1 Afs 54/2004 — Nejvyšší správní soud

6 Af 22/2024- 32 - text 9 6 Af 22/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: proti žalovanému: EMOJI LOGISTIC s.r.o. sídlem Klivarova 986/14, Praha 4 zastoupen Mgr. Ing. Martinem Kopeckým, advokátem sídlem Plynárenská 671, Kolín Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2024, č.j. 32784/24/5300-21442-713474 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Základ sporu 1. Žalobce se žalobou došlou Městskému soudu v Praze dne 27. 12. 2024 domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí ze dne 24. 10. 2024, č.j. 32784/24/5300-21442-713474 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým Odvolací finanční ředitelství (dále jen „žalovaný“, kterým je obecně nazýván i správní orgán 1. stupně, nemá-li odlišení význam pro kontext odůvodnění) zamítl žalobcovo odvolání proti dvěma rozhodnutím Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán 1. stupně“ nebo „správce daně“), oběma ze dne 2. 5. 2024, a to č.j. 747778/24/2011-52521-108926, kterým byla vyměřena daň z přidané hodnoty (dále jen „daň“ nebo „DPH“) a penále za zdaňovací období duben 2021, a č.j. 747935/24/2011-52521-108926, kterým byla vyměřena DPH a penále za zdaňovací období květen 2021 (dále též společně „prvostupňová rozhodnutí“ nebo „platební výměry“). 2. Z obsahu správního spisu plyne, že žalovaný u žalobce provedl daňovou kontrolu, v jejímž průběhu rozporoval oprávněnost nároku na odpočet DPH od společnosti LAKATOS STAV, s.r.o. Na základě výsledku daňové kontroly žalovaný dospěl k závěru, že žalobce neodstranil pochybnosti, zda byl nárok na odpočet daně na ř. 40 daňového přiznání uplatněn v souladu s § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), když nepředložil daňové doklady ani jiné důkazní prostředky. Obsah žaloby 3. Žalobce namítl, že při odpočtu daně měl příslušné daňové doklady k dispozici. Jak však sdělil již na počátku daňové kontroly, nemohl daňové doklady ani další důkazní prostředky objektivně předložit z důvodu, že tyto byly vydány celnímu orgánu při domovních prohlídkách a prohlídce jiných prostor a pozemků - sídla společnosti žalobce, provedených dne 28. 2. 2023. Statutárnímu orgánu žalobce byla ze strany policejního orgánu vrácena pouze některá výpočetní technika, nikoliv zajištěné listiny a veškerá zajištěná data. To žalobce doložil protokoly o provedených domovních prohlídkách a prohlídce jiných prostor a pozemků a protokolem o vrácení věci. 4. S poukazem na dikci zákona a odbornou (komentářovou) literaturu žalobce namítl, že je to žalovaný, kdo nese odpovědnost za to, aby skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně byly zjištěny co nejúplněji, přičemž není vázán jen návrhy daňových subjektů; je tedy povinen vyžadovat listiny či jiné informace, a to všude tam, kde se takovýto postup bude jevit jako schopným přispět k prokázání skutkového stavu, když pro tento účel je nadán patřičnými pravomocemi. Příslušné subjekty, včetně orgánů činných v trestním řízení, jsou pak povinny vyžádané listiny, které mohou být důkazním prostředkem při správě daní, žalovanému vydat či zapůjčit. 5. Poukázal-li tedy žalobce v průběhu daňové kontroly na nemožnost předložení požadovaných dokumentů s odkazem na jejich zajištění v konkrétním trestním řízení, měl žalovaný od policejního orgánu zajištěné listiny a elektronická data vztahující se k žalobci a jeho účetnictví vyžádat, a to v jejich kompletní podobě. Správce daně některé listiny od policejního orgánu sice vyžádal, svou žádost však omezil na několik položek, které žalobce výslovně označil pro účely jiného řízení za jiná zdaňovací období. Správce daně pak pouze konstatoval, že za období duben 2021 a květen 2021 mu žádné daňové doklady nebyly policejním orgánem předloženy, aniž vyžádal zbývající zajištěné listiny a data. 6. Žalobce je přesvědčen, že v rámci prohlídky jiných prostor a pozemků celnímu orgánu vydal i příslušné daňové doklady za zdaňovací období duben 2021 a květen 2021, odpovídající podaným daňovým přiznáním i předložené interní evidenci. Je tedy přesvědčen, že chybějící daňové doklady jsou mezi dokumenty zajištěnými v rámci trestního řízení, a orgány veřejné moci si je mezi sebou pouze nepředaly. Stejně tak byly celnímu orgánu vydány i další dokumenty dokládající spolupráci s dodavateli žalobce. 