19 Ad 30/2024 – Městský soud v Praze

19 Ad 30/2024- 54 - text 9 19 Ad 30/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: D. K., narozený dne X bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Janou Řehořkovou sídlem Eliášova 914/17, 470 01 Česká Lípa proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 8. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 8. 2024, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 600 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhá přezkoumání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „žalovaná“) ze dne 9. 8. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž byly podle ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 23. 4. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňové rozhodnutí zamítlo žádost žalobce o invalidní důchod, když invalidita vznikla ke dni 7. 12. 2023, žalobce však nesplnil potřebnou dobu pojištění, a to podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). II. Žalobní body 2. Žalobce nesouhlasil s napadeným rozhodnutím. Žalobce zdůraznil, že prvostupňové rozhodnutí zamítlo žádost žalobce o invalidní důchod, neboť nesplnil potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod. V rozhodném období od 7. 12. 2013 do 6. 12. 2023 získal 0 dnů pojištění a v rozhodném období od 7. 12. 2003 do 6. 12. 2023 pouze 7 roků a 27 dnů pojištění. V námitkách chtěl prominout chybějící dobu pojištění, absence požadované doby pojištění byla způsobena tím, že se v daném období nacházel (a nachází dodnes) ve velmi nepříznivé finanční a sociální situaci. Až do roku 2010 byl osobou samostatně výdělečně činnou, kdy se svými rodiči provozoval úspěšný rodinný podnik. Zlatá éra podniku však skončila, když je podvedli obchodní partneři. Lichvářskými půjčkami rodinu připravili jak o podnik, tak o celý majetek. Žalobce i otec skončili v insolvenčním řízení, kde byl prodán veškerý majetek, včetně domu, žalobce s rodiči skončil v podstatě na ulici. V rámci insolvenčního řízení nebyly všechny závazky uhrazeny, a proto po jeho skončení probíhá až dosud exekuce. Žalobce jen těžce hledal zaměstnání či nějaký přivýdělek, neboť to bylo velice psychicky náročné období, které se nevratně podepsalo na jeho psychice, bylo to i příčinou následných zdravotních problémů. V prvé řadě se musel postarat o své živobytí a živobytí rodičů, kdy řešili velké existenční potíže, a proto na hrazení sociálního pojištění nezbývaly finanční prostředky. Veškeré výdělky byly pouze z různých brigád a stačily pouze na úhradu základních životních potřeb. V současné době se nachází ve velice svízelné situaci, kdy je naprosto bez jakéhokoliv příjmu, a s tímto zdravotním stavem je velice těžké si najít vhodnou výdělečnou činnost. Žalobce se nachází v patové situaci, kdy není schopen potřebnou dobu pojištění získat nebo doplatit. Reálně mu hrozí velké existenční potíže, což se i negativně projevuje na psychice a celkovém zdravotním stavu. 3. Napadeným rozhodnutím žalované ze dne 9. 8. 2024 byly námitky zamítnuty, podle posudku v námitkovém řízení nevznikla invalidita, žalovaná uzavřela, že bylo nadbytečné posuzovat získanou dobu pojištění. 4. Žalobce s posouzením svého zdravotního stavu nesouhlasil, neboť již dříve byl posouzený jako invalidní v I. stupni se vznikem invalidity dne 7. 12. 2023, bylo rozhodováno na základě identických podkladů, přičemž mezi oběma posudky uplynula doba pouhých 5 měsíců, během kterých se zdravotní stav nijak nezlepšil, spíše naopak. Přezkumný posudek je v rozporu s doloženými lékařskými nálezy odborných lékařů, na jednání nebyl přizván a posudkový lékař žalobce nevyšetřil, nemohl si tak učinit odpovídající představu o zdravotním postižení. Posudkový lékař se nezabýval celkovou kvalitou života. Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti je nutné posoudit úroveň psychických, mentálních, sociálních a pracovních funkcí a schopnosti vykonávat pracovní činnosti takovým způsobem nebo v takových mezích, které jsou považovány za normální v daném sociokulturním prostředí. Přitom se vychází z průběhu a závažnosti zdravotního postižení, celkového tělesného stavu, schopnosti adaptace, osobnostních charakteristik, úrovně intelektu, sociální přizpůsobivosti, zvládání zátěže a z dopadu na pracovní schopnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Posudkový lékař se těmito faktory vůbec nezabýval. Dále nebylo přihlédnuto k ustanovení § 3 odst. 1 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), kdy příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních postižení. III. Vyjádření žalované 5. Žalovaná uvedla, že v otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je ve správním řízení vázána posudkem lékaře Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) podle ust. § 6b odst. 2 písm. a) a ust. § 8 odst. 1 písm. a) a odst. 7 zákona o organizaci sociálního zabezpečení. Posouzení zdravotního stavu a invalidity je otázkou medicínskou. 6. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 7. 8 2024, vypracovaného Institutem pro účely řízení o námitkách, který uzavřel, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona o důchodovém pojištění, avšak nejde o invaliditu podle ustanovení § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 25 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II, oddílu A, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Posudek splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi, lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Žalovaná s ohledem na námitky žalobce navrhla důkaz posudkem posudkové komise, která je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopností pojištěnce pro účely přezkumného řízení. IV. Obsah správního spisu 7. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné z hlediska předmětu řízení. 8. Žalobce požádal o invalidní důchod dne 1. 11. 2023. Jeho žádost byla rozhodnutím ze dne 23. 4. 2024 zamítnuta, neboť žalobce nesplnil podmínky dle § 38 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, neboť invalidita žalobce vznikla dne 7. 12 2023 (podle posudku Institutu ze dne 18. 3. 2024, pokles pracovní schopnosti o 35 % při zařazení do kapitoly VIII oddílu A, položky 10b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity), žalobce k tomuto dni získal v rozhodném období od 7. 12. 2013 do 6. 12. 2023 0 dnů pojištění a v rozhodném období od 7. 12. 2003 do 6. 12. 2023 pouze 7 roků a 27 dnů pojištění. 9. Žalobce se bránil námitkami, kde zpochybňoval získanou dobu pojištění, resp. namítal, že vzhledem k jeho životní situaci by mu měla být chybějící doba pojištění prominuta. Žalovaná na základě posudku Institutu v námitkovém řízení (ze dne 7. 8. 2024) konstatovala, že invalidita žalobce nevznikla, neboť jeho pracovní schopnosti poklesly pouze o 25 %, hodnoceno dle kapitoly II, oddílu A, položky 1b vyhlášky o posuzování invalidity. Žalovaná následně napadeným rozhodnutím námitky zamítla jako nedůvodné, konstatovala, že je nadbytečné se zabývat získanými dobami pojištění vzhledem k tomu, že invalidita nevznikla. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 10. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Podle § 39 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. J