20 Ad 18/2024 – Městský soud v Praze

20 Ad 18/2024- 39 - text 9 pokračování 20 Ad 18/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. ve věci žalobkyně: M. N., nar. X bytem X zastoupena JUDr. Mgr. Monikou Kocourkovou, advokátkou se sídlem Baškirská 1404/1, 101 00 Praha 10 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25/1292, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované č. I ze dne 10. 5. 2024, č. j. X, a rozhodnutí žalované č. II ze dne 10. 5. 2024, č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. I ze dne 10. 5. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí I.”), jímž bylo podle ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“), a § 90 odst. 1 písm. c) první zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) změněno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 1. 2024, č.j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že se žalobkyni podle ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“) od 2. 9. 2021 přiznává invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 6 664 Kč měsíčně. Podle nařízení vlády č. 356/2021 Sb. se zvyšuje procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na 3 455 Kč měsíčně a základní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně se zvyšuje na 3 900 Kč měsíčně. Celkem účastnici řízení od 1. 1. 2022 náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 7 355 Kč měsíčně. Podle nařízení vlády č. 35/2022 Sb. se od červnové splátky v roce 2022 zvyšuje procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na 3 739 Kč měsíčně a základní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně činí 3 900 Kč měsíčně Celkem účastnici řízení od červnové splátky důchodu v roce 2022 náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 7 639 Kč měsíčně. Podle nařízení vlády č. 136/2022 Sb. se od zářijové splátky v roce 2022 zvyšuje procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na 3 934 Kč měsíčně a základní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně činí 3 900 Kč měsíčně. Celkem účastnici řízení od zářijové splátky důchodu v roce 2022 náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 7 834 Kč měsíčně. Podle nařízení vlády č. 290/2022 Sb. se zvyšuje procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na 4 135 Kč měsíčně a základní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně se zvyšuje na 4 040 Kč měsíčně. Celkem účastnici řízení od 1. 1. 2023 náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 8 175 Kč měsíčně. Podle ustanovení § 67ca odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se od červnové splátky v roce 2023 procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně zvyšuje na 4 631 Kč měsíčně a základní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně činí 4 040 Kč měsíčně. Celkem účastnici řízení od červnové splátky důchodu v roce 2023 náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 8 671 Kč měsíčně. Podle nařízení vlády č. 286/2023 Sb. se zvyšuje základní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na 4 400 Kč měsíčně a procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně činí 4 631 Kč měsíčně. Celkem účastnici řízení od 1. 1. 2024 náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 9 031 Kč měsíčně. 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně změnil svoje předchozí rozhodnutí č. j. X ze dne 12. 10. 2023 podle § 87 správního rádu ve spojení s § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb. tak, že podle ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 od 11. 7. 2023 přiznal žalobkyni invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 8 065 Kč měsíčně. Podle nařízení vlády č. 286/2023 Sb. od 1. 1. 2024 se základní výměra invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně zvyšuje na 4 400 Kč měsíčně a procentní výměra činí 4 025 Kč měsíčně. Žalobkyni tak od 1. 1. 2024 náležel invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 8 425 Kč měsíčně. 3. Žalobkyně se dále domáhala zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.II ze dne 10. 5. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí II.”), kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně proti posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 22. 4. 2024, č.j. LPS/2024/105-NR-UST_CSSZ. II. Podstatný obsah žaloby 4. Žalobkyně předně uplatnila rozsáhlý výčet svých zdravotních obtíží, potřeb a omezení souvisejících s jejím zdravotním stavem. 5. Poté žalobkyně namítala, že napadené rozhodnutí I. je nezákonné pro rozpor se znaleckým posudkem (sic!), kterýžto je navíc neúplný, nesprávný a nepřesvědčivý, přičemž jej ještě žalovaná popřela v neprospěch žalobkyně. 6. Podle žalobkyně je napadené rozhodnutí I. rovněž nicotné, protože neobsahuje správní uvážení, což žalobkyni výrazně krátí na jejích procesních právech, jelikož neví, jaké názory vedly správní orgán k prezentovanému závěru a která tvrzení má rozporovat. 7. Žalobkyně také namítala, že posudek, na kterém je napadené rozhodnutí I. založeno, postrádá řádně a přesvědčivé odůvodnění závěru o snížení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně, a tudíž stejnými deficity trpí i napadené rozhodnutí I, které je tak nepřezkoumatelné. Žalobkyně přitom zdůraznila, že posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí podléhá hodnocení důkazů jako jiné důkazy a nemá charakter závazného stanoviska. 8. Podle žalobkyně obsahuje posudek hodnotící výroky bez jakéhokoli odůvodnění, čímž se jeví svévolným a účelovým bez jakýchkoli argumentů. Posudkový lékař podle žalobkyně nehodnotil její celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu ve smyslu vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Současně posudkový lékař podle žalobkyně nevzal v úvahu ani to, že její zdravotní stav se dále zhoršuje, v důsledku čehož nezvládá úkony, jejichž rozsáhlý výčet dále uvedla. 9. Závěrem žalobkyně namítala, že se žalovaná nezabývala skutečností, že v jejím případě je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zdravotní omezení spočívající v kombinaci několika onemocnění, která ji diskvalifikuje z běžného každodenní života. 10. Žalobkyně měla tedy za to, že napadené rozhodnutí I. bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a bez přihlédnutí k ust. § 39 odst. 2 písm. a), b), c) zákona č. 155/1995 Sb., a příloze vyhlášky o posuzování invalidity, a proto navrhla zrušení napadeného rozhodnutí I, napadeného rozhodnutí II a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 11. Žalovaná ve svém vyjádření podrobně shrnula průběh správního řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, a platnou právní úpravu. 12. K žalobním námitkám pak uvedla, že neshledala proběhlé řízení nesprávným, posudkové řízení za neobjektivní, nebylo zjištěno žádné pochybení při vyhotovení podkladového posudku. Rozhodnutí o námitkách je dostatečně odůvodněno, jsou uvedeny a konkretizovány všechny lékařské zprávy, z nichž posuzující lékařka vycházela, jakož i posudková rozvaha, zdravotní dokumentace byla pro posouzení a vyhotovení posudku zcela dostačující, závěr posudku vycházející z objektivně zjištěného zdravotního stavu byl převzat do odůvodnění rozhodnutí o námitkách, posouzení proběhlo dle platné vyhlášky o invaliditě a v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech, protože byly objektivizovány všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr. 13. Podkladový posudek podle žalované splňuje náležitosti úplnosti, správnosti a přesvědčivosti, posudková rozvaha vycházejí výhradně z objektivně zjištěného zdravotního stavu posudkovými lékaři podle platné vyhlášky o posuzování invalidity. Připomněla přitom, že jedině posudkový lékař IPZS se specializací posudkového lékařství (toto oprávnění nepřísluší žádným jiným lékařům, byť jsou odborníky) je ze zákona oprávněn posoudit zdravotní stav žadatele o důchod, vyhodnotit dle platné vyhlášky o invaliditě odborné lékařské zprávy a nálezy pro posudkové řízení o invaliditě, podřadit zjištěné zdravotní postižení jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce