5 Af 7/2025 – Městský soud v Praze

5 Af 7/2025- 46 - text 8 5 Af 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: EKS Factoring s.r.o., IČO: 27143520 se sídlem Mlýnská 22/4, Praha 6 – Bubeneč zastoupená UNTAX, s.r.o., daňovou poradkyní se sídlem U Továren 256/14, Praha 10 – Hostivař proti žalovanému: Ministerstvo financí se sídlem Letenská 525/15, Praha 1 – Malá Strana o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2025, č. j. MF-50306/2024/3901-3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Z důvodu lepšího pochopení podstaty sporu bude soud nejprve citovat rozhodnou právní úpravu. 2. Podle § 116 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, platí, že odvolací orgán napadené rozhodnutí zruší a zastaví řízení. 3. Podle § 116 odst. 3 daňového řádu platí, že zjistí-li odvolací orgán, že jsou u správce daně prvního stupně splněny podmínky pro rozhodnutí podle § 113 odst. 1 [autoremedura, pozn. soudu], může vrátit věc k rozhodnutí správci daně prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce daně prvního stupně vázán, jinak o odvolání rozhodne sám. 4. Dne 30. 6. 2023 vydal Finanční úřad pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) dodatečné platební výměry na daň z přidané hodnoty za období leden 2018 – únor 2019 a červen 2019 na základě daňové kontroly. 5. Dne 2. 8. 2023 podala žalobkyně proti těmto platebním výměrům odvolání. 6. Dne 8. 8. 2023 vydal správce daně výzvu k odstranění vad odvolání, lhůtu stanovil do 4. 9. 2023. 7. Dne 31. 8. 2023 podala žalobkyně první žádost o prodloužení lhůty. Této žádosti bylo částečně vyhověno – nová lhůta byla stanovena do 22. 9. 2023. 8. Dne 20. 9. 2023 podala žalobkyně druhou žádost o prodloužení lhůty. Tato žádost byla dne 26. 9. 2023 zamítnuta. Rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 28. 9. 2023. 9. Dne 29. 9. 2023 podala žalobkyně třetí žádost o prodloužení lhůty. Správce daně dne 9. 10. 2023 řízení o této žádosti zastavil dle § 106 odst. 1 písm. d) daňového řádu, jelikož správce daně již rozhodl o předchozí žádosti. Dne 14. 11. 2023 se žalobkyně proti tomuto rozhodnutí odvolala. Odvolací finanční ředitelství dle § 116 odst. 3 daňového řádu vrátilo správci daně podané odvolání, aby postupoval dle § 113 odst. 1 písm. a) daňového řádu a v autoremeduře toto rozhodnutí zrušil. Dne 10. 5. 2024 tak správce daně plně vyhověl odvolání a zrušil své rozhodnutí o zastavení řízení o prodloužení lhůty. 10. Předtím, než Odvolací finanční ředitelství vrátil správci daně odvolání, správce daně dne 9. 10. 2023 zastavil odvolací řízení dle § 112 daňového řádu, jelikož vady odvolání ze dne 2. 8. 2023 nebyly odstraněny ani v prodloužené lhůtě. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně rovněž odvolala dne 14. 11. 2023. Vzhledem k předchozímu zrušení rozhodnutí o zastavení řízení o prodloužení lhůty Odvolací finanční ředitelství dne 27. 5. 2024 zrušilo napadené rozhodnutí a řízení dle § 116 odst. 1 písm. b) daňového řádu zastavilo, jelikož ve věci měl správce daně rozhodnout o žádosti o prodloužení lhůty k doplnění náležitostí odvolání. 11. Odvolací finanční ředitelství následně podalo podnět ke Generálnímu finančnímu ředitelství, jelikož bylo názoru, že svým posledním rozhodnutím zastavilo celé doměřovací řízení. S tímto názorem se Generální finanční ředitelství ztotožnilo. Odvolací finanční ředitelství mělo postupovat dle § 116 odst. 3 daňového řádu – věc vrátit správci daně s názorem, aby rozhodnutí zrušil. Generální finanční ředitelství proto rozhodnutím ze dne 11. 10. 2024, č. j. 60088/24/7700-50128-110726, podle § 121 odst. 1 daňového řádu nařídilo přezkum rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství. 12. Proti rozhodnutí Generálního finančního ředitelství se žalobkyně odvolala. Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím rozhodnutí Generálního finančního ředitelství potvrdil a odvolání žalobkyně zamítl. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného žalobkyně brojí podanou žalobou. