5 As 318/2022 — Nejvyšší správní soud

18 A 3/2025- 113 - text 23 18 A 3/2025- [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Martina Bobáka a Jana Ferfeckého v právní věci navrhovatelů: a) JUDr. J. M. bytem X b) M. O. bytem X c) M. Š. bytem X d) Bytové družstvo Vítkova 7, IČO 03351149 sídlem Vítkova 247/7, 186 00 Praha 8 proti odpůrci: Hlavní město Praha sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 229/2024 (změna Z 3896/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy), kterým odpůrce změnil funkční vymezení plochy, v níž je na Praze 8, k. ú Karlín, situován tzv. areál Kasárna Karlín, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Stručné vymezení věci 1. Navrhovatelé se domáhají zrušení opatření obecné povahy (OOP), jímž odpůrce změnil funkční vymezení plochy pozemků parc. č. 97/3, 97/4, 97/5, 97/6 v k. ú. Karlín, na nichž je situován tzv. areál Kasáren Karlín. Jde o změnu funkční plochy s původním označením „armáda a bezpečnost (VVA)“ na funkční plochu s novým označením „smíšené městské jádro (SMJ)“. Jedná se o samostatně pořizovanou změnu č. Z 3896/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy (územní plán), jejíž pořízení zkráceným postupem dle § 55b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (starý stavební zákon), schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy usnesením ze dne 27. 5. 2021, č. 27/31. Veřejné projednání proběhlo 28. 5. 2024. V důsledku dohody s Ministerstvem kultury odpůrce upravil návrh pořizované změny tak, že dotčená plocha SMJ byla nově navržena jako stabilizovaná bez stanovení kódu míry využití (místo původně zamýšleného rozvojového označení SMJ-I). 2. Ze správního spisu je patrné datum vyvěšení návrhu napadeného OOP na úřední desce, k návrhu OOP odpůrce opatřil stanoviska, zabýval se námitkami i připomínkami, jak plyne z přiloženého odůvodnění a příloh OOP. II. Návrh a další podání stran sporu 3. V návrhu ze dne 5. 2. 2025 navrhovatelé tvrdí, že vlastní nemovitosti poblíž objektu Kasáren Karlín. OOP napadají v celém rozsahu. Prý je zkracuje na jejich vlastnickém právu, jelikož umožní nepřijatelné zatížení území hlukovými a dopravními imisemi. Kulturní centrum v Kasárnách Karlín několik let omezovalo jejich vlastnická práva k nemovitostem, a to zejména venkovními aktivitami. Navrhovatelé poukázali na míru hluku z provozu kulturního centra, kterou museli snášet. Na tento hluk opakovaně upozorňovali, a to např. během interpelací na zastupitelstvu hl. m. Prahy. OOP je dle nich účelové, jelikož odpůrce má zvláštní zájem na fungování soukromého kulturního centra v objektu kasáren. K tomu argumentovali vyjádřeními představitelů hl. m. Prahy ohledně zachování provozu kulturního centra nebo také jeho podporou např. formou odpuštění nájemného, čerpáním dotací nebo tím, že se radní osobně zná s provozovatelem kulturního centra. Dle navrhovatelů má OOP za cíl umožnit další provoz kulturního centra, aniž odpůrce řešil vliv tohoto provozu na okolní obyvatele. Jedinou možností obrany je vytrvale požadovat, aby provozovatel areálu dodržoval noční klid, což po léta provozu kulturního centra nebylo vynutitelné, tedy až do zákazu jeho provozu. 4. Dle navrhovatelů je OOP nepřezkoumatelné, jelikož se odpůrce nedostatečně vypořádal s námitkami navrhovatelů a) a b) stran hlukových imisí. Záměry, které lze nově umístit v areálu Kasáren Karlín, jsou významnými zdroji imisí, jež mohou znemožnit užívání nemovitostí navrhovatelů k bydlení. Navrhovatelé chápou, že přípustnost stavebních záměrů posuzuje stavební úřad v následných řízeních. Dle nich však řadu (kulturních či zábavních) činností lze konat i bez navazujícího stavebního řízení (venkovní koncerty, letní kina, pivní zahrádky, jarmarky apod.). Těmto akcím nepředchází žádné povolovací řízení a v areálu je lze organizovat jen na základě souladu s funkčním vymezením plochy v územním plánu. V takovém případě pak užívání pozemku není v rozporu s územním plánem a stavební úřad nemůže zakázat činnosti, které vyvolávají hlukové imise v nemovitostech navrhovatelů. Odpůrce se nevypořádal s námitkou neúměrného zatížení území hlukem, konkrétně omezení nemovitostí navrhovatelů nad přípustnou míru. Omezil se pouze na konstatování, že dotčený orgán státní správy nepožadoval posouzení dopadu OOP z hlediska hluku, jelikož to zákon nepožaduje. 