5 Azs 19/2020 — Nejvyšší správní soud

16 Az 36/2024- 22 - text 8 16 Az 36/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: R. E., nar. dne X., st. přísl. Kyrgyzská republika bytem X. zastoupen JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou sídlem Karlovo náměstí 287/18, Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2024, č. j. OAM-1058/ZA-ZA11-K11-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo rozhodnuto, že je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), a řízení bylo z tohoto důvodu podle § 25 písm. i) téhož zákona zastaveno. 2. Navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Uvedl, že žalovaný v řízení porušil § 2 odst. 1 a § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“) v souvislosti s § 12 písm. b) a § 14a zákona o azylu, neboť nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Dále žalovanému vytkl, že nevyšel ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu ve smyslu § 50 odst. 2 a 3 s.ř., a zmínil i údajné porušení čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Uvedl, že je státním příslušníkem Kyrgyzstánu, do ČR poprvé přicestoval za studiem v roce 2018. Nesouhlasí s posouzením žádosti jako nepřípustné, žalovaný nezjistil skutkový stav způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Namítá, že důvody žádosti nelze hodnotit jako nevěrohodné s tím, že se o nich v předchozím řízení nezmínil. Vycestování by pro něj představovalo závažnou újmu, jelikož se ocitne v pozici osoby bez domova. Novou skutečností je trestní stíhání, zahájené vůči němu kvůli udání matčina obchodního partnera. Ten mu vyhrožoval, avšak v řízení o první žádosti to nepovažoval za důležité zmínit, po telefonátu od policisty z domovské země pochopil, že je situace vážnější. Žalovaný podle něj nevzal v potaz to, že je žalobce mladý, do ČR přicestoval před šesti lety a život doma nezná. Má za to, že mu je možné udělit doplňkovou ochranu podle § 14a odst. 2 písm. d), jelikož jsou ohrožena jeho práva podle čl. 8 Úmluvy, a jelikož je žalovaný neposoudil, je rozhodnutí nepřezkoumatelné. Namítl, že argumenty a důvody posouzení byly pouze převzaty z předchozích řízení. Zdůraznil, že ve věcech mezinárodní ochrany se rozhoduje prospektivně. Je třeba zkoumat incidenty popsané žalobcem, jejichž věrohodnost žalovaný nezpochybnil, s ohledem na to, zda indikují přiměřenou pravděpodobnost pronásledování žalobce z azylově relevantních důvodů v budoucnosti dle § 12 písm. b) zákona o azylu. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Popřel oprávněnost námitek, rozhodnutí nepovažuje za vadné, nesprávné či nezákonné. Žalobce uvádí de facto stejné motivy pro podání žádosti, dokonce výslovně uvedl, že žádá ze stejných důvodů jako minule. Má za to, že byl skutečný stav věci uspokojivě zjištěn. Žalobce uvedl podle něj pouze jednu novou skutečnost, která však není azylově relevantní. Poukázal, že právě on má ve správním řízení povinnost tvrzení. Byla mu též dána možnost se vyjádřit k podkladům k rozhodnutí, čehož žalobcova právní zástupkyně nevyužila. Je přesvědčen, že k postupu podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu byly splněny podmínky. 4. Z obsahu správního spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé: 5. Žalobce podal opakovanou žádost o mezinárodní ochranu dne 12. 8. 2024. Ve spise se dále nachází fotokopie stránek cestovního pasu č. X., platného od 16. 4. 2018 do 16. 4. 2028, vydaného orgány Kyrgyzské republiky. Z nich plyne, že žalobci bylo několikrát vystaveno vízum typu D, a to na dobu od 25. 9. 2018 do 31. 8. 2019 (č. X.), od 13. 10. 2020 do 10. 1. 2021 (č. X.) a od 14. 10. 2021 do 12. 11. 2021 (č. X.). Dne 29. 7. 2024 mu byl vystaven výjezdní příkaz č. X., vylepený taktéž v pase, s tím, že musí území ČR opustit do 12. 8. 2024. 6. V poskytnutí údajů k žádosti dne 15. 8. 2024 sdělil, že je národnosti X., náboženské vyznání X., dorozumí se X., X. a X. Uvedl, že je svobodný a bezdětný. Jeho zdravotní stav je bez omezení. Politickou aktivitu nevyvíjel, není členem žádné strany či skupiny. Narodil se v Kazachstánu v X. Ve vlasti naposledy bydlel ve městě X., kde byl i úředně registrován, ale už jej nevlastní. V létě 2019 vycestoval z vlasti naposledy, z X. letadlem do X. a následně do X., X. od té doby neopustil. Od roku 2018 tu studoval, v roce 2019 byl na tři dny turisticky ve X. O mezinárodní ochranu žádal rovněž už jednou, v roce 2023 taktéž v ČR. Důvody má stejné, ale má i jeden nový. V Kyrgyzstánu je proti němu vedeno trestní řízení, obává se o svůj život. Jeho X. měla podnik, její bývalý obchodní partner ho hledá kvůli penězům z prodaného bytu. Uvedená X. mu dlužila peníze, on zařídil nelegální trestní stíhání na policii, možná chce žalobce i zabít. Volal mu policista z X., chtěl, aby se zastavil na kyrgyzském ministerstvu vnitra. Měl prodat byt, v němž bydlel tento matčin spolupracovník a porušit tak smlouvu, protože toto obydlí otevřel a prodal jej spolu s nějakými věcmi. Telefonát proběhl asi před půl rokem. Policista našel jeho české číslo, i když si jej změnil. Žalobce zmínil, že je v ČR a do Kyrgyzstánu dorazit nemůže. Bylo mu nabídnuto poslat za sebe právního zástupce, ale toho žalobce neměl. Volal mu také obchodní partner, už dříve, před dvěma lety, když prodal byt v X. Řekl mu, že když žalobce nepřijede zpět a nedá mu peníze, bude mít problém. Později už mu nevolal, zablokoval si jej X. Telefonát v prvním řízení neuvedl, myslel, že toto dopadne jinak. Vysvětloval, že v Kyrgyzstánu nic nemá, měl za to, že mu bude mezinárodní ochrana udělena z humanitárních důvodů. Ohledně trestního řízení pověřil kamaráda, aby na policii řekl, že nemůže dorazit a nafotil pro něj „papíry“ ze spisu. Ten mu sdělil, že to bude trvat několik dní, až dokumenty dostane, pošle je. Volal mu před měsícem, zatím se mu neozval. V domovské zemi nikoho nemá, byl by bezdomovec. Za dobu pobytu v tuzemsku se integroval, má tu kamarády, ve vlasti by žít nemohl. Nelegálnost trestního stíhání spatřuje v tvrzení, že měli s obchodním partnerem smlouvu. S kamarádem mluvil ohledně dokumentů včera, slíbil mu, že doklady zašle. Za tím účelem mu žalovaný stanovil lhůtu do 23. 8. 2024. Po skončení poskytnutí údajů k žádosti předložil žalobce plnou moc k zastupování, kterou udělil své právní zástupkyni uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že se s ní dohodl, že se tohoto úkonu ona nezúčastní, což vyplývá z úředního záznamu ze dne 15. 8. 2024. Ve spise je dále též založena uvedená advokátní plná moc. 7. Ve spise je dále založena žádost o odchod do soukromí ze dne 15. 8. 2024, a doklad o zajištění ubytování na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku, a to od 1. 6. 2024 do 31. 12. 2024. 8. Žalovaný mezi materiály zahrnul i spisu z předchozího řízení. Z nich plyne, že žalobce podal poprvé žádost o mezinárodní ochranu dne 2. 2. 2023 (dále jen „první žádost“). Při sdělení údajů k žádosti dne 7. 2. 2023 uvedl, že jejím důvodem bylo pozbytí pobytového oprávnění, když si nevyzvedl v příslušné lhůtě biometrickou kartičku, a řízení tak bylo zastaveno. Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo neúspěšné. V ČR pobýval za účelem studia. Cesta do Kyrgyzstánu a zpět je nákladná, navíc by musel na zastupitelský úřad do X., což jsou další peníze a na udělení víza se čeká až rok. Nemá se kam vrátit, má v ČR přítelkyni, žije tu pět let. Tuto argumentaci dále rozvedl i v pohovoru, konaném dne 7. 2. 2023. Rozhodnutím ze dne 14. 7. 2023, č. j. OAM-110/ZA-ZA11-P10-2023, (dále jen „první rozhodnutí“) nebyla žalobci mezinárodní forma udělena v žádné její formě, jelikož důvodem první žádosti byla legalizace pobytu na území ČR po pozbytí pobytového oprávnění. Žalobu proti tomuto rozhodnutí zdejší soud zamítl rozsudkem ze dne 14. 5. 2024, č.j. 2 Az 20/2023-23, kasační stížnost Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) odmítl usnesením jako nepřijatelnou ze dne 11. 7. 2024, č.j. 7 Azs 103/2024-28. 9. Jako podklad pro napadené rozhodnutí použil žalovaný dvě zprávy o zemi původu. Z Informace OAMP – Kyrgyzstán – Bezpečnostní a politická situace v zemi, vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, ze dne 13. 3. 2024, se podává, že v domovské zemi žalobce platí od května 2021 ústava, která značně vychyluje moc ve prospěch prezidenta na úkor parlamentu a premiéra. Přímo volená hlava státu, která může setrvat ve funkci po dvě pětiletá období, jmenuje předsedu vlády. Změny omezily pravomoci parlamentu, klesl počet poslanců. Po zmanipulovaných volbách v říjnu 2020 došlo k násilnostem a dosavadní režim prezidenta Žeenbekova se zhroutil. K moci se dostala koalice opozičních stran v čele se zastupujícím prezidentem Žaparove