4 A 47/2024 – Městský soud v Praze

4 A 47/2024- 38 - text  10 4 A 47/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobkyně: M. S., narozená dne X bytem X zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Verčimákem sídlem Dřevná 382/2, 128 00 Praha 2 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 9. 2024, č. j. MV-107542-5/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 17. 9. 2024, č. j. MV-107542-5/SO-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná pro opožděnost zamítla odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odbor azylové a migrační politiky ze dne 30. 4. 2024, č. j. OAM-38268-16/DP-2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán I. stupně“) zamítlo žádost žalobkyně a neprodloužilo jí platnost povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a) v návaznosti na § 56 odst. 1 písm. j) věta druhá zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neboť byla zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území. II. Obsah žaloby 3. Žalobkyně poukázala na to, že na prvostupňovém rozhodnutí je sice uvedeno „vypraveno dne 30. 4. 2024“, avšak z webové stránky České pošty (Track and Trace) vyplývá, že zásilka obsahující toto rozhodnutí byla Českou poštou obdržena teprve dne 2. 5. 2024, který je tedy skutečným dnem vypravení prvostupňového rozhodnutí. Žalobkyni byla dne 6. 5. 2024 vhozena do schránky výzva k vyzvednutí zásilky, ze které je patrné, že za natisknutým textem „Vyzvednout si ji můžete dnes, tj.“ jsou pouze křížky x, což značí, že dne 6. 5. 2024 si ji nebylo možné vyzvednout a toto bylo možné až následující den tj. 7. 5. 2024. Dne 6. 5. 2024 oznámil právní zástupce převzetí právního zastoupení žalobkyně, prvostupňové rozhodnutí mu bylo doručeno datovou schránkou dne 30. 5. 2024. 4. Namítala, že se žalovaná dopustila procesních pochybení, které způsobily nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaná nesprávně aplikovala ustanovení správního řádu týkající se překážek při doručování. Z § 24 odst. 1 správního řádu jasně vyplývá, že fikce doručení se počítá ode dne, kdy byla písemnost skutečně připravena k vyzvednutí, nikoliv automaticky ke dni prvního pokusu o doručení. Je přitom nutné rozlišovat pojem nezastižení adresáta, resp. uložení písemnosti, s připravením k vyzvednutí. Uvedené dle žalobkyně vyplývá i z komentářové literatury. V posuzované věci je z výzvy k vyzvednutí patrné, že vyzvednutí dne 6. 5. 2024, kdy žalobkyně nebyla zastižena, nebylo možné, neboť v ten den ještě nebyla zásilka k vyzvednutí připravena. Vyzvednutím se nemyslí převzetí zásilky ještě neuložené přímo od osoby doručovatele, ale převzetí zásilky již uložené. Zásilka tak byla připravena k vyzvednutí až následující den, tj. 7. 5. 2024, až od tohoto dne počal běh 10denní lhůty potřebné pro to, aby bylo případně možné považovat písemnost za doručenou fikcí (k důkazu viz výzva k vyzvednutí zásilky). Právě proto je v poučení zanechaném ve výzvě k vyzvednutí zásilky uvedená odběrná lhůta až do 17. 5. 2024. Fikce doručení tak mohla nastat až 17. 5. 2024, ovšem tím, že si žalobkyně stejný den zásilku vyzvedla, k fikci ani nedošlo. Žalovaná tak zaměnila pojmy uložení písemnosti s připravením k vyzvednutí, nicméně pouze připravení k vyzvednutí je podstatné pro počátek běhu lhůty. Z toho plyne, že prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno dne 17. 5. 2024, a to nikoli fikcí, a lhůta pro podání odvolání běžela až do 3. 6. 2024, odvolání tak není opožděné. 5. Dále žalovaná nesprávně aplikovala ustanovení týkající se povinností správního orgánu vycházejících ze zastoupení na základě plné moci. Žalobkyně byla nejpozději ode dne 6. 5. 