Z rozhodnutí: 1. Žalobce se žalobou postoupenou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky, Odboru azylové a migrační politiky (dále jen „žalovaný“), jímž bylo rozhodnuto v řízení o udělení mezinárodní ochrany zahájeném na žádost žalobce podanou dne 11. 11. 2024 tak, že tato žádost byla dle ust. § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v…
4 Az 27/2025- 45 - text
8
č. j. 4 Az 27/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci
žalobce: B. N. L., narozený dne X
bytem X
zastoupený advokátem Mgr. Markem Eichlerem
sídlem Nekázanka 888/20, 110 00 Praha 1
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky
sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2025, č. j. OAM-1514/ZA-ZA11-HA13-2024,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobce se žalobou postoupenou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky, Odboru azylové a migrační politiky (dále jen „žalovaný“), jímž bylo rozhodnuto v řízení o udělení mezinárodní ochrany zahájeném na žádost žalobce podanou dne 11. 11. 2024 tak, že tato žádost byla dle ust. § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), shledána nepřípustnou a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo dle ust. § 25 písm. i) zákona o azylu zastaveno.
II. Obsah žaloby
2. Žalobce namítal, že napadené rozhodnutí nevychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci a v rozporu s § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) není náležitě odůvodněné, což způsobuje jeho nepřezkoumatelnost. Jednotlivé důvody pro udělení mezinárodní ochrany nebyly náležitě posouzeny.
3. Nesouhlasil s vyhodnocením žalovaného, dle kterého členství ve X a homosexualita žalobce neobstojí jako nové skutečnosti.
4. Měl za to, že žalovaný pochybil, pokud žalobci neudělil humanitární azyl dle § 14 zákona o azylu. V případě tohoto institutu se sice uplatní správní uvážení, z napadeného rozhodnutí však nelze vysledovat úvahy a hodnocení žalovaného ve vztahu k důvodům hodným zvláštního zřetele pro udělení humanitárního azylu, poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se humanitárního azylu. Je proto třeba, aby se žalovaný v dalším řízení s § 14 zákona o azylu náležitě vypořádal, neboť ve stávající podobě je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalobce ve správním řízení uvedl, že chce v ČR zůstat, protože má obavu o svůj život, důvody pro udělení humanitárního azylu dle § 14 zákona o azylu tak byly jednoznačně naplněny.
5. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného
6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť neprokazuje nezákonnost výroku napadeného rozhodnutí. Odkázal na obsah správního spisu a na odůvodnění vydaného rozhodnutí, jedná se o opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Konstatoval, že v řízení o opakované žádosti tíží žadatele břemeno tvrzení ohledně podstatné změny okolností ve vztahu k pronásledování nebo hrozbě vážné újmy.
7. Žalovaný shledal, že žalobce v minulém řízení o svém členství ve X nehovořil, jelikož tehdy nevěděl, že členové tohoto hnutí mají ve X potíže. Nicméně, žalobce se to dozvěděl v srpnu 2024 a tyto skutečnosti neuvedl v rámci soudního přezkumu minulého rozhodnutí. Z pohovoru rovněž vyplynulo, že žalobce žádné teoretické ani praktické znalosti týkající se samotného cvičení nemá. V důsledku toho žalovaný považuje tento nový důvod a související obavy z jednání soukromých osob za účelově uvedené a tudíž irelevantní.
8. Ohledně další nové skutečnosti, homosexuality žalobce, žalovaný poukázal na to, že tato skutečnost byla žalobci známa již v průběhu předchozího řízení a žalobce tak měl možnost i povinnost ji uvést za účelem jejího posouzení již v předchozím řízení. Sám potvrdil, že mu tato skutečnost byla známa již dříve, avšak nezmínil ji, neboť ji nepovažoval za podstatnou. Takové odůvodnění však neobstojí a neuvedení této skutečnosti je zaviněno výlučně žalobcem.
9. Žalovaný uzavřel, že žalobcem uvedené skutečnosti se netýkají změny situace v zemi původu, motivů jeho odchodu ani jím prezentovaných problémů, které ve X měl mít, tím méně pak svědčících o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu, nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu.
10. Ohledně humanitárního azylu uvedl, že žalobce neuvedl žádný důvod hodný zvláštního zřetele, odkázal na rozsudek NSS ze dne 19. 7. 2024 č.j. 5 Azs 80/2024, dle které se k aplikaci § 11 odst. 4 zákona o azylu správní orgán nemusí výslovně vyjadřovat, pokud žádné významné okolnosti dány nejsou.
11. Vzhledem k tomu, že žalobce neuvedl žádnou novou skutečnost, která by odůvodňovala opakované posouzení jeho žádosti, shledal žalovaný opakovanou žádost nepřípustnou ve smyslu § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu, a řízení o ní proto v souladu s § 25 písm. i) téhož zákona zastavil.
12. Navrhl, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.
IV. Obsah správního spisu
13. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 11. 11. 2024 podal žalobce v ČR opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ke které v poskytnutí údajů uvedl, že žádá ze dvou důvodů. Za prvé, je členem hnutí X, které je ve X zakázáno, minule o tom nemluvil, protože nemyslel, že je to důležité, nevěděl, že členové této skupiny se dostávají ve X do problémů, to zjistil teprve před třemi měsíci a členem skupiny se stal před rokem. Druhým důvodem je skutečnost, že má v ČR matku a staršího bratra a chtěl by s nimi zůstat.
14. Při pohovoru dne 24. 1. 2025 se žalovaný dotazoval na podrobnosti k jeho žádosti, zejména na jeho příslušnost k hnutí X, žalobce uvedl, že se stal členem na přelomu léta a podzimu 2023, o zákazu skupiny se dozvěděl v srpnu 2024, cvičí několikrát týdně, byl dotazován na hnutí samotné, na cvičení, byl rovněž požádán, aby předvedl sestavu, kterou cvičí. Dále uvedl, že se bude ženit.
15. Rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 4. 2024 č. j. OAM-341/BA-BA07-HA13-2024 žalobci nebyla udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu. Žalobce ve své žádosti o mezinárodní ochranu žádal, neboť má v ČR rodinu a nebyl mu prodloužen pobyt, ve X nemá zázemí.
16. Dne 28. 1. 2025 právní zástupce sdělil převzetí zastoupení žalobce a požádal o doplňující pohovor. Na výzvu žalovaného doplňující vyjádření s vysvětlením nepodal.
17. Ve správním spisu je obsažena zpráva o zemi původu, konkrétně X, Informace OAMP, 4. 6. 2024, Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, dále Zpráva MZV USA Výroční zpráva o svobodě vyznání za rok 2023 ze dne 23. 7. 2024 a Zpráva Komise USA pro svobodu vyznání ve světě Výroční zpráva 2024 X ze dne 18. 6. 2024.
18. Žalobce se dne 15. 4. 2025 prostřednictvím svého zástupce seznámil s podklady pro rozhodnutí, v písemném vyjádření ze dne 22. 4. 2025 uvedl další důvod své žádosti, a sice, že je homosexuál. Dříve to neuvedl, neboť to nepovažoval za podstatné, ale po konzultaci s právním zástupcem tento důvod doplňuje.
19. V napadeném rozhodnutí ze dne 2. 5. 2025 žalovaný shrnul tvrzení žalobce poskytnutá v průběhu řízení, uvedl, ze kterých podkladů vycházel, mimo jiné se jednalo o předchozí rozhodnutí o mezinárodní ochraně a informace, které shromáždil ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv ve X. Žádost posoudil podle ust. § 10a písm. e) zákona o azylu a konstatoval, že se jedná o druhou žádost podanou na území ČR, neshledal důvody pro opakované meritorní posouzení žádosti a řízení zastavil. Dle ust. § 10a odst. 2 zákona o azylu je-li žádost nepřípustná, neposuzuje se, zda žadatel splňuje důvody pro udělení azylu či doplňkové ochrany.
V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze
20. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu řádně a včas uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu ke dni vydání tohoto rozsudku, a to vzhledem k účinnosti článku 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (dále jen „procedurální směrnice“). Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
21. Soud o věci samé rozhodl bez jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s., jelikož žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez jednání.
22. Podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1.
23. Podle § 10a odst. 2 zákona o azylu je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany.
24. Podle § 11a odst. 1 zákona o azylu podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnos