20 Az 2/2025 – Městský soud v Praze

20 Az 2/2025- 23 - text 9 20 Az 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. v právní věci žalobce: X. X., narozený dne X státní příslušnost X bytem v ČR: X zastoupen JUDr. Matějem Šedivým, advokátem sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 12. 2024, č. j. OAM-79/ZA-ZA11-ZA01-R2-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo o žádosti žalobce o mezinárodní ochranu rozhodnuto tak, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) se neuděluje. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce ve své žalobě nejprve stručně shrnul průběh správního řízení. Uvedl, že těžiště jeho obav souvisí s pronásledováním dotěrných věřitelů, odůvodněné jednak strachem z těchto osob, jednak jeho špatnou ekonomickou situací. Je mu známo, že věřitelé spolupracují s policií domovské země, která v jeho věci nevystupuje nestranně, a nemůže se tak s úspěchem dovolávat její ochrany. Žalovaný nepostupoval podle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“) a nevedl řízení ke zjištění skutečného stavu věci, pokud se nezabýval pozicí moldavské policie, potažmo existencí orgánu kontroly dohlížejícího na její zákonný postup, u nějž by se mohl žalobce dovolávat ochrany. Napadené rozhodnutí obsahuje pouze obecné hodnocení úrovně dodržování lidských práv, bez důrazu na individuální situaci žalobce, a nerozptyluje obavy z toho, že policie nebude postupovat objektivně a spravedlivě a nebude z důvodu profesní solidarity s věřiteli přejímat jejich pozici. 3. Je toho názoru, že původně soukromý spor přerůstá v pravděpodobné pronásledování jeho osoby státem z důvodu již zmíněné profesní solidarity s agresorem. Má za to, že jeho obavy jsou azylově relevantní a žádost nelze označit za účelovou, neboť ji podal až v době, kdy mu hrozilo vycestování. Odůvodnění napadeného rozhodnutí se nezabývá případnou existencí úřadu ombudsmana, který by na zachování práv dohlížel v případě, že by se žalobce na něj obrátil se svými obavami. Domnívá se, že se situace neuklidnila, pokud výhružkám čelil v domovské zemi i nyní v zahraničí. I když těžiště jeho azylového příběhu vyvěrá ze soukromoprávního vztahu, nepostačí tato skutečnost sama k zamítnutí žádosti, neboť je třeba přihlížet k tomu, dokáže-li domovský stát žadatele v takové situaci ochránit. Touto otázkou se napadené rozhodnutí nezaobírá. Dále má za to, že žalovaný vycházel z nepřípustného podkladu ve formě dokumentu Informace OAMP – Bezpečnostní a politická situace v zemi, protože jej zpracoval sám žalovaný. 4. Sekundárně namítá, že argumentoval špatnou ekonomickou situací v zemi původu a nemožností si zajistit obživu, a domnívá se tedy, že na něj dopadají důvody pro udělení humanitárního azylu. Napadené rozhodnutí se této otázce nijak nevěnuje, a je z toho důvodu nepřezkoumatelné. Konečně namítl, že žalovaný nedostatečně vypořádal jím prezentovanou argumentaci, a v odůvodnění namísto přímé reakce na uvedené obavy soustředí své úsilí na rekapitulaci vedeného řízení. 5. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve své replice zrekapituloval dosavadní průběh správního řízení a žalobní argumentaci. Nesouhlasí s žalobou, s níž se setkává poměrně často. Uvedený text je používán v prakticky totožném znění nepřiléhavě bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti. Žalobce v průběhu správního řízení nikdy netvrdil, že jeho věřitel spolupracuje s policií, tato informace se objevuje poprvé v žalobě. Dále žalovaný nerozumí části textu zmiňující profesní solidaritu policistů s věřitelem, který je farmář. V kontextu žaloby to znamená, že je věřitel buď policista, nebo jsou policisté zároveň farmáři. Ani jedna z verzí však neodpovídá azylovému příběhu žalobce, žalovaný ji má za účelový pokus o jeho dramatizaci. Z uvedených žalobních tvrzení, která nejsou ničím podložena, vychází i závěr o pronásledování žalobce státem. Ohledně otázky humanitárního azylu odkázal na stranu 4 napadeného rozhodnutí, kde byla tato možnost posouzena. Závěrem zmínil, že samotná výpověď žalobce vyvrací jádro jeho žalobního textu. Ten se v případě napadení na policii obrátil, ta konala a za napadení uložila věřiteli pokutu. 7. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. IV. Obsah správního spisu 8. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 9. Žalobce podal dne 18. 1. 2024 žádost o udělení mezinárodní ochrany (dále jen „žádost“). Při poskytnutí údajů dne 22. 1. 2024 sdělil, že se narodil v X na X, je X státním příslušníkem, národnosti X, dohovoří se moldavsky a trochu rusky. Vyznává X, politické přesvědčení nemá, členem žádné strany taktéž není. Je svobodný a bezdětný. Jeho zdravotní stav je bez omezení. Ve vlasti naposledy bydlel ve vesnici X, číslo domu X, okres X. Moldavsko opustil asi 4. 1. 2023, jel do Prahy autobusem, na území ČR vstoupil o den později. Má čistý trestní rejstřík, nikdy neměl problémy se zákonem, ani ve vlasti, ani v Česku. O mezinárodní ochranu žádá, jelikož měl v úmyslu si vydělat na opravu domu a vzal si za tím účelem půjčku od soukromé osoby. Půjčil si 7 000 eur, zaplatit měl celkem 10 000 eur se splátkou cca 3 000 eur měsíčně, aby to bylo rychle vrácené. Požádal si o pas a odjel do ciziny vydělávat. 10. Dále je ve správním spise založen Protokol o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 22. 1. 2024. Při tomto úkonu žalobce uvedl, že v domovské zemi pracoval na farmě asi rok, potom přešel na další rok k někomu jinému. Když si bral půjčku, cestu do zahraničí neplánoval. Vydělával 200 moldavských leu denně, což je asi 10 eur, takže to „neutáhl“, musel pracovat i v sobotu. Počítal s pomocí matky, ta ale onemocněla. Půjčku si vzal v lednu 2021. Zbývá mu splatit 3 000-4 000 eur, když byl v autobuse, řekl věřiteli, že jede do zahraničí vydělávat peníze. Tento člověk byl agresivní, vyhrožoval mu, že mu zláme nohy, pokud se vrátí. Nechtěl věřit, že dostane své peníze zpět. Žalobce má v úmyslu peníze prostřednictvím třetí osoby vrátit. Práci v Moldavsku, s níž by mohl dluh splácet, by nenašel. O půjčku v bance nežádal, protože by to bylo nevýhodné, mohli by si právně zajistit exekuci, kdyby nesplácel, přišel by o majetek. Písemnou smlouvu na půjčku nemá. Dva nebo tři měsíce před odjezdem z Moldavska dostal od věřitele „nakládačku“. Tento muž byl opilý, žalobce bil a kopal, stěžoval si, že neplatí tolik, kolik by měl. Má kontakty s úřady, na policii se žalobce proto neobrátil, přišlo mu to zbytečné. Je velký farmář. Když jej zbil poprvé, šel to na policii nahlásit, byli tam oba. Sepsali protokol a dali útočníkovi pokutu za napadení. Věřitel má kontakty na prokuratuře, a jelikož si to dovolil znovu, věděl, že nemá smysl hledat nějakou spravedlnost. Po prvním napadení měl pohmožděniny. Problémy z důvodu rasy, národnosti, náboženství, pohlaví, příslušnosti k sociální skupině nebo politického přesvědčení neměl. V případě návratu se obává pouze útočníka, nechce jej vidět, je zlý. Nemůže se vrátit, dokud nesplatí svůj dluh. 11. Do správního spisu byla jako podklad založena zpráva o zemi původu Moldavsko – Hodnocení Moldavska jako bezpečné země původu ze dne 3. října 2023. Dne 23. 1. 2024 předvolal žalovaný žalobce k seznámení s podklady ve smyslu § 36 odst. 3 s.ř. To proběhlo dne 24. 1. 2024, žalobce se s obsahem správního spisu seznámil, doplnění podkladů nenavrhl, další skutečnosti neuvedl. 12. Následně vydal žalovaný dne 5. 2. 2024 ve věci rozhodnutí, č. j. OAM-79/ZA-ZA11-ZA01-2024, (dále jen „první rozhodnutí“) jímž žádost o mezinárodní ochranu zamítl podle § 16 odst. 2 zákona o azylu jako zjevně nedůvodnou, jelikož žadatel pochází z bezpečné země původu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu a § 2 vyhlášky č. 328/2015 Sb. Toto rozhodnutí bylo napadeno žalobou podanou ke zdejšímu soudu, kterou tento postoupil Krajskému soudu v Brně z důvodu místní nepříslušnosti. Tento soud rozhodnutí žalovaného zrušil rozsudkem ze dne 16. 10. 2024, č.j. 41 Az 8/2024-38, a to s poukazem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-406/22, neboť unijní právo brání tomu, aby byla za bezpečnou ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu a vyhlášky č. 328/2015 Sb. považována pouze část státu, a podmínky pro takové označení musejí být splněny na celém jeho území. 13. Po zrušujícím rozsudku založil žalovaný do spisu tři zprávy o zemi původu. Z informace Moldavsko – Základní přehled o zemi, ze dne 8. 10. 2024, soud zjistil, že země původu žalobce je parlamentní d