4 Ad 21/2024 – Městský soud v Praze

4 Ad 21/2024- 36 - text  14 4 Ad 21/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: M. N., narozený dne X zastoupený zmocněnkyní Mgr. P. V., narozenou dne X oba bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práva a sociálních věcí ze dne 10. 5. 2024, č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 22. 6. 2023, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně rozhodl podle § 7 a v souladu s § 14 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“) tak, že příspěvek na péči se bude žalobci poskytovat ve výši 880 Kč měsíčně od července 2023. II. Obsah žaloby 3. Žalobce namítal, že posudkový lékař nezhodnotil jeho současný zdravotní stav a posudkově nevyhodnotil zvládání základních životních potřeb v souvislosti s diagnózami. Ve svém posudkovém hodnocení se odvolává na příměry s těžkou parézou či plegií dolních končetin, kognitivní poruchu na úrovni středně těžké demence a ztrátu zrakových či sluchových funkcí, odvolává se na absenci těžkého duševního postižení spojeného se sociální dezintegrací či na duševní postižení, které by postihlo sociální integraci. Přitom posudkový lékař sám píše, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je nízkofunkční pervazivní porucha a Aspergerův syndrom s anxiosně depresivní symptomatologií. Z uvedeného vyplývá, že posudkový lékař neví, co je to pervazivní porucha, Aspergerův syndrom a autismus obecně. Dopady žalobcova zdravotního stavu hodnotí ve vztahu k onemocněním, které vůbec nemá a nejsou ani uvedeny v žádné zdravotnické dokumentaci. Naopak autismus a ADHD, se kterými se žalobce již narodil, nepochopitelně ignoruje. Navíc posudkový lékař vůbec nevycházel z vyhlášky č. 505/2006 Sb. 4. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí pak pouze vyslovila souhlas se závěry posudkového lékaře, zdravotní stav nijak posudkově nehodnotila. Ani jedna instance se nevyjádřila k závěrům ze sociálního šetření, k doloženým lékařským zprávám a vůbec nehodnotila funkční dopady zdravotního postižení žalobce na jeho schopnosti zvládat základní životní potřeby. Nebylo nijak posudkově vyhodnoceno, proč žalobci byly jako nezvládané přiznány právě potřeby péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. 5. Žalobce zrekapituloval závěry ze sociálního šetření ohledně mobility, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání a tělesné hygieny. Podle lékařské zprávy MUDr. L. má žalobce výrazné obtíže v rámci běžného fungování, včetně cestování, vázne u něj orientace v interpersonálních vztazích, kterým často nerozumí a reaguje neadekvátně, a je velmi limitován ve schopnosti obstarat vlastní domácnost, vyžaduje podporu a dopomoc druhé osoby. 6. Již ze základní diagnózy F84.5 nízko-funkční pervazivní vývojová porucha Aspergerův syndrom vyplývá, že žalobce má narušenou komunikaci, sociální interakci a představivost. Ošetřující psychiatryně uvedla, že žalobcův stav se v čase nijak nezlepšuje a jeho prognóza je špatná, dle zprávy ze dne 4. 1. 2023 jde o středně těžký stupeň autistické poruchy. Není zdůvodněno, proč byl žalobci příspěvek na péči snížen, když se jeho zdravotní stav v čase zhoršuje. Napadené rozhodnutí tak bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. 7. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu projednání a uložil mu povinnost nahradit žalobci náklady řízení. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný shrnul, že zdravotnímu stavu žalobce dominuje postižení nízkofunkční pervazivní vývojovou poruchou – aktuálně středně těžký stupeň autistické poruchy, smíšeně úzkostně depresivní porucha, Aspergerův syndrom, chronické potíže odpovídající symptomatice ADHD. V lékařských zprávách referováno pomalé psychomotorické tempo, kolísání výkonnosti a vysoká chybovost. Potíže jsou uváděny i v rámci běžného fungování včetně schopnosti si obstarat vlastní domácnost, vyřizovat si úřední záležitosti, vázne orientace v interpersonálních vztazích, přítomny neadekvátní reakce, problematické zapojení do sociálního společenství. 