1 Afs 100/2009 — Nejvyšší správní soud

17 A 19/2025- 48 - text  10 17 A 19/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: proti žalovanému: Slévárny Třinec, a.s., IČO 25830716 se sídlem Průmyslová 1001, Třinec zastoupen advokátem JUDr. Janem Nemanským, Ph.D. se sídlem Těšnov 1/1059, Praha 1 Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Na Františku 32, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2024, č. j. MPO 89742/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah žaloby 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým byla dle § 11 odst. 2 a 3 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o povolenkách“), ve spojení s § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, ve znění pozdějších předpisů, stanovena snížená kompenzace nepřímých nákladů ve výši 6 226 870,84 Kč za odběr elektřiny v období roku 2023. 2. Žalovaný postavil napadené rozhodnutí na skutečnosti, že žalobce v roce 2023 odebíral elektřinu za stanovenou (zastropovanou) cenu dle § 19d ve spojení s § 96e odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), přičemž zastropování cen elektřiny je veřejnou podporou poskytovanou na zvýšené náklady na elektřinu dle rozhodnutí Evropské komise ze dne 23. 8. 2023, SA.107138 (2023/N), Czechia TCTF: Temporary scheme to reduce the impact of natural gas and electricity prices (dále jen „rozhodnutí SA.107138“). Způsobilými náklady byly zvýšené náklady na elektřinu v období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023. Cena i spotřeba elektřiny vstupuje do výpočetního vzorce dle § 8a odst. 5 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka. Žadatel v důsledku zastropované ceny elektřiny získal majetkový prospěch ve smyslu § 96e odst. 1 energetického zákona. Žalobce v čestném prohlášení uvedl celkový majetkový prospěch dosažený za odběr elektřiny ve výši 6 700 630 Kč, který představuje veřejnou podporu. 3. Žalobce v žalobě namítal, že k aplikaci kumulačních pravidel došlo v rozporu s relevantními právními předpisy a kompenzace měla být poskytnuta v plné výši. Právním základem pro poskytování veřejných podpor je čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) spolu s čl. 10a odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. 10. 2003, o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES, v platném znění (dále jen „směrnice o povolenkách“). V důsledku tohoto posouzení byla žalobci přiznána kompenzace ve výši snížené o částku odpovídající výši jiné veřejné podpory poskytnuté ve formě zastropování cen elektřiny. 4. Veřejná podpora poskytnutá ve formě kompenzace nepřímých nákladů je slučitelná s vnitřním trhem, což vyplývá z rozhodnutí Evropské komise ze dne 16. 3. 2022, SA.100159 (2021/N), Czechia Compensation for indirect ETS costs in Czechia for 2021-2030 (dále jen „rozhodnutí SA.100159“). Na poskytnutí nepřímé kompenzace vzniká dle § 11 odst. 2 zákona o povolenkách nárok při splnění uvedených podmínek. Splnění podmínek vyplývá i z napadeného rozhodnutí, proto žalobci vzniklo legitimní očekávání na kompenzaci v celkové výši 12 927 500,84 Kč, ze které bylo poskytnuto pouze 6 226 870,84 Kč. 5. Veřejná podpora poskytnutá ve formě zastropování cen elektřiny je institutem dle energetického zákona a podstatou je pravomoc vlády stanovit nařízením cenovou regulaci na trhu s elektřinou a plynem po dobu tzv. mimořádné tržní situace. Dle § 96e energetického zákona je rozdíl mezi vládou stanovenou cenou a cenou, za kterou by zákazník elektřinu nebo plyn odebíral bez zastropování, představuje majetkový prospěch, přičemž vláda může stanovit maximální přípustný majetkový prospěch. 6. Základní kumulační pravidlo je uvedeno v § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 565/2020 Sb., dle něhož se kompenzace nepřímých nákladů snižuje o částku odpovídající jiné veřejné podpoře dle čl. 107 odst. 1 SFEU. Dle důvodové zprávy je účelem zabránění překompenzace v jednotlivých případech, kdy již byla poskytnuta státní podpora či finance ze strany EU na řešení problému úniku uhlíku z důvodu nepřímých emisí. Zastropování cen elektřiny přitom s problematikou úniku uhlíku nijak nesouvisí. Dále důvodová zpráva odkazuje na bod 33 sdělení Komise 2020/C 317/04, Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021 (dále jen „pokyny EK“), podle kterých lze kumulovat podporu nepřímých nákladů s jakoukoli jinou státní podporou ve vztahu k různým identifikovatelným způsobilým nákladům. 