7. Žalobce nesouhlasil se závěrem žalovaného, dle nějž zdaňovací období duben 2021 nebylo předmětem trestního řízení. Žalobce uvedl, že předmětem trestního řízení je období nejméně od ledna 2020 do července 2022, jak vyplývá z usnesení o zahájení trestního stíhání. Okolnost, že do skutkové věty vymezené v odkazovaném usnesení nebyla pojata žádná konkrétní faktura ze zdaňovacího období duben 2021, neznamená, že při prohlídce jiných prostor a pozemků nemohly být vydány faktury i za toto období. Tomu odpovídá i souhrnný popis vydaných věcí pod pořadovým číslem 27: „Emoji logistic, interní doklady zálohové, faktury přijaté 2021, celkem 23 listů, číslo pečetě 006421“. 8. Žalobce brojil proti názoru žalovaného, že žalobce si potřebné důkazní prostředky od policejního orgánu měl a mohl zajistit sám. K tomu odkázal na dikci ust. § 80 odst. 1 trestního řádu a komentářovou literaturu, dle nichž pokud by vydané věci již nebyly třeba k dalšímu řízení, muselo by o tom být neprodleně rozhodnuto, a to bez jakékoliv žádosti. Jelikož žalobci tímto způsobem byly některé vydané věci vráceny, o těch zbývajících důvodně předpokládá, že jsou k dalšímu řízení nadále třeba. Pakliže tomu tak není, nemá je žalobce k dispozici jedině kvůli protiprávnímu postupu jiné složky státní moci. Žalobce se ohradil, že žalovaný sankcionuje soukromé osoby za to, že nemohou předložit jedné složce státní moci dokumenty, které prokazatelně vydaly jiné složce státní moci, plyne-li navíc oběma těmto složkám zákonná povinnost si dokumenty k žádosti vzájemně poskytnout. Již vůbec by pak žalobce v tomto směru neměl nést důsledky délky trvání trestního řízení, kdy od vydání věcí již uplynuly téměř dva roky. 9. Žalobce navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a spolu s ním aby zrušil i obě rozhodnutí prvostupňová. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 10. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný s žalobou nesouhlasil a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 11. Uvedl, že je to plátce daně, kdo musí k uplatnění nároku na odpočet DPH splnit formální i hmotněprávní podmínky. Dle ust. § 73 odst. 1 zákona o DPH musí plátce daně mít k prokázání nároku na odpočet daně daňový doklad se všemi zákonem předepsanými náležitostmi, a nemá-li jej, může v případech vymezených v ust. § 73 odst. 1 písm. b) a e) zákona o DPH nárok prokázat jiným způsobem. Je to tedy primárně daňový subjekt, koho tíží důkazní břemeno. Prokazování nároku na odpočet daně je prvotně záležitostí dokladovou, tvrzení daňového subjektu lze prokázat primárně účetními a jinými povinnými evidencemi a záznamy. Zpochybní-li pak správce daně soulad stavu formálněprávního se skutkovým a unese-li své důkazní břemeno k takovému zpochybnění, důkazní břemeno přechází zpět na daňový subjekt. Ten je pak povinen předložit další důkazní prostředky k prokázání svých tvrzení. 12. Žalovaný uvedl, že žalobce v řízení doložil pouze Protokoly o provedení domovní prohlídky a Usnesení o vrácení věci s odůvodněním, že požadovanými důkazy nedisponuje, protože byly zajištěny celním orgánem při domovní prohlídce. Žádné další důkazní prostředky žalobce nepředložil ani je nenavrhl. Návrh nicméně učinil v rámci jiného daňového řízení, které se týkalo předcházejícího zdaňovacího období. K žalobcově návrhu si správce daně žalobcem specifikované důkazní prostředky vyžádal, nicméně ani poté se mu nepodařilo daňové doklady získat, když nebyly předloženy deklarovaným dodavatelem, ani nebyly získány od orgánů činných v trestním řízení (zde pouze pět příjmových pokladních dokladů vystavených dodavatelem LAKATOS STAV a Rámcovou smlouvu o dodání služeb uzavřenou s tímto dodavatelem dne 28. 9. 2020), ani z jiného daňového řízení. Současně žalobce údaje, které mají být na daňovém dokladu a umožnit správci daně kontrolu existence nároku na odpočet DPH, nedoložil ani jinými důkazy. 13. Žalovaný dále odmítl, že by bylo jeho povinností zjišťovat skutkový stav a vyžádat od policejního orgánu zajištěné listiny, elektronická data a jeho účetnictví v kompletní podobě. Odkázal na judikaturu správních soudů, podle níž daňové řízení není ovládáno zásadou vyšetřovací, nýbrž je založeno na prioritní povinnosti daňového subjektu dokazovat vše, co sám tvrdí. Je pouze na daňovém subjektu, aby si byl vědom své zákonné důkazní povinnosti a zajistil si důkazní prostředky, kterými bude v případě potřeby jejich uskutečnění možné prokázat. Namítl, že není povine