16 Ad 2/2024 – Městský soud v Praze

16 Ad 2/2024- 54 - text 9 16 Ad 2/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: P. K., bytem , proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 11. 2023, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty jeho námitky, a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 6. 2023, č. j. X, kterým bylo rozhodnuto o odnětí invalidního důchodu žalobci. 2. V žalobě poukázal na závěry žalované, která vycházela z posudku o invaliditě ze dne 24. 10. 2023. Posudkový lékař v tomto posudku uvedl, že žalobce již není invalidní, bez bližšího zkoumání dospěl k závěru, že pokles pracovní schopnosti bude na dolní hranici 30 %. Zároveň se shodoval s lékařem OLPS, který hodnotil míru poklesu 35 %, a to s ohledem na klinický obraz a komorbidity. Rozpor ve stanovené míře poklesu pracovní schopnosti lékař vysvětlil s odkazem na zaměstnání žalobce v posledních letech. Žalobce má za to, že posudkový lékař nezhodnotil jeho celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity, kdy žalobce konkrétně trpí zdravotním postižením dle kapitoly VI, položky 8f přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), tj. středně těžkou monoparézou. Posudkový lékař dále dle žalobce nevzal v úvahu ani skutečnost, že se stav žalobce od roku 2016 nezlepšil. Neustále dochází k deformaci levé dolní končetiny a omezení její pohyblivosti. Vlivem vadné kulhavé chůze průběžně dochází k narušení celkového držení těla, které způsobuje bolest zad a beder. Denní aktivity žalobce jsou omezeny. Důsledky úrazu se se zvyšujícím věkem prohlubují a mají negativní vliv na žalobcovu kondici a jeho celkový fyziologický a psychicky zdravotní stav. Žalobce má za to, že mu nemůže jít k tíži, že se snaží vykonávat pracovní aktivity. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. 3. Ve vyjádření k posudku PK žalobce uvedl, že v posudkovém zhodnocení byl správně označen jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, tj. těžká monoparéza (částečné ochrnutí levé dolní končetiny) s nekompletními senzorickými a motorickými funkcemi, které jej omezují v denních aktivitách. Jak již dříve uváděl, nadále dochází k deformaci levé dolní končetiny. To vše jej omezuje v pohyblivosti. Vlivem vadné kulhavé chůze dochází k narušení celkového držení těla, což mu způsobuje bolest zad, beder a zhoršenou stabilitu. Důsledky úrazu se postupujícím věkem prohlubují a mají negativní vliv na kondici a celkový fyziologický i psychický zdravotní stav. V posudkovém zhodnocení se dále hovoří o posouzení zdravotního stavu při osobní účasti před posudkovou komisí MPSV ČR, na kterou se údajně bez vysvětlení nedostavil. Toto tvrzení je zcela nepravdivé. Posudková komise jej nikdy k osobní účasti nevyzvala. Domnívá se, že osobní posouzení by mohlo značně ovlivnit celkové zhodnocení zdravotního stavu. Nebyl vyzván ani přes datovou schránku, ani formou dopisu. V posudku se dále uvádí, že posudkové komisi MPSV nebyla doložená nová vyšetření, která by obsahovala nově posudkově významné skutečnosti. O této možnosti opět nebyl informován, ani nebyl nijak vyzván. V opačném případě by potřebné doložil. 4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, bylo dle ní rozhodováno souladně s právními předpisy, podkladem pro rozhodnutí žalované byl především lékařský posudek ze dne 24. 10. 2023. 5. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 6. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále též „ZDP“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 7. Podle § 39 odst. 2 ZDP jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 8. Podle § 39 odst. 3 ZDP pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 9. Podle § 39 odst. 4 ZDP při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 10. Dále § 39 odst. 7 ZDP pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. 11. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. 12. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobce si soud vyžádal u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze odborný lékařský posudek. Posudková komise v posudku ze dne 22. 5. 2024 shledala, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní. Datum změny ke dni 16. 5. 2023. 13. V daném případě posudková komise zasedající v řádném složení za přítomnosti odborné lékařky z oboru neurologie jednoznačně vymezila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce. 14. V rámci diagnostického souhrnu byla konstatována tato zdravotní postižení žalobce – stav po distorzi levého kolenního kloubu hyperextenčním mechanismem 17. 4. 2015 při běhu na florbale s rupturou ligamenta collateralis fibularis levého kolenního kloubu, ruptura tendinitis musculi poplitei, ruptura tří collaterálních vazů – prasknutí vazu posterokolat. anterior, posterokolat. posterior a anterokolat. anterior, fraktura plata tibie s depresí, subchondrální zlomenina mediálního kondylu s útlakem nervus fibularis. Dále stav po operaci 21. 4. 2015, stav po artroskopické parciální mediální menisektomii levého kolenního kloubu, stav po revizi nervu pro úplný denervační syndrom potvrzený EMG vyšetřením 25. 11. 2015, peroperačně byl potvrzen rozsáhlý neurom bez možnosti rekonstrukce, stav po rekonstrukci nervus fibularis vlevo 24. 3. 2016, stav po transpozici šlachy musculus fibularis posterior laterálně, prolongace Achillovy šlachy, frenulum breve cic. – frenuloplastika 4/2018. 15. Poúrazové reziduum – stav po těžké lézi n. peroneus communis vlevo, rozsahem axonotméze (EMG 12/2023) bez výraznějších regeneračních změn. Těžká paréza n. peroneus I. sin s hypotrofizací lýtka, hyperestezií až bolestivostí na zevní straně bérce, doporučeno nošení peroneální pásky. Trvající instabilita všech uvedených kolaterálních vazů, multidirekcionální instabilita kompenzována řešena čtyřbodovou ortézou. V roce 2013 předcházela operace chrupavky (úlomků čéš