7. Rozhodující je tedy výklad kategorie způsobilých nákladů. Žalobce odkázal na dopis místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže JUDr. Petra Solského ze dne 22. 5. 2024 adresovaný Ing. Eduardu Muřickému, vrchnímu řediteli sekce žalovaného (dále jen „dopis ÚOHS ze dne 22. 5. 2024“), kde bylo ve věci kumulace podpor uvedeno, že pokud by oba druhy podpor směřovaly k odlišným způsobilým nákladům, nebylo by třeba podporu v podobě kompenzace nepřímým nákladů ponížit o podporu poskytnutou za rok 2023 na zvýšené náklady na elektřinu. Dle žalobce tvoří způsobilé náklady základnu pro výpočet veřejné podpory. 8. Napadené rozhodnutí způsobilé náklady definovalo jako náklady vynaložené na zvýšené ceny elektřiny, přičemž důvody, pro které ke zvýšení cen došlo, nejsou podstatné. Za podstatný žalovaný nepovažoval ani rozdílný právní základ veřejných podpor. Takové vymezení neurčitého právního pojmu „způsobilých nákladů“ považoval žalobce za nedostatečné a příliš formalistické, neboť žalovaný neobjasnil jeho obsah a význam ve vztahu ke skutkovým okolnostem. Dle žalobce je napadené rozhodnutí z tohoto důvodu nepřezkoumatelné. 9. Způsobilé náklady a příslušný vzorec jejich výpočtu v případě kompenzace nepřímých nákladů jsou v souladu s pokyny EK vymezeny v § 4 odst. 2 a 3 nařízení vlády č. 565/2020 Sb. Způsobilé náklady musí být uvedeny v příslušném vzorci, neboť tvoří základnu pro výpočet veřejné podpory. Kompenzace nepřímých nákladů míří ke složce ceny elektřiny vzniklé v důsledku obchodování s emisními povolenkami a cílí na řešení problému úniku uhlíku. Nelze uzavřít, že by se jednalo pouze o „náklady na zvýšenou cenu elektřiny“ bez dalšího. 10. Způsobilé náklady a příslušný vzorec jejich výpočtu v případě zastropování cen elektřiny jsou vymezeny v nařízení vlády č. 298/2022 Sb., přičemž směřují ke složce ceny elektřiny vzniklé výpadkem dodávek v souvislosti s válkou na Ukrajině a cílí na ochranu určitých odvětví před dopady tohoto konfliktu. 11. Dle žalobce nejsou způsobilé náklady obou veřejných podpor totožné, proto nemělo dojít k aplikaci kumulačních pravidel. Svůj závěr podložil stanoviskem německé vlády, která dle dopisu prezidenta Svazu průmyslu a dopravy České republiky Mgr. Jana Rafaje, MBA, ze dne 11. 6. 2024 adresovaného Ing. Muřickému (dále jen „dopis SPDČR“), pravidla veřejných podpor v tomto případě neaplikuje. Dle žalobce mají veřejné podpory původ v unijním právu a tato problematika je výlučně v kompetenci EU. Za situace, kdy podniky v některých členských státech čerpají obě veřejné podpory, zatímco v České republice jsou podniky omezeny, dochází ke zvýhodnění zahraničních podniků na vnitřním trhu. Postup žalovaného je přitom v rozporu s rozhodnutími SA.107138 a SA.100159, která konstatovala slučitelnost veřejných podpor s vnitřním trhem. 12. Rozdílný právní základ pak sice není jediným relevantním aspektem, nerozlučně však souvisí s vymezením účelu jednotlivých veřejných podpor, což je stěžejní pro správné určení způsobilých nákladů. Cena elektřiny se skládá z jednotlivých složek, které mají jiný původ, jejich výše se může relativně nezávisle měnit, a jednotlivé složky mohou být předmětem různých veřejných podpor stejně jako v případě výstavbových projektů. Vyjádření žalovaného 13. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Dle něj je nezbytné posoudit ekonomický motiv příjemce veřejných podpor. V případě kompenzace nepřímých nákladů příjemci usilují o snížení svých nákladů na elektrickou energii, ve které jsou zahrnuty i náklady na nákup emisních povolenek, které museli nakoupit výrobci elektrické energie, čímž jsou snižovány výrobní náklady produktů, které žalobce vyrábí a produkt je na trhu konkurenceschopnější. V případě zastropování cen je ekono