9. Posudková komise hodnotila jako nezvládané potřeby péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Namítané nezvládání samoobslužných úkonů v rámci potřeb stravování, oblékání a obouvání a tělesná hygiena, které dle žalobce souvisí s poruchou mobility drobných kloubů, hodnotila jako nedůvodné, neboť v lékařské dokumentaci není referováno žádné postižení ruky. Potíže mohou souviset s referovanou dysgrafií a dyspraxií, nicméně se nejedná o ztrátu způsobilosti provádět namítané samoobslužné aktivity. Žalobce se stravuje samostatně, k porcování stravy lze využít běžně dostupných pomůcek, příprava jídla je hodnocena v rámci péče o domácnost. Ani v případě potřeby oblékání nebyl zjištěn medicínský důvod pro nezvládání aktivit, lze zvolit vhodné druhy oděvů a obuvi. Ani v případě tělesné hygieny není dán medicínský důvod k nezvládání, není přítomno těžké duševní onemocnění provázané se sociální dezintegrací, ztráta končetin, ani nevidomost. Co se týče potřeby komunikace a orientace, žalobce je orientován místem, časem i osobou, je schopen se vyjadřovat srozumitelnou řečí, ovládá základní funkce telefonu. Žalobce je rovněž samostatně mobilní bez omezení, v rámci potřeby mobility se hodnotí stav pohybového ústrojí, nikoli psychické zábrany při použití schodiště či hromadných prostředků dopravy. Namítané obtíže nejsou posudkově významné. 10. Navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Replika žalobce 11. Upozornil, že žalovaný nijak nereflektuje žalobní námitky. Při posuzování zvládání základních životních potřeb je podle § 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 505/2006 Sb. uložena povinnost hodnotit žadatele o příspěvek na péči nejen ze stránky tělesné, ale i duševní, hodnotí se i jemná a hrubá motorika. 12. S vyjádřením žalovaného nelze souhlasit, neboť neprokazuje žádnou snahu hodnotit zdravotní stav žalobce ve vztahu k řádně stanoveným diagnózám. Pouze deklaračně vypisuje diagnózy, ale nijak posudkově nehodnotí jejich dopad na zvládání základních životních potřeb. Nijak je nevypořádává ani v souvislosti se závěry ze sociálního šetření. Jak jednotlivé posudky o zdravotním stavu žalobce, tak ani vyjádření žalovaného nesplňují podmínku úplnosti, přesvědčivosti, objektivnosti a přezkoumatelnosti. V. Obsah správního spisu 13. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobci byl od 1. 12. 2009 přiznán příspěvek na péči. Na základě rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2018, č. j. X mu náležel příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč, neboť byl považován za osobu starší 18 let věku závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II. stupni, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládá pět základních životních potřeb – komunikace, tělesná hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. 14. Dne 15. 12. 2021 správní orgán I. stupně zahájil z moci úřední řízení ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku na péči žalobce, neboť ke dni 31. 3. 2021 skončila platnost podkladového lékařského posudku. 15. Dne 21. 1. 2022 proběhlo u žalobce sociální šetření, které bylo provedeno vyplněním dotazníku žalobcem. K potřebě mobilita uvedl, že má často „zamrzlý mozek“ a jeho tělo neví, co má dělat. Bez pomoci jiné osoby je schopný bez hnutí sedět i několik hodin v kuse, dokud jej blízký člověk „nevytrhne“ ze stavu nečinnosti a nepomůže mu pokračovat v jiné aktivitě. Mnohdy není schopen žádného pohybu, je paralyzován svým úzkostným prožívání, potřebuje blízkou osobu, aby za něj vyřizovala a vykonávala běžné denní aktivity. Je pro něj naprosto nepřijatelné pohybovat se po chodbě domu, protože by mohl potkat sousedy a byl by nucen s nimi konverzovat, nerad by riskoval nákazu Covid-19. Dopravní prostředky jsou mimo rámec jeho života, ven vychází jen občas v nočních hodinách. Co se týče potřeby orientace, kvůli hypersenzitivitě a autismu vidí a vnímá spoustu věcí jinak a potřebuje korekci od svého okolí, rovněž je pro něj náročné vyhodnotit, co slyší, a je důležité, aby měl možnost se doptat. Je pro něj velmi náročné být jakkoliv orientován v sociálních interakcích, nedokáže se orientovat v chování lidí, v jejich zá