1 Afs 107/2004 — Nejvyšší správní soud

10 Af 19/2024- 89 - text 59 10 Af 19/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobkyně proti žalovanému AT Solar s.r.o., se sídlem Praha 5 - Jinonice, Klikatá 18, zastoupené JUDr. Jiřím Rouskem, advokátem se sídlem Dubská 390/4, Teplice Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.9.2024, č.j. 27157/24/5200-11434-707700, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně se domáhá zrušení výše specifikovaného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl její odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“): - č. j. 6608700/22/2005-52524-109098 ze dne 4. 8. 2022, kterým byla doměřena daň z příjmů právnických osob (dále také „DPPO“) za zdaňovací období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 (dále jen „ZO 2019“) ve výši 352 260 Kč a současně vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 70 452 Kč (dále jen „DPV ZO 2019“), - č. j. 6608877/22/2005-52524-109098 ze dne 4. 8. 2022, kterým byla doměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 (dále jen „ZO 2020“) ve výši 352 450 Kč a současně vznikla zákonná povinnost uhradit penále ve výši 51 414 Kč (dále jen „DPV ZO 2020“, společně také „dodatečné platební výměry“). 2. Před vydáním DPV ZO 2019 a DPV ZO 2020 probíhala u žalobkyně daňová kontrola za zdaňovací období roku 2017, jež vedla rovněž k doměření DPPO za ZO 2019 a ZO 2020 (dále jen „Daňová kontrola ZO 2017“), a to na základě shodných skutečností, jako v nyní řešené věci (tj. zneužití práva). Žalobkyně v dané věci podala žalobu u městského soudu vedenou pod sp. zn. 8 Af 8/2024. O podané žalobě nebylo městským soudem doposud rozhodnuto. Současně podala žalobkyně k městskému soudu žalobu také ve věci dodatečného platebního výměru za ZO 2018, kterým byla žalobci na základě shodných skutkových okolností doměřena DPPO i za toto zdaňovací období. Žaloba je městským soudem vedena pod sp. zn. 10 Af 20/2024. 3. Skutečnosti, které mají v nyní řešené věci zásadní význam, byly žalobkyní tvrzeny výhradně v již proběhlé Daňové kontrole ZO 2017 a následujícím odvolacím řízení. Žalobkyně v průběhu postupu k odstranění pochybností za zdaňovací období roku 2019 a 2020 (dále také „POP ZO 2019/ZO 2020“), které je předmětem nyní řešeného sporu, nepředložila žádné nové důkazní prostředky, ani netvrdila žádné nové skutkové okolnosti, které by nekorespondovaly s jejím vyjádřením vztahujícím se ke zdaňovacímu období roku 2017. Předmětem řízení jak v Daňové kontrole ZO 2017, tak i v následně vedeném POP ZO 2019/ZO2020 byla daňová účinnost dluhopisových úroků a naplnění kritérií institutu zneužití práva. 4. Správce daně rozhodl o doměření DPPO za ZO 2019 a 20120 na základě zjištění, že žalobkyně je emitentem korunových dluhopisů v zaknihované podobě, ve formě na doručitele, v celkovém objemu 45 000 000 kusů, jež byly emitovány dne 28. 12. 2012. Jmenovitá hodnota dluhopisu činila a´ 1 Kč. Úroková míra byla podle emisních podmínek stanovena jako fixní ve výši 10 % p. a. Doba splatnosti emitovaných dluhopisů byla stanovena do 30. 11. 2032. V emisních podmínkách bylo uvedeno, že žalobkyně nepožádala o přijetí dluhopisů k obchodování na regulovaném trhu či jiném trhu s cennými papíry a nehodlá dluhopisy veřejně nabízet. 5. Upisovateli korunových dluhopisů byly fyzické osoby, pan Aleš Konrád a pan Tomáš Konrád, kteří byli držiteli dluhopisů v celkové hodnotě 18 291 784 Kč. Upisovateli korunových dluhopisů a tudíž osobami, kterým byly úroky vypláceny, jsou jednatelé a zároveň i společníci žalobkyně, tj. spojené osoby ve smyslu ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“). 6. K úpisu dluhopisů pak docházelo postupně v průběhu let 2012 až 2016. Žalobkyně těmto upisovatelům v průběhu roku 2018 pravidelně vyplácel úroky z předmětných dluhopisů v celkové částce 1 854 583,66 Kč. Výplaty úroků byly prováděny v hotovosti. Tyto úroky pak žalobkyně zahrnula do základu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2017 a uplatňovala je jako daňové uznatelné náklady. 