§ 96e energetický zákon – Odvod neoprávněného majetkového prospěchu nebo nadměrného majetkového prospěchu

(1) Majetkovým prospěchem se rozumí prospěch získaný dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za cenu stanovenou vládou oproti ceně za dodávku nebo odběr elektřiny nebo plynu, za kterou by účastník trhu s elektřinou nebo plynem podle smlouvy s dodavatelem elektřiny nebo plynu odebíral elektřinu nebo plyn, pokud by za ujednanou cenu neplatila cena stanovená vládou.

(2) Stanovila-li vláda nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu a účastník trhu s elektřinou nebo plynem získal dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu majetkový prospěch, který přesahuje nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu stanoveného vládou (dále jen „nadměrný majetkový prospěch“), je takový účastník trhu s elektřinou nebo plynem povinen nadměrný majetkový prospěch odvést do státního rozpočtu.

(3) Povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu vzniká uplynutím období, na které vláda stanovila ceny elektřiny nebo plynu, nebo uplynutím jiného období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanoví-li tak nařízením vláda. Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který odebíral elektřinu nebo plyn za stanovenou cenu, je povinen po uplynutí období podle věty první zpracovat zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu a ve lhůtě stanovené nařízením vlády ji podat ministerstvu. Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který získal nadměrný majetkový prospěch, je povinen odvést nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu postupem sděleným ministerstvem. Odvod nadměrného majetkového prospěchu je splatný poslední den šestého měsíce od vzniku povinnosti odvodu nadměrného majetkového prospěchu nebo v jiné lhůtě, stanoví-li tak nařízením vláda.

(4) Pokud účastník trhu s elektřinou nebo plynem neodvedl nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu nebo odvedl pouze jeho část, rozhodne ministerstvo o tom, že došlo ke vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanoví jeho výši a uloží povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu.

(5) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který získal majetkový prospěch v důsledku nesplnění věcných podmínek pro uplatnění stanovených cen elektřiny nebo plynu (dále jen „neoprávněný majetkový prospěch“), je povinen takový majetkový prospěch odvést do státního rozpočtu ve lhůtě a postupem sděleným Energetickým regulačním úřadem. Pokud účastník trhu s elektřinou nebo plynem neodvedl neoprávněný majetkový prospěch do státního rozpočtu nebo odvedl pouze jeho část, rozhodne Energetický regulační úřad o tom, že došlo ke vzniku neoprávněného majetkového prospěchu, stanoví jeho výši a uloží povinnost odvodu neoprávněného majetkového prospěchu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu. Neoprávněný majetkový prospěch, o jehož odvodu rozhodl Energetický regulační úřad nebo který odvedl účastník trhu s elektřinou nebo plynem podle věty první, je příjmem státního rozpočtu.

(6) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, kterému vznikla povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu nebo neoprávněného majetkového prospěchu, je povinen uhradit penále ve výši 0,1 % denně z odvodu od splatnosti odvodu podle odstavce 3 nebo uložení povinnosti odvodu podle odstavce 5 až do doby úhrady odvodu do státního rozpočtu.

(7) Povinnost odvodu neoprávněného majetkového prospěchu a nadměrného majetkového prospěchu přechází na právní nástupce. Je-li právních nástupců více, jsou povinni společně a nerozdílně.

(8) Správu placení odvodu neoprávněného majetkového prospěchu a nadměrného majetkového prospěchu vykonává celní úřad.

(9) Odvedl-li účastník trhu s elektřinou nebo plynem do státního rozpočtu více, než kolik činí jeho nadměrný majetkový prospěch, rozhodne ministerstvo na žádost účastníka trhu s elektřinou nebo plynem o stanovení výše přeplatku. Žádost o stanovení výše přeplatku je možné podat nejpozději do jednoho roku od uplynutí lhůty splatnosti odvodu nadměrného majetkového prospěchu. Ministerstvo může o stanovení výše přeplatku rozhodnout rovněž z moci úřední, jestliže je ze zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu zjevné, že došlo k většímu odvodu do státního rozpočtu, než kolik činí nadměrný majetkový prospěch, a není třeba provádět dokazování; v takovém případě je rozhodnutí ministerstva prvním úkonem v řízení. Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí s vyznačením právní moci zašle ministerstvo celnímu úřadu.