5 Azs 55/2008 — Nejvyšší správní soud

1 Az 28/2025- 66 - text  10 1 Az 28/2025- [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci žalobce: A. L. C. M., narozeného dne X, státní příslušnost: Kubánská republika, bytem v ČR X, zastoupeného Mgr. Marcelem Kmeťem, advokátem, sídlem Na Příkopě 857/18, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky, sídlem Nad Štolou 936/3, Poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 10. 2025, č. j. OAM-419/ZA-ZA11-P09-2025, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, Odboru azylové a migrační politiky ze dne 7. 10. 2025, č. j. OAM-419/ZA-ZA11-P09-2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Ustanovenému zástupci Mgr. Marcelu Kmeťovi, se přiznává odměna za zastupování ve výši 10.140 Kč která mu bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právním moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný zamítl žádost žalobce o mezinárodní ochranu ve všech zákonem stanovených formách, neboť žalobce dle jeho názoru nesplnil definiční podmínky pro její udělení. II. Obsah žaloby a jejího doplnění 2. Žalobce původně podal dne 24. 11. 2025 stručnou žalobu. Je přesvědčen, že splňuje podmínky pro udělení jak mezinárodní ochrany, tak doplňkové ochrany. 3. V žalobě tvrdil v podstatě pět hlavních žalobních námitek, pro které považuje napadené rozhodnutí žalovaného, resp. jeho postup, za nezákonné: (i) žalovaný nesprávně vyhodnotil existenci důvodných obav žalobce z pronásledování z důvodu jeho náboženského přesvědčení, resp. riziko s tím spojené vážné újmy na straně žalobce a jeho rodinných příslušníků; (ii) žalovaný nesprávně vyhodnotil existenci důvodných obav žalobce z pronásledování jeho otce a důsledků, které to může mít taky pro žalobce; (iii) žalovaný neopodstatněně zlehčoval a bagatelizoval pronásledování, které vůči žalobci a jeho otci již proběhlo a v budoucnu dále hrozí; (iv) informace ze země původu žalobce, které žalovaný shromáždil, jsou nedostatečné, povrchné a neaktuální, a ty podklady, které do správního spisu obstaral, jsou žalovaným nesprávně interpretované; (v) žalovaný porušil § 3 a § 52 správního řádu, neboť nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a v rozsahu, který je nezbytný vzhledem ke konkrétním okolnostem případu. 4. Soud žalobci k jeho žádosti ustanovil zástupce usnesením ze dne 6. 1. 2026, čj. 1 Az 28/2025-30, v právní moci dne 12. 1. 2026. V doplnění žaloby ze dne 14. 1. 2026 pak tyto základní žalobní body prostřednictvím ustanoveného zástupce blíže rozvinul. Současně s doplněním soudu předložil též dvě listiny v anglickém jazyce: United States Commission on International Religious Freedom – CUBA, ze září 2024, a zprávu Human Rights Watch za rok 2025, Cuba, str. 121-124. 5. V doplnění žaloby žalobce odkázal na obecnou situaci stran náboženské svobody v jeho zemi původu, kde je v průběhu let 2023-2025 popisováno trvalé závažné porušování svobody náboženského vyznání, a dokumentováno sledování, výslechy, zastrašování, trestání, krátkodobé zadržování, zákaz náboženských shromáždění, zabavování majetku a v případě pastorů též trestní stíhání s nepřiměřenými tresty odnětí svobody. Silnější perzekuce pak vyvolaly právě protesty v červenci 2021, o kterých mluvil žalobce i během svého pohovoru k žádosti. K tomu žalobce dodal, že žalovaným shromážděné podklady jsou v tomto směru nedostatečné pro posouzení důvodnosti žádosti. Samotný fakt, že žalobce se jako příslušník své církve nemůže politicky angažovat nevylučuje, že jsou mu politické ambice přisuzovány ze strany orgánů výkonné moci (ostatně jak tomu bylo v případě jeho otčíma). Žalobce k tomu připomněl, že byl aktivní minimálně misionářsky a v důsledku této činnosti byl v hledáčku policie. K dalšímu pronásledování pak zřejmě nedošlo kvůli tomu, že žalobce již misionářskou činnost vykonával neveřejně. 6. Žalovaný se taktéž nedostatečně vypořádal se skutečností, že žalobce již v minulosti byl obětí perzekuce ze strany orgánů veřejné moci, a to z důvodu jeho pacifistického světonázoru odvíjejícího se od jeho náboženského přesvědčení. Pokud žalovaný odbil argumentaci žalobce s tím, že základní vojenská služby již skončila, nijak nezohlednil, že žalobce má případnou brannou povinnost i po skončení základní vojenské služby. V takovém případě mu hrozí, že bude znovu za svůj světonázor sankcionován, a již se nemusí jednat o uvěznění v řádu dnů či týdnů, jako dosud. Žalovaný toto nezohlednil ani v části, kde se zabýval splněním důvodů pro udělení doplňkové ochrany. Proto je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. 