20 Az 7/2025 – Městský soud v Praze

20 Az 7/2025- 40 - text  9 20 Az 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. v právní věci žalobce X. X. X., nar. X státní příslušností X bytem X zastoupený Mgr. Martinou Sklenskou, advokátkou sídlem Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2025, č. j. OAM-106/ZA-ZA11-HA15-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou dne 31. 3. 2025 k Městskému soudu v Praze domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný rozhodl o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany tak, že žádost o udělení mezinárodní ochrany se podle ust. § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o azylu“) zamítá jako zjevně nedůvodná. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce nesouhlasil s postupem žalovaného, který meritorně nepřezkoumal jeho žádost, a namísto toho ji zamítl jako zjevně nedůvodnou. V tomto ohledu dovodil rozpor s ustanoveními § 2 odst. 4 a § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Žalovanému tak vytkl nedostatečné zjištění skutkového stavu. 3. V souvislosti s tím žalobce namítal nedostatek prostoru, který mu byl poskytnut k tomu, aby dostatečně odůvodnil svoji žádost. Z toho důvodu nemohly být zjištěny skutečnosti podstatné pro správné posouzení důvodnosti žádosti. Žalobce v této souvislosti žalovanému vytkl, že vycházel zejména z obsahu žádosti a konaného pohovoru, což nemůže být podle jeho mínění dostatečné pro zjištění stavu věci bez důvodných pochybností. 4. K tvrzeným skutečnostem uvedl, že žalovaný nesprávně interpretoval a zaměnil žalobcovy důvody odchodu z vlasti s důvody, pro které podal svou žádost. Žalobce připouští, že jím tvrzené důvody odchodu z vlasti byly pouze ekonomického charakteru, ovšem zároveň dodává, že svou žádost podal z obav z návratu do vlasti. 5. Obavy z návratu do vlasti odůvodnil složitou situací navrátilců, kdy vietnamská vláda podporuje emigraci občanů z Vietnamu. Při návratu se obává nemožnosti splacení svých dluhů a zisku zaměstnání. S ohledem na to je přesvědčen, že jeho návrat může vést k azylově relevantní vážné újmě. Ta spočívá v riziku mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. 6. Žalovanému vytkl, že se těmito okolnostmi ve svém rozhodování vůbec nezabýval. Podotkl, že není vždy v možnostech žadatele zcela detailně popsat všechny okolnosti své žádosti. Namítal též nedostatečnou snahu žalovaného zjistit skutečný stav věci. Rozhodnutí žalovaného vnímá jako nespravedlivé a přepjatě formalistické, načež namítl porušení svého práva na spravedlivý proces. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný s žalobou a v ní uplatněnými námitkami nesouhlasil a odkázal na obsah správního spisu. V průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žalobce jsou pouze ekonomické důvody. V České republice chce pracovat a vydělat peníze, aby mohl splácet svůj dluh ve Vietnamu. Žalobce v průběhu správního řízení netvrdil a žalovaný ani nezjistil žádné skutečnosti svědčící o tom, že by žalobce byl ve vlasti vystaven jednání vykazujícímu znaky pronásledování nebo hrozící vážné újmy. Žalobci nic nebránilo k dřívějšímu podání žádosti. Tu podle žalovaného podává až nyní, aby znemožnil své vyhoštění. 8. Žalovaný považuje své rozhodnutí za zákonné, přezkoumatelné a vycházející z dostatečně zjištěného skutkového stavu, proto navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Obsah správního spisu 9. Dne 24. 1. 2025 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany. Dne 3. 2. 2025 žalobce poskytl údaje k podané žádosti, v nichž uvedl, že je X státní příslušnosti a X národnosti. Je schopen se dorozumět vietnamsky. Žalobce je bez náboženského vyznání, nebyl nikdy členem politické strany nebo skupiny ani nebyl politicky aktivní. Je ženatý. Má dva syny a jednu dceru. Rodina žije ve X. Z vlasti vycestoval dne 16. 7. 2024 do Maďarska. V srpnu téhož roku přicestoval vlakem do ČR. Je zdravý a nikdy nebyl trestně stíhaný. Poté sdělil své důvody, pro něž podal žádost o mezinárodní ochranu. Předně vycestoval z Vietnamu, aby v Evropě mohl pracovat. Zároveň si vzal půjčku na cestu, přičemž počítal s tím, že si v Maďarsku najde práci. Tam však práci nenašel, proto se rozhodl odcestovat do ČR, aby zde získal pracovní povolení a mohl zde tak legálně pracovat. 