21 A 19/2025 – Městský soud v Praze

21 A 19/2025- 45 - text  9 21 A 19/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: X., narozený dne X. t. č. X. zastoupený Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s. sídlem Poděbradská 173/5, 190 00 Praha 9 proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy sídlem Kaplanova 2055/4, 148 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 4. 2025, č. j.: KRPA-115992-12/ČJ-2025-000022-ZSV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 9. 4. 2025, č. j.: KRPA-115992-12/ČJ-2025-000022-ZSV, jímž byl podle ust. § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „z.p.c.“), zajištěn za účelem správního vyhoštění. Doba zajištění žalobce byla podle ust. § 124 odst. 3 z.p.c. stanovena na 90 dnů ode dne omezení osobní svobody. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě namítal, že mu žalovaná neposkytla tlumočníka, ačkoliv o něj výslovně žádal, čímž byla porušena jeho práva zaručená ust. § 16 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“). Nepřítomnost tlumočníka způsobila, že některé informace v protokolu jsou zachyceny nesprávně a jinak, než byly uvedeny, žalobce přitom ani neměl možnost si protokol zkontrolovat a opravit chyby. Úvahy žalované o zajištění byly jednostranné, nedostatečné a účelové, pakliže k zajištění přistoupila jen na základě nelegálnosti žalobcova pobytu na území. Žalovaná neprokázala nebezpečí maření nebo ztěžování výkonu rozhodnutí o správním vyhoštění, rovněž nebyl zřejmý úmysl žalobce neopustit území. Žalobce žije na území se svou přítelkyní ve společné domácnosti, současně příslušníky Policie České republiky doprovodil do X., tudíž jsou žalované známa nejméně dvě místa, kde lze žalobce zastihnout. S přítelkyní udržuje dlouhodobý a vážný vztah, plánují spolu rodinu a případné vycestování by představovalo zásah do jejich soukromého a rodinného života. Nahlášení adresy pobytu podle žalobce směřuje pro futuro od momentu uložení zvláštního opatření. Potvrzením o zajištění ubytování od majitelů bytu žalobce doložil, že v jeho případě měla být využita možnost dle ust. § 123b odst. 1 písm. a) z.p.c. Jde-li o finanční záruku, nelze od žalobce očekávat, aby si byl vědom možností plynoucích z právního řádu, a mohl tak aktivně navrhovat alternativy. Finanční záruku však jsou ochotni za žalobce nabídnout jeho přátelé a známí. Žalovaná v řízení postupovala tendenčně v neprospěch žalobce a zdůrazňovala skutečnosti v jeho neprospěch. Co se týče doby zajištění, odůvodnění je v tomto směru nedostatečné a čistě formální, délka devadesáti dnů se jeví nepřiměřenou a žalobce zbavuje práva na účinný soudní přezkum v rozumných intervalech. Při stanovování délky zajištění není možno postupovat šablonovitě bez přihlédnutí k individuálním okolnostem případu, jak konstatoval Krajský soud v Praze v rozhodnutí ze dne 8. 4. 2022, č. j. 47 A 31/2022-11. Podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) osobě zbavené osobní svobody náleží právo domáhat se periodického soudního přezkumu jejího zajištění, přičemž v kontextu stanovené doby zajištění na devadesát dnů je možnost soudního přezkumu fakticky omezena pouze na jednu žalobu. Žalobce se tedy domnívá, že došlo k zásahu do jeho práva na přístup k pravidelnému soudnímu přezkumu zbavení osobní svobody v rozumných intervalech. Žalobce závěrem navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. III. Vyjádření žalované 3. Žalovaná uvedla, že v napadeném rozhodnutí poukázala na konkrétní okolnosti případu a definovala skutkové jednání nasvědčující závěru, že uložení zvláštního opatření za účelem vycestování by bylo nedostatečné pro realizaci správního vyhoštění a že žalobce naplnil skutkovou podstatu ust. § 124 odst. 1 písm. b) z.p.c. Žalobce při výslechu dne 9. 4. 2025 tlumočníka nežádal, neboť rozumí slovem i písmem, odpovědi na otázky byly vždy srozumitelné a hodnověrné. Žalovaná se vypořádala s realizovatelností správního vyhoštění, neexistují dlouhodobé překážky jej znemožňující. Vzhledem k jednání žalobce a způsobu jeho pobytu by žalobce nerespektoval pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění ani uložené zvláštní opatření a nadále by pobýval na území. Žalobce nečinil kroky k legalizaci svého pobytu a na území neoprávněně setrvával. Nerespektováním právních předpisů si žalobce zapříčinil stav nedůvěryhodnosti, pročež žalované nezbylo než přistoupit k zajištění. Při stanovení doby trvání zajištění žalovaná přihlédla k době nezbytné k zabezpečení přepravních dokladů a eskorty do země původu, která se pohybuje kolem třiceti dnů. Doba trvání zajištění stanovená na devadesát dnů je přiměřená a nebrání řádnému a pravidelnému soudnímu přezkumu. Žalobu navrhla žalovaná zamítnout. IV. Obsah správního spisu 4. Dne 9. 