5 A 50/2024 – Městský soud v Praze

5 A 50/2024- 135 - text  5 A 50/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: ČEA Jobs Consulting s.r.o., IČO: 07609311 se sídlem Politických vězňů 1272/21, Praha 1 – Nové Město zastoupená JUDr. Martou Macháčkovou, Ph.D., daňovou poradkyní se sídlem Nová 246/17, Ostopovice proti žalovanému: Finanční úřad pro hlavní město Prahu se sídlem Štěpánská 619/28, Praha 1 – Nové Město o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívající v pokračování daňové kontroly na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2021 po vydání dodatečného platebního výměru ze dne 24. 9. 2024, č. j. 7235674/24/2001-52525-111013, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalovaný oznámením ze dne 1. 6. 2022, č. j. 5234920/22/2002-60564-111916, zahájil dle § 87 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, daňovou kontrolu u žalobkyně na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2021. Doručením oznámení ze dne 18. 1. 2023, č. j. 301869/23/2002-60564-111916, jehož přílohou byla zpráva o daňové kontrole, žalovaný dle § 88a odst. 1 daňového řádu ukončil daňovou kontrolu. Odvolací finanční ředitelství seznalo v postupu žalovaného týkající se oznámení o ukončení daňové kontroly vadu (žalovaný nereagoval na podání žalobkyně a přesto vydal oznámení o ukončení daňové kontroly), proto rozhodnutím ze dne 4. 8. 2023, č. j. 26604/23/5100-41452-707633, nařídilo ve smyslu § 121 odst. 1 daňového řádu přezkoumání oznámení o ukončení daňové kontroly. Žalovaný následně rozhodnutím ze dne 20. 11. 2023, č. j. 8807036/23/2000-11451-106054, oznámení o ukončení daňové kontroly dle § 123 odst. 5 daňového řádu zrušil. 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 5. 2024 domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřovala v tom, že přestože daňová kontrola byla ukončena doručením oznámení o ukončení daňové kontroly ze dne 18. 1. 2023, č. j. 301869/23/2002-60564-111916, žalovaný v daňové kontrole pokračuje. Žalobkyně byla totiž názoru, že rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 11. 2023, kterým zrušil oznámení o ukončení daňové kontroly, je nicotné, jelikož postupem dle § 121 odst. 1 daňového řádu lze přezkoumávat pouze rozhodnutí. Oznámení o ukončení daňové kontroly není rozhodnutím. II. Průběh soudního řízení 3. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) rozsudkem ze dne 29. 8. 2024, č. j. 5 A 50/2024-83, žalobkyni vyhověl a deklaroval, že pokračování daňové kontroly bylo nezákonné a zakázal žalovanému, aby v daňové kontrole pokračoval. Městský soud byl názoru, že oznámení o ukončení daňové kontroly není rozhodnutím. Nařídilo-li Odvolací finanční ředitelství jeho přezkum, vykročilo ze své věcné příslušnosti a pravomoci a jeho rozhodnutí ze dne 4. 8. 2023 je tak dle § 105 odst. 2 písm. a) daňového řádu nicotné. Ze stejného důvodu bylo nicotné i rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 11. 2023, kterým zrušil své oznámení o ukončení daňové kontroly ze dne 18. 1. 2023. Dle městského soudu tak bylo nutné považovat oznámení o ukončení daňové kontroly ze dne 18. 1. 2023 za platné a účinné. Daňová kontrola na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2021 byla jeho doručením ukončena a žalovaný již tak dle názoru soudu nemohl činit žádné úkony, jež by standardně mohl činit v rámci běžící daňové kontroly. 4. Žalovaný proti danému rozsudku městského soudu podal kasační stížnost. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 16. 4. 2025, č. j. 6 Afs 227/2024-28, této kasační stížnosti vyhověl a rozsudek městského soudu zrušil. Dospěl totiž k závěru, že oznámení doručovaná v souvislosti s daňovou kontrolou (§ 85 odst. 5 daňového řádu) jsou rozhodnutími ve smyslu § 101 daňového řádu. Podle § 121 odst. 1 daňového řádu je možné za splnění zde vymezených podmínek nařídit přezkoumání rozhodnutí. Nejvyšší správní soud tak městský soud v navazujícím řízení zavázal, že „jestliže na základě přezkumného řízení dojde ke zrušení uvedeného oznámení, jako v případě stěžovatelky, nelze k tomuto oznámení přihlížet. Daňovou kontrolu nelze považovat za řádně ukončenou, neexistujeli rozhodnutí, jímž by k tomuto ukončení došlo. Městský soud se proto bude muset zabývat otázkou, zda je pokračování v daňové kontrole zákonným postupem, či se jedná o nezákonný zásah. Pro konstatování nezákonnosti pokračování v daňové kontrole nepostačí závěr o předchozím ukončení daňové kontroly oznámením, které však bylo v rámci přezkumného řízení zrušeno.