Z rozhodnutí: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Velvyslanectví ČR v Moskvě ze dne 19. 7. 2024, č. j. 1298-1/2024-MZV/MOSKKO, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o upuštění od povinnosti osobního podání žádosti o dlouhodobý pobyt a bylo zastaveno řízení o žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem společného s…
16 A 4/2025- 59 - text
19
16 A 4/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci
žalobce: A. V., nar. X, stát. přísl. RF,
bytem X,
zastoupeného Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, Ph.D., advokátem,
sídlem Opletalova 25, Praha 1,
proti
žalovanému: Ministerstvo zahraničních věcí ČR,
sídlem Loretánské náměstí 5, Praha 1,
za účasti : X, nar. X, stát. přísl. RF,
bytem X,
zastoupená Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, Ph.D., advokátem,
sídlem Opletalova 25, Praha 1,
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 1. 2025, č. j. 131472-10/2025-MZV/OPL,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení
Odůvodnění:
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Velvyslanectví ČR v Moskvě ze dne 19. 7. 2024, č. j. 1298-1/2024-MZV/MOSKKO, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o upuštění od povinnosti osobního podání žádosti o dlouhodobý pobyt a bylo zastaveno řízení o žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny podle § 169d odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).
2. Žalobce podal dne 16. 4. 2024 žádost o upuštění od povinnosti osobního podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny. V této souvislosti poukázal na svůj věk, nepříznivý zdravotní stav svůj i jeho manželky a nutnost péče o manželku trvale pobývající v České republice. Dle žalobce šlo o odůvodněný případ podle § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinců. Současně v žádosti uvedl, že důsledkem nevyhovění by byl nepřiměřený zásah do jeho základního práva na respektování soukromého a rodinného života zaručeného čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a téhož práva jeho manželky. Žádost však byla zamítnuta. K výzvě žalovaného doložil lékařskou zprávu prokazující významné zhoršení jeho zdravotního stavu, dne 3. 1. 2025 doložil lékařskou zprávu prokazující absolvování a výsledky doporučených lékařských vyšetření. Rovněž odvolání bylo zamítnuto.
3. Žalobce namítl, že se správní orgány dopustily restriktivního výkladu pojmu odůvodněný případ podle § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinců. Bez opory ve správním spisu bagatelizovaly žalobcův zdravotní stav i jeho manželky, nevnímaly všechny žalobcem tvrzené a doložené okolnosti případu a dospěly k nesprávnému a nedostatečně odůvodněnému závěru, že trvání na osobním podání žádosti žalobcem na zastupitelském úřadu nepředstavuje nepřiměřeně přísné, tvrdé a nerozumné opatření a že soubor skutkových okolností případu nelze podřadit pod zmíněný pojem odůvodněný případ. Správní orgány se nevypořádaly s posouzením přiměřenosti dopadu negativního rozhodnutí do základního práva žalobce a jeho manželky na respektování soukromého a rodinného života. Rozhodnutí je nepřezkoumatelné.
4. Žalobce má za to, že v jeho případě šlo o odůvodněný případ podle § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinců. K tomu poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2023, č. j. 3 Azs 163/2022 – 36, rozsudek ze dne 9. 8. 2018, č. j. 9 Azs 213/2018 - 22 a rozsudek ze dne 28. 7. 2023, č. j. 8 Azs 90/2022 - 48. Nejvyšší správní soud vnímá institut upuštění od povinnosti osobního podání žádosti jako určitý materiální korektiv nepřiměřené přísnosti a tvrdosti právní úpravy dopadající na individuální případy žadatelů o vydání pobytového oprávnění. Žalobce ve své žádosti uplatňoval důvody zdravotní na straně jeho i manželky a důvody rodinné a osobní (blízké osobní vazby mezi ním a jeho manželkou, důchodový věk obou manželů – 65 let a trvalé usídlení jeho manželky), kombinaci těchto důvodů bylo dle jeho názoru nezbytné vnímat v kontextu skutečností obecně známých, tj. aktuální geopolitické situace, skrze smysl a účel institutu upuštění od povinnosti osobního podání žádosti.
