6 Af 5/2025 – Městský soud v Praze

6 Af 5/2025- 52 - text 9 pokračování 6 Af 5/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: MobiGadgets Trade s.r.o., IČ 17573611 sídlem Nademlejnská 600/1, Praha 9 zastoupen advokátem Mgr. Janem Markem sídlem Jandova 185/6, Praha 9 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 1. 2025, č. j.: 706/25/5100-41456-712955, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [1] Žalobce napadl rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále také jen „finanční úřad“, případně obecně „správce daně“, tento pojem je užíván i pro žalovaného, pokud rozlišení jednotlivých úřadů nemá vliv na srozumitelnost textu) ze dne 8. 11. 2024, čj. 8146619/24/2001-80541-108870 (dále také jen „zajišťovací příkaz“). V daňovém řízení byl vydán zajišťovací příkaz podle ust. § 167 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „daňový řád“), zajištěna byla úhrada daně z přidané hodnoty za zdaňovací období srpna 2024, která doposud nebyla stanovena, ve výši xxx Kč. Důvodem je zapojení do podvodného řetězce obchodních transakcí plátců daně z přidané hodnoty za účasti společnosti Rockland OÜ (se sídlem v Estonsku – dále také jen jako „Rockland“) na pozici missing trader a žalobce na pozici profit taker. [2] Žalobce napadl rozhodnutí v celém rozsahu a domáhal se jeho zrušení, včetně zrušení zajišťovacího příkazu. V žalobě uvedl, že rozhodnutí o odvolání ze dne 8. 11. 2024, čj. 8113872/24/2000-11452-107363, kterým bylo vyhověno podanému odvolání a byl zrušen zajišťovací příkaz ze dne 19. 9. 2024, bylo obdobné s tímto případem. Uvádí, že v rámci podobné analýzy správce daně byla zjištěna shodná fakta s tímto řízením. Poukazuje na ust. § 8 odst. 2 daňového řádu, odkazuje na obecné nálezy Ústavního soudu týkající se správní praxe. [3] K podmínce existence budoucího předpokladu stanovení daně uvádí, že k osvobození u dodavatele dochází i v situacích, kdy dodavatel nemůže prokázat, že zboží bylo vyvezeno do jiného členského státu (rozsudek SDEU C-409/04 a další, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2013, čj. 5 Afs 83/2012-46 k tomu, že důkazní břemeno daňového subjektu není bezbřehé). Uvedl, že se specializuje na distribuci nositelných zařízení, elektroniky, včetně mobilních telefonů apod., provádí nákup nové techniky, stejně jako nákup a prodej použité techniky, má stabilní kontakty s dodavateli světových značek elektroniky, což mu umožňuje vytvářet logistické řetězce, že zahájil svou činnost v roce 2024, kdy aktivně hledal zákazníky, povedlo se mu dojednat s dodavateli odklad splatnosti, ty potom zapracoval do smluv. Dále popisuje logistický model svého podnikání. Ke společnosti Rockland uvedl, že ta si sama organizovala silniční dopravu po vyzvednutí z terminálu na letišti po odbavení, žalobci uvedla, že transakce provedla v souladu s právním řádem Estonska a promítla do daňového podání k dani z přidané hodnoty, k tomu si vyžádala potvrzení o bezdlužnosti na této dani ze dne 6. 12. 2024. Žalobce uvádí, že jím zvolený obchodní model neporušuje žádné zákony. Žalobce má sídlo, které žalovaný označuje za fiktivní, což je dnes běžný obchodní model, ke svému podnikání nepotřebuje zaměstnance ani žádný větší majetek či skladové zásoby. [4] Žalobce dále uvedl, že je naprosto vyloučeno, aby požadavek přiměřené pravděpodobnosti byl naplněn, neboť z povahy transakce nevyplývá, že by existovala zákonná povinnost žalobci stanovit daň a pokud není splněna podmínka pro výběr daně od žalobce, nemůže existovat důvodná obava z její vymahatelnosti, poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2015, čj. 6 Afs 108/2015-35 k identifikaci důvodů ve vztahu k úhrady daně. Ohledně zjištění, že o účasti v podvodu žalobce vědět měl a mohl uvedl, že zboží bylo pořízeno s odloženou splatností, a vzhledem k tomu, že zboží je předmětem daňové exekuce, smlouvy nebyly plněny a nemohlo dojít k předpokládaným transakcím. Poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2016, čj. 2 Afs 239/2015-66, kdy skutečnost, že daň převyšuje disponibilní prostředky daňového subjektu není důvodem pro zajištění daně. Opakuje, že společnost Rockland nemá žádné nedoplatky na dani, žalobce neví, jak tato společnost se zbožím dále naložila, tuto skutečnost nemá jak prokázat (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 