§ 16 správní řád – Jednací jazyk
Zákon správní řád · 500/2004 Sb. · účinné od 1. 7. 2009 · Správní právo
Stručně: Paragraf 16 správního řádu stanovuje, že úředním jazykem v řízení je čeština, ale za určitých podmínek je možné použít i slovenštinu nebo jazyk národnostní menšiny, a upravuje právo na tlumočníka pro osoby, které neovládají jednací jazyk. Většina úředních jednání a dokumentů bude vedena a vyhotovena v českém jazyce. (§ 16 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, znění účinné od 1. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Jednací jazyk
- Týká se: správní orgán, účastník řízení, žadatel
- Judikatura: na § 16 odkazuje 356 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Jednací jazyk“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 500/2004 Sb.
(1) V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském.
(2) Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, pokud správní orgán nesdělí účastníkovi řízení, že takový překlad nevyžaduje. Takové prohlášení může správní orgán učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu.
(3) Každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka10) zapsaného v seznamu tlumočníků, kterého si obstará na své náklady. V řízení o žádosti si žadatel, který není občanem České republiky, obstará tlumočníka na své náklady sám, nestanoví-li zákon jinak.11)
(4) Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky,12) má před správním orgánem právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li správní orgán úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si tento občan tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady tlumočení a náklady na pořízení překladu v tomto případě nese správní orgán.
(5) Neslyšícím uživatelům českého znakového jazyka správní orgán ustanoví tlumočníka českého znakového jazyka podle zvláštního zákona13). Neslyšící osobě preferující český jazyk ustanoví prostředníka, který je schopen se s ní dorozumět pomocí komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka dle její vlastní volby.
Osobě hluchoslepé bude ustanoven prostředník, který je schopen se s ní dorozumět pomocí komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob dle její vlastní volby. Prostředník je ustanovován za stejných podmínek, za jakých je ustanovován tlumočník českého znakového jazyka13). O ustanovení tlumočníka nebo prostředníka vydává správní orgán usnesení, které se oznamuje pouze osobám, jichž se dotýká.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Většina úředních jednání a dokumentů bude vedena a vyhotovena v českém jazyce.
- Pokud jste Slovák, můžete jednat a předkládat písemnosti ve slovenštině, aniž byste potřebovali překlad.
- Pokud neovládáte češtinu, máte právo na tlumočníka, kterého si ale musíte zaplatit sami, s výjimkou občanů ČR z národnostních menšin a osob se sluchovým nebo hluchoslepým postižením.
- Občané České republiky, kteří patří k uznané národnostní menšině, mohou jednat a podávat písemnosti v jazyce své menšiny, přičemž náklady na tlumočení nese správní orgán.
Na co si dát pozor
- Pokud předkládáte dokumenty v jiném než českém nebo slovenském jazyce, musíte k nim přiložit úředně ověřený překlad do češtiny, pokud správní orgán výslovně nesdělí, že jej nevyžaduje.
- Jako žadatel, který není občanem České republiky a neovládá češtinu, si tlumočníka hradíte sami, pokud zákon nestanoví jinak.
- Správní orgán může na své úřední desce předem oznámit, že pro určitý typ řízení nevyžaduje úřední překlady z cizího jazyka.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 16
Jak soudy aplikují § 16
… ke které lze přistoupit pouze tehdy, pokud jsou vyčerpány všechny dostupné prostředky ke zjištění pobytu účastníka řízení, a další šetření by bylo na újmu rychlosti řízení, a že doručením písemnosti veřejnou vyhláškou není dotčena povinnost správního úřadu ustanovit účastníku neznámého pobytu opatrovníka podle § 16 odst. 2 správního řádu (viz komentáře ke správnímu řádu).
Odvolacímu soudu vytýká, že se nevypořádal s námitkou, že mu oprávněná neustanovila opatrovníka, a v této souvislosti uvádí, že podle zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu, „doručením písemnosti pomocí veřejné vyhlášky není dotčena povinnost správního úřadu ustanovit účastníku neznámého pobytu opatrovníka podle § 16 odst. 2 správního řádu“, a že „byť zvláštní zákony (§ 53b zák. č. 48/1997 Sb. a § 26d zák. č. 592/1992 Sb.) upravují doručování veřejnou vyhláškou pro případy pojistného na zdravotní pojištění“, je třeba uvedené vztáhnout i na doručování …
Přestože jeho místo pobytu bylo známo, byla mu v rozporu s § 16 odst. 2 správního řádu ustanovena opatrovnicí pro řízení zaměstnankyně ČTÚ, která nehájila jeho zájmy, neboť nepodala opravný prostředek a rozhodnutí se tak stalo vykonatelným.
Právní otázky
Související
§ 76 Jednací jazyk (Zákon daňový řád)§ 13 Jednací jazyk (Zákon o finančním arbitrovi)§ 169 Jednací jazyk (Zákon o pobytu cizinců na území České re)§ 33 Jednací jazyk (Zákon o Ústavním soudu)§ 89b Jednací jazyk (Zákon o ochraně utajovaných informací a )