4. 2025 byl žalobce kontrolován policejní hlídkou a bylo zjištěno, že na území pobýval na základě dlouhodobého pobytu s platností X., přičemž jeho žádost o nový pobyt ze dne X. byla zamítnuta. V X. byl nalezen cestovní pas žalobce s platností do X., jenž neobsahoval žádné vízum ani vstupní a výstupní razítko. Následně byl žalobce zajištěn dle ust. § 27 odst. 1 písm. d) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (úřední záznam ze dne 9. 4. 2025, č. j.: KRPA-115992-1/ČJ-2025-000022). 5. Dne 9. 4. 2025 bylo s žalobcem zahájeno řízení o správním vyhoštění z důvodu pobývání na území bez platného cestovního dokladu a oprávnění k pobytu (oznámení zahájení správního řízení, č. j.: KRPA-115992-7/ČJ-2025-000022-ZSV). 6. V rámci svého výslechu dne 9. 4. 2025, z něhož byl vyhotoven protokol, č. j.: KRPA-115992-8/ČJ-2025-000022-ZSV, žalobce mj. uvedl, že tlumočníka nežádá, neboť česky rozumí slovem i písmem. Do Schengenského prostoru přiletěl dne X. a po celou dobu pobýval výhradně v České republice. Platnost cestovního dokladu skončila v roce X., žalobce si chtěl dát vystavit nový, ale pracovníci ambasády ho nedohledali v evidencích. Je si vědom svého neoprávněného pobytu na území, adresu pobytu nikde nehlásil, nemá označen zvonek ani schránku. Bydlí asi X. s přítelkyní X. národnosti, svatbu ani děti neplánují na území České republiky, v budoucnu by chtěli žít v X. Jeho X., udržují spolu pravidelný kontakt. Je svobodný, bezdětný, pracuje jako X., pracovním povolením nedisponuje. V České republice nemá žádné příbuzné ani nikoho, komu by ukončení pobytu zasáhlo do soukromého či rodinného života. Nic tu nevlastní, nemá zde žádné závazky ani pohledávky. Ve vycestování do země původu, kterou pokládá za bezpečnou, mu nic nebrání, aktuálně nedisponuje žádnou hotovostí ke složení finanční záruky. Závěrem žalobce sdělil, že v rámci řízení nepožadoval účast tlumočníka, jelikož rozumí jazyku, v němž je vedeno správní řízení, slovem i písmem, současně nežádal žádných změn ani doplnění. Protokol bez jakýchkoliv výhrad podepsal. 7. Dne 9. 4. 2025 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí, podle jehož odůvodnění nelze od žalobce očekávat jeho dobrovolné vycestování. Žalobce na území setrval ode dne X. přes vědomí protiprávnosti svého jednání, když neučinil žádné kroky směřující k vycestování. Na s. 5 - 7 napadeného rozhodnutí se žalovaná zabývala nemožností uložení zvláštních opatření dle ust. § 123b odst. 1 z.p.c., neboť by byla zjevně neúčelná. Lhůta trvání zajištění byla stanovena na 90 dnů při zohlednění předpokládané složitosti přípravy předání. Jelikož v České republice nežijí žádní žalobcovi příbuzní ani osoby, vůči nimž by měl vyživovací povinnost nebo je měl v péči, nebudou zajištěním dotčeny rodinné a soukromé poměry žalobce. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 8. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu žalobcem uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), a vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), přičemž přihlížel i k případným nezákonnostem nad rámec žalobních bodů v souladu se závěry rozsudku velkého senátu Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 11. 2022 ve spojených věcech C-704/20 a C-39/21, a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 9. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože postupoval dle ust. § 172 odst. 5 z.p.c. 10. Podle ust. § 124 odst. 1 písm. b) z.p.c. policie je oprávněna zajistit cizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno oznámení o zahájení řízení o správním vyhoštění anebo o jehož správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto nebo mu byl uložen jiným členským státem Evropské unie zákaz vstupu platný pro území členských států Evropské unie a nepostačuje uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, pokud je nebezpečí, že by cizin