7 As 5/2008 — Nejvyšší správní soud

20 A 46/2025- 50 - text 14 20 A 46/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. ve věci žalobce: L. I., nar. X, státní příslušnost: X zastoupen Mgr. Azrou Drozdek, advokátkou se sídlem Dlouhá 705/16, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 9. 2025, č. j. OAM-24533-30/DP-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla podle § 46 odst. 3, § 56 odst. 1 písm. g) a § 9 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost žalobce o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území České republiky, neboť by žalobce při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce namítal, že žalovaný nedostál svým zákonným povinnostem, když neseznámil žalobce s nashromážděnými podklady pro vydání rozhodnutí. Žalovaný dále následně nesdělil žalobci ani dostatečně konkrétní podstatu důvodů utajované informace. Tvrdil, že nepředstavuje hrozbu pro bezpečnost státu. 3. Žalobce měl za to, že nebyl žalovaným seznámen s utajovanými podklady alespoň v podobě, která nezmaří účel jejich utajení (např. v anonymizované podobě), a to bez ohledu na to, že mu původce těchto podkladů sdělil, že by to zmařilo účel jejich utajení. Žalovaný byl totiž povinen hodnotit obsah utajované informace i ve vztahu k možnostem rozsahu seznámení žalobce s nimi. 4. Žalobce namítal dále existenci indicií nasvědčujících tomu, že utajovaná informace v jeho věci nesplňuje standardy vyžadované současnou judikaturou, což vyvozoval z toho, že teprve v průběhu řízení docházelo ke zpřesňování sdělení podstaty důvodů, které si žalovaný vyžádal od zpravodajské služby v reakci na první vyjádření žalobce. 5. Vzhledem k délce řízení tak rovněž podle žalobce nemůže být naplněn standard skutečného, aktuálního a dostatečně závažného nebezpečí pro národní bezpečnost, pokud jsou informace vztaženy výhradně k minulosti, jak sám žalovaný přiznává. Žalobce rovněž poukázal na skutečnost, že mohl ohrozit bezpečnost státu i na základě krátkodobého schengenského víza, jež cizinci umožňuje vstup a pobyt na území do 90 dnů. Proto nepovažuje uvedenou hrozbu za skutečnou. 6. Podle žalobce je napadené rozhodnutí taktéž založeno na skutečnostech několik let starých, z nichž žalovaný usuzuje, že by žalobce mohl v budoucnu ohrozit bezpečnost státu. Odkazy žalovaného na judikaturu v této souvislosti použité považoval žalobce za neaktuální. 7. Žalobce dále namítal, že žalovaný nesprávně posoudil otázku dopadů napadeného rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce. Napadené rozhodnutí je tak nepřiměřené z hlediska zásahu do soukromého a rodinného života žalobce. Žalovaná učinila podle žalobce pouze formální posouzení přiměřenosti dopadů rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce. Fakticky nemohlo vést k jinému závěru než, že je rozhodnutí přiměřené, s čímž se podle žalobce nelze spokojit. Žalovaný navíc podle žalobce zkresluje rodinnou situaci a na základě svých domněnek dospěl k závěru, že zamítnutí žádosti bude přiměřené. Argumentace žalovaného, podle níž rodina může realizovat svůj rodinný život (i nadále) na dálku, jsou odtržené od reality a popírají závazky České republiky plynoucí z čl. 8 EÚLP a čl. 3 Úmluvy o právech dítěte. Navazující poukaz žalovaného na to, že by žalobce mohl krátkodobě navštěvovat manželku na území skrze krátkodobé vízum vydané jiným členským státem, je už podle žalobce zcela odtržený od reality, jelikož je vůči žalobci vedena utajovaná informace a podle tvrzení žalovaného je ohrožením pro bezpečnost státu. Toto doporučení se proto žalobci jeví jako protimluv. 8. Pokud žalovaný odkazuje na dosavadní oddělené soužití rodiny, žalobce k tomu uvedl, že se nejedná o stav dobrovolný, neboť bariéru v soužití rodiny vytvořila právní úprava zákona o pobytu cizinců. K tomu se přidaly další skutečnosti, kdy manželka žalobce nejprve na území České republiky studovala, teprve poté přešla do režimu pobytového oprávnění, které ji umožnilo plnohodnotně se věnovat výkonu závislé práce a tedy i obstarávání živobytí. Manželka žalobce po dlouhou dobu také sháněla vhodné ubytování pro celou rodinu, když přecházela z vysokoškolské koleje. 9. Žalobce dále namítal, že žalovaný nerespektoval nejlepší zájem dcery žalobce, kterým je to, aby na území České republiky pobývala s oběma svými rodiči. Nesouhlasil přitom s tím, že dcera může pobývat na území České republiky pouze se svojí matkou ani se závěrem žalovaného, že dopad rozhodnutí na postavení dcery žalobce je maximálně faktický. 10. Konečně žalobce nesouhlasil ani s argumentací žalovaného, podle které by zásahem do soukromého a rodinného života mohl být toliko dlouhodobý zákaz vstupu. Tím chce podle žalobce žalovaný naznačit, že si žalobce může kdykoli požádat o jiné pobytové oprávnění, což je odtržené od reality, neboť všechna pobytová oprávnění v rámci zákona o pobytu cizinců obsahují výhrady veřejného pořádku a národní bezpečnosti. To znamená, že žalovanému se vždy nabízí možnost zamítnout žádost stejným způsobem. Navíc, existuje-li v případě žalobce utajovaná informace, založená na skutečnostech z roku 2021, kterou žalovaný používá při rozhodování o pobytové žádosti žalobce nyní, jde již fakticky o permanentní zákaz vstupu. III. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný předně uvedl, že napadené rozhodnutí neporušuje žalobcem uvedený výčet procesních stanovení správního řádu. Žalovanému byly zpravodajskou službou poskytnuty písemné informace vztahující se k osobě žalobce. Informace byly žalovanému poskytnuty v režimu utajení (ve stupních utajení „DŮVĚRNÉ“ a „VYHRAZENÉ“) v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný tak vycházel ze všech skutečností, které byly ve správním řízení zjištěny a podstatným podkladem pro vydání rozhodnutí se staly utajované informace, na které žalovaný odkázal takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení. Vyhodnocením utajovaných informací vedených pod č.j. D95/2024-OAM, č.j. V127/2024-OAM a dodatečné informace pod č.j. V65/2025-OAM měl žalovaný za to, že existuje důvodné nebezpečí, že by žalobce mohl ohrozit bezpečnost státu a je tedy dán důvod pro nevydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny. 12. Dále žalovaný uvedl, že ve správním řízení týkajícím se žádosti žalobce o vydání povolení k dlouhodobému pobytu se při vedení spisu postupovalo podle § 169m odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Podle tohoto ustanovení se písemnosti nebo záznamy, které obsahují utajované informace, se v řízení podle tohoto zákona uchovávají odděleně mimo spis a nestávají se jeho součástí. V případě žalobce lze podle žalované použít jako podklad pro vydání rozhodnutí informaci od bezpečnostní složky státu na základě, které lze konstatovat, že jednání žalobce ohrožuje bezpečnost státu, a proto postačilo do odůvodnění rozhodnutí pouze uvést, že k zamítnutí žádosti žalobce o povolení k dlouhodobému pobytu došlo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. Vychází-li rozhodnutí z utajovaných informací, rozsah jeho odůvodnění musí tuto skutečnost nutně reflektovat, tedy reflektovat to, že nemůže být sdělen celý obsah utajované informace, jinak by byl účel jejího utajení zmařen. Jinými slovy, pokud by žalovaný žalobci obsah utajovaných informací sdělil, postrádala by jejich ochrana utajením smysl. Tento postup podle žalovaného není v rozporu s § 36 odst. 3 správního řádu. 13. Žalovaný dále poukázal na ust. § 169m odst. 2 zákon o pobytu cizinců, podle kterého, jsou-li některé z podkladů rozhodnutí podle tohoto zákona utajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění rozhodnutí pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. Úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemi. 14. Jednání žalobce spočívalo podle žalovaného zejména v určité formě nežádoucích aktivit, které by mohly napovídat spolupráci s cizí moci v její prospěch, což je konstatování do jisté míry obecné, avšak nejde o sdělení, které by například pouze citovalo zákonný důvod či by pouze v obecné rovině odkazovalo na zájem na zachování veřejného pořádku či jiný veřejný zájem. 15. Žalobce byl podle žalovaného omezen na svých procesních právech důvodně tím, že žalovaný dostál povinnosti seznámit žalobce s podstatou důvodů (esence of the grounds), v nichž shledává, že představuje nebezpečí bezpečnosti státu. Žal