21 Az 5/2025 – Městský soud v Praze

21 Az 5/2025- 34 - text  9 21 Az 5/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: X., narozený dne X. bytem X. zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Václavem Klepšem sídlem náměstí Svobody 50, 342 01 Sušice proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2025, č. j.: OAM-1659/ZA-ZA11-P09-2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2025, č. j.: OAM-1659/ZA-ZA11-P09-2024, jímž byla jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany shledána nepřípustnou podle ustanovení § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), a kterým bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle ustanovení § 25 písm. i) téhož zákona. Nepřípustnost byla shledána v neuvedení nových skutečností ze strany žalobce, jež by byly relevantní z hlediska důvodů pro udělení mezinárodní ochrany. II. Obsah žaloby 2. Žalobce podal proti rozhodnutí blanketní žalobu, kterou doplnil svým podáním následujícího dne. Namítl, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav, když odmítl opatřit překlady žalobcem předložených dokumentů. Žalovaný měl tímto postupem porušit § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), napadené rozhodnutí je tak nezákonné. Rozporuje i závěr, že nenastala žádná nová skutečnost, která by odůvodňovala opětovné meritorní posouzení žádosti. Na nové skutečnosti žalobce poukazoval, zejména na vyostřenou situaci v zemi původu. Má za to, že nové informace byly posouzeny nesprávně a nebylo dostatečně zdůvodněno, proč nebyly dostačující. Dále namítl, že žalovaný shromážděné podklady – zejména zprávu LANDINFO – dezinterpretoval a opomenul její podstatné pasáže. I když tyto informace o zemi původu konstatují změnu okolností a za osoby vystavené zvláštnímu riziku represí (včetně mučení) označují X., žalovaný neposoudil opakovanou žádost meritorně a řízení zastavil. Uvedl, že nové skutečnosti se nemusejí týkat jen osobní situace žalobce, ale též vývoje v zemi původu. Žalovaný v rozhodnutí pouze uvedl, že tuto možnost uvážil, aniž zdůvodnil, proč nejsou splněny podmínky pro přiznání mezinárodní ochrany. Závěrem namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí stran udělení humanitárního azylu, zcela opomenuta zůstala otázka doplňkové ochrany. 3. Ohledně podrobností odkázal na návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. V něm se uvádí, že žalobce vycestoval z Venezuely X., v České republice (dále jen „ČR“) pobývá téměř X. a zajistil si tu přiměřené zázemí. V zemi původu mu naopak hrozí pronásledování a ohrožení na životě a zdraví. Situace se vyhrotila v době prezidentských voleb, které byly pravděpodobně zmanipulovány. To vyvolalo protesty, na které navazuje masové zatýkání. Vládnoucí režim se uchyluje k výhrůžkám a zastrašování osob, které poskytly podporu či pomoc opozičním kandidátům. Byly zaznamenány i případy zadržení těch osob, které se politicky nijak neangažovaly. Jak vyplývá z informace LANDINFO založené ve správním spisu, situace je zcela nepředvídatelná, zatýkání je každodenní, po volbách se týká i „obyčejných“ lidí bez typického profilu, kteří se nedopustili žádného jednání spojitelného s opozicí. Jak plyne ze zpráv o zemi původu ve spisu, situace se významně změnila a je třeba věc posoudit znovu meritorně. Zvláštní nebezpečí hrozí X., kteří jsou automaticky považováni za podezřelé. Správní orgán tak bagatelizuje svá skutková zjištění a nesnaží se s nimi poctivě vypořádat. Zcela pominul zjištění uvedená ve zprávě OSN A/HRC/57/57 z 19. září 2024. Skutečnostmi v ní uvedenými se žalovaný nezabýval, nepovažoval je za nové informace. Je otázkou, zda by v předestřené rizikové situaci nebyl žalobce, když je represe zacílena velmi široce. 4. Mučení a represivní přístup je v zemi původu dlouhodobý, vládní moc je léta používá beztrestně proti svým občanům. Odkázal na zprávu Rady pro lidská práva OSN A/HRC/57/57 z 19. 9. 2024, a na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 31. 12. 2022, č. j.: 32 Az 57/2020-33. Shrnul, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav, porušil procesní práva žalobce, nesprávně zhodnotil otázku nových relevantních skutečností a nezdůvodnil závěry ohledně nepřiznání humanitárního azylu. 5. K žalobě poté připojil jako důkazní návrhy několik listin, jmenovitě: překlady článků ze zpravodajského serveru BBC News „Maduro manévruje, aby se udržel u moci ve Venezuele“, ze dne 1. 