9 As 66/2009 — Nejvyšší správní soud

5 Ad 2/2023- 103 - text 20 5 Ad 2/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové a ve věci žalobce proti žalovanému Mgr. P. M. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Václavem Strouhalem, se sídlem Čimelice 112, 398 04 Čimelice první náměstek policejního prezidenta se sídlem Strojnická 27, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2023, č.j. PPR-5609-6/ČJ-2023-990131, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí, kterým žalovaný (výrokem pod bodem I.) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy pro vnější službu (dále jen „náměstek ředitele“ nebo „prvostupňový správní orgán“) ve věcech kázeňských č. 803/2021 ze dne 16. 7. 2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání jednání, které má znaky přestupku podle § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „veterinární zákon“), kterého se z vědomé nedbalosti dopustil porušením § 4 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona tím, že: „jako chovatel porušil povinnost chovat zvířata způsobem, v prostředí a podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav a předcházet poškození jejich zdraví, když dne 20. 6. 2019 v přesně nezjištěné době, nejpozději však v 15:34 hodin, na pozemku u domu č. p. X v ulici V Z. v obci N., uložil služebního psa útvaru plemene belgický ovčák jménem Connor s evidenčním číslem 15141, který mu byl svěřen do osobní péče rozhodnutím služebního funkcionáře a také k ustájení, a spolu s ním i svého psa plemene belgický ovčák jménem Bond do zavazadlového prostoru osobního automobilu tovární značky Škoda Octavia combi, státní poznávací značky X. Následně dveře vozidla uzavřel, aniž by spolehlivě zajistil ochlazování vzduchu uvnitř, přičemž jednal s vědomím, že vozidlo stojí na místě vystaveném přímému slunečnímu svitu. Se znalostí fyziologických potřeb zvířat, znalostí výcvikového programu a s přihlédnutím k tehdejšímu počasí, když panovaly vysoké teploty vzduchu, se vzdálil od vozidla, ve kterém ponechal oba psy po přesně nezjištěnou dobu, která však byla dostačující k tomu, aby došlo k přehřátí organismu, oběhovému kolapsu a následnému úhynu obou psů“, za výše uvedené jednání byl žalobci dle § 51 odst. 1 písm. e) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“) uložen kázeňský trest pokuta ve výši 2 500 Kč. Současně (výrokem pod bodem II.) žalobou napadeného rozhodnutí nebyla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení podle § 177 odst. 2 zákona o služebním poměru. 2. Podstatný obsah správního spisu: 3. Vydání prvostupňového a žalobou napadeného rozhodnutí předcházelo trestní řízení vedené se žalobcem pro přečin zanedbání péče o zvíře z nedbalosti podle § 303 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Ve věci byl vydán rozsudek Okresního soudu v Mělníku č. j. 3 T 83/2020-219 ze dne 5. 10. 2020 a usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 11 To 349/2020-250 ze dne 21. 1. 2021. Krajský soud v Praze se ztotožnil s posouzením Okresního soudu v Mělníku ohledně toho, že obžalovaný formálně naplnil všechny znaky skutkové podstaty přečinu v zanedbání péče o zvíře z nedbalosti dle § 303 odst. 1 trestního zákoníku, a to nejen po stránce objektivní, ale i subjektivní. Krajský soud v Praze uvedl, že v jednání obžalovaného je možno hrubou nedbalost spatřovat, a to ve formě hrubé nedbalosti vědomé. Obžalovaný věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takový následek nezpůsobí. Krajský soud v Praze ovšem dospěl k závěru, že společenská škodlivost jednání obžalovaného nedosahuje ani škodlivosti nejlehčích v praxi se vyskytujících případů typově shodné trestné činnosti, a to jednak s ohledem na osobu obžalovaného a na konkrétní okolnosti daného případu. Uzavřel, že jednání obžalovaného nedosahuje intenzity společenské škodlivosti vyžadované pro žalovaný trestný čin a z tohoto důvodu rozsudek Okresního soudu v Mělníku zrušil v celém rozsahu. Vzhledem k fatálnímu následku na zdraví obou zvířat postoupil věc k projednání Krajskému ředitelství policie hl. m. Prahy k posouzení, zda jednáním obžalovaného nebyla naplněna skutková podstata přestupku. 4. Dne 12. 4. 