20 Az 4/2025 – Městský soud v Praze

20 Az 4/2025- 25 - text 8 20 Az 4/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci žalobce: X. X. X., narozený dne X státní příslušnost X bytem v ČR X zastoupený JUDr. Bc. Marcelou Lafek, advokátkou sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2025, č. j. OAM-1334/ZA-ZA11-HA15-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný rozhodl o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany tak, že mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) se neuděluje. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce v podané žalobě nejprve poznamenal, že výrok rozhodnutí neobsahuje žádné procesní ustanovení, dle kterého žalovaný postupoval. Neobsahuje tak náležitosti podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). V této souvislosti poukázal na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 11. 2021, č. j. 15 A 230/2018-49, ze kterého obsáhle citoval. Ani další součásti výrokové části a odůvodnění podle něj neobsahují žádné procesní ustanovení, dle kterého žalovaný postupoval. Dále uvedl, že zákon o azylu přiznává žalovanému oprávnění udělit mezinárodní ochranu, nikoliv mezinárodní ochranu neudělit. Správní orgány přitom nemohou rozšiřovat obsah svých pravomocí. Není tak zřejmé, podle jakého ustanovení žalovaný postupoval, když zákon takový postup nezná. 3. Rovněž žalobce namítl rozpor napadené rozhodnutí s ustanovením § 23c zákona o azylu, neboť podklady rozhodnutí nesplňují podmínku různorodosti. Žalovaný ze svého posouzení zcela vyřadil zprávy lidskoprávních organizací a zprávy o dodržování lidských práv Ministerstva zahraničních věcí USA. Omezil se toliko na jediný zdroj informací o stavu ve X, a to informaci OAMP ze dne 4. 6. 2024. Užití jediného zdroje selektovaných informací nesplňuje podmínku uvedeného ustanovení o užití různých zdrojů. 4. Současně žalobce označil za nepřípustné, že tento jediný dokument hodnotící situaci ve X je zpráva vypracovaná žalovaným. Nejedná se tak o dokument vypracovaný nezávislou organizací. Dále je tato zpráva vypracována tzv. od stolu, aniž by úřední osoba zpracovávající tuto zprávu měla alespoň nějaký kontakt se zemí, o níž referuje. Existují přitom zprávy nadnárodních organizací, jejichž zpravodajové pobývají přímo v posuzovaných lokalitách. Ty však jako podklad použity nebyly. Není ani zřejmé, z jakých podkladů zpracovaná zpráva vychází a z čeho čerpá. 5. Závěrem podané žaloby tak žalobce navrhl zdejšímu soudu, aby napadené rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a rozhodl o povinnost nahradit náklady řízení. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nejprve stručně zrekapituloval obsah podané žaloby a vyjádřil s ní nesouhlas, neboť nebyly naplněny důvody pro udělení mezinárodní ochrany. Odkázal také na napadené rozhodnutí a obsah správního spisu. Zmínil, že v průběhu správního řízení bylo objasněno, že důvodem žádosti je legalizace dalšího pobytu žalobce v České republice. Chtěl zde zůstat, aby finančně podpořil své rodiče. 7. Žalovaný dále podotkl, že veškeré shromážděné informace jsou součástí spisu a zástupkyně žalobce měla již v průběhu správního řízení možnost seznámit se s podklady, vyjádřit se k nim a navrhnout jejich doplnění. Shromážděné informace přitom označil za přiměřené ve vztahu k tvrzeným důvodům. Rovněž zmínil, že mezinárodní ochrana je výjimečným institutem, jehož smyslem je poskytnout ochranu, avšak nikoliv před jakýmikoliv negativními jevy v zemi původu. Neslouží k úpravě pobytu cizince. Snaha žalobce legalizovat si prostřednictvím žádosti o mezinárodní ochranu pobyt není relevantním důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. Žalobce přitom žádné skutečnost relevantní z hlediska udělení mezinárodní ochrany netvrdil. 