6 As 289/2022 — Nejvyšší správní soud

15 A 38/2024- 139 - text  72 15 A 38/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobce: BESTPAY s.r.o., IČO: 041 11 648 se sídlem Praha 1, Purkyňova 74/2 zastoupený advokátem Mgr. Ing. Janem Šovarem se sídlem Praha 1, Revoluční 1003/3 proti žalované: bankovní rada České národní banky se sídlem Praha 1, Na Příkopě 864/28 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 4. 2024 č. j. 2024/042927/CNB/110 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět sporu a průběh správního řízení 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze, v níž za žalovanou označil Českou národní banku, se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí bankovní rady České národní banky označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byl zamítnut jeho rozklad a potvrzeno rozhodnutí České národní banky ze dne 19. 12. 2023 č. j. 2023/159125/650 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). Výrokem A. prvoinstančního rozhodnutí Česká národní banka (dále též jen „ČNB“) rozhodla, že žalobci se odnímá povolení k činnosti platební instituce podle § 244 odst. 1 písm. b) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPS“), neboť svým jednáním závažným způsobem porušil ad i) povinnosti stanovené ZPS a ad ii) povinnosti stanovené zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“). Výrokem B. prvoinstančního rozhodnutí pak ČNB rozhodla, že žalobce je vinen tím, že se svým jednáním dopustil ad i) přestupku podle § 226 odst. 1 písm. d) ZPS ve znění účinném do 30. 6. 2022; ad ii) přestupku podle § 44 odst. 1 písm. b) AML zákona, za což byla žalobci podle § 44 odst. 3 písm. c) AML zákona uložena pokuta ve výši 2 000 000 Kč. Výrokem C. prvoinstančního rozhodnutí byla žalobci uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč. 2. Žalobce byl ode dne 25. 1. 2020 oprávněn k činnosti platební instituce a poskytování platebních služeb dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c), e) a f) ZPS. Dne 15. 11. 2021 u něj byla doručením oznámení ČNB o zahájení kontroly zahájena kontrola, jejímž předmětem bylo prověření dodržování právních předpisů v následujících oblastech jeho činnosti: - vybrané povinnosti stanovené ZPS; - prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; - dodržování ustanovení § 33 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí, a to v kontrolovaném období ode dne 25. 1. 2020 do dne 15. 11. 2021 (dále jen „kontrolované období“). O zjištěních, k nimž ČNB dospěla v rámci této kontroly, byl pořízen protokol o kontrole ze dne 20. 7. 2022, č. j. 2022/052071/CNB/650 (dále jen „Protokol o kontrole“). Dne 30. 9. 2022 podal žalobce námitky proti Protokolu o kontrole. Rozhodnutím o námitkách ze dne 12. 10. 2022 č. j. 2022/103529/CNB/650 nadřízená osoba kontrolujících tyto námitky zamítla. 3. Doručením oznámení o zahájení řízení dne 23. 1. 2023 ČNB zahájila se žalobcem řízení o přestupcích podle § 44 odst. 1 písm. b) AML zákona s tím, že žalobce jako obviněný měl porušit § 9 odst. 1 písm. a) bod 6, písm. b) a c) a odst. 2 písm. a), b), d), e) AML zákona ve spojení s § 7 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Těchto přestupků se měl dopustit tím, že v období od 1. 6. 2020 do 11. 11. 2021 nesplnil povinnost provést kontrolu klientů při uzavírání obchodního vztahu, a to nejpozději před provedením první transakce, dále v době trvání obchodního vztahu, a taktéž při převodu peněžních prostředků v hodnotě 1 000 EUR a vyšší mimo obchodní vztah. Dále bylo se žalobcem zahájeno řízení o přestupcích podle § 226 odst. 1 písm. d) ZPS, přičemž mu bylo kladeno za vinu porušení povinnosti stanovené v § 20 odst. 1 písm. d) bod 3 ZPS ve spojení s § 20 odst. 2 ZPS. Tohoto přestupku se žalobce měl dopustit tím, že nenastavil postupy v rámci vnitřního auditu tak, aby zajišťoval nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti platební instituce a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení. Současně bylo se žalobcem zahájeno řízení o odejmutí jeho povolení k činnosti platební instituce. 4. Dne 31. 3. 2023 ČNB obdržela vyjádření žalobce ke skutkovým okolnostem obsaženým v oznámení o zahájení řízení (dále též „Úvodní vyjádření“). Dne 22. 5. 2023 se konalo ústní jednání, o jehož průběhu byl pořízen protokol ze dne 22. 5. 2023, č. j. 2023/63103/570. Přípisem ze dne 1. 6. 