16 Ad 2/2025 – Městský soud v Praze

16 Ad 2/2025- 42 - text 19 16 Ad 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobkyně: H. S., zastoupené opatrovnicí X, obě bytem X, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 12. 2024, č. j. MPSV-2024/254574-911, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 12. 2024, č. j. MPSV-2024/254574-911, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo změněno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 16. 5. 2024, č. j. 241506/2024/AAD, tak, že návrh na změnu výše příspěvku ze dne 24. 5. 2023 byl zamítnut a byl přiznán příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč měsíčně od března 2024, od července 2024 4 900 Kč. 2. V žalobě uvedla, že dne 24. 5. 2023 podala žádost o zvýšení příspěvku na péči na III. stupeň. Rozhodnutím Úřadu práce ze dne 16. 5. 2024, došlo ke snížení příspěvku na péči na I. stupeň. od června 2024 pro nezvládání 4 životních potřeb. Žalovaný následně dne 4. 12. 2024 rozhodl o tom, že jde od března 2024 o II. stupeň. O vrácení na tento stupeň za období od 24. 5. 2023 do 28. 2. 2024 ale rozhodnuto nebylo. 3. Přestože došlo k významnému zhoršení zdravotního stavu, diagnóza byla posudkem ze dne 13. 11. 2023 zobecněna na F03 (demence), přičemž přehodnocení učinil nelékařský zdravotní pracovník. Žalovaný podle žalobkyně (ani prostřednictvím posudkového orgánu) neprovedl odpovídající posouzení, nebylo zdůvodněno, jak u osoby pokročilého věku, trpící demencí, byla najednou zvládnuta orientace. Ke stejnému datu jako bylo vystaveno rozhodnutí o odvolání byl přiznán žalobkyni průkaz osoby se zdravotním postižením (ZTP/P) pro posouzení dle § 34 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Závěry obou řízení by si měly podle žalobkyně odpovídat. 4. Dále namítla vady sociálního šetření a jeho neprovedení v odvolacím řízení. Namítla, že sociální šetření bylo provedeno dne 15. 6. 2023, kdy nebyly zjišťovány všechny body jednotlivých životních potřeb (dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách). Sociální šetření vycházelo především z pohovoru, nikoliv samotného provádění šetření, jeho kvalita tím byla zkreslena. Nebyl dodržen postup dle normativní instrukce č. 19/2013. Závěry sociálního šetření nebyly průkazné. Nebylo využito svědectví pečující osoby tvrzením v odvolání. Dle žaloby je kvalita sociálního šetření základním předpokladem řádného vedení řízení. Pokud nejsou k dispozici řádné závěr z šetření, musí být přihlédnuto např. k tvrzení pečující osoby a závěrům odborných lékařů. Řízení celkově probíhalo přibližně 18 měsíců. Za tuto dobu byla ve svém přirozeném prostředí žalobkyně shlédnuta pouze jednou (15. 6. 2023), a to přes odvolací námitky - zásadní zhoršení zdravotního stavu a soběstačnosti v průběhu řízení. 5. Dále žalobkyně namítla vady posudku z prvostupňového řízení ze dne 13. 11. 2023, který byl vyhotoven nelékařským pracovníkem a závěry posudku byly nekonzistentní. Bylo konstatováno, že stav se od minulého hodnocení zásadně nezměnil, zároveň ale také, že ale použita zjištění, dle kterých došlo ke zhoršení demence - osoba žijící se středně těžkým kognitivním deficitem, výbavnost slov 0/3, MMSE 19/30; MoCA 14/30 středně těžký kognitivní deficit, IADL 35/80. Lékařka ve vyjádření k námitkám opřela svá tvrzení o šetření ze dne 15. 6. 2023, tedy o více než půl roku stará zjištění (vyjádření ze dne 5. 2. 2024). Závěry lékařky nekorespondovaly se závěry posudku ze dne 13. 11. 2023. Dle žalobkyně také nebyly hodnoceny body z povinných hodnotících kritérií, posouzení bylo nekonzistentní, nezdůvodněné a rozporné. 6. Dle žalobkyně byly vady rovněž v druhoinstančním posudkovém závěru ze dne 23. 10. 2024, který byl v rozporu s podkladovou dokumentací – nález obvodní lékařky ze dne 11. 9. 2023, MUDr. P.N. ze dne 22. 5. 2023 a MUDr. Š. ze dne 6. 6. 2023, závěry MUDr. Ch. a MUDr. P. Podklady byly v řízení poskytnuty, použité ale byly selektivně. Závěry posudku citoval i žalovaný, kdy žalobkyně opět poukázala na odlišné závěr v řízení o průkaz. 7. Dále žalobkyně namítla nevypořádání odvolacích důvodů. Konkrétně nebyla vypořádána námitka, že žalobkyně dostala covid-19, kvůli jehož následkům byla pro zhoršení mentálního stavu hospitalizovaná na akutním oddělení na psychiatrii v ÚVN (26. 7. – 9. 8. 