5. Navrhovatelé se domnívají, že OOP je nezákonné, jelikož neproporcionálně zasáhlo do jejich vlastnického práva. Dle nich proti sobě stojí jejich právo na zachování běžného užívání jejich bytů a odpůrcem oficiálně uvedená potřeba prověřit možnost transformace polyfunkčního charakteru areálu např. s možností realizovat městské bydlení či občanskou a veřejnou vybavenost patřící do centrální části města. V tomto ohledu navrhovatelé upozornili, že v odůvodnění OOP (na rozdíl od tiskových zpráv a jiných vyjádření odpůrce či jeho představitelů) schází údaj o tom, že cílem OOP je vytvořit prostor pro konání celospolečenských akcí pro širokou veřejnost či vytvoření velkoobjemového kulturního centra. Odpůrce mohl dosáhnout oficiálně deklarovaného cíle i umístěním jiného typu funkční plochy, která by zároveň eliminovala riziko provozu zařízení a činností generujících terorizující hluk. Dle navrhovatelů měl odpůrce spornou plochu vymezit jako všeobecně obytnou (OV), v níž by nebylo možné umísťování zábavných zařízení a která by navazovala na stejnou plochu OV v okolí. Tím by odpůrce vyhověl požadavku minimalizace zásahu při posuzování proporcionality v užším slova smyslu. Odpůrce dostatečně nevysvětlil vymezení území jako SMJ navzdory námitkám navrhovatelů a příspěvkům na zasedání zastupitelstva. 6. Konečně navrhovatelé namítají, že OOP je nezákonné pro nesoulad s nadřazenou územněplánovací dokumentací, jelikož nerespektuje závazný regulativ Zásad územního rozvoje hl. m. Prahy (ZÚR), který stanovuje, že v historické městské krajině mají být vytvořeny podmínky pro snižování a eliminaci zdrojů hluku. Nelze tvrdit, že podmínky dodržení ZÚR správní orgány zajistí až v navazujících povolovacích řízeních dle stavebního zákona. Na základě OOP lze v památkově chráněné části Prahy umístit rozsáhlá nákupní centra či velkokapacitní zábavní a kulturní zařízení, a to vše bez detailnějšího odůvodnění přijatého řešení. 7. Odpůrce ve vyjádření ze dne 19. 2. 2025 navrhl, aby soud návrh odmítl, jelikož ho navrhovatelé podali před nabytím účinnosti OOP, tedy předčasně. 8. Navrhovatelé v replice ze dne 24. 2. 2025 uvedli, že po nabytí účinnosti OOP soud již nemůže návrh odmítnout. 9. Odpůrce v duplice ze dne 12. 3. 2025 popsal vývoj, který předcházel přijetí OOP, upozornil, že Magistrát hl. m. Prahy, Odbor ochrany prostředí, nevyžadoval posouzení změny územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí (stanovisko ze dne 21. 9. 2020). Institut rozvoje a plánování hl. m. Prahy (IPR) zpracoval ověřovací studii, která nad rámec podrobnosti územního plánu prověřila varianty hmotového řešení jižní budovy v areálu Kasáren Karlín. Přitom IPR odkázal také na studii využitelnosti hlavní budovy kasáren z let 2019/2020, ve které IPR původně ověřoval dispozici této budovy pro různé typy bydlení od hostelu, studentské koleje, po městské byty až pro univerzální nájemné kanceláře a kanceláře pro potřeby magistrátu. V důsledku stanoviska Ministerstva kultury odpůrce změnil původně zvažovaný kód využití území „I“, a tedy plocha SMJ je dle OOP stabilizovaná, nikoli transformační. 10. Dále odpůrce zdůraznil, že OOP je koncepčním nástrojem územního plánování, který nepovoluje žádný konkrétní stavební záměr, ani jakoukoli konkrétní činnost v regulované ploše. Teprve v rámci navazujících řízení správní orgány zváží jednotlivé veřejné a soukromé zájmy. OOP nevymezuje novou zastavitelnou plochu. Funkce smíšeného městského jádra (SMJ) je v centrální části Prahy a jeho bezprostředním okolí běžná až dominantní. Odpovídá potřebám různorodého využití k bydlení, administrativě, obchodu, vzdělávání, službám apod. OOP pouze odstraňuje původní přežité funkční vymezení plochy VVA a mění ji s ohledem na aktuální potřeby lokality. Hypotetické protiprávní jednání jednotlivců, jež namítají navrhovatelé, nelze dávat do příčinné souvislosti se změnou funkčního vymezení plochy v územním plánu. 11. Odpůrce pak poukázal na jednotlivé části vypořádání námitek navrhovatelů a) a b) s tím, že je přesvědčivě vyvrátil. Skutečnost, že odpůrce námitkám nevyhověl, neznamená, že se s nimi nevypořádal. Nemožnost zatížit území nadměrným hlukem vyplývá přímo z právních předpisů. Tyto OOP neprolamuje. Jakýkoli záměr v regulované ploše musí respektovat právní předpisy. 12. Dle odpůrce OOP nepředstavuje neproporcionální zásah do práv navrhovatelů. Regulovanou plochu nezměnil na rozvojovou, ale ponechal ji jako stabilizovanou, tj. plochu, v níž lze pouze zachovat, dotvářet a rehabilitovat stávající urbanistické struktury; rozsáhlé stavební činnosti nejsou v