2023, č. j. 2023/67995/570 ČNB vyzvala žalobce k předložení dokumentů ohledně jeho majetkových poměrů a současně mu sdělila, že ve lhůtě do 30. 6. 2023 se může vyjádřit k podkladům rozhodnutí shromážděným v řízení. Dne 30. 6. 2023 ČNB obdržela žalobcovo vyjádření k podkladům rozhodnutí. 5. Dne 19. 12. 2023 bylo vydáno prvoinstanční rozhodnutí, jímž ČNB rozhodla, že žalobce jako platební instituce i) v období od 25. 1. 2020 do 15. 11. 2021 neuplatňoval účinný systém vnitřní kontroly ve vztahu k vnitřnímu auditu; ii) v období od 1. 6. 2020 do 11. 11. 2021 řádně neprováděl kontrolu klienta před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah, při vzniku obchodního vztahu a v průběhu obchodního vztahu, když: a) v období od 4. 1. 2021 do 17. 2. 2021 při provádění 10 odchozích transakcí neprovedl řádně kontrolu klienta mimo obchodní vztah při převodu peněžních prostředků, jejichž hodnota byla vyšší než 1 000 EUR, neboť řádně nepřezkoumal zdroje peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se obchody týkaly; b) při provádění kontroly v průběhu obchodního vztahu nezískal a nevyhodnotil dostatečné množství informací o účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu a dostatečně nepřezkoumal zdroje peněžních prostředků, kterých se obchodní vztahy s klienty týkaly; c) v období od 1. 6. 2020 do 11. 11. 2021, aniž by řádně přezkoumával obchody prováděné v průběhu obchodního vztahu za účelem zjištění, zda tyto obchody jsou v souladu s tím, co mu bylo známo o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu, realizoval 35 příchozích a odchozích transakcí o celkovém objemu 6 161 874, 75 EUR; tedy porušil ad i) závažně povinnost uplatňovat účinný systém vnitřní kontroly v rámci řídícího a kontrolního systému dle § 20 odst. 1 písm. d) bod 3 ZPS ve spojení s § 20 odst. 2 téhož zákona; ad ii) závažně povinnost provádět kontrolu klientů dle § 9 odst. 1 písm. a) bod 6, písm. b) a c), odst. 2 písm. a), d) a e) AML zákona. Výrokem A. prvoinstančního rozhodnutí bylo žalobci odňato povolení k činnosti platební instituce podle ustanovení § 244 odst. 1 písm. b) ZPS, neboť svým jednáním závažným způsobem porušil ad i) povinnosti stanovené ZPS a ad ii) povinnosti stanovené AML zákonem. Výrokem B. prvoinstančního rozhodnutí byl žalobce uznán vinným tím, že se svým jednáním dopustil ad i) přestupku podle ustanovení § 226 odst. 1 písm. d) ZPS; ad ii) přestupku podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. b) AML zákona; za což mu byla uložena podle § 44 odst. 3 písm. c) AML zákona pokuta ve výši 2 000 000 Kč. Výrokem C. prvoinstančního rozhodnutí byla žalobci uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení. 6. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce rozklad, který následně doplnil. Napadeným rozhodnutím byl žalobcův rozklad zamítnut a prvoinstanční rozhodnutí potvrzeno. II. Žaloba a její doplnění 7. V žalobě žalobce konstatoval, že před nabytím právní moci napadeného rozhodnutí jako platební instituce poskytoval v zásadě dvě různé platební služby, a to: - platební službu Money Remittance, tj. platební službu spočívající v poukazování peněz dle § 3 odst. 1 písm. f) ZPS. Jednalo se o jednoduchou platební službu založenou na tom, že klient, který u žalobce nemá platební účet, předal žalobci v jeho provozovně hotovost s tím že příslušnou částku poukázal jiné osobě. Tato jiná osoba si pak mohla tyto peněžní prostředky vyzvednout v jakékoliv provozovně žalobce nebo na provozovně spolupracující platební instituce (zpravidla v jiném státě). Službu Money Remittance žalobce poskytoval výhradně fyzickým osobám, zásadně nepodnikatelům; - platební službu RemitOne [tj. platební služby dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) a e) ZPS], v rámci níž vedl klientům platební účty, na které si klienti vkládali peněžní prostředky za účelem provádění převodů těchto peněžních prostředků na platební účty jiných osob. Službu RemitOne poskytoval téměř výhradně korporátní klientele, tedy podnikajícím právnickým osobám. 8. Ke službě Money Remittance se vztahuje porušení popsané v části ii) písm. a) prvoinstančního rozhodnutí. Toto porušení povinností žalobce v zásadě nerozporuje, opakovaně však (v průběhu správního řízení) poukazoval na jednorázovost a nízkou závažnost tohoto porušení, které bylo zapříčiněno chybou v informačním systému a týkalo se pouze 10 klientů, resp. 10 transakcí. Chybu v informačním systému žalobce sám identifikoval