mgr. Rostislavem Šustkem sídlem Pařížská 204/21, 110 00 Praha 1 proti žalované: Technologická agentura České republiky sídlem Evropská 1692/37, 160 00 Praha 6 zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Kroupou sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2023, č. j. TACR/1146-2/2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaná rozhodla o tom, že návrh projektu FW10010144 – Baktericidní biodegradovatelné mikročástice a nanovlákenné materiály s obsahem bakteriofágů pro multidisciplinární použití (dále jen „projekt“ či „návrh projektu“) nebude podpořen. II. Dosavadní průběh řízení a napadené rozhodnutí 2. Žalovaná coby poskytovatel ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPVV“) vyhlásila dne 5. 4. 2023 10. veřejnou soutěž Programu na podporu průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje TREND, podprogram 1 (dále jen „veřejná soutěž“). Žalobkyně se do veřejné soutěže přihlásila se svým návrhem projektu. 3. Žalovaná návrh projektu vyhodnotila, vyhotovila o tom dokumentaci a dne 30. 11. 2023 vydala napadené rozhodnutí o výsledku veřejné soutěže podle § 21 odst. 7 ZPVV. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně dne 18. 12. 2023 stížnost, ve které namítala výši bodového ohodnocení návrhu projektu (nedůvodné a především neodůvodněné snížení bodového hodnocení), které bylo návrhu projektu uděleno v souladu s § 21 odst. 4 a násl. ZPVV a navrhla jeho navýšení celkem o 41 bodů. Konkrétně žalobkyně stížností napadala bodové ohodnocení získané od oponenta č. 3 a odborného poradního orgánu. Ačkoliv dva z hodnotitelů (hodnotitel č. 1 a hodnotitel č. 2) udělili projektu 86, resp. 91 bodů, hodnotitel č. 3 udělil projektu pouze 33 bodů, což žalobkyně považovala za nezdůvodnitelnou svévoli hodnotitele č. 3, v důsledku které byla významně poškozena v rámci řízení předcházejícího vydání napadeného rozhodnutí. 4. Kontrolní rada žalované stížnost rozhodnutím ze dne 18. 1. 2024, č. j. TACR/1146-5/2023 zamítla a postup žalované potvrdila. V odůvodnění uvedla, že hodnocení hodnotitele č. 3 bylo založeno na praxi a zkušenostech v oboru a bylo provedeno v souladu s hodnotícím procesem dle přílohy č. 5 zadávací dokumentace. Dodala, že k věcné stránce hodnocení není oprávněna se vyjadřovat. III. Žaloba 5. Žalobkyně v žalobě nejprve shrnula dosavadní průběh řízení a uplatnila jeden žalobní bod. 6. Napadené rozhodnutí je dle žalobkyně nesrozumitelné, nepřesvědčivé a nepřezkoumatelné. Text odůvodnění napadeného rozhodnutí je pouhou kompilací odkazů na různá ustanovení ZPVV bez jakékoliv ambice naplnit alespoň základní atributy, které by mělo odůvodnění rozhodnutí orgánu veřejné moci obsahovat. Ačkoliv § 21 odst. 11 ZPVV zakotvuje v odst. 3 a 7 neaplikovatelnost správního řádu, je zjevné, že i na řízení žalované je nutné aplikovat základní principy rozhodování správních orgánů a zajistit účastníkům řízení základní procesní práva, kterým je nepochybně právo na řádné odůvodnění rozhodnutí. K uvedenému žalobkyně poukázala na čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 7. Žalobkyně je srozuměna s tím, že prostředky alokované na podporu projektů v rámci veřejné soutěže jsou omezené a všechny projekty nemohou být podpořeny s ohledem na limitované finanční zdroje poskytované žalovanou. Přesto ani tato skutečnost není důvodem, aby se žalobkyně musela spokojit s tím, že není nutné rozhodnutí dle 21 odst. 7 ZPVV odůvodňovat. Žalovaná do svého rozhodnutí nevtělila ani informaci o tom, kolik činila bodová hranice pro podporu projektů přijatých do veřejné soutěže, byť jí musela být nepochybně známa. Žalovaná neosvětlila, že při rozhodování nepostupovala svévolně, resp. že při rozhodování postupovala nestranně, nezávisle a v souladu se zákonem, případně s dalšími právními předpisy. 8. Absence základní myšlenkové úvahy žalované způsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť žalobkyni neumožňuje zjistit důvody, pro které nemohl být její projekt podpořen. Současně tato významná nedostatečnost odůvodnění napadeného rozhodnutí způsobuje důvodné pochybnosti, nedošlo-li k libovůli žalované ve vztahu k přiznání podpory jednotlivým projektům navrženým v rámci veřejné soutěže. 