10. Téhož dne s žalobcem žalovaný provedl pohovor, v němž žalobce vypověděl, že se ve vlasti živil jako pomocník na stavbách. Poté znovu sdělil, že se v roce 2024 rozhodl Vietnam opustit z důvodu, aby si našel práci. V Maďarsku žádná práce nebyla a vízum mu nebylo prodlouženo, proto cestoval do ČR. Na cestu do Evropy si musel vzít půjčku ve výši 400 000 Kč od banky. Pokud by se vrátil zpět do Vietnamu, nebyl by schopen bance zaplatit. Ani by si nemohl najít práci a uživit svou rodinu. Stěhování v rámci Vietnamu nelze připustit, jelikož by nebylo pro žalobce možné sehnat místo k bydlení. V ČR nemá žádné povolení k pobytu. Pracoval zde pouze brigádně. Veškeré výdělky posílal své ženě do Vietnamu. Dluh ani z části nesplatil. Ve Vietnamu neměl žádné problémy, a to ani s policií nebo státními orgány. V ČR nemá žádné rodinné příslušníky. Na dotaz, zda jediným důvodem, proč se rozhodl vycestovat z Vietnamu, byly ekonomické důvody, odpověděl, že ano. Žalobce zároveň na výslovný dotaz potvrdil, že uvedl všechny důvody ke své žádosti o mezinárodní ochranu. K otázce, zda by chtěl v závěru pohovoru uvést nějaké skutečnosti, které by měl správní orgán vzít v potaz během posuzování jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany, sdělil, že by zde chtěl oficiálně zůstat, chtěl by zde žít a pracovat, aby splatil svůj dluh a mohl zabezpečit svoji rodinu. 11. Žalovaný si za účelem posouzení žádosti žalobkyně opatřil i písemné materiály obsahující informace o zemi původu. Konkrétně se jednalo o Informaci OAMP – Vietnam – Bezpečnostní a politická situace v zemi, ze dne 4. 6. 2024. Z ní plyne, že v domovské zemi žalobce po desetiletí vládne Komunistická strana Vietnamu (KSV). Její politbyro určuje, kdo bude zastávat nejvyšší funkce ve státě. Prezident je volen Národním shromážděním na pět let a jmenuje předsedu vlády, kterého následně parlament potvrdí. Volby jsou pod přísnou kontrolou, KSV je jedinou zákonem uznanou stranou, dominuje ve všech volbách a prověřuje všechny kandidáty. Poslední volby se uskutečnily v roce 2021 a nemohou být považovány za svobodné ani spravedlivé. Za poslední rok a půl odstoupili ve Vietnamu dva prezidenti a předseda parlamentu, všichni kvůli nespecifikovaným „pochybením“ či porušení stanov strany. Vláda příležitostně podnikla nápravná opatření, včetně stíhání úředníků, kteří se dopustili porušování lidských práv, ale většinou jednají tyto osoby beztrestně. Vietnam je členem Organizace spojených národů a přistoupil k základním úmluvám v oblasti lidských práv a základních svobod. Ústava a jiné zákony zakazují týrání, mučení, tělesné tresty nebo zacházení poškozující zdraví. Zadržení však hlásili porušování těchto norem ze strany příslušníků ozbrojených složek a pracovníků ministerstva veřejné bezpečnosti. Špatné zacházení se netýká pouze aktivistů nebo osob zapojených do politiky. Úřady stíhaly některé policisty či úředníky podílející se na násilnostech, k vyšetřování ale docházelo zřídkakdy. Podmínky ve věznicích se liší podle provincie, jsou většinou strohé, ale život neohrožují. V zemi lze uložit trest smrti mimo jiné za velezradu, špionáž, úplatkářství a drogové trestné činy. V roce 2023 bylo k tomuto trestu odsouzeno 122 osob, počet vykonaných poprav je považován za státní tajemství. Ústava zaručuje svobodné cestování po zemi i do zahraničí, a to není až na výjimky omezováno. Vláda spolupracovala s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, zákon nicméně neumožňuje udělení azylu nebo statusu uprchlíka a vláda neměla vytvořený systém pro poskytování ochrany těmto osobám. Ve Vietnamu neprobíhá občanská válka, ani nebyl tento stát v konfliktu s jinou zemí. 12. Před vydáním napadeného rozhodnutí žalovaný vyrozuměl žalobce o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Z protokolu o seznámení s podklady rozhodnutí ze dne 24. 2. 2025 vyplývá, že se žalobce téhož dne dostavil na příslušné pracoviště. Na výslovný dotaz uvedl, že se nechce seznámit s obsahem podkladů pro vydání rozhodnutí ani se k těmto podkladům vyjadřovat nebo navrhovat jejich doplnění. Zároveň nechce uvést žádné další skutečnosti nebo nové informace, které by měl vzít žalovaný v úvahu při posouzení jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. 13. Následně žalovaný vydal napadené rozhodnutí, k jehož převzetí byl žalobce předvolán. Ten se k převzetí napadeného rozhodnutí dostavil dne 19. 3. 2025, jak vyplývá z protokolu o předání rozhodnutí, pročež téhož dne