2024), kde jí byla na základě výrazného zhoršení testů nasazena léčba memantinem. MoCA test z července 11/30. K oblasti stravování bylo v žalobě uvedeno, ztráta duševních schopností vedla mj. k tomu, že žalobkyně nebyla schopna určit denní dobu, ohlídat si tedy čas jídel a pitný režim, tedy ani dodržovat dietní režim. Nebyla schopna si uvařit. Kognitivní deficit ovlivnil i schopnost mobility a nutnost doprovodu. Problémy byly i v oblasti orientace, posudek se nevypořádal se všemi body, které mají být v rámci této potřeby vyhodnocovány. Kognitivní deficit byl přitom dokumentován lékařskými zprávami. Porucha paměti, kognitivní deficit měla trvalý efekt na schopnost žalobkyně přiměřeně reagovat v situacích běžného života, vyhodnotit správnost svých reakcí a trvale a dlouhodobě samostatně duševně zvládat normální životní situace, a to ji činí závislou na pomoci druhých. Zhoršení kognitivních schopností se projevilo v oblasti mobility, orientace, komunikace a stravování. Žalobkyně zapomíná, neudrží myšlenku, nespojí ji s realitou. Při všech činnost potřebuje opakovanou slovní instruktáž s gestikulací, teď s ohledem na novou diagnózu poruchy sluchu. Porozumění složitějších, náročnějších sdělení a spojitostí je téměř nulové. Reakce na ústně sdělenou zprávu nebo pokyn je velmi pomalá, je potřeba informaci několikrát opakovat. S velkým úsilím vytvoří krátký psaný text, ale potřebuje k tomu vedení, dopomoc. E-mail nepoužívá. Bez pomoci nepoužívá televizi, tablet a poslední dobou ani telefon. Není schopná vyhledat číslo v adresáři ani uložit nové číslo. Volání příjme, ale ne naopak. V případě naléhavé situace je pasivní, nejistá, není schopná si zavolat o pomoc, například na záchranku a popsat svůj stav. Problémy jsou dále v oblasti oblékání a obouvání. 8. Přestože žalobkyně nezvládá ani stravování, tělesnou hygienu, výkon fyziologické potřeby, péči o domácnost, trpí demencí, žalovaný dovodil zvládání oblékání a obouvání, orientace, komunikace a mobility, a to vše při středně těžkém narušení kognitivních dovedností (demenci) při současném posouzení při probíhajícím řízení o průkazku ZTP/P, kdy bylo závěrem, že je žalobkyně osobou se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce. Tento závěr je velmi překvapivý a neodpovídá zjištění stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, nebyly bez dalšího respektovány přiložené důkazy a nebyly ani vypořádány námitky, nebylo vycházeno z podkladové dokumentace (lékařských zpráv), nebylo kvalitně provedeno řízení (sociální šetření). Správní orgán (potažmo posudková komise) nezhodnotil důsledky zdravotního postižení vyplývající z lékařského nálezu a předložených lékařských zpráv. Tímto postupem byly bohužel porušeny základní zásady správního řízení. Žalobkyni je 79 let a podle poznatků současné vědy není demence vyléčitelným onemocněním. Obtíže progradují a zlepšení může být pouze krátkodobé, označované jako tzv. „světlé chvilky“. Pro demenci dochází často i k omezování svéprávnosti osoby. 9. Dále žalobkyně namítla podjatost ve smyslu § 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen „s. ř. s.“), pokud by jako znalec měla být určena komise žalované (tj. lékařská posudková komise), neboť se domnívá, že žalovaný je garantem finančních prostředků, které jsou poskytovány posudkovým lékařům a případně externistům posudkové služby, a je tedy jejich motivací hodnotit právní stav věci s ohledem na zájmy žalovaného. 10. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že zdravotní stav žalobkyně byl v odvolacím řízení posuzován komisí s odborným lékařem z oboru interní lékařství. Bylo zjištěno, že dominujícím postižením byla smíšená demence, až středně těžká, opakovaná deliria, od března 2024 po delirantním stavu po pneumonii bylo zhoršení soběstačnosti. Jako nezvládaná byla uznána potřeba tělesné hygieny, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Od března 2024 pak dále potřeba stravování a výkon fyziologické potřeby. Dále žalovaný sdělil, že při prvoinstančním posouzení nebyla uznána jako nezvládaná potřeba orientace, kterou předchozím období žalobkyně uznanou měla. Schopnost orientace byla dle žalovaného obnovena do věku přijatelného standardu při zavedené léčbě, což bylo v průběhu roku 2023 dokumentováno v lékařské dokumentaci (zpráva neurol