1 Ads 139/2015 — Nejvyšší správní soud

8 A 129/2025- 26 - text 3 8 A 129/20/2025 U S N E S E N Í Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce: nezl. L. V., zastoupený V. V., zákonnou zástupkyní, oba bytem X, zastoupené Mgr. Tomášem Verčimákem, advokátem, sídlem Dřevná 382/2, 128 00 Praha 2 proti žalované: Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti, t a k t o : I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se z účtu soudu vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení. IV. Žalobce se vyzývá, aby ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo bankovního účtu, na který jim má být poplatek vrácen. O d ů v o d n ě n í 1. Žalobce ve své žalobě uvedl, že obsahem žaloby je posouzení stěžejní otázky, zda je žalovaný nečinný a dochází k porušení práva na spravedlivý proces, a tedy je povinen bezodkladně meritorně rozhodnout o žádosti žalobce o udělení státního občanství České republiky podané dne 5. 2. 2024, a to i v případě přerušení předmětného správního řízení ex lege dle § 7x odst. 3 ve spojení s § 7x odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 24/2025 Sb. (dále jen „Lex Ukrajina“), tj. z důvodu nutnosti doložit doklad prokazující, že se žalobce vzdal státního občanství Ruské federace jako předpokladu udělení státního občanství České republiky. 2. Žalobce ve své žalobě dále uvedl, že ÚMČ Praha 6 podle § 28 odst. 4 zákona o státním občanství postoupil žádost Ministerstvu vnitra (dále též jako „žalovaný“), který jí obdržel již dne 08. 03. 2024. Od tohoto momentu tedy začala žalovanému plynout podle § 23 odst. 1 zákona o státním občanství zákonná lhůta 180 dnů pro rozhodnutí o žalobcově žádosti, která, pokud je žalobci známo, uplynula již 04. 09. 2024, neboť do té doby předmětné řízení nebylo nikterak přerušeno. 3. Žalovaný navrhl žalobu odmítnout pro její opožděnost, případně zamítnout pro její nedůvodnost. 4. Městský soud v Praze se proto nejprve zabýval otázkou, zda je žaloba přípustná. Jednou z podmínek pro věcné projednání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je i její včasnost. 5. Dle ust. § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. 6. Podle § 80 odst. 1 s.ř.s., žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. 7. Dle ust. § 23 odst. 1, zákona o státním občanství, ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení státního občanství České republiky do 180 dnů ode dne, kdy mu byla žádost doručena. 8. Ze správního spisu se podává, že žádost byla MČ Praha 6 podána dne 5. 2. 2024 a žalovanému postoupena městským úřadem dne 8. 3. 2024. Soud má tedy za to, že zákonná lhůta 180 dnů uplynula dne 4. 9. 2024, a žaloba byla podána až dne 17. 9. 2025, tedy víc než je jeden rok. 9. Soud tedy shrnuje, že žaloba byla podána po marném uplynutí roční lhůty stanovené v § 80 odst. 1 s. ř. s., a proto ji soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděnou odmítl. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 věta první s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. 11. O vrácení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč zaplaceného z podané žaloby soud rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), podle kterého byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích bude poplatek žalobci vrácen ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení, na účet, který sdělí žalobce soudu. P o u č e n í Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem v Brně, Moravské náměstí 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 25. listopadu 2025 JUDr. Slavomír Novák, v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.