9. Žalobkyně též zdůraznila, že bodové hodnocení stanovené hodnotitelem č. 3 se odlišuje od bodového hodnocení zbylých dvou hodnotitelů zcela zásadním způsobem. Tato diskrepance v hodnocení by měla být žalovanou v odůvodnění rozhodnutí přesvědčivým a přezkoumatelným způsobem vysvětlena. 10. Odůvodnění samotného výsledku bodového hodnocení bylo žalovanou zachyceno v souhrnné hodnotící zprávě zpravodaje v 10. veřejné soutěži programu TREND ze dne 28. 8. 2023, potažmo v oponentských posudcích, protokolu z hodnocení návrhu projektu FW10010144 předsednictvem TA ČR ze dne 9. 11. 2023 a protokolu z hodnocení návrhu projektu FW10010144 odborným poradním orgánem ze dne 16. 10. 2023, přičemž žádný z těchto dokumentů nebyl součástí napadeného rozhodnutí. Nicméně závěry vyplývající ze shora uvedených podkladů zcela důvodně vzbuzují pochybnosti žalobkyně o tom, jaké jsou skutečné důvody pro stanovení bodového hodnocení, potažmo pro nepodpoření projektu. 11. Z protokolu z hodnocení návrhu projektu FW10010144 odborným poradním orgánem ze dne 16. 10. 2023 plyne, že odůvodnění pro nepřidělení bonifikace je naprosto vágní. Ze stručného odůvodnění pro nepřiznání bonifikací je prakticky nemožné seznat, jaká úvaha vedla odborný poradní orgán k závěru o nesplnění podmínky pro přiznání konkrétní bonifikace (Naplňování principů iniciativy Průmyslu 4.0 a Cíl mise Národní RIS3 strategie). 12. Žalobkyně tedy vytýká nedostatečnost odůvodnění nejen napadenému rozhodnutí, ale i podkladům, na základě kterých žalovaná rozhodla. Nedostatek odůvodnění napadeného rozhodnutí tak nelze ospravedlňovat odkazem na podklady, které rovněž trpí obdobnými nedostatky jako napadené rozhodnutí samotné. IV. Vyjádření žalované 13. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Uvedla, že při vydání napadaného rozhodnutí postupovala v souladu s § 21 odst. 7 ZPVV, jakož i v souladu se zásadami činnosti správních orgánů a s respektem k právu na spravedlivý proces, přičemž napadeným rozhodnutím ani veřejnou soutěží do tohoto práva žalobkyně nezasáhla. Veřejná soutěž a hodnocení návrhů projektů měly jasně, transparentně a předvídatelně nastavená pravidla, kterými se žalovaná po celou dobu řídila. Napadané rozhodnutí je srozumitelné, přesvědčivé a přezkoumatelné. 14. Zdůraznila, že při postupu podle § 21 odst. 7 ZPVV se poskytovatelé nemusí (a v určitých případech též nemohou) řídit ustanoveními správního řádu, tedy ani úpravou obsahu odůvodnění správního rozhodnutí podle § 68 odst. 3 správního řádu. Ustanovení § 21 odst. 7 ZPVV žalované ukládá, aby rozhodnutí, pokud bude odlišné od doporučení oponentů, zpravodaje a odborného poradního orgánu, bylo odůvodněno. Toto odůvodnění, jeho rozsah a náležitosti již nejsou předmětným ustanovením blíže specifikovány, a je tedy na uvážení žalované, jak k odůvodnění přistoupí. Při takové úvaze žalovaná dbá konkrétního případu a co největšího respektu k právům účastníků veřejné soutěže. Zároveň s tím však dbá též smyslu a účelu veřejné soutěže jako celku. Důvod pro neposkytnutí podpory návrhu projektu žalobkyně je naprosto jasně a dostatečně vymezen. Žalovaná doplnila, že měla na podporu navržených projektů alokovány prostředky pouze v omezené míře. Účastníci veřejné soutěže tak mohli (a měli) předpokládat, že nedojde k podpoře každého návrhu projektu. 15. Dále žalovaná uvedla, že podle žádného předpisu není povinna označit v rozhodnutí podle § 21 odst. 7 ZPVV bodovou hranici, po jejímž dosažení by byly návrhy projektů účastníků podpořeny. Předmětné ustanovení ukládá žalované povinnost umožnit žalobkyni (coby uchazeči) seznámit se s výsledkem hodnocení jejího návrhu projektu. I zákon předpokládá, že dokumenty o provedeném hodnocení nemusí být vtěleny do rozhodnutí, uchazeč s nimi však musí být seznámen. Pravidla veřejné soutěže jsou detailně vymezena v zadávací dokumentaci, příručce pro hodnotitele a dokumentu popisujícím hodnotící proces. Všechny tyto dokumenty byly po celou dobu veřejné soutěže veřejně dostupné. To, že odborný hodnotící orgán neopakoval