2 Afs 55/2016). [5] Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou. V namítaném zajišťovacím příkaze byl předpoklad pro stanovení daně založen na tom, že žalobce nevyvezl v předmětném období žádné zboží, proto správce daně uzavřel, že role žalobce spočívá v proclívání zboží původem ze třetí země na území společenství EU při současné snaze minimalizovat odvod na dani z přidané hodnoty a tímto způsobem přemístit zboží v podobě chytrých telefonů a sluchátek s mikrofonem ze třetí země na trh společenství EU za nižší cenu a získat tak konkurenční výhodu při následném prodeji konečnému zákazníkovi. Tento případ vychází z toho, že žalobce dovezené zboží ze třetí země vyvezl do jiného členského státu, tento obchod byl však zasažen podvodem na dani z přidané hodnoty, když odběratel žalobce nevykázal ve svých kontrolních hlášeních a daňových přiznáních pořízení zboží z jiného členského státu a neuhradil příslušnou daň z přidané hodnoty z pořízení tohoto zboží. [6] Ohledně namítané judikatury SDEU ji žalovaný považuje na tento případ za nepřiléhavou, neboť nejde o to, že žalobce neprokázal vývoz zboží do jiného členského státu, tuto skutečnost má naopak správce daně za prokázanou. Další rozsudek Nejvyššího správního soudu se týká nalézacího, nikoliv zajišťovacího řízení; v něm postačí již samotná účast žalobce v podvodném řetězci. Ohledně potvrzení o bezdlužnosti společnosti Rockland žalovaný uvádí, že toto potvrzení je bez dopadu na tento případ. Z odpovědi na žádosti o mezinárodní výměnu informací plyne, že společnost Rockland nepodala daňové přiznání za měsíc srpen 2024. Chybějící daň neplyne pouze z jejího neodvedení, ale také narušením daňové neutrality. Rozhodnutí pak nestojí pouze na virtuálním sídle či neexistenci zaměstnanců, ale na dalších zjištěních. Pro vydání zajišťovacího příkazu musí existovat důvodný předpoklad, že žalobci v budoucnosti bude stanovena daň, to bylo naplněno. Musí dále existovat obava o budoucí dobytnost daně, ta byla také zjištěna. Pro vydání zajišťovacího příkazu je podstatná samotná účast žalobce v podvodném řetězci, tedy že existuje narušení daňové neutrality a jsou zde nestandardní okolnosti, ze kterých je možné dovodit, že narušení daňové neutrality je způsobeno podvodem na dani z přidané hodnoty. Pro úplnost žalovaný uvádí, že se mu jeví jako krajně nevěrohodné, že by žalobci jako nově vzniklé společnosti bez historie a zveřejněných údajů v obchodním rejstříku bylo dodáno zboží v řádech miliónů korun novým dodavatelem s 90denní splatností, bez jakéhokoliv tvrzeného zajištění; dále poukázal na to, že podle zjištění estonské daňové správy společnost Rockland nedisponuje bankovním účtem. [7] V odůvodnění napadeného rozhodnutí je ve vztahu k žalobním bodům uvedeno, že žalobce nedisponuje skutečným sídlem, ani provozovnou, nemá zaměstnance. Webové stránky jsou pouze obecné a odpovídají katalogovým webovým stránkám. Od zdaňovacího období července 2024 došlo k razantnímu nárůstu v objemu přijatých a uskutečněných zdanitelných plnění. Žalobce nevlastní žádnou nemovitou věc či motorové vozidlo. Ze svých bankovních účtů neprovedl úhradu za jím pořízené zboží svému dodavateli, ani nepřijal úhradu za jím dodané zboží od svého odběratele. U společnosti Rockland bylo na základě mezinárodní výměny informací zjištěno, že ta nemá žádný majetek, zaměstnance nebo skutečné sídlo, nemá webové stránky či bankovní účet. Narušení daňové neutrality bylo shledáno v obchodním řetězci v případě zdaňovacího období srpen 2024 u společnosti Rockland v jiném členském státě (Estonské republice), společnost Rockland přijala od žalobce jako dodavatele jako plátce daně z přidané hodnoty zboží z jiného členského státu, neuhradila (ani nepřiznala) však daň z přidané hodnoty. V obchodním řetězci byly zjištěny tyto nestandardnosti – žalobce nepřijímal na své bankovní účty částky odpovídající objemu realizovaných obchodů, rovněž nehradil svému dodavateli zboží z Turecka z tohoto účtu, nebyly z něj hrazeny žádné režijní náklady na provoz žalobce. Ohledně vědomosti žalobce o vlastní účasti v podvodu je uvedeno, že tyto okolnosti nebyly žalovaným shledány jako silné. Pohyb zboží byl takový, že to bylo žalobcem dovezeno ze třetí země, následně ve zdaňovacím období srpen 2024 bylo žalobcem vyvezeno do Estonska, odběratel