16 Az 12/2025 – Městský soud v Praze

16 Az 12/2025- 35 - text 8 16 Az 12/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: S. G., nar. dne X st. přísl. Moldavská republika bytem X zastoupen advokátem Mgr. Oleksandrem Vovchukem sídlem Praha 2, Uruguayská 416/11 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2025, č. j. OAM-403/ZA-ZA15-ZA01-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) neudělil. 2. Navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. V úvodu své žaloby nejprve stručně shrnul dosavadní průběh řízení. Nesouhlasí se závěrem žalovaného, že v Moldavsku nehrozí vážná újma. Věřitel mu opakovaně vyhrožoval smrtí, vážnost jeho pohrůžek je podepřena i tím, že chodil k žalobci domů. Své výhružky opakoval i jeho matce. Jde o člověka s kriminální minulostí a představitele místního zločineckého uskupení. Žalobcovu výpověď posoudil žalovaný jako věrohodnou a nerozporoval ji. Teoreticky se sice na moldavskou policii obrátit může, tato bezpečnostní složka je však na místní úrovni často zkorumpovaná a povázaná se zločineckými skupinami. Klíčové tedy je, lze-li v praxi ochrany dosáhnout, nikoliv zda je možnost obracet se na policii někde zakotvena. Korupce je v Moldavsku obecně velmi rozšířený problém, což plyne z veřejně dostupných zdrojů, prohlášení jeho čelních představitelů a zpráv nevládních organizací. Nelze očekávat, že bude ochrana žalobci v zemi původu poskytnuta. Není rozhodující, že zda incident s věřitelem naplnil podstatu mučení či nelidského a ponižujícího zacházení, ale zda takové jednání ve vlasti hrozí. Z toho, že s věřitelem nebyl dlouhou dobu v kontaktu, takový závěr neplyne. Přerušení styků je naopak logické, pokud žalobce odcestoval do zahraničí, všude si věřitele zablokoval a kontakt tím znemožnil. Tím závažnější je i hrozba usmrcením, jíž se tento muž rovněž dopustil. Žalovaný pochybil, pokud žalobci neudělil doplňkovou ochranu podle § 14a zákona o azylu. Na základě výše uvedených důvodů poté může být udělen i národní humanitární azyl podle § 14 zákona o azylu. Tento institut lze aplikovat na velkou šíři situací zákonem o azylu nepředvídaných. Má za to, že v jeho případě jsou podmínky pro udělení naplněny, důvodná obava o život ve vlasti je dostatečně závažnou příčinou. Závěr žalovaného, že tu není důvod zvláštního zřetele hodný, je v tomto směru nesprávný. 3. K žalobě jako důkazní návrhy přiložil následující dokumenty: zpráva organizace Transparency International Česká republika – Střet zájmů na lokální úrovni v Moldavsku 2025-2026, ze dne 10. 3. 2025, stránka „Maia Sandu“ v internetové encyklopedii Wikipedia, v azbuce, ve verzi ze dne 20. 5. 2025, zpráva organizace Freedom House – Nations in Transit 2024 – Moldova, z roku 2025, a zpráva agentury CzechTrade, Ministerstva zahraničních věcí a Velvyslanectví České republiky v Kišiněvě – Moldavsko, ze dne 5. 12. 2024, zveřejněná na serveru Businessinfo.cz. Tyto důkazy byly uvedeny i v poznámkách pod čarou, spolu s odkazem na článek na serveru Cenzura.md: Санду открыла первое заседание ВСБ со слов о коррупции в Молдове, ze dne 26. 1. 2021, zachycený ve verzi k 1. 2. 2021 pomocí služby web.archive.org. 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V úvodu svého vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh správního řízení a obsah žaloby. S námitkami nesouhlasil, neboť neprokazují namítaná porušení zákonných ustanovení. Důvody pro udělení mezinárodní ochrany tu nejsou. Ve vlasti žalobci hrozí nebezpečí ze strany soukromé osoby, má možnost obrátit se na instituce domovského státu, který v tomto ohledu disponuje dostatečnými kapacitami. Mezinárodní ochrana může být poskytnuta v okamžiku, kdy by se mu pomoci nedostalo, žalobce se však na příslušné orgány ani neobrátil. Zemi původu opustil z čistě ekonomických důvodů, rozhodl se peníze na splacení dluhu vydělat v zahraničí. Mezinárodní ochrana je institutem výjimečným, pobytovou situaci bylo v tomto případě třeba řešit jinou cestou skrze zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Totéž se týká i jeho rodinné situace, za tímto účelem mezinárodní ochrana primárně neslouží. 5. Z obsahu správního spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé: 6. Žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu dne 4. 4. 