7. Žalobkyně jako důvod emise korunových dluhopisů při zahájení daňové kontroly uvedla získání finančních prostředků k realizaci výstavby elektrárny (FVE Blšany). Správce daně dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala racionálně odůvodněný, ekonomický smysl emise dluhopisů v podobě: I. realizace záměru výstavby FVE Blšany pro vložení vlastních zdrojů získaných emisí, II. změny financování z úvěrových zdrojů na zdroje dluhopisového financování (splacení úvěru od UnicreditBank, a.s. na výstavbu FVE Blšany dluhopisovou emisí), III. financování plánovaných, následně nerealizovaných akvizic do tuzemských a zahraničních projektů (Rumunsko, Bulharsko). 8. A to za skutkové situace, kdy: - kolaudační souhlas s užíváním FVE Blšany byl vydán již dne 14. 12. 2011 (závěrečná prohlídka proběhla dne 30. 11. 2010), - úvěr od Unicredit Bank, a.s. úročený úrokovou sazbou 3M pribor + 3% p.a. byl žalobkyni poskytnut úvěrovou smlouvou č. 392/10T-120 již dne 16. 6. 2010 a k jeho předčasnému splacení v roce 2018 byly využity výhradně finanční prostředky vygenerované z podnikání a finanční prostředky deponované na samostatném účtu určeném pro ukládání prostředků rezerv tvořených dle zákona o rezervách za účelem budoucí opravy FVE Blšany, - k realizaci ani jedné z uvažovaných tuzemských a zahraničních investic nedošlo, 9. Na základě uvedeného správce daně uzavřel, že úpis dluhopisů v průběhu let 2012 až 2016 v celkové výši 18 291 784 kusů spojenými osobami, jedinými jednateli a společníky Tomášem Konrádem a Alešem Konrádem, nepředstavoval získání likvidních finančních prostředků k rozvoji podnikání, neboť pohledávka z upsaných dluhopisů byla započtena se závazky z půjček poskytnutých žalobci jedinými jednateli a společníky (Aleš a Tomáš Konrádovi) úročenými úrokem ve výši inflace, která v letech 2012 až 2017 nepřesáhla 3,3 %. 10. Pouze částka 4 580 000 Kč byla fakticky připsána ve prospěch bankovního účtu žalobkyně č. 2102788344/2700 vedeného u UniCredit Bank. a.s. až v roce 2014, avšak tato byla obratem (v částce 3 000 000 Kč) převedena na účet společnosti FV Invest, s.r.o., IČ: 28986652, jejímiž jedinými jednateli a společníky jsou pan Aleš a Tomáš Konrádovi. 11. Proto správce daně v návaznosti na výsledky daňové kontroly za rok 2017, vydal výzvu k podání dodatečného daňového přiznání k DPPO za ZO 2019 a ZO 2020 (č. j. 9271559/21/2005–52524-109098 a č. j. 9273300/21/2005-52524-109098 ze dne 14. 12. 2021) a k navýšení základu daně o finanční náklady/dluhopisové úroky, při aplikaci zneužití práva, ve výši 1 854 584 Kč. 12. Žalobkyně podáním dodatečného daňového přiznání za ZO 2019 (č. j. 9571896/21 ze dne 30. 12. 2021; dále jen „DoDAP za ZO 2019“), navýšila základ daně o 500 738 Kč a dodatečného daňového přiznání za ZO 2020 (č. j. 9571854/21 ze dne 30. 12. 2021; dále jen „DoDAP za ZO 2020“) navýšila základ daně o 502 110 Kč. 13. Následně byly u žalobkyně zahájeny postupy k odstranění pochybností dle § 89 odst. 2 daňového řádu, a to výzvami č. j. 308938/22/2205-60562-303782 a č. j. 309076/22/2205-60562-303782 ze dne 16. 2. 2022 (dále společně také „Výzva k odstranění pochybností 2019/2020“), kdy byla žalobkyně vyzvána k odstranění pochybností o průkaznosti tvrzení uvedeném v DoDAP za ZO 2019 a DoDAP za ZO 2020, resp. k prokázání správnosti výše vyloučených úrokových nákladů úrokových nákladů ve výši 500 738 Kč/ZO 2019 a 502 110 Kč/ZO 2020, a to za situace, kdy z informací vyplývajících z Daňové kontroly ZO 2017 bylo zřejmé, že finanční náklady/dluhopisové úroky v celkové výši 1 854 584 Kč jsou posuzovány i ve ZO 2019 a v ZO 2020 na základě týchž důkazních prostředků a významné skutečnosti související s emisí, dopadající i na základ daně ZO 2019 a ZO 2020, jsou beze změny. 14. I přes vyjádření žalobkyně v reakci na výzvu k odstranění pochybností, kdy žalobkyně setrvala na tvrzení, že skutečnosti zjištěné v Daňové kontrole ZO 2017, jejíž výsledky jsou zahrnuty ve Zprávě ZO 2017, jsou nesprávné a nezákonné a že úrokové náklady ve výši 1 353 846 Kč za ZO 2019 (tj. 1 854 584 Kč – 500 738 Kč) a ve výši 1 352 474 Kč za ZO 2020 (tj. 1 854 584 Kč – 502 110 Kč) naplňují podmínky daňové účinnosti (žalobkyně totiž shledala částečnou důvodnost závěrů správce daně v Daňové kontrole ZO 2017 ve věci srovnatelnosti úrokové míry dluhopisů, přičemž rozdíl ve výši ve výši 500 738 Kč za ZO 2019 a 502 110 Kč vykázala na řádcích 40 DoDAP a vzniklý nedoplatek DPPO uhradila.). Žalobkyně setrvala na tvrzení, že prostředky získané emisí dluhopisů byly určeny ke zcela konkrétnímu účelu