21 A 27/2025 – Městský soud v Praze

21 A 27/2025- 16 - text  7 21 A 27/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: X., narozený dne X. naposledy X. proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy sídlem Kaplanova 2055/4, 148 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 6. 2025, č. j.: KRPA-183955-10/ČJ-2025-000022-ZZC takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 8. 6. 2025, č. j.: KRPA-183955-10/ČJ-2025-000022-ZZC, se zrušuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 8. 6. 2025, č. j.: KRPA-183955-10/ČJ-2025-000022-ZZC, jímž byl podle ust. § 124b odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „z.p.c.“), zajištěn za účelem vycestování. Doba zajištění žalobce byla podle ust. § 124b odst. 4 z.p.c. stanovena na 30 dnů ode dne omezení osobní svobody. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě namítal, že dobrovolně opustil státy Evropské unie poté, co jej zastavila hlídka maďarské policie, která mu uložila povinnost opustit území a vložila záznam do Schengenského informačního systému (SIS). Následně se žalobce vrátil na základě slovenského pobytového oprávnění, platného do 15. 1. 2026. Při kontrole provedené hlídkou Policie ČR byl zjištěn záznam v SIS a žalobce byl zajištěn. Podle žalobce však neexistoval důvod pro zajištění a měl být propuštěn. Pokud žalovaná hodlala žalobce zajistit podle § 124b odst. 1 písm. c) z.p.c., bylo nutné, aby mu předtím stanovila novou lhůtu k dobrovolnému splnění povinnosti opustit území. Žalovaná také nevzala v potaz pobytové oprávnění na Slovensku a v rozporu s judikaturou se jím blíže nezabývala (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2024, č. j. 20 A 51/2024-54). Žalovaná měla žalobci uložit povinnost opustit území České republiky a umožnit mu návrat na Slovensko, kde mohl pokračovat v legálním pobytu na základě vydaného oprávnění. Pokud je cizinec držitelem povolení k pobytu vydaným v jiném členském státu EU, měl by být přednostně aplikován § 50a odst. 1 z.p.c. Zajištění je krajním a výjimečným prostředkem, který zasahuje do ústavně zaručeného práva na osobní svobodu. Žalovaná porušila princip přiměřenosti, protože žalobce se řídil rozhodnutím o vycestování, a skutečnost, že měl stále záznam v systému SIS, mu nelze přičítat k tíži. Kvůli zajištění nemohl odcestovat zpět na Slovensko. 3. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit. III. Vyjádření žalované 4. Žalovaná uvedla, že v napadeném rozhodnutí poukázala na konkrétní okolnosti případu a popsala skutkové jednání nasvědčující závěru, že uložení zvláštního opatření za účelem vycestování by bylo nedostatečné pro naplnění cíle, kterým byl žalobcův návrat, a že žalobce svým jednáním naplnil skutkovou podstatu ust. § 124b odst. 1 písm. c) z.p.c. Žalovaná jednoznačně prokázala, že se žalobce zdržoval na území členských států EU v rozporu s aktivním návratovým záznamem v SIS (platnost záznamu od 4. 10. 2023 do 26. 9. 2028). Povolení k pobytu na území Slovenska (s platností do 15. 1. 2026) bylo vydáno v rozporu s tímto záznamem. Žalovaná podrobně popsala důvody, pro které nepřistoupila k uložení mírnějších opatření. Dne 9. 6. 2025 zaslala žádost o informace týkající se relevantnosti aktivního záznamu v SIS, kterou urgovala dne 26. 6. 2025. Dne 27. 6. 2025 obdržela odpověď, podle které záznam v SIS již není platný. Následně vydala dne 30. 6. 2025 příkaz k propuštění cizince X., protože odpadly důvody pro jeho zajištění. Žalobu navrhla žalovaná zamítnout. IV. Obsah správního spisu 5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 7. 6. 2025 byl žalobce kontrolován policejní hlídkou. Žalobce předložil slovenské povolení k pobytu platné do 15. 1. 2026, následnou lustrací v cizineckém informačním systému bylo dle policie zjištěno, že nesplnil povinnost vycestování ze Schengenského prostoru, která mu byla uložena v Maďarsku. Následně byl žalobce zajištěn dle § 27 odst. 1 písm. d) zákona č. 273/2008 Sb. (úřední záznam ze dne 8. 6. 2025, č. j.: KRPA-183955-1/ČJ-2025-000022). 6. V rámci podání vysvětlení dne 8. 6. 2025, z něhož byl vyhotoven protokol, č. j.: KRPA-183955-9/ČJ-2025-000022-ZZC, žalobce mj. uvedl, že je držitelem povolení k pobytu na Slovensku. Dne 12. 12. 2024 přicestoval letecky do X., odkud pokračoval na Slovensko, kde celou dobu pobýval a pracoval. Před dvěma dny přijel na návštěvu za kamarádem do České republiky. Je si vědom skutečnosti, že byl v Maďarsku vyhoštěn. Jel tam autem ze Slovenska a vezl potraviny. Zastavila ho policie a sdělila mu, že se může zdržovat jen na Slovensku, protože měl v té době zatím jen podanou žádost o pobyt na Slovensku. Byl vyhoštěn a dne 1. 8. 2024 odletěl z X. V České republice nemá adresu, bydlel u kamaráda. Domníval se, že ho k cestě do České republiky opravňuje slovenské povolení k pobytu. V České republice ani jinde v Evropské unii nemá žádné soukromé, rodinné ani majetkové vazby. Jeho rodina žije v zemi původu. Ve Vietnamu nemá žádné problémy a nic mu tam nehrozí. 7. Dne 8. 6. 2025 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí, podle jehož odůvodnění měl žalobce aktivní návratový záznam v SIS ze dne 4. 10. 2023 podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. 11. 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, zadávající stát Maďarsko. Byl evidován v SIS a k tomuto záznamu uvedl, že si je vědom protiprávního jednání na území Maďarska, proto následně odcestoval do Rakouska a dne 1. 8. 2024 odletěl z X. do Vietnamu. Žalovaná konstatovala, že žalobce na základě návratového rozhodnutí ze strany Maďarska měl ve stanovené lhůtě opustit jeho území, což zřejmě učinil, avšak i přes splněnou povinnost byl evidován v informačním systému NVR – SIS. Z jeho vyjádření je patrné, že vycestoval a opět se vrátil na území členských států EU. Žalobce nepřesvědčil žalovanou, že by chtěl ihned opět dobrovolně vycestovat. Evidence v SIS je nesporná. Žalobce není osobou oprávněnou k pobytu na území Evropské unie a smluvních států a žalovaná byla nucena na něj pohlížet jako na osobu bez oprávnění k pobytu kvůli evidenci v SIS. Uložený zákaz se vztahuje i na území dalších členských států. Existuje obava, že se žalobce rozhodnutí nepodrobí a nemusí odcestovat. Z důvodu zmíněného záznamu byl dán důvod zajištění podle § 124b z.p.c., aniž by bylo přednostně užito mírnějších opatření. Na s. 4 a 5 napadeného rozhodnutí se žalovaná zabývala nemožností uložení zvláštních opatření v ust. § 123b odst. 1 z.p.c., neboť by byla neúčelná. Lhůta trvání zajištění byla stanovena na 30 dnů při zohlednění doby nezbytné pro přípravu výkonu správního vyhoštění a k zabezpečení přepravních dokladů. Žalobce uvedl, že neexistuje důvod, pro který by nemohl vycestovat, a že mu ve Vietnamu žádné nebezpečí nehrozí. Celá jeho rodina žije v zemi původu, proto nebudou zasaženy jeho soukromé a rodinné vazby. 8. Žalovaná dne 9. 6. 2025 odeslala žádost o informace, č. j.: KRPA-183955-20/ČJ-2025-000022-ZZC, dožádaný stát: Maďarsko. Uvedla, že při kontrole cestovního pasu bylo zjištěno, že žalobce po vyhlášení záznamu v SIS vycestoval dne 1. 8. 2024 přes hraniční přechod X. mimo území Evropské unie (vizte s. 16 cestovního dokladu). Požádala o stáhnutí záznamu v SIS a vyrozumění, neboť žalobcova povinnost byla splněna, případně o sdělení, že záznam je spojen se zákazem vstupu. Žalovaná následně dne 26. 6. 2025 urgovala dožádání (č. j.: KRPA-183955-23/ČJ-2025-000022-ZZC) a dne 27. 6. 2025 získala odpověď od kanceláře SIRENE Maďarsko, že záznam v SIS dle čl. 3 již není platný.“ (č. j.: PPR-189293/MPS-2025-CZ-1341870/2025-MPL). Dne 30. 6. 2025 žalovaná vydala příkaz k propuštění cizince X., č. j.: KRPA-183955-25/ČJ-2025-000022-ZZC. Žalobce byl k tomuto dni propuštěn, jelikož odpadly důvody zajištění, a neměl být vydán výjezdní příkaz. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 9. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), přičemž přihlížel i k případným nezákonnostem nad rámec žalobních bodů v souladu se závěry rozsudku velkého senátu Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 11. 2022 ve spojených věcech C-704/20 a C-39/21, a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 10. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože postupoval dle ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. 11. Podle ust. § 124b odst. 1 písm. c) z.p.c. nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie může zajistit na dobu nezbytně nutnou neoprávněně pobývajícího cizince staršího 15 l