7. Žalobce též upozornil na vnitřní rozpor, který spatřoval v tvrzení, že on a jeho rodina neměli při vycestování z vlasti potíže. Žalobce i jeho matka přitom tvrdili, že byly prohledány jejich osobní věci a žalobci byl zabaven USB flash disk. Žalovaný přitom zcela nepřiměřeně a nepochopitelně tuto situaci zlehčuje obsahem paměťového média, kdy státní orgány jej nemusely znát, když jej zabavovaly, nicméně z toho nelze dovozovat důkaz, že žalobce ze země vycestoval zcela bez problémů. Žalovaný též nehodnotil azylový příběh žalobce v kontextu azylového příběhu jeho matky, taktéž žadatelky o mezinárodní ochranu (její věc evidována zdejším soudem pod sp. zn. 2 Az 32/2025), který jeho příběh potvrzuje a v podstatných rysech se shoduje. Žalovaný však tyto žádosti posuzoval zcela odděleně. 8. Žalobce poté zdůraznil, že podklady pro vydání rozhodnutí jsou zcela nedostatečné. Situace v zemi jeho původu je natolik kritická a perzekuce režimu jsou natolik rozsáhlé, že žalobce považuje své obavy za zcela oprávněné, což vyplývá z aktuální zprávy Human Rights Watch, kterou přiložil a citoval z ní část přeloženou do češtiny. Napadené rozhodnutí vychází z minulé situace na Kubě, a i tu výrazně dezinterpretuje v neprospěch žalobce a přehlíží též reálnou perzekuci vůči jeho otčímovi a matce a zlehčuje ji. Hodnocení žádostí o mezinárodní ochranu by však mělo být prospektivním, tedy do budoucna. Žalovaný takto nepostupoval a spokojil se s konstatováním, že v minulosti nebyl žalobce přímo pronásledován. 9. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný popřel oprávněnost žaloby a setrval na správnosti vydaného rozhodnutí. Žalobce v žalobě svůj azylový příběh (uvedený ve zcela obecné formě, bez odůvodnění a bez důkazních návrhů) a jím v průběhu správního řízení vyřčené skutečnosti přetváří a upravuje ve snaze vytvořit příběh azylově relevantnější, než jaký ve skutečnosti je. Taková tvrzení však žalobce v průběhu řízení neuvedl a jím tvrzené skutečnosti byly podrobně popsány v protokolu o pohovoru s ním provedeným a v napadeném rozhodnutí. Takový způsob gradace až v žalobním řízení, považoval žalovaný za nepřípustný, kdy žalobce v průběhu celého správního řízení nebyl nijak omezen v možnosti uvádět všechny důvody, které ho k podání žádosti vedly a dokládat je důkazy. Žalobce tak neunesl břemeno tvrzení, nelze jeho neaktivitu ukládat žalovanému k tíži. 11. Žalovaný považoval žádost žalobce za čistě účelovou, podanou jím ve snaze legalizovat si pobyt v ČR, kam přijel na základě svého vlastního subjektivního rozhodnutí, resp. na základě pozvání od partnera jeho staršího bratra, který v ČR legálně pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, a nikoliv z důvodů jakýchkoliv objektivních problémů, které mu hrozily či by mu měly hrozit v jeho vlasti. Legalizace pobytu však není mezi taxativně vypočtenými důvody v § 12 písm. b) zákona o azylu obsažena, k čemuž odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 22. 1. 2004, čj. 5 Azs 37/2003, a ze dne 24. 2. 2005, čj. 7 Azs 187/2004. Žalovaný přitom podotkl, že žalobce zjevně nemá žádné objektivní překážky k vyřízení si své pobytové situace v ČR za splnění všech podmínek zákona o pobytu cizinců. 12. K námitce autoritářského režimu na Kubě žalovaný odkázal na rozsudek NSS čj. 3 Azs 303/2004. 13. Pokud jde o další podklady, resp. zprávy o zemi původu žalobce, žalovaný připomněl, že žalobce k výslovnému dotazu v průběhu správního řízení nepožadoval doplnění podkladů pro rozhodnutí, nechtěl ani uvést další skutečnosti nebo nové informace, které by měl vzít žalovaný v úvahu při posouzení jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Zprávy předložené žalobcem v doplnění žaloby považoval žalovaný za obecné, bez souvztažnosti k žalobci a jeho příběhu. Žalovanému nebylo z nich zřejmé, jak souvisí přímo s žalobcem a jeho příběhem. Příběh žalobce byl přitom v řízení zhodnocen samostatně, neboť se jedná o osobu zletilou a svéprávnou, zrovna tak byl zhodnocen i příběh jeho matky. Žalovaný vzal v potaz jejich jednotlivé výpovědi v každém z jednotlivých řízeních, ale i navzájem. Námitku tak žalovaný shledal nedůvodnou. Žalovaný dodal