2 Ao 3/2008 — Nejvyšší správní soud

8 A 54/2025- 39 - text 11 8 A 54/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci navrhovatelky: České přístavy, a.s., se sídlem Jankovcova 1627/16a, 170 00 Praha 7 proti odpůrkyni: Městská část Praha 7, se sídlem U Průhonu 1338/38, 170 00 Praha 7 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy vydaného odpůrcem ze dne 2. 5. 2024 č. j. MČ P7 013379/2024/ODO/Zal, takto: I. Opatření obecné povahy Městské části Praha 7, odboru dopravy ze dne 2. 5. 2024 č. j. MČ P7 013379/2024/ODO/Zal, se ruší ke dni 30. 8. 2025. II. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 5 000 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám navrhovatelky. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ve výroku žalobou napadeného opatření obecné povahy (dále jen „OOP“ )se uvádí, že opatření “stanovuje místní úpravu provozu na pozemních komunikacích spočívající:“ mimo jiné: v osazení nového svislého dopravního značení, odstranění stávajícího svislého dopravního značení, ve vyznačení nového vodorovného dopravního značení, ve zrušení stávajícího vodorovného dopravního značení a v instalaci antiparkovacích sloupků na místní komunikaci ulice U Parního Mlýna, Praha 7, dle odsouhlasené dokumentace. 2. Opatření bylo vydáno v kontextu „budování nové a rozšiřování stávající hlavní sítě cyklotras a postupné oddělování nemotorové dopravy od ostatních druhů dopravy“ s odůvodněním: „Navrhovaná úprava tak především doplňuje již stávající síť obousměrné jízdy cyklistů v jednosměrných ulicích. Dalším zásadním důvodem vzniku doplňkové cykloinfrastruktury je potřeba zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu všech účastníků silničního provozu v oblasti dolních Holešovic. Jelikož je ve veřejném zájmu potřeba zajištění bezpečné a plynulé dopravy jak motorové, tak i nemotorové na celém území městské části Praha 7 a jelikož navrhovanou úpravou nijak neomezuje motorovou dopravu, považuje zdejší odbor dopravy předložený návrh z veřejného zájmu únosný.“ II. Obsah návrhu a vyjádření odpůrkyně 3. Navrhovatelka pokládá opatření za nezákonné a nepřezkoumatelné, a proto navrhuje jeho zrušení v celém rozsahu. Dále uvedla, že sice neuplatnila v řízení o vydání opatření námitky, z důvodu, že hlavní z navrhovatelkou poukazovaných dopadů opatření nebyly z návrhu opatření ani z textové části opatření samotného vůbec patrné. Tím spíše tyto dopady na úpravu provozu nebyly řádně odůvodněny. S ohledem na nedostatky odůvodnění opatření se tak jeho dopady staly zjevnými až po jeho realizaci, tedy až v důsledku fyzického umístění příslušného dopravního značení. 4. Navrhovatelka napadá opatření zejména v případě křižování komunikací U Parního Mlýna a Jankovcova, a také v případě protisměrného napojení cyklistů na komunikaci Tusarova s komunikací Stupkova a Tovární. 5. Původně jednosměrná komunikace a na ni navazující křižovatky, případně následně zařízení v křižovatkách, tedy byly projektovány a v minulosti posuzovány pouze pro průjezd vozidel jedním určeným směrem a bez podrobného prověření technických parametrů nelze dovodit, že komunikace bez dalšího zvládne obousměrný provoz, i kdyby měl být dovolen „pouze“ cyklistům. 6. Pokud se tedy vozidlům bez bližšího zkoumání a úprav nově umožní protisměrný výjezd do křižovatky, může být taková úprava provozu nepřehledná či dokonce nezákonná a nebezpečná. Dochází tím totiž ke vzniku nového způsobu křižování vozidel a fakticky i ke změně režimu přednosti v jízdě v dané křižovatce. To platí především v případech, kdy v dané křižovatce není přednost v jízdě upravena dopravními značkami a platí tedy obecná přednost zprava dle 22 odst. 2 zákona o silničním provozu. 7. Jak je patrné z výše uvedených výkresů, opatřením krom zásadní změny dopravního režimu předmětné křižovatky Jankovcova X U Parního mlýna dochází k umístění nového a podle navrhovatele zcela nevhodného vodorovného dopravního značení č. V 5 – „Příčná čára souvislá“, a to přímo na těleso komunikace Jankovcova. Zvolená pozice nového značení je též neodpovídající, když daná čára zasahuje do protisměru, resp. do vlečných křivek protijedoucích vozidel, jak je patrné z připojených fotografií reálného provozu z inkriminovaného místa. To jen zvyšuje nepřehlednost situace, která na dané křižovatce vzniká, zhoršuje plynulost provozu, ale i ohrožuje bezpečnost jeho účastníků. 