5. Co se týče zdravotního stavu manželky, prodělala v minulosti onkologické onemocnění, v roce 2011 podstoupila mamektomii levého prsu s následnou radioterapií, dlouhodobě trpí vysokým krevním tlakem, metabolickými obtížemi, nedostatkem vitaminu D, obezitou a sníženou funkcí štítné žlázy. V souvislosti s tím musí být pod neustálým dohledem ošetřujícího lékaře, užívat nezbytnou medikaci a docházet na pravidelná kontrolní vyšetření. Manželka prodělala rovněž opakovaně onemocnění Covid-19, na které citlivě reagovala, a má psychické problémy – deprese. Ošetřujícím lékařem jí byl doporučen šetřící klidový režim a přítomnost třetí osoby – manžela. Tato tvrzení mají oporu v doložených lékařských zprávách. Mezi žalobcem a manželkou jsou blízké osobní vazby, manželé jsou zvyklí na svou přítomnost. Žalovaný shledal, že z lékařské zprávy manželky ze dne 7. 3. 2024 nevyplývá, že by její zdravotní stav byl natolik vážný, že by vyžadovala péči jiné osoby. Pokud jde o nezbytnost péče uvedenou v lékařské zprávě ze dne 8. 8. 2024, uvedl, že byla odůvodněna subjektivními potížemi a špatnou kontrolou podávání léků, nikoliv jejím zdravotním stavem. Kontrola podávání léků může být zajištěna na dálku či za pomoci asistenčních služeb. Žalobce předložil lékařské zprávy manželky vyhotovené v zařízení, které je oprávněno poskytovat ambulantní formou ergoterapeutickou, fyzioterapeutickou a rehabilitační péči. Do daného zařízení manželka dochází v rámci prevence recidivy onemocnění a rehabilitace. Ze zpráv vyplýval dlouhodobě chatrný zdravotní stav manželky a jeho zhoršení. Lékařské zprávy obsahovaly rovněž výslovné doporučení nepřetržité osobní přítomnosti žalobce v domácnosti jeho manželky v zájmu zachování její duševní pohody a ochrany jejího života a zdraví. Ačkoli zprávy nedokládaly zdravotní stav manželky dosahující natolik vysoké intenzity, kdy by byla připoutána na lůžko a kdy by byla zcela odkázána na pomoc a péči třetí osoby, její stav dosahoval v kombinaci s ostatními důvody vysokého stupně závažnosti. K tomu žalobce poukázal na judikaturu k výkladu § 47 odst. 3 zákona o pobytu cizinců, zejména v něm obsaženého pojmu důvody na vůli nezávislé znemožňující cizinci včasné podání žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době platnosti stávajícího pobytového oprávnění. Judikatura dovodila, že ani v těchto případech se nevyžaduje, aby důvod na vůli nezávislý vedl k připoutání cizince, případně osoby, o niž pečuje, na lůžko, ale postačí existence zdravotních důvodů dosahujících intenzity nezbytné pro určení dočasné pracovní neschopnosti cizince. Žalobce zmínil rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2024, č. j. 9 Azs 151/2024 – 50. V tomtéž rozsudku shledal Nejvyšší správní soud nepřípustným zpochybňování závěrů ošetřujícího lékaře ze strany správních orgánů, které pro tyto účely nedisponují nezbytnými odbornými znalostmi a erudicí. Žalovanému nepříslušelo závěry registrovaného poskytovatele zdravotních služeb přezkoumávat a hodnotit, žalovaný tak však bez podkladů postupoval, a tím překročil meze své pravomoci.
6. Co se týče zdravotního stavu žalobce, byla jeho závažnost rovněž doložena lékařskými zprávami. Žalobce tvrdil a prokazoval, že trpí nedostatečností ledvin, zvýšenou hodnotou kyseliny močové, zažívacími obtížemi, zvýšeným krevním tlakem a zvýšeným cholesterolem. Byla mu předepsána nezbytná medikace a v již první doložené lékařské zprávě mu nebyl doporučen transfer na velké vzdálenosti. Přesto správní orgány dovodily, že jeho stav není natolik vážný, aby odůvodňoval upuštění od povinnosti osobního podání žádosti. Žalobce je přesvědčen, že správní orgány nebyly bez odborné erudice oprávněny závěry lékaře zpochybňovat. V lékařské zprávě ze dne 6. 8. 2024 lékař výslovně nedoporučil žalobci odjíždět ze současného bydliště. Žalobce dále na výzvu žalovaného ve dnech 19. 12. 2024 a 3. 1. 2025 doložil další lékařské zprávy prokazující jeho aktuální zdravotní stav. Zpráva ze dne 16. 12. 2024 obsahovala popis zdravotního stavu, kdy byla žalobci dále diagnostikována revmatická artritida, kornatění tepen a nedokrevnost. V téže zprávě byla žalobci doporučena nezbytná medikace, výslovně potvrzeno významné zhoršení zdravotního stavu žalobce a bezpodmínečná nutnost podstoupit doplňující vyšetření za účelem doporučení další terapie. Zpráva ze dne 18. 12. 2024 obsahuje výsledky provedených vyšetření. Žalobci bylo doporučeno dodržování medikamentozního a dietního šetřícího režimu. Žalovaný však (aniž by k tomu byl kompetentní) vyhodnotil stav žalobce jako ne až tak vážný, aby odůvodnil upuštění od zmíněné povinnosti.
7. Žalobce dále namítl, že žalovaný uvedl, že neměl důvod se zabývat aktuální geopolitickou situací ani vnitřními poměry v Ruské federaci, jelikož tyto důvody nebyly uplatněny v žádosti. Žalobce má však za to, že bylo povinností zastupitelského úřadu i žalovaného k těmto důvodům přihlédnout, měly pova