8. 2024, „Venezuelané se po masovém zatýkání bojí o své příbuzné“, ze dne 2. 8. 2024, „Venezuelské bezpečnostní složky zasahují proti aktivistům a represe se zhoršují“, ze dne 8. 8. 2024, „Volby ve Venezuele: Pět věcí, které byste měli vědět“, ze dne 26. 7. 2024, „Střety Venezuelanů s policií po sporném výsledku voleb“, ze dne 30. 7. 2024, a článek ze serveru iRozhlas.cz „Venezuelský prezident před volbami mluví o krvavé lázni. Opozice se bojí, že neuzná případnou prohru“, ze dne 21. 7. 2024. 6. Jako poznámky pod čarou pak byly v žalobě jako důkazní návrhy uvedeny zprávy nevládní organizace Amnesty International, konkrétně: „Venezuela: Tech companies set dangerous precedent with app for reporting anti-government protesters“, ze dne 7. 8. 2024, „Venezuela: International organizations condemn the high levels of violence and repression and demand that the authorities guarantee the right to protest and full respect for the rights to life, personal integrity and freedom“, ze dne 1. 8. 2024, „Venezuela: Scale and gravity of ongoing crimes demand urgent actions from ICC prosecutor“, ze dne 9. 8. 2024 a „Venezuela: Mass arrests of vulnerable groups“, ze dne 8. 8. 2024. 7. Na základě výše uvedeného navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření nejprve krátce shrnul dosavadní průběh řízení a obsah žaloby. Popřel její oprávněnost a nesouhlasil s ní, neboť nevyšly najevo žádné nové skutečnosti ve smyslu zákona o azylu, které by odůvodňovaly opětovné vedení řízení o udělení mezinárodní ochrany. Podotýká, že námitky uváděné nyní v žalobě již byly předneseny ve správním řízení. Novou skutečností je pak situace ve Venezuele po volbách konaných v červenci 2024. Žalovaný zmínil, že si je vědom toho, že situace není jednoduchá a je proměnlivá, nicméně již v prvním řízení bylo objasněno, že žalobce nemá žádné politické přesvědčení, není členem žádné strany a vyloučil i jinou aktivitu v tomto směru ve vlasti. Tímto způsobem se neprojevoval ani v ČR. K tvrzení ohledně tzv. měkkých opatření, kdy bylo některým osobám odňato státní občanství či jim byl odepřen vstup na území, má žalovaný za to, že se týkala pouze osob režimu nepohodlných, nikoliv lidí jako žalobce, který kromě toho vycestoval X. Ohledně nových skutečností shrnul, že se jimi podrobně zabýval, a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalobcem předestřené nové skutečnosti pokládá pouze za projev snahy o nové meritorní posouzení již jednou zamítnuté žádosti. Podotkl, že smyslem institutu opakované žádosti je postihnout případy, kdy vyšly najevo závažné skutečnosti, které nemohly být v předchozím řízení uvedeny. V závěru se věnoval ještě otázce humanitárního azylu. Zmínil, že se v daném typu řízení, bylo-li zastaveno pro nepřípustnost žádosti, důvody pro jeho udělení vůbec nezkoumají. 9. Navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. IV. Obsah správního spisu 10. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu dne 9. 12. 2024. V rámci poskytnutí údajů k žádosti dne 18. 12. 2024 uvedl, že je národnosti venezuelské, mluví španělsky, má venezuelskou státní příslušnost, je katolíkem, politicky aktivní ani členem nějaké strany nebo hnutí nikdy nebyl, X. Vlast opustil před X., cestoval do ČR. Od té doby zde pobývá nepřetržitě. O mezinárodní ochranu dosud žádal v roce 2022. O mezinárodní ochranu žádá, protože bylo, stejně jako v případě první žádosti, v domovské zemi X. Jako novou skutečnost označil situaci po volbách ve Venezuele, kvůli níž se do země nemůže vrátit. Jsou to současně důvody, kvůli nimž X. 11. Žalobce následně do správního spisu založil dokument označený jako Sdělení k žádosti o mezinárodní ochranu. V něm uvedl, že se v jeho případě jedná o druhou žádost o mezinárodní ochranu. Dále zmínil, že zásadním zlomem k horšímu byly prezidentské volby konané dne 28. 7. 2024, které podle zfalšovaných výsledků vyhrál dosavadní vládce. Po tomto hlasování následovaly a doposud probíhají demonstrace. Ruku v ruce s tím zesílily i represe proti obyvatelstvu, zejména X. Tuto situaci dokládají články věnující se situaci ve Venezuele s určitým časovým odstupem. Odkázal i na zprávu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze září 2024, podle níž jde o největší lidskoprávní krizi v mode