8. Z předložených vlečných křivek vypracovaných autorizovaným projektantem je nemožnost bezkolizního průjezdu nade vší pochybnost patrná. Podklad pro vyznačení vlečných křivek – tj. grafická část opatření, nebyl odpůrkyní zpracován a adresátům předán v dostatečné podrobnosti a kvalitě. 9. Jedním z primárních úkolů komunikace Jankovcova je přitom zajištění bezproblémové dopravní obslužnosti přístavu, a to i pro veškerou nákladní dopravu, která při cestě z i do přístavu danou komunikaci frekventovaně využívá. 10. Předmětná příčná čára souvislá tak není v daném místě nevhodná pouze pro svůj přesah do protisměru, ale i z hlediska úpravy provozu ve „svém“ jízdním pruhu, kde: „vyznačuje hranici křižovatky. Lze ji použít pro vyznačení místa pro zastavení vozidla v prostoru křižovatky.“ Právě efekt „vyznačení místa pro zastavení vozidla v prostoru křižovatky“ je spolu s novým umožněním protisměrné jízdy cyklistů ulicí U Parního mlýna dalším potvrzením poukazovaného dopadu opatření na provoz na ulici Jankovcova, tj. na nově vzniklou povinnost zastavit a dát přednost v jízdě cyklistům vyjíždějícím z boční ulice U Parního mlýna. Ta je svým charakterem pouze postranní komunikací řádově nižšího významu, než je ulice Jankovcova. 11. Opatření přináší vážné materiální dopady na průjezdnost ulice Jankovcova, a to zejména v místě inkriminované křižovatky s ulicí U Parního mlýna, když po doplnění – nezbytných – vlečných křivek se ukazuje, že i tato úprava negativně zasahuje do bezpečnosti a plynulosti provozu. Z vlečných křivek je totiž patrné, že protisměrné projíždění návěsových souprav, ke kterému v daném místě nezřídka dochází, je v důsledku opatření kolizní (ať již vůči protijedoucímu vozidlu, nebo vůči okraji komunikace či jejímu dopravnímu značení). Od každých vlečných křivek musí být nadto dodrženy povinné minimální bezpečnostní odstupy, což se v této křižovatce jeví jako zcela nereálné. Dopravní značení by mělo umožňovat neomezený bezkolizní průjezd pro všechna vozidla, která mohou danou komunikaci užívat. 12. Tyto skutečnosti se přitom navrhovatelky bezprostředně a zásadním způsobem dotýkají, jelikož je provozovatelem Přístavu a vlastníkem pozemků, na nichž se přístav nachází. Navrhovatelka se jako provozovatelka Přístavu a vlastnice předmětných pozemků nachází v dvojjediném postavení, když v rámci probíhajícího řízení nehájí pouze své soukromé zájmy, nýbrž i zájmy veřejné – konkrétně veřejný zájem na vybudování a rozvoji transevropské sítě TEN-T10, veřejný zájem na rozvoji vnitrozemské vodní dopravy v souladu s Evropskou dohodou o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (dále jen „Dohoda AGN“) a také veřejný zájem na zajištění infrastruktury pro bezpečný plavební provoz podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě (dále jen „ZVP“). Síť TEN-T, jíž je přístav součástí, je tvořena dopravními uzly nejvyššího strategického významu, a to na celostátní, resp. dokonce evropské úrovni, a v souladu s Nařízením TEN-T je nezbytné zajistit plnohodnotné napojení daných uzlů na jiné druhy dopravy, zejména tu silniční. 13. Význam Přístavu z hlediska napojení sítě TEN-T na území Prahy je o to více zřejmý při pohledu na celou přílohu č. II Nařízení TEN-T, v níž jsou vedle Přístavu na území Prahy dále uvedeny již pouze další přístavy provozované navrhovatelem – Praha Smíchov, Praha Radotín a Praha Libeň a dále již jen Letiště Václava Havla a kombinovaný terminál železniční a silniční dopravy Praha-Uhříněves. To nepopiratelně svědčí o významu, který Nařízení TEN-T Přístavu přiznává, a také dokládá naprostou nezbytnost zajištění jejich fungování a rozvoje. 14. V oblasti vnitrozemské vodní plavby plní Přístav nenahraditelnou funkci v oblasti ochrany před nepříznivými vlivy, jakými jsou povodně nebo průchod ledové celiny dle § 6 odst. 2 ZVP. Nezbytným předpokladem pro plnění ochranné funkce Přístavu je i zajištění bezproblémového vjezdu do přístavu jakoukoliv těžkou technikou, včetně např. vozidel dopravujících do přístavu lodě nebo jeřábů pro jejich přeložení na vodu. Dopravní napojení přístavů tak musí odpovídat i těmto zákonným požadavkům. Ku příkladu dle § 9c odst. 3 písm. a) a b) vyhlášky č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, veřejný přístav musí umožňovat vytažení malých plavidel z vody a jejich spuštění do vody s přístupem z pozemní komunikace a vytvářet podmínky pro výkon zpracovatelských činností přímo v přístavu. Právě obsluha, zásobování a distribuce produktů zpracovatels