“ 5. Žalovaný ve vyjádření ke zrušujícímu rozsudku Nejvyššího správního soudu uvedl, že z důvodu vydání rozsudku městského soudu, který žalovanému zakázal pokračovat v daňové kontrole a přikázal obnovit stav po doručení oznámení o ukončení daňové kontroly ze dne 18. 1. 2023, žalovaný vydal dne 24. 9. 2024 dodatečný platební výměr č. j. 7235674/24/2001-52525-111013, kterým žalobkyni vyměřil daň. Přihlédl přitom pouze ke skutečnostem zjištěným do 18. 1. 2023 a nikoliv i k dalšímu dokazování, které proběhlo po tomto datu. Proti dodatečnému platebnímu výměru podala žalobkyně odvolání. 6. Žalobkyně ve svém vyjádření ke zrušujícímu rozsudku Nejvyššího správního soudu rovněž uvedla, že žalovaný vydal dodatečný platební výměr a navrhla proto, aby byl změněn předmět žaloby. Dle žalobkyně nebyla ukončena daňová kontrola ve smyslu § 88a odst. 1 daňového řádu, přesto žalovaný vydal rozhodnutí o stanovení daně dle § 147 odst. 1 písm. b) daňového řádu, ke kterému může dojit pouze na základě výsledků daňové kontroly [§ 143 odst. 3 písm. a) daňového řádu]. Žalobkyně tak spatřuje za nezákonný zásah skutečnost, že žalovaný pokračuje v daňové kontrole, i když vydal dodatečný platební výměr, čímž žalobkyni krátí na jejích právech, jelikož Nejvyšší správní soud ve zrušujícím rozsudku uvedl, že „již samotné oznámení tak daňovému subjektu může zasáhnout do jeho práv, neboť „aktivuje“, případně „deaktivuje“ všechna tato práva i povinnosti spojené s daňovou kontrolou.“ Žalobkyně navrhla, aby soud připustil změnu žaloby. 7. Usnesením ze dne 3. 6. 2025, č. j. 5 A 50/2024-128, městský soud připustil změnu podané žaloby. Předmětem řízení je tak tvrzený zásah spočívající v tom, že žalovaný pokračuje v daňové kontrole, přestože vydal dodatečný platební výměr ze dne 24. 9. 2024, č. j. 7235674/24/2001-52525-111013. III. Posouzení žaloby 8. Městský soud v souladu s § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal popsaný skutkový děj. Vycházel při tom ze skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí (§ 87 odst. 1 část věty před středníkem s. ř. s.). O věci rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem žalobkyně i žalovaný souhlasili, resp. nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Žalobkyně sice navrhla provedení důkazů, avšak to samo o sobě neznamená nesouhlas s rozhodnutím o věci bez nařízení jednání (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 2. 2016, č. j. 7 As 93/2014-48, č. 3380/2016 Sb. NSS). Žalobkyní navrhované důkazy jsou součástí předloženého správního spisu, který byl po zrušení rozsudku městského soudu doplněn o vydaný platební výměr a podané odvolání. Správním spisem se přitom dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Městský soud si je vědom rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2023, č. j. 10 As 326/2022-88, č. 4563/2024 Sb. NSS, ve kterém kasační soud uvedl, že ve věcech, o nichž u soudu probíhá řízení o ochraně před nezákonným zásahem, správní orgán zpravidla nevede spis. V nyní posuzované věci však žalovaný vede spis o daňové kontrole. Mezi žalobkyní a žalovaným rovněž nebyl rozpor o skutkovém stavu věci, ve věci je rozporné pouze právní posouzení. Ve správním spise se nenachází žalobkyní k důkazu navrhovaná podaná kasační stížnost, avšak touto chtěla žalobkyně toliko prokázat, že ji podala. Tato skutečnost není mezi stranami sporná a plyne i ze zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu. 9. Judikatura správních soudů dovodila, že některé úkony v průběhu daňového řízení je možné napadnout prostřednictvím zásahové žaloby. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve svém usnesení ze dne 16. 11. 2016, č. j. 1 Afs 183/2014-55, č. 3566/2017 Sb. NSS, uvedl následující: „Zásahovou žalobou se lze domáhat ochrany před různými aspekty daňové kontroly. V první řadě připadá v úvahu ochrana před tím, že daňová kontrola byla vůbec zahájena nebo že vůbec probíhá. Součástí zákonných limitů kontroly jsou totiž časové i jiné podmínky jejího zahájení a provádění (zejména zahájení a provádění kontroly jen ve lhůtě pro stanovení daně, viz zejm. § 148 odst. 3 daňového řádu, a zahájení opakované daňové kontroly jen za splnění podmínek podle § 85 odst. 5 daňového řádu).“ Žalobkyně s