20 Ad 16/2024 – Městský soud v Praze

20 Ad 16/2024- 47 - text 7 pokračování 20 Ad 16/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. ve věci žalobkyně: A. K., nar. X bytem X zastoupena Mgr. Radkem Jilgem, advokátem se sídlem Ladova 2044/3, 128 00 Praha 2 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25/1292, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 4. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 4. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž byly podle ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“), a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 6. 11. 2023, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“), neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně pouze o 30 %. II. Podstatný obsah žaloby 3. Žalobkyně předně zrekapitulovala průběh řízení o její žádosti o invalidní důchod. 4. Poté žalobkyně namítala, že žalovaná nezohlednila odborná lékařská posouzení jejího zdravotního stavu obsažená v lékařských zprávách ze dne 30. 1. 2024, 8. 2. 2024, 14. 2. 2024 a 13. 3. 2024, ve kterých všichni lékaři jednoznačně uvádějí, že stav žalobkyně je závažný a má zásadní dopad na její schopnost vykonávat pracovní činnosti s tím, že prakticky znemožňuje zapojit se do pracovního procesu. Žalovaná pak podle mínění žalobkyně rozhodla v rozporu s doporučením lékařů, kteří měli možnost žalobkyni důkladně vyšetřit a posoudit její zdravotní stav. 5. Žalobkyně měla tedy za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, a proto navrhla zrušení napadeného rozhodnutí. III. Vyjádření žalované 6. Žalovaná ve svém vyjádření měla stěžejní námitku žalobkyně za lichou. Zdůraznila přitom s odkazem na ust. § 8 odst. 1, 4, a 7 zákona č. 582/1991 Sb., že závěry ohledně negativního dopadu funkčního deficitu do profesní sféry jedince smí validně poskytovat toliko posudkový lékař, nikoli tudíž „prostý“ psychiatr, neurolog apod. 7. Ke zbylým námitkám odkázala na posouzení posudkovou lékařkou, kteréžto jednoznačně osvětlila s patřičnou reflexí závažnosti zdravotních obtíží žalobkyně volbou horní hranice rozpětí stanovené položky navýšené o dalších 10 % podle ust. § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Posudková lékařka podle žalované dále srozumitelně objasnila, proč zjištěná zdravotní postížení žalobkyně nedosahují vyšší závažnosti. 8. Závěrem žalovaná odkázala na posouzení zdravotního stavu žalobkyně příslušnou posudkovou komisí s tím, že z jejího pohledu je žaloba nedůvodná. IV. Obsah správního spisu 9. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné z hlediska předmětu řízení. 10. Dne 21. 8. 2023 si žalobkyně podala žádost o invalidní důchod. Žalovaná prostřednictvím posuzujícího lékaře posoudila zdravotní stav žalobkyně. Podle jeho posudku ze dne 13. 10. 2023 míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně poklesla pouze o 30 % a žalobkyně tudíž není invalidní. Nato žalovaná vydala prvostupňové rozhodnutí, kterým žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítla pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně pouze o 30 %. 11. Žalobkyně podala dne 29. 11. 2023 včasné námitky proti prvostupňovému rozhodnutí. 12. V posudku o invaliditě v námitkovém řízení ze dne 21. 3. 2024, č. j. LPS/2024/224-NR-STC_CSSZ, vypracovaném oddělením lékařské posudkové služby žalované dospěla posuzující lékařka MUDr. P. M., Ph.D. k závěru, že se u žalobkyně jedná o pokles pracovní schopnosti o 30 %. Posuzující lékařka shledala, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení podle kapitoly XIII. Postižení svalové a kosterní soustavy, oddíl E – Dorzopatie a spondylopatie, položka 1b s lehkým funkčním postižení přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, které odpovídá míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 - 20 %. Posudková lékařka přitom konkrétní míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně stanovila na 20 % a tuto dále navýšila o dalších 10 % vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu žalobkyně na celkových 30% 13. Na základě posudku o invaliditě v rámci námitkového řízení pak žalovaná vydala napadené rozhodnutí, ve kterém se opřela o závěry a odůvodnění shora uvedeného posudku pro účely námitkového řízení. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 14. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“)], a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom po projednání věci, ke kterému nařídil jednání s ohledem na potřebu provést důkaz přinejmenším posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. 15. Městský soud v Praze při posouzení dané věci vycházel zejména z následujících ustanovení právních předpisů. 16. Podle ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. 17. Ustanovení § 39 zákona č. 155/1995 Sb. upravuje 3 stupně invalidity z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně. V případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně. 18. Z výše uvedené právní úpravy vyplývá, že pojištěnec ve věku žalobkyně má nárok na invalidní důchod za současného splnění dvou podmínek, a sice že se stane invalidní a zároveň získá potřebnou dobu pojištění. Správní orgán není sám oprávněn zkoumat, zda a k jakému datu se žadatel stal, popř. zůstal, invalidním a v jakém stupni. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je tak závislé především na odborném lékařském posouzení (viz ust. § 8 odst. 7, 8, 9 zákona č. 582/1991 Sb.). Správní orgán je pouze oprávněn a zároveň též povinen vyhodnotit, zda lékařský posudek, ze kterého při posouzení nároku na invalidní důchod vychází, splňuje požadavky na úplnost a přesvědčivost. 19. Na základě ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. 20. V takovém posudku odborné lékařské komise se pak hodnotí celkový zdravotní stav, dochované pracovní schopnosti pojištěnce a zaujímají se v něm též posudkové závěry o invaliditě a jejím vzniku. 21. V projednávaném případě žalobkyně zpochybňovala závěry posudkových lékařů žalované ohledně míry poklesu její pracovní schopnosti, ze kterých vycházela žalovaná. S ohledem na to a s přihlédnutím k procesním návrhům stran soud nechal vypracovat posudek posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí, která soudu nakonec předložila řádný posudek ze dne 27. 8. 2024, ev. č. SZ/2024/1464-PH-5 (dále jen „posudek MPSV“). Posudek MPSV pak soud provedl jako důkaz při jednání, když sám není oprávněn zdravotní stav žalobkyně zkoumat, neboť nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení závisí především. 22. Posudek MPSV byl vypracován komisí ve složení předseda komise: MUDr. J. B., další lékař: MUDr. A. Š. s odborností neurologie, tajemník: Bc. et Bc. L. J., DiS. Z posudku vyplývá, že žalobkyně při jednání komise byla přít