2025. V poskytnutí údajů k žádosti dne 9. 4. 2025 sdělil, že je státním příslušníkem Moldavska, národnosti moldavské, domluví se rusky, portugalsky, rumunsky, bulharsky a ukrajinsky. Narodil se v Moldavsku v C. Naposledy ve vlasti bydlel v tomtéž městě, ve vesnici S. Je pravoslavný křesťan. Politické přesvědčení nemá, členem žádné strany ani jinak aktivní v tomto směru nikdy nebyl. jeho zdravotní stav je bez omezení. Je svobodný, má tu přítelkyni, s níž bydlí. Ve vlasti má nezletilou dceru, žije s jeho matkou. Z Moldavska vycestoval v roce 2021 do Portugalska, kde pobýval dva roky, nejprve „na pas“, poté nelegálně. Po dvou letech jej kamarádi pozvali na návštěvu do ČR, přijel autobusem dne 6. 7. 2023, od té doby je v tuzemsku. Nikdy nebyl trestně stíhán. Svou totožnost prokázal pasem vydaným orgány Moldavské republiky č. X, platným od 5. 5. 2023 do 5. 5. 2033. O mezinárodní ochranu žádá poprvé, v roce 2019 si se známým půjčili velkou částku na stavbu myčky, poté odjel do Portugalska, druhý muž do Egypta a zmizel se všemi půjčenými penězi. Ve vlasti má babičku, matku a dceru. Uvedené rodinné příslušníky vyživuje, „vše visí na něm“. Do domovské země se nemůže vrátit, mohlo by se něco stát jemu nebo jeho rodině, což si nepřeje. 7. Pohovor k žádosti byl se žalobcem proveden téhož dne. V něm uvedl, že se k vycestování rozhodl po dvou až třech týdnech od půjčení peněz, uvědomil si, že mají velký dluh. Rozhodl se na jeho splacení vydělat v zahraničí. Jeho kamarád, s nímž si peníze půjčil, má známého, který je jejich věřitelem. Půjčili si 18 000 dolarů na automyčku. Nezačali nicméně ani podnikat. Žalobce vlastnil pozemek pro její stavbu, ale tu nestihli, protože jeho společník odjel, „zmizel a odmlčel se“. Věřitel na něj získal kontakt přes žalobcovy rodiče. Rozhovor přes aplikaci Viber probíhal v klidu. Bylo mu sděleno, že věřitel situaci chápe, ale za peníze odpovídají oba. Snažil se domluvit alespoň splátkový kalendář, ale tento muž chtěl polovinu dlužné částky hned. Takové peníze nemá, a tak začaly výhružky. Bylo mu vyhrožováno po telefonu přes Viber, zablokoval si ho. Chtěl by v ČR zůstat. Před odjezdem do Portugalska mu nehrozil, protože věřil, že peníze dostane. Vše začalo asi měsíc nebo dva po odjezdu. Společník měl podnikání „rozjet“, žalobce ani nevěděl, že odjel. Teprve tehdy zjistil, že obchodní partner odcestoval do Egypta. Doteď se nevrátil, vše „visí“ na žalobci, o společníkovi čtyři roky nikdo neslyšel. Věřitel mu řekl, ať nezapomene, že má v Moldavsku rodinu. Volal mu asi dvakrát až třikrát, poté vyhodil SIM kartu. Má dvě možnosti, dluh splatit, což by mu trvalo „sto let“, případně vzít svou rodinu sem. Věřitel jej poté již nesháněl, od posledního kontaktu uplynuly asi tři roky. Na informace se ptal asi třikrát až čtyřikrát i jeho matky, nevyhrožoval jí. Žalobce chce do Česka přivézt rodinu. Je ohrožen na životě, návrat by „neskončil dobře“. Zná minulost tohoto muže, ví, čeho je schopen, je to zločinec, nyní propuštěný z vězení, co půjčuje peníze. Pokud by to šlo, vrátil by se domů, už čtyři roky neviděl dceru. Tento muž jeho rodinu momentálně již tři roky nekontaktuje. Neví, jestli by mu policie pomohla, jde o velkou částku a utekla již delší doba. Věřitel se nebojí ničeho. Chtěl by požádat o ochranu České republiky, půjčené peníze nebude moci nikdy vrátit, chce tu zůstat a přivézt svou rodinu. Rád by, aby jeho dcera získala nějaké vzdělání a mohli mít budoucnost. Problémy z důvodu rasy, národnosti, náboženství, pohlaví nebo příslušnosti k určité společenské skupině neuvedl. Žalovaný jej následně konfrontoval se zjištěním z Cizineckého informačního systému (CIS), podle nějž byl dne 8. 7. 2024 zajištěn cizineckou policií na pražském letišti u pasové kontroly při snaze odletět do Kišiněva, i když nyní tvrdí, že se do domovské země vrátit nemůže. Na to odvětil, že chtěl jet do Moldavska, vyzvednout dceru a přijet s ní sem, což se mu ale nepovedlo. Kamarád mu asi před dvěma týdny poradil, ať požádá o mezinárodní ochranu. Závěrem nechtěl nic dodat ani doložit. Práva zpětného přetlumočení pohovoru nevyužil. 8. Jako podklad pro napadené rozhodnutí použil žalovaný několik zpráv o zemi původu: Informace Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) – Moldavsko – Přehled údajů o zemi za rok 2023, z prosince 20