19 Az 21/2025 – Městský soud v Praze

19 Az 21/2025- 72 - text  21 19 Az 21/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou v právní věci žalobce X, narozený dne X státní příslušnost X zastoupený JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou sídlem Karlova náměstí 18, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2025, č. j. OAM-386/ZA-ZA11-P15-R2-2022, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2025, č. j. OAM-386/ZA-ZA11-P15-R2-2022, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10 140 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2025, č. j. OAM-386/ZA-ZA11-P15-R2-2022, kterým bylo rozhodnuto, že se žalobci mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), neuděluje. II. Žalobní body 2. Žalobce namítal, že byl zkrácen na svých právech, napadené rozhodnutí není v souladu se zákony České republiky (dále jen „ČR“). Žalobce má reálné obavy z povolání k výkonu základní vojenské služby a následného nasazení do bojů na Ukrajině, jelikož je pacifista, nesouhlasí s politikou Ruské federace (dále jen „Rusko“) a odmítá účast v ozbrojeném konfliktu, který považuje za agresi vůči civilnímu obyvatelstvu. 3. Žalobce poukázal na své dlouhodobé vazby na demokratické prostředí, dlouhodobě žil a studoval ve X a přijal hodnoty západní společnosti. V X již neměl v úmyslu trvale pobývat. V případě odmítnutí vojenské služby mu hrozí trestní stíhání, nelidské zacházení a porušení práva na spravedlivý proces. V této souvislosti odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), které zdůrazňují povinnost správního orgánu opatřit si přesné a aktuální informace o zemi původu a posoudit možnost vnitřní ochrany nejen formálně, ale i z hlediska její reálné dostupnosti, přiměřenosti a účinnosti. 4. Současná situace v Rusku je represivní a nelze ji srovnávat s podmínkami, které byly předmětem judikatury starší více než deset let. Uvádí konkrétní příklady systematického porušování lidských práv, včetně kriminalizace nesouhlasu, cenzury, perzekuce LGBT+ osob, zneužívání označení „zahraniční agent“ a „extremista“ a rozsáhlého trestního stíhání odpůrců války. Odkázal na zprávy mezinárodních organizací (Human Rights Watch, Freedom House, Memorial, OVD-Info), které dokumentují tisíce případů zadržení, trestních řízení a politických vězňů. 5. V oblasti vojenské povinnosti žalobce upozornil na novelizaci právní úpravy, která od roku 2024 zavedla digitální registr branců, elektronické obsílky a automatické sankce za neuposlechnutí výzev. Mobilizace z roku 2022 nebyla formálně ukončena a v roce 2025 došlo k dalšímu zpřísnění režimu. Dokládá seznam možných trestů za nenastoupení do armády a její odmítání, které zahrnují nejen pokuty, ale i tresty odnětí svobody až do výše 15 let, přičemž v roce 2024 bylo zahájeno přes 10 000 nových trestních řízení ve věcech odmítnutí služby. 6. Žalovaný považoval žalobcovo jednání za zjevně účelové, žalobce se však snaží docílit nestranného posouzení obav z vážné újmy, která by mu při návratu do země původu hrozila. Zdůrazňuje, že má v ČR nejbližší rodinné příslušníky. V této souvislosti připomněl, že podle § 2 odst. 7 zákona o azylu je nutné zohlednit nejen formální možnost přesídlení do jiné části státu, ale i reálné podmínky a osobní situaci žadatele. Navrhl napadené rozhodnutí zrušit. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný považoval žalobní námitky za neopodstatněné. Uvedl, že značnou část odůvodnění věnoval posouzení žalobcových obav z nástupu na vojenskou službu a jeho účasti na válečném konfliktu na Ukrajině. Situaci v Ruské federaci nebagatelizoval, naopak ji zohlednil v celém kontextu azylového příběhu žalobce a nevyhodnotil ji jako natolik rizikovou, aby mohla zavdat důvod k opodstatněným obavám z pronásledování. Povolání žalobce k vojenské službě v důsledku mobilizace by se ho nemohlo týkat, jelikož dosud neabsolvoval z důvodu studia ve X ani základní vojenskou službu. Žalovaný doplnil, že mobilizace v Rusku sice nebyla formálně ukončena, ale týkala se výhradně záloh a v roce 2023 ani 2024 případy nově mobilizovaných nebyly zdokumentovány. Dále zdůraznil, že systém elektronické vojenské evidence a elektronického předvolání k odvodové komisi nebyl ani k lednu 2025 plně zprovozněn, tudíž povolávání nadále probíhá prostřednictvím poštovních