2021 bylo se žalobcem zahájeno řízení dle § 178 odst. 1 zákona o služebním poměru pro důvodné podezření ze spáchání jednání, které má znaky přestupku podle § 71 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona, kterého se dopustil porušením § 4 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona. Dne 16. 7. 2021 vydal náměstek ředitele prvostupňové rozhodnutí, ve kterém uznal žalobce vinným ze spáchání jednání, které má znaky přestupku. V odůvodnění odkázal na dosavadní průběh řízení jak před Generální inspekcí bezpečnostních sborů, tak před soudy obou stupňů i před Krajským ředitelstvím policie hl. m. Prahy a konstatoval, že byly využity spisové materiály GIBS, Krajského státního zastupitelství a soudu I. a II. stupně. Uvedl, že dne 20. 6. 2019 došlo k uzavření dvou psů do zavazadlového prostoru osobního automobilu, žalobce páté dveře uzavřel, aniž spolehlivě zajistil ochlazování vzduchu uvnitř a takto jednal s vědomím, že vůz stojí na místě vystaveném přímému slunečnímu svitu. Náměstek ředitele konstatoval, že žalobce nemohl spoléhat při tak vysokých teplotách, polojasném počasí a slabém větru, že otevření jedněch dveří pro dostatečné ochlazování dvou vzrostlých psů umístěných současně v uzavřeném zavazadlovém prostoru bude dostačující. V jednání žalobce proto spatřoval nedbalostní jednání vědomé, jelikož věděl o možnosti následku, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takový následek nezpůsobí, byl ale schopen rozpoznat a zhodnotit okolnosti, které vytvářejí možné nebezpečí pro oba psy, musel také vědět, že uzavřením psů do zavazadlového prostoru je může vystavit nebezpečí přehřátí organismu a kolapsovému stavu, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takový stav nenastane a psy na životě či zdraví neohrozí. 5. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo rozhodnutím ředitele Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy ve věcech kázeňských č. 244/2021 ze dne 1. 11. 2021 (dále jen „rozhodnutí ze dne 1. 11. 2021“) zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal správní žalobu, a následně bylo rozhodnutí ze dne 1. 11. 2021 zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 11 Ad 16/2021-67 ze dne 13. 9. 2022, a věc vrácena řediteli Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy k novému projednání a rozhodnutí. Městský soud v Praze ve svém rozsudku uvedl, že neshledal důvodnou námitku žalobce, že žalovaný měl vycházet z bezprostředního výslechu svědků. Listiny, z nichž je patrný obsah výpovědí svědků z jiných řízení, obecně mohou být podkladem pro rozhodnutí. Využití těchto listin jako podkladů pro rozhodnutí by však bylo možné pouze tehdy, pokud by správní orgány uvedly, ze kterých konkrétních listin a podkladů opatřených v trestním řízení vyšly, jak je hodnotily a jaké z nich učinily závěry. Zdejší soud konstatoval, že správní orgán prvního stupně však pouze velmi obecně uvedl, že „V průběhu vedeného řízení o jednání, které má znaky přestupku, byl ze strany pověřené osoby k vedení řízení zjišťován stav věci, ke které došlo před 2 roky, a proto byly po prostudování využity spisové materiály GIBS, Krajského státního zastupitelství a soudů I. a II. stupně.“ Z takto provedeného souhrnného konstatování však není možné zjistit, jaké konkrétní listiny byly podkladem pro rozhodnutí, ani jak tyto listiny správní orgán hodnotil při zjišťování skutkového stavu věci. Pouhé konstatování o využití spisových materiálů z předchozích řízení nelze dle soudu považovat za hodnocení důkazů v souladu s § 180 odst. 2 služebního zákona. Soud uzavřel, že z rozhodnutí není zřejmé, z jakých podkladů správní orgán vycházel, a absentují v něm úvahy správního orgánu na základě nichž dospěl k závěru vyslovenému v rozhodnutí. Městský soud v Praze proto rozhodnutí ze dne 1. 11. 2021 zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů a věc vrátil řediteli Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy k dalšímu řízení. 6. Ředitel Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy z důvodu své podjatosti ve smyslu § 14 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), věc postoupil žalovanému, jenž odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí zamítl a žalobou napadeným rozhodnutím jej potvrdil. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že součásti spisového materiálu je s