8. Taktéž se žalovaný vyjádřil, že v napadeném rozhodnutí podrobně a zcela přezkoumatelně odůvodnil, proč žalobce nesplňuje zákonné podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. Zmínil, že k případům, v nichž žadatel o mezinárodní ochranu neuvede žádné skutečnosti relevantní z hlediska mezinárodní ochrany a tyto skutečnosti nevyjdou ve správním řízení najevo, existuje bohatá judikatura správních soudů. V tomto ohledu odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2005, č. j. 4 Azs 34/2005-60. Poukázal také na břemeno tvrzení a břemeno důkazní s tím, že primárním zdrojem informací podstatných pro udělení mezinárodní ochrany je samotný žadatel. Ten musí uvést veškeré relevantní důvody, na základě kterých poté správní orgán jeho žádost posoudí. Důkazní břemeno je pak rozloženo mezi žadatele a správní orgán. Správní orgán je povinen k tvrzením uvedeným žadatelem zajistit maximální možné množství důkazů a obstarat dostatečně přesné, aktuální a důvěryhodné informace o zemi původu žadatele. 9. Za absurdní pak žalovaný označil názor, že nemůže dle zákona rozhodnout o neudělení mezinárodní ochrany. Není podle něj možné dohledat jediný rozsudek správního soudu, který by zrušil rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany z tohoto důvodu. Shrnul tedy, že se při posuzování žádosti žalobce nedopustil žádné nezákonnosti a rozhodl na základě dostatečných podkladů. Navrhl proto zdejšímu soudu, aby podanou žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl. IV. Obsah správního spisu 10. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 11. Žalobce podal dne 3. 10. 2024 žádost o udělení mezinárodní ochrany, přičemž následně byl žalovaným vyzván k poskytnutí údajů k této žádosti a rovněž předvolán k pohovoru ve věci mezinárodní ochrany. Údaje k podané žádosti poskytl žalobce dne 16. 10. 2024, když mimo jiné sdělil, že se narodil X v X ve X, je státním příslušníkem X a národnosti X. Dorozumí se X, není věřící a nemá žádné politické přesvědčení ani nebyl politicky aktivní. Je svobodný a bezdětný. Jako poslední místo bydliště ve vlasti uvedl obec X v okrese X a kraji X, kde bydlel s rodiči. Na území České republiky vstoupil letecky dne 26. 12. 2016. Ze země původu vycestoval za účelem práce. Od roku 2016 měl pracovní vízum s platností do 16. 9. 2024. V jiných státech mu žádná víza nebo povolení k pobytu udělena nebyla a nežádal ani o mezinárodní ochranu. Rovněž konstatoval, že je zdravý, nemá žádná zdravotní omezení ani jiné zvláštní potřeby. Ohledně důvodů své žádosti žalobce uvedl, že mu nebylo prodlouženo pracovní vízum a chtěl by nadále žít a pracovat v České republice, aby mohl pomáhat rodičům ve X. 12. Do protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany konaném dne 16. 10. 2024 žalobce výše uvedené skutečnosti blíže rozvedl. Konkrétně sdělil, že ve X nemohl sehnat práci, protože žil na venkově. Rozhodl se tedy vycestovat, aby pomohl sobě a svým rodičům. Před vycestováním pracoval na poli a pak také na volné noze. Dělal vše, co lidé potřebovali, např. na stavbách. S přestěhováním do nějakého většího města ve X vůbec nepočítal, neboť dostal nabídku práce v zahraničí, se kterou souhlasil. Pracoval v továrně, kde šijí potahy na auta. S vyřízením pracovního víza neměl problémy. Toto vízum mu však neprodloužili kvůli neoddání originálu dohody. V případě návratu do X by mu nic nehrozilo, pokud se však vrátí, nebude moci přicestovat zpět do České republiky. Ve X žádné potíže neměl a od roku 2016 jej nenavštívil. Dále žalobce uvedl, že neví, zda existují ve X nějaké pracovní agentury nebo úřady páce, které by mu mohly zprostředkovat zaměstnání. Kdyby se vrátil, musel by pracovat opět na poli nebo na volné noze. S přestěhováním do většího města nemá žádnou zkušenost, jelikož pracoval pouze v místě bydliště. Vyloučil v zemi původu problémy s policií nebo státními orgány. Potvrdil, že na území České republiky žije jeho teta. Závěrem zmínil, že v České republice nikdy neměl žádné potíže se státními orgány. Jeho pracovní povolení nebylo prodlouženo pouze kvůli chybě. Vyjádřil přání zde zůstat, aby mohl pomoci rodičům. Dodal, že rodiče pracují na poli a mají velmi nízké příjmy. 13. Za účelem posouzení žádosti o udělení mezinárodní ochrany si žalovaný opatřil i písemný materiál obsahující informace o zemi původu žalobce. Konkrétně se jednalo o písemný materiál ze dne 4. 6. 2024 označený jako X, Informace OAMP – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, Stav: červen 2024 (dále jen „informace OAMP“). V něm byly obsaženy údaje o X týkající se politické situace, ratifikace vybraných mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, mučení