2024 účinně zastoupena advokátem na základě plné moci. Od tohoto dne měl správní orgán I. stupně povinnost v souladu s § 34 odst. 2 správního řádu doručovat písemnosti pouze právnímu zástupci, doručení zastoupeného nemělo účinky pro běh lhůt. Jelikož byla žalobkyně zastoupena již před samotným doručením prvostupňového rozhodnutí ve smyslu § 23 a § 24 správního řádu, byť v době vypravení prvostupňového rozhodnutí tomu tak ještě nebylo, nemělo doručení žalobkyni pro běh lhůty pro podání odvolání žádné účinky. K uvedenému žalobkyně poukázala na komentářovou literaturu a konstantní judikaturu, konkrétně na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2012, č. j. 78 A 5/2011-31, který byl následně potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2013, č. j. 9 As 103/2012-41. Rovněž poukázala na teleologický výklad, zastoupením účastník svěřuje své záležitosti do rukou profesionála, advokát na sebe přebírá určitou spoluodpovědnost na celé správní řízení a je pojítkem mezi správním orgánem a účastníkem. Ustanovení § 34 odst. 2 správního řádu slouží k tomu, aby měl advokát v řízení přehled a nemusel pokaždé kontrolovat s klientem, zda byla písemnost doručena. Upozornila také za sémantický výklad, § 24 správního řádu je nadepsán „Překážky při doručování“. K nastoupení fikce doručení prvostupňového rozhodnutí tak nemohlo dojít pro překážky při doručování, neboť správní orgán I. stupně nejpozději 6. 5. 2024 věděl, že žalobkyně je zastoupená advokátem, kterému je třeba doručovat. 6. Správní orgán I. stupně zaslal prvostupňové rozhodnuti právnímu zástupci žalobkyně až 30. 5. 2024, tedy až tento den je rozhodným pro běh odvolací lhůty. Skutečným posledním dnem pro podání odvolání tak byl pátek 14. 6. 2024, podané odvolání tak žalovanou mělo být přijato jako včasné a žalovaná se jím měla zabývat. I kdyby však soud nepřisvědčil druhé žalobní námitce, podala žalobkyně své odvolání včas. 7. Žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a žalované uložil povinnost nahradit náklady řízení. III. Vyjádření žalované 8. Žalovaná plně odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v daném případě jsou splněny veškeré podmínky pro zamítnutí odvolání jako opožděného. K žalobním námitkám uvedla, že z vrácené doručenky je zjevné, že prvostupňové rozhodnutí bylo připraveno k vyzvednutí již dne 6. 5. 2024, téhož dne byla žalobkyně vyzvána k vyzvednutí zásilky a poučena. Posledním dnem lhůty k podání odvolání byl pátek 31. 5. 2024 a napadené rozhodnutí nabylo právní moci v sobotu 1. 6. 2024. Odvolání ze dne 3. 6. 2024 tak skutečně bylo podáno opožděně. K námitce týkající se právního zástupce žalovaná uvedla, že prvostupňové rozhodnutí bylo vypraveno již dne 30. 4. 2024, plná moc byla předložena s platností od 6. 5. 2024, tj. až po vydání, resp. vypravení rozhodnutí. Odkazovaný rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem není pro danou věc relevantní, neboť se týkal přestupkového řízení a žalobce v něm byl zastoupen již v průběhu prvostupňového řízení. 9. Navrhla, aby soud žalobu zamítl. IV. Replika žalobkyně 10. Žalobkyně znovu poukazovala na to, že dne 6. 5. 2024 nemohla být zásilka objektivně připravena k vyzvednutí do konce pracovní doby, doručenka ve spise je chybně vyplněná a neshoduje se s doručenkou, kterou obdržela žalobkyně a na které je uvedeno Vyzvednout si ji můžete dnes tj. xxxxxxxx. Zásilka byla připravena k vyzvednutí až dne 7. 5. 2024. Je třeba vycházet z doručenky (výzvy), kterou obdržela žalobkyně, byla v ní poučena i o datu, do kterého si mohla zásilku vyzvednout. Nelze se řídit doručenkou, kterou obdržela žalovaná, neboť ta není adresátem zásilky. V případě rozporu mezi dvěma úředními listinami je třeba přiklonit se na stranu žalobkyně v souladu s principem in dubio pro libertate. Fikce doručení mohla nastat nejdříve dne 17. 5. 2024, tohoto dne si však žalobkyně zásilku vyzvedla a tím jí byla doručena. 11. K otázce účinnosti zastoupení vůči správnímu orgánu uvedla, že právo nespojuje účinky s vypravením rozhodnutí, ale až s jeho doručením, přičemž účinky zastoupení advokátem nastaly ještě před tím a ust. § 34 odst. 2 správního řádu se tedy uplatní (účinky doručení nastaly až doručením zástupci). K úplnému doručení tedy došlo až dne 30. 5. 2024 zástupci žalobkyně a od tohoto data počala běžet lhůta k odvolání. Ostatně správní orgán to sám implicitně uznal, když bez žádosti doručil rozhodnutí i zástupci. Trvala na tom, že rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 78 A 5/2011-31 je pro věc relevantní, neboť se týká stejných ustanovení. Dále upozornila, že v pobytovém řízení jde zpravidla o víc, než v pouhém přestupkovém řízení. Trvala na tom, že k doručení rozhodnutí došlo až dne 30. 5. 2024 a odvolání podané dne 3. 6. 2024 je tedy včasné. V. Obsah správního spisu 12. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně po