Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci…
5 A 18/2024- 115 - text
13 5 A 18/2024
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci
žalobců: a) David property s.r.o., IČO: 09774165
sídlem č. p. 270, 756 51 Zašová
zastoupená advokátem Mgr. Petrem Chuchmou
sídlem Lešetín II 7147, 760 01 Zlín
b) P. D.
bytem X
proti
žalovanému: Ministerstvo dopravy
sídlem nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1
za účasti: I) Obec Zašová, IČ: 00304476
sídlem Zašová 36, 756 51
zastoupená advokátem Mgr. Robinem Mlynářem
sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice 1
II) CETIN a.s., IČ: 04084063
sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9
III) Správa železnic, státní organizace, IČ: 70994234
sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1
IV) Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČ: 66003008
sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4
o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2023, č. j. MD-20496/2023-130/5,
takto:
I. Žaloby žalobců se zamítají.
II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Základ sporu
1. Drážní úřad (dále „prvoinstanční správní orgán“) svým rozhodnutím ze dne 17. března 2023, č. j. DUCR-16671/23/Sj (dále „prvoinstanční rozhodnutí“ nebo „stavební povolení“) podle ustanovení § 115 odst. 1 a 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) vydal společné povolení pro stavbu dráhy s názvem Zašová - I/35 Zašová, křižovatka se silnicí III/01876 pro objekty, které jsou stavbou dráhy, v rozsahu: SO 101 Zastávka Zašová, železniční svršek, SO 102 Zastávka Zašová, železniční spodek, SO 104 Zastávka Zašová, nástupiště, SO 105 Zastávka Zašová, železniční přechod v km 6,069, SO 106 Zastávka Zašová, železniční přejezd v km 6,241, SO 107.1 Zastávka Zašová, železniční most v ev. kin 6,045, SO 108 Zastávka Zašová, železniční propustek v ev. km 6,282, PS 001 Zastávka Zašová, zabezpečovací zařízení přechodu v km 6,049 a přejezdu v km 6,241, PS 002 Zastávka Zašová, informační zařízení (dále též „stavba“). Žalovaný rozhodnutím ze dne 15. 12. 2023, č. j. MD-20496/2023-130/5, zamítl následně podaná odvolání žalobců a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného podali žalobci dne 14. 2. 2024 žaloby. Usnesením ze dne 14. 5. 2025, čj. 5 A 18/2024-80, Městský soud v Praze (dále „městský soud“) spojil řízení o obou žalobách původně vedených pod sp. zn. 5 A 18/2025 a 5 A 19/2025 do jednoho řízení, a to do řízení vedeného pod sp. zn. 5 A 18/2024.
II. Obsah žaloby žalobkyně a), žalobce b), vyjádření žalovaného, vyjádření osob na řízení zúčastněných
2. Soud předesílá, že ačkoli žalobkyně a) a žalobce b) podali proti napadenému rozhodnutí dvě samostatné žaloby, uplatněné žalobní námitky se veskrze prolínají, a proto je soud shrne a až na výjimky vypořádá současně. Žalobce b) proti napadenému rozhodnutí brojí jakožto vlastník pozemku p. č. XC v obci a k. ú. X a pozemků přilehlých (dále „pozemky žalobce“), žalobkyně a) jako vlastník areálu postaveného na pozemku p. č. XC v obci a k. ú. X a pozemcích přilehlých (dále „provozovna žalobkyně“) (všechny nemovitosti dále také jako „areál pneuservisu“). Oba žalobci shodně namítají, že realizací stavby dojde ke znepřístupnění provozovny žalobkyně a pozemků žalobce. Tím dojde k zásahu do vlastnických práv obou žalobců.
3. V první žalobní námitce žalobci tvrdí, že pozemek p. č. XB v obci a k. ú. X je v současné době (a byl již v minulosti) užíván jako hlavní příjezd nákladních automobilů, dodávek a zásobování k pozemkům žalobce a k provozovně žalobkyně. V důsledku umístění stavby dojde k zamezení využívání veřejně přístupné komunikace vedoucí po pozemku p. č. XB a tedy k podstatnému omezení možností vjezdu a výjezdu z areálu pneuservisu. Jediná alternativní dostupná cesta pro příjezd do areálu pneuservisu je komunikace na p. č. XA v obci a k. ú. X, nicméně tato je kapacitně i technicky nedostatečná, neboť neumožňuje příjezd a otáčení kamionů s návěsy. Žalobci v průběhu stavebního řízení žádali o zpracování řešení příjezdu a otáčení kamionů se zásobováním na pozemek žalobce b) p. č. XC v obci a k. ú. X a do předmětného areálu. Jejich žádosti nebylo vyhověno s poukazem na opožděnost vznesené námitky (§ 114 odst. 2 stavebního zákona), jakož i s poukazem na její věcnou nedůvodnost. Oba žalobci proti tomuto posouzení brojí a namítají, že jejich požadavek (námitka) není opožděný a je věcně důvodný. Žalobkyně a) v této souvislosti považuje napadené rozhodnutí za částečně nepřezkoumatelné, když její požadavek na dopracování projektové dokumentace nebyl žalovaným vůbec vypořádán.
4. Ve druhé žalobní námitce toliko žalobkyně a) brojí proti vypořádání námitky týkající se vytváření vibrací a statického narušení areálu pneuservisu. Riziko vytváření vibrací a statického narušení areálu je existující a jeho rozsah je dán reálnými, do úvahy běžně připadajícími okolnostmi, když (bude-li stavba postavena), bude umístěna v bezprostřední hranici areálu a Drážní úřad (resp. nyní žalovaný) byl povinen takové nebezpečí vzít v potaz a zhodnotit, v jakém rozsahu bude areál vibracemi a statickým narušením ovlivněn. To se však nestalo. Odkaz žalovaného na projektovou dokumentaci, stavební povolení a tam stanovené podmínky, či na závazná stanoviska příslušných dotčených orgánů, je lichý, neboť žádný z těchto dokumentů vytváření vibrací a narušení statiky areálu a tedy přímé dotčení žalobkyně neřeší.
5. Ve třetí žalobní námitce oba žalobci namítají, že otázku, zda žalobci b) přísluší právo průjezdu a průchodu přes pozemek parc. č. XB v obci a k. ú. X z jiného než veřejnoprávního titulu (např. služebnost cesty a stezky, která nemusí být zapsána v katastru nemovitostí), měl prvoinstanční správní orgán vyhodnotit jako námitku občanskoprávní povahy, měl vyzvat žalobce b), aby se ve lhůtě stanovené prvoinstančním orgánem obrátil na soud a následně měl usnesením podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu stavební řízení přerušit. Rovněž žalovaný postupoval nesprávně, pokud otázku vydržení právně hodnotil (viz s. 12 napadeného rozhodnutí).
6. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. S ohledem na totožný obsah námitek žalobkyně a) i žalobce b) se ke všemu vyjádřil souhrnně. Přitom zdůraznil, že de facto totožné námitky byly žalobci uplatněny v rámci odvolacího správního řízení a žalovaný se s nimi jako odvolací správní orgán vypořádal v napadeném rozhodnutí (srov. zejména str. 7 až 9 a str. 9 a násl. napadeného rozhodnutí). K argumentaci žalobců, že ve věci vymezení obvodu dráhy se již existující právní stav vydáním napadeného rozhodnutí promítne i do stavu faktického, žalovaný uvádí, že jde o argumentaci zmatečnou. Pokud sami žalobci konstatují, že již nyní je obvod dráhy vymezen právně, není zřejmé, v čem by spočívala ona neodvratitelná a nepoměrně větší újma v umístění faktickém. V dalších žalobních bodech žalovaný zopakoval shodnou argumentaci, kterou použil při vypořádání totožných odvolacích námitek v napadeném rozhodnutí.
7. Ředitelství silnic a dálnic jako osoba na řízení zúčastněná rovněž navrhlo žalobu zamítnout s tím, že se plně ztotožňuje se závěry uvedenými v prvoinstančním i napadeném rozhodnutí.
8. Správa železnic, státní organizace jako osoba na řízení zúčastněná se vyjádřila toliko k žalobě podané žalobkyní a), k níž uvedla, že problém žalobkyně a) tkví v soukromém právu (konkrétně v kupní smlouvě na předmětné nemovitosti). Otázka příjezdu a otáčení kamionů žalobkyně a) byla předmětem řízení o povolení stavby komerčního areálu žalobkyně.
9. Obec Zašová jako osoba na řízení zúčastněná ve svém vyjádření k žalobě žalobkyně a) uvedla, že žalobkyně a) vychází z nesprávného skutkového a právního stavu, když dovozuje své právo na užívání pozemku p. č. XA (pozn. soudu osoba na řízení zúčastněná zřejmě myslí pozemek parc. č. XB, k. ú. X). Polemika ohledně existence či neexistence veřejné komunikace na tomto pozemku je ve věci nerelevantní, když napadené rozhodnutí se týkalo společného povolení stavby „Zašová-I/35 Zašová, křižovatka se silnicí III/01876“ pro objekty dráhy. V době rozhodování správního orgánu na pozemku p. č. XA v k.ú. X žádná veřejná komunikace nebyla, jinak by se její existence musela vypořádat v rámci společného povolení. Žalobkyně a) se snaží žalobou dosáhnout otevření otázky existence či neexistence veřejné komunikace na tomto pozemku, což soudu nepřísluší hodnotit. Areál žalobkyně je a bude přístupný po veřejné komunikaci na p. č. XA, skutečnost, že by pro její areál byla příjezdovou cesta na pozemku p. č. XB z ničeho nevyplývá. Pouze z potřeb žalobkyně a) nelze dovozovat veřejné subjektivní právo na příjezd ke své nemovitosti jakýmkoliv motorovým vozidlem, včetně těžké nákladní techniky. K námitce vibrací ze stavby Obec Zašová uvádí, že limity pro posuzování toho, co je přiměřené a co nikoli, jsou v případě žalobkyně a) jako pro