21 A 5/2025 – Městský soud v Praze

21 A 5/2025- 30 - text  8 21 A 5/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobkyně: X., narozená dne X. bytem X. zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Čižinským sídlem Varšavská 714/38, 120 00 Praha 2 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 1. 2025, č. j.: MV-179648-4/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15. 1. 2025, č. j.: MV-179648-4/SO-2024, jímž bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, ze dne 9. 10. 2024, č. j.: OAM-39576-13/ZM-2024, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o vydání zaměstnanecké karty podle ust. § 45 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „z.p.c.“). II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně v žalobě namítala, že se v napadeném rozhodnutí chybně aplikuje ust. § 45 odst. 1 z.p.c., ačkoli žádala dle ust. § 42g odst. 5 z.p.c., které se v první větě netýká institutu změny účelu pobytu a ve druhé větě umožňuje žádat o zaměstnaneckou kartu také držitelům dlouhodobých víz. Obě ustanovení jsou autonomními a na sobě nezávislými právními tituly, pročež do žádostí podle ust. § 42g odst. 5 z.p.c. nelze promítat podmínky ust. § 45 odst. 1 z.p.c. Dále žalobkyně uvedla, že účelem dlouhodobého pobytu může být i společné soužití s jinými rodinnými příslušníky, než jak je vymezuje ust. § 42a z.p.c., současně nic nebrání tomu, aby rodiči nezletilých cizinců majících trvalý pobyt byl z tohoto titulu povolen pobyt. Žalobkyně maximálně neohlásila změny v tom, vůči komu plní po rozvodu manželství účel pobytu. Z hlediska rodinných vztahů, stability vzdělávacího procesu a osobní bezpečnosti je v nejlepším zájmu obou dětí žalobkyně, aby pobývaly v České republice, což ovšem bez soužití s žalobkyní není možné. Jestliže se v napadeném rozhodnutí pojednává o zachování styku žalobkyně s dětmi, potom taková úvaha neodpovídá praktické situaci rodiny žalobkyně. Závěrem žalobkyně navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalované 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když plně odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť se žalobní námitky shodují s námitkami uvedenými v odvolání. Zatímco ust. § 42g odst. 5 z.p.c. upravuje podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty, v ust. § 45 odst. 1 z.p.c. se upravují povinnosti cizince s povolením k dlouhodobému pobytu, který žádá o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Žalobkyně měla možnost do jednoho roku od nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tj. do X., požádat o změnu účelu pobytu. Do současné situace se dostala sama svým zaviněním, když o změnu pobytu požádala až v červnu 2024. Jelikož žalobkyně může zůstat v České republice, není nikterak narušen nejlepší zájem jejích dětí s uděleným trvalým pobytem. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou. IV. Obsah správního spisu 4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně dne 24. 6. 2024 podala žádost o zaměstnaneckou kartu. Přiložila k ní pracovní smlouvu, pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. 5. Žalobkyně měla naposledy v České republice povolen dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny (nositelem oprávnění ke sloučení byl její manžel) pro období ode dne X. do dne X.; žalobkyně má dvě děti narozené dne X. a dne X., její manžel má ode dne X. povolen v České republice trvalý pobyt a obě děti jsou i jeho dětmi (výpis z evidence cizinců s povoleným pobytem na území České republiky žalobkyně a jejího manžela ze dne 15. 8. 2024). 6. Dne X. bylo rozhodnuto ukrajinským soudem o zrušení manželství žalobkyně a jejího manžela rozvodem (usnesení ukrajinského soudu o opravě tiskové chyby ze dne 14. 9. 2020). 7. Dne 22. 8. 2024 byla žalobkyni doručena výzva k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí, č. j.: OAM-39576-12/ZM-2024, přičemž žalobkyně možnosti seznámit se s podklady nevyužila. 8. Následně prvostupňový orgán vydal rozhodnutí ze dne 9. 10. 2024, č. j.: OAM-39576-13/ZM-2024, kterým byla žádost zamítnuta z důvodu dle ust. § 45 odst. 1 z.p.c. Jak je uvedeno v odůvodnění, žalobkyně na území pobývala na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny a požádala o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, konkrétně o zaměstnaneckou kartu. Z informačního systému cizinců prvostupňový orgán zjistil, že dne X. došlo k rozvodu manželství. Žalobkyně neplnila a ani neplní účel, pro který jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, podala-li žádost o vydání zaměstnanecké karty dne 24. 6. 2024, ačkoli k rozvodu s nositelem oprávnění ke sloučení došlo již dne X. 9. Žalobkyně poté proti prvostupňovému rozhodnutí podala odvolání, jež nebylo doplněno ani po výzvě. 10. Dne 15. 1. 2025 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 11. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. 13. Podle ust. § 45 odst. 1 z.p.c. cizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu a hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat ministerstvo o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 33 odst. 1 nebo 3 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2. Nové povolení k dlouhodobému pobytu dále nelze udělit, jestliže cizinec neplnil před podáním žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území účel, pro který mu bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu. 14. Podle ust. § 45 odst. 4 z.p.c. cizinec, který vstoupil na území za účelem společného soužití rodiny podle § 42a a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za tímto účelem, je oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v případě rozvodu s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, pokud měl ke dni rozvodu na území povolen pobyt po dobu nejméně 3 let; podmínka délky pobytu neplatí, pokud tento cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky. 15. Podle ust. § 45 odst. 6 z.p.c. oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu podle odstavce 3 nebo 4 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy tento důvod nastal. 16. Soud předně uvádí, že napadené rozhodnutí neshledal nepřezkoumatelným ani nedostatečně odůvodněným. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí je vadou, která souvisí s nedodržením požadavků kladených procesním právním předpisem na výrok a odůvodnění rozhodnutí. Ty jsou upraveny především v ust. § 68 odst. 2, 3 a § 90 s.ř. S nepřezkoumatelností je spojena i otázka, zda se správní orgán zabýval veškerými skutečnostmi rozhodnými pro posouzení věci. Rozhodnutí je tedy nepřezkoumatelné tehdy, není-li zřejmé, z jakých skutkových závěrů žalovaný vycházel, z jakých podkladů rozhodnutí tyto skutkové závěry učinil a jakými úvahami se řídil při hodnocení podkladů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 6 Ads 87/2006-36). Z tohoto hlediska působí nepřezkoumatelnost rozhodnutí, pakliže správní orgán v rozhodnutí neuvede podklady rozhodnutí, z nichž dovodil skutkové závěry (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 4 Azs 55/2003-51), či jestliže nevypořádal rozpory mezi shromážděnými podklady, tzn. nevysvětlil, proč upřednostnil podklady svědčící o určitém skutkovém závěru na úkor podkladů svědčících o odlišném skutkovém závěru (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 5 A 48/2001-47). Nepřezkoumatelnost zakládají též nedostatky spočívající v tom, že není zřejmé, jakou právní normu (popř. jaký právní předpis a v jakém časovém znění) správní orgán na věc aplikoval, jak tuto právní normu vyložil a z jakých důvodů má za to, že s ohledem na skutkové okolnosti daného případu na něj lze tuto normu aplikovat. Žádné pochybení ve vyjmenovaných aspektech nepřezkoumatelnosti přitom napadené rozhodnutí nezatěžuje. 17. První žalobní námitka směřovala proti aplikaci ust. § 45 odst. 1 z.p.c. na pří