19 Az 14/2025 – Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:19.Az.14.2025.28
Datum: 2025-09-09
Z rozhodnutí: 1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný neudělil mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).…
19 Az 14/2025- 28 - text 7 19 Az 14/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou v právní věci žalobce O. G., narozený X státní příslušnost Moldavská republika bytem X zastoupen JUDr. Petrem Novotným, advokátem sídlem Archangelská 1568/1, 100 00 Praha 10 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 4. 2025, č. j. OAM-165/ZA-ZA15-ZA03-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný neudělil mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). II. Žalobní body 2. Žalobce namítl, že byl v předcházejícím správním řízení zkrácen na svých právech. Bojí se návratu do své domovské země, kde v současné době panuje katastrofální ekonomická situace, množí se případy vražd a není zde bezpečno kvůli válce na sousední Ukrajině. Zejména poukázal na situaci v Podněstří. Má za to, že žalovaný postupoval v rozporu se zákonem. Podle žalobcova názoru jsou naplněny důvody pro udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu, případně doplňkové ochrany podle § 14a téhož zákona. 3. Dále má za to, že žalovaný porušil § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti a v rozsahu nezbytném s ohledem na konkrétní okolnosti případu, a § 50 odst. 2 správního řádu, když si neopatřil dostatečné podklady pro své rozhodnutí. Je přesvědčen, že ve své vlasti by byl ohrožen na životě. S přihlédnutím k politickému vývoji není v Moldavsku bezpečno pro civilní obyvatelstvo a nelze je považovat za bezpečnou zemi původu. Navrhl, aby bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena žalovanému k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný shrnul dosavadní průběh řízení a obsah žaloby. Zmínil, že se s totožným textem žaloby v rámci své činnosti setkal nesčetněkrát. Bez sebemenší snahy o jakoukoli relevantní polemiku s napadeným rozhodnutím je žalobcovo podání souborem jakýchsi katastrofických popisů Moldavska, které jsou ponechány bez vysvětlení, působí absurdně a jsou odtržené od reality. Žalovaný nerozumí, proč se žaloba věnuje situaci v Podněstří, kde žalobce nebydlel. Odkázal na napadené rozhodnutí s tím, že totožnou argumentaci vypořádával již ve správním řízení. Navrhl, aby byla žaloba jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta. IV. Obsah správního spisu 5. Žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 6. 2. 2025. Údaje k této žádosti poskytl dne 11. 2. 2025. Uvedl, že se narodil v obci B. v Moldavsku, je státním příslušníkem Moldavské republiky, národnosti moldavské. Mluví rusky. Vyznává pravoslavné křesťanství. Politickou aktivitu nevyvíjel, ani nebyl členem žádné strany. Je ženatý, má manželku žijící ve vlasti a zletilého syna, o němž neví, kde se nachází. Jeho zdravotní stav je bez omezení. V domovské zemi naposledy bydlel v b. regionu, ve vesnici A. Z domovské země vycestoval v březnu 2024 autobusem přes Rumunsko a Maďarsko. V roce 2022 pobýval dva měsíce pracovně v Polsku. O mezinárodní ochranu žádá poprvé, z důvodu, že může začít válka, a nemá kam se vrátit a kde bydlet, jelikož v domě po rodičích bydlí sestra. 6. Při pohovoru konaném dne 11. 2. 2025 sdělil, že se domovskou zemi rozhodl opustit asi před rokem, těsně před odjezdem do České republiky (dále jen „ČR“), přemýšlel o tom nicméně dříve. Důvodem odjezdu byla práce, která ve vlasti není, a pokud ano, je špatně placená. V Moldavsku někdy pracoval na stavbě, někdy jezdil s traktorem, podle toho, co zrovna sehnal. Poté co se rozešel s manželkou žil sám v podnájmu. Rodiče zemřeli, bratři i sestra jsou v zahraničí, v domovské zemi žije jen manželka, syn je podle posledních informací v Maďarsku. V ČR nejprve pracoval v P., potom různě na brigádách. Války se obává kvůli politice, Moldavsko hraničí s Ukrajinou, konflikt může začít prakticky kdykoliv. Se státními či bezpečnostními orgány domovského státu problémy neměl, potíže kvůli rase, národnosti, náboženství, pohlaví, příslušnosti k určité sociální či politické skupině rovněž popřel. V případě návratu do vlasti se obává hlavně války. V Moldavsku má půjčku od nestátní organizace, hrozí mu vězení, vzali mu auto. Dlužná částka se zdvojnásobila. Peníze získal od firmy M., dala mu vůz na splátky. Několik měsíců platil, poté začal koronavirus a nemohl si několik měsíců nic vydělat. Přijeli soudní exekutoři a vozidlo mu zabavili. Stálo 120 000, má zaplatit 240 000, i když auto už nemá. Není, kam by se obrátil, současná situace nedopovídá tomu, co bylo ujednáno ve smlouvě, řekli mu, že nemá žádný smysl se na někoho obracet. O možnosti vězení se dozvěděl od exekutorů. V Česku by chtěl žít, pracovat a půjčku postupně splácet. Neví, zda existuje v domovské zemi možnost osobního bankrotu, nerozumí tomu. Závěrem nechtěl doložit žádný dokument, využil práva nechat si pohovor zpětně přetlumočit, námitky proti němu nevznesl. 7. Žalovaný si za účelem posouzení žádosti žalobce opatřil i písemné materiály obsahující informace o zemi původu. Z Informace OAMP – Moldavsko – Základní přehled o zemi, ze dne 18. 11. 2024, plyne, že Moldavsko se nachází mezi Rumunskem a Ukrajinou, jedná se o parlamentní demokracii, kde probíhají pluralitní volby. Předčasně uspořádané hlasování v červenci 2021 vyhrála proevropská Strana akce a solidarita prezidentky Maiy Sanduové, která získala více než 50 % hlasů. Tato politička v roce 2024 obhájila mandát hlavy státu. Při témže hlasování se občané těsnou většinou vyslovili pro ústavní zakotvení směřování Moldavska do Evropské unie. Asociační dohoda byla mezi touto zemí a EU podepsána v roce 2014 (v platnost vstoupila v červenci 2016), v červnu 2024 byly zahájeny přístupové rozhovory. Moldavsko garantuje základní práva a svobody ve smyslu Všeobecné deklarace lidských práv, přijalo a přijímá řadu reforem v souvislosti s úsilím o členství v EU, posiluje právní stát a soudnictví. Vláda spolupracovala s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, je zaveden systém pomoci utečencům. Domovský stát je stranou Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 i dodatkovému protokolu z roku 1967, ratifikoval i základní úmluvy o lidských právech a je členem Rady Evropy. Vláda vkládá úsilí do potlačování korupce, ta je však stále přítomná. V zemi existují tři orgány, jejichž působnost se vztahuje na lidská práva a otázky diskriminace. Moldavsko se neúčastnilo mezinárodního konfliktu, takový střet neprobíhal ani vnitrostátně. Koncem roku 2023 skončil v zemi nouzový stav, vyhlášený v souvislosti s přílivem ukrajinských uprchlíků. Mimo kontrolu ústřední vlády zůstává oblast Podněstří, ve všech ohledech závislé na Rusku, situace je nicméně na hranici s tímto regionem stabilní. V Informaci OAMP – Moldavsko – Situace moldavských občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraničí, přístup úřadů, přístup ke vzdělávání, lékařské péči, sociálním službám a na trh práce, ze dne 7. 1. 2025, se uvádí, že svoboda pohybu, včetně odjezdu do zahraničí a emigrace, je zajištěna. Mimo Moldavsko krátkodobě pracovalo nebo pracuje 30 % ekonomicky aktivních obyvatel, země je závislá na jejich platbách, v roce 2023 dosáhl počet tzv. remittancí 12 % a postupně klesá. Existují agentury napomáhající reintegraci. Obecně jsou na tom emigranti lépe než ti, kdo se rozhodli zůstat. V případě Podněstří cestují lidé za prací do Ruska a nevracejí se z něj. Po návratu se nevyžaduje registrace u státních orgánů. Byrokracie v zemi je složitá, ale nejde o výslovnou překážku. Zdravotní péče je v zemi v zásadě bezplatná, u určitých léků a zákroků je spoluúčast, po návratu je třeba se registrovat u zdravotní pojišťovny. Existuje systém soukromých i státních agentur pro pomoc s nalezením zaměstnání a podpory v nezaměstnanosti. 8. Dne 11. 4. 2025 se mělo konat seznámení s podklady pro rozhodnutí, o čemž byl právní zástupce žalobce vyrozuměn dne 31. 3. 2025. Ve vyjádření ze dne 8. 4. 2025 právní zástupce uvedl, že v Moldavsku panuje katastrofální ekonomická situace, množí se případy vražd a není tam pro civilisty bezpečno. V Podněstří je situace stejná jako na Ukrajině a lze očekávat její zhoršení. Žalobce se do domovské země vrátit nemůže, je přesvědčen, že splňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. K seznámení s podklady se právní zástupce nedostavil. 9. Následně žalovaný vydal dne 29. 4. 2025 napadené rozhodnutí. Žalovaný v rozhodnutí uvedl, že jde o první žádost, motivovanou ekonomickými důvody a obavou z války na Ukrajině. Žalobcovu výpověď hodnotil jako věrohodnou, dospěl nicméně k závěru, že žalobce nebyl ve vlasti pronásledován, ani se takového jednání důvodně n

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 14b (325/1999 Sb.)§ 3 (500/2004 Sb.)§ 50 (500/2004 Sb.)