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 13. Žalobkyně nesouhlasí s názorem žalovaného, že doměřovací řízení s odvolacím řízením tvoří jeden celek, a proto Odvolací finanční ředitelství rozhodnutím dle § 116 odst. 1 písm. b) daňového řádu zastavilo i doměřovací řízení. Tento názor je i v rozporu s postupem Odvolacího finančního ředitelství, které i po zastavení řízení pokračovalo v daňovém řízení a opatřoval svědecké výpovědi. Odvolací finanční ředitelství tudíž zastavit odvolací řízení nechtělo a neučinilo tak. 14. Žalobkyně je názoru, že § 116 odst. 1 písm. b) daňového řádu by měl být aplikován vždy, nemělo-li být odvoláním napadené rozhodnutí vůbec vydáno. Tomuto názoru přisvědčuje i komentářová literatura (BAXA J., a kol. Daňový řád. Komentář, s. 720. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, ISBN 978-80-7357-564-9). Zastavení řízení se by mělo týkat pouze nezákonně vydaného rozhodnutí o zastavení řízení jako takového, nikoliv původního řízení samotného, které je po zrušení nezákonného rozhodnutí o zastavení řízení nutné dokončit. Ustanovení § 116 odst. 3 daňového řádu pouze umožňuje odvolacímu orgánu vrátit věc správci daně. 15. Dle žalobkyně není na věc aplikovatelný správními orgány citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2017, č. j. 1 Afs 28/2017-25, jelikož ten se nezabýval aplikací § 116 odst. 1 písm. b) daňového řádu, ale zabýval se aplikací pouze § 116 odst. 3 daňového řádu. 16. Důsledky postupu Odvolacího finančního ředitelství jsou pro žalobkyni pouze negativní, jelikož v důsledku vydaného rozhodnutí se prodloužila lhůta ke stanovení daně [§ 148 odst. 2 písm. c) daňového řádu]. Odvolací finanční ředitelství tak profituje z jím tvrzené nezákonnosti svého rozhodnutí. 17. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobkyní citovaná komentářová literatura naopak podporuje názor správních orgánů. K rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 28/2017 uvedl, že dopadá na posuzovanou věc. Z toho rozsudku rovněž plyne, že aplikace § 116 odst. 3 daňového řádu není na volné úvaze odvolacího orgánu, ale v praxi k ní dochází pouze za účelem odstranění procesních vad, směřuje-li odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení. 18. Primárním účelem podnětu správce daně k nařízení přezkoumání rozhodnutí není prodloužení lhůty pro stanovení daně, ale zhojení nezákonnosti. Daňový řád v § 148 odst. 2 písm. c), resp. písm. d) nerozlišuje, zda dozorčí prostředek inicioval daňový subjekt či správce daně. Prodloužení lhůty pro stanovení daně oznámením rozhodnutí o dozorčím prostředku zůstává v platnosti i v případě pozdějšího zrušení tohoto rozhodnutí pro nezákonnost. Jedinou výjimku představuje situace, při níž by zrušené rozhodnutí bylo toliko účelovým, formálním úkonem. Rozhodnutí Generálního finančního ředitelství však nemělo charakter pouze formálního úkonu. 19. V replice k vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že je podstatné, že podle § 116 odst. 3 daňového řádu odvolací orgán jen může vrátit věc prvoinstančnímu správci daně. Mohl-li tak postupovat, nevyplývá z toho, že § 116 odst. 1 písm. b) daňového řádu aplikoval nezákonně. Z postupu podle § 116 odst. 1 písm. b) daňového řádu nevyplývá, že odvolací orgán nutně zastavil řízení ve svém celku. Daňový řád pojem „řízení při správě daní zastavuje ve svém celku“ nezná. V § 134 daňového řádu je upraveno dílčí řízení, což může být řízení nalézací, které se dále dělí na řízení vyměřovací a řízení doměřovací. V rámci doměřovacího řízení může být vedeno odvolací řízení. Mezi pojmy nalézací či doměřovací a pojmem odvolací je kvalitativní rozdíl. Nalézací a doměřovací řízení je časový úsek, odvolací řízení je formalizovaný správní postup. Není tak pravdivé tvrzení, že doměřovací, resp. odvolací řízení tvoří s procesním rozhodováním o jeho zastavení jeden celek. Doměřovací řízení není správním procesem, který by bylo možné zastavit výrokem správního rozhodnutí. 20. Generální finanční ředitelství vydalo své rozhodnutí zřejmě pouze účelově a formálně, aby tím dosáhlo prodloužení lhůty pro stanovení daně. I po vydání tohoto rozhodnutí Odvolací finanční ředitelství pokračovalo v odvolacím řízení a dne 5. 6. 2025 nařídilo provedení 18 výslechů svědků v rámci odvolacího řízení, ačkoliv daňová kontrola byla zahájena protokolem o ústním jednání již dne 16. 7. 2020. Odvolací finanční ředitelství zastavit odvolací řízení vůbec nechtělo, ani to neučinilo a ani se nechovalo tak, jako kdyby odvolací řízení zastaveno bylo. III. Posouzení žaloby 21. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobkyní vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného a shledal, ž