služeb doručením do vlastních rukou. Bez převzetí povolávacího rozkazu nemůže být tedy žalobce za vyhýbání se základní vojenské službě sankcionován. Následně sankce za vědomé neuposlechnutí daného povolávacího rozkazu nejsou nepřiměřené a převládá ukládání peněžních pokut. Ke smlouvě s armádou, na základě které odcházejí jedinci do bojů na Ukrajině, konstatoval, že je dále možné podpis odmítnout, aniž by to bylo sankcionováno. Ze shromážděných informací o zemi původu žalovaný zjistil, že vojenskou službu lze pro předem stanovené důvody také odepřít a namísto základní vojenské služby absolvovat náhradní civilní službu (dále jen „NCS“). Na základě posouzení skutkového stavu dospěl žalovaný k závěru, že neexistuje přiměřená pravděpodobnost, že by žalobce byl i přes vlastní nesouhlas odeslán k účasti v bojích na Ukrajině či jiných bojových operacích mimo území Ruska a byl nucen na Ukrajině páchat válečné zločiny. Navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 8. Žalobce podal dne 29. 3. 2022 žádost o udělení mezinárodní ochrany v ČR. Dne 1. 4. 2022 poskytl údaje, sdělil, že je X národnosti, je schopen se dorozumět v českém, ruském a anglickém jazyce, je zcela zdravý, není politicky aktivní, je X. Na území Ruska žil v X, registrovaný pobyt měl v obci X. Do ČR poprvé přicestoval asi v roce X, jel za X, který zde měl trvalý pobyt, posléze studoval ve X a jezdil do ČR i do Ruska. V X se vrátil do Ruska, kde byl X, a následně vycestoval letecky X, odkud letěl do ČR. Cestoval na základě X turistického víza. K důvodům pro udělení mezinárodní ochrany prohlásil, že většinu života žil ve X, kam chodil do škol, objasnil, že tam studoval X, chtěl tam zůstat a pracovat, práci ovšem nemohl najít, vzhledem k tomu, že mu vypršelo studentské vízum, musel se v X vrátit do Ruska. Jeho X tu má trvalý pobyt, a tak v Rusku X. Poté však začal konflikt na Ukrajině. Je proti válce i Putinovi, je ve věku odvodu a nechce jít do armády. Protože byly všechny ambasády zavřené, musel si se X zařídit X a následně odletěli do Prahy. Žalobce chce zůstat v ČR s X a pracovat tu. 9. Téhož dne žalovaný s žalobcem provedl pohovor. Žalobce sdělil, že si ČR vybral kvůli X, s nímž tu chce být. Na dotaz, zda by si mohl pobyt na území ČR legalizovat i jiným způsobem než žádostí o mezinárodní ochranu, odvětil, že v Rusku zkoušel získat vízum za účelem sloučení rodiny a měl již vyřízené všechny dokumenty, ale začal konflikt a ambasáda se uzavřela. Musel si tedy vyřídit X. Doplnil, že vízum ke sloučení rodiny si zde vyřídit nemůže. Ohledně svého života v Rusku uvedl, že žil jenom v X. Byl tam naposledy v X, a to na X, tedy zhruba do X. Musel tam vyřídit nové studentské vízum pro magisterské studium. Poté rok studoval ve X. Následně se do Ruska vrátil až v X. Vysvětlil, že studium ve X úspěšně ukončil a chtěl si tam najít práci v X oboru, ale nenašel ji, a tak se vrátil do Ruska. Dále v pohovoru popřel, že by měl v Rusku jakékoliv problémy, že by měl se státními orgány či bezpečnostními složkami potíže kvůli své rase, národnosti, náboženství, pohlaví, příslušnosti k sociální skupině či politickému přesvědčení. Vrátit do vlasti se nechce kvůli Putinovi a válce. Také tam není svoboda slova a nemají tam žádné svobody. Neabsolvoval základní vojenskou službu, neboť byl tehdy ve X. Vysvětlil, že když mu bylo X let, dostal dopis, aby šel na vojenskou zdravotní kontrolu. Tam ale nešel, jelikož nechtěl jít do armády. Poté vycestoval do X, kde studoval. Posléze už mu žádný dopis z vojenské správy nepřišel. Na dotaz, zda by mohl absolvovat náhradní vojenskou službu, odvětil, že nikoliv, musel by jít do armády a do války. Ví to od svých přátel, kteří neměli jinou možnost a museli jít přímo do armády. Nechce absolvovat základní vojenskou službu, neboť je to nebezpečné. S konfliktem na Ukrajině navíc nesouhlasí. Je pacifista a nechce proti Ukrajině bojovat. Že by byl poslán sloužit na Ukrajinu, se žalobce domnívá proto, že jeho kamarádi tam teď bojují. Povolali je na základní vojenskou službu hned, jak konflikt na Ukrajině začal, a poslali je přímo na Ukrajinu. Doplnil, že do X odcestoval ve svých X letech a do té doby studoval v Rusku. K otázce fungování základní vojenské služby žalobce uvedl, že člověk dostane dopis a musí jít do armády. Musí absolvovat nějakou lékařskou