20 Ad 10/2025 – Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2026:20.Ad.10.2025.31
Datum: 2026-02-18
Z rozhodnutí: 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2025, č. j. MPSV-2025/86471-925 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 3. 2. 2025, č. j. 223971/25/AB (dále jen „prvostupňové…
20 Ad 10/2025- 31 - text 10 20 Ad 10/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci žalobce: L. W., narozený dne X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2025, č. j. MPSV-2025/86471-925, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 9. 4. 2025, č. j. MPSV-2025/86471-925, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se náhrada nákladů nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2025, č. j. MPSV-2025/86471-925 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 3. 2. 2025, č. j. 223971/25/AB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán prvního stupně zamítl žádost žalobce o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením ze dne 19. 8. 2024. II. Žaloba a její podstatný obsah 2. Žalobce v podané žalobě shrnul některé závěry vyplývající z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“) ze dne 24. 3. 2025, ev. č. SZ/2025/437-PH-10 (dále jen „Posudek“). Poukázal na lékařskou zprávu z února 2025 a namítl, že v ní je popisována omezená hybnost obou kyčlí, kolen a hlezenních kloubů. Za nepřesvědčivé měl odůvodnění, že omezení funkce dolních končetin není těžké. V dokládaných lékařských zprávách nejsou údaje o flexi a nelze automaticky dovozovat, že omezení flexe je nižší než X fyziologického rozsahu. K tomu dodal, že nebyl pozván ani na osobní posouzení zdravotního stavu. 3. Za nepřezkoumatelné považoval žalobce i odůvodnění týkající se X. Nebylo zřejmé, zda posudková komise posoudila tento stav z hlediska celé definice dlouhodobě nepříznivého stavu. Rozpor pak shledal i v konstatování posudkové komise týkající se schopnosti chůze a samostatné pohyblivosti. 4. Závěrem podané žaloby tedy žalobce uvedl, že jeho zdravotní stav nebyl náležitě posouzen, resp. byl posouzen vnitřně rozporně. Navrhl tedy zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě podotkl, že žalobci byl v minulosti přiznán průkaz osoby zdravotně postižené se symbolem TP. Poznamenal, že zdravotní stav žalobce hodnotila posudková komise a shrnul její závěry. Zdravotní stav žalobce vyhodnotila jako středně těžké postižení pohyblivosti nebo orientace dle bodu 1 písm. d) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 388/2011 Sb.“). 6. Dále žalovaný podotkl, že při hodnocení omezení rozsahu hybnosti kyčelních kloubů vycházela posudková komise z ortopedického nálezu ze dne 19. 2. 2025, v němž je omezený pohyb popsán bez těžkého omezení funkce končetin. Hodnocení pohyblivosti se pak liší v důsledku snazšího pohybu v domácím prostředí bez překážek a nerovného povrchu. Při použití francouzských holí přitom lze pohyblivost hodnotit jako samostatnou. Žalovaný tedy závěrem navrhl zdejšímu soudu, aby podanou žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 7. Ze správního spisu zjistil zdejší soud následující skutečnosti podstatné z hlediska předmětu řízení. 8. Žalobce podal dne 24. 7. 2023 žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Správní orgán prvního stupně nechal prostřednictvím PSSZ – LPS pro Prahu 9 vypracovat posudek o zdravotním stavu žalobce ze dne 12. 10. 2023, č. j. X. V rámci tohoto posudku dospěl posuzující lékař k závěru, že v případě žalobce se jedná o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ustanovení § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o poskytování dávek“). Šlo podle něj o zdravotní stav uvedený v bodě 1 písm. i) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Platnost byla stanovena trvale. 9. Následně správní orgán prvního stupně rozhodnutím ze dne 15. 11. 2023, č. j. 1880406/23/AB, přiznal žalobci nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem TP ode dne 1. 7. 2023 trvale. Vyšel přitom ze zmíněného posudku PSSZ – LPS pro Prahu 9. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Toto odvolání bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 5. 4. 2024, č. j. MPSV-2024/86658-911, a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo potvrzeno. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný uvedl, že vyšel z posudku posudkové komise ze dne 28. 2. 2024, ev. č. SZ/2023/3614-PH, podle kterého šlo o zdravotní stav neuvedený v příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Svým funkčním postižením však odpovídal nebo byl svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v bodě 1 písm. d) této přílohy. 10. Žalobce pak dne 19. 8. 2024 požádal o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením, přičemž jako důvod uvedl zhoršení zdravotního stavu. Správní orgán prvního stupně nechal znovu prostřednictvím Institutu posuzování zdravotního stavu vypracovat posudek o zdravotním stavu žalobce ze dne 2. 1. 2025, č. j. X (dále jen „Posudek IPZS“). V rámci tohoto posudku dospěla posuzující lékařka k závěru, že v případě žalobce se nadále jedná o osobu s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem při polymorbiditě. Shrnula obsah lékařských zpráv a uzavřela, že zjištěný zdravotní stav lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti na úrovni středně těžkého funkčního postižení. Zdravotní stav posoudila podle bodu 1 písm. d) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. 11. Následně správní orgán prvního stupně vyrozuměl žalobce o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a vydal prvostupňové rozhodnutí. V něm odkázal na závěry Posudku IPZS. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, ve kterém uvedl, že jeho obtíže jsou závažnějšího rázu. Od roku 2024 chodí o dvou francouzských holích, nemůže jezdit MHD a má zhoršující se bolesti. Jeho zdravotní stav by měl být posouzen podle bodu 2 písm. f) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. V říjnu roku 2024 mu byl také diagnostikován X. Diagnóza je proto srovnatelná i s bodem 2 písm. i) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Žádal přiznání průkazu osoby zdravotně postižené s označením ZTP. 12. Za účelem rozhodnutí o podaném odvolání požádal žalovaný posudkovou komisi o posouzení zdravotního stavu žalobce. Ta vypracovala Posudek, v němž dospěla k závěru, že v případě žalobce šlo o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ustanovení § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek. Jednalo se o zdravotní stav uvedený v bodě 1 písm. d) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., přičemž tento stav trval i od 1. 8. 2024. Doba platnosti byla stanovena trvale. Žalobce nebyl jednání přítomen a dokumentace byla dostatečná pro posouzení v nepřítomnosti. V rámci odůvodnění posudková komise mimo jiné uvedla, z jakých podkladů vycházela a učinila diagnostický souhrn zdravotního stavu žalobce. Popsala závěry vyplývající z neurologického nálezu z července 2024 s tím, že krční páteř byla tuhá, omezená v rotaci o třetinu. Přítomny byly paravertebrální valy, tuhé a zkrácené trapézy. Předklon byl omezen. Horní končetiny bez patologického nálezu. Na dolních končetinách byl tonus a trofika symetrická. V Mingazziniho poloze udržel žalobce končetiny bez poklesu. Lassegue byl negativní, bez akroparéz. Nebyla popsána hypestezie. Ladička byla akrálně nepatrně zkrácená. Rovněž shrnula nález ortopeda z února 2025, ve kterém byl popsán omezený pohyb v kyčelních kloubech s menší palpační bolestivostí. Kolenní klouby byly bez otoku a náplně, meniskové manévry negativní, hybnost oboustranně omezena. Nebylo popsáno těžké omezení funkce dvou končetin, např. na podkladě ochrnutí či těžkého omezení kyčelních a kolenních kloubů ve flexi o polovinu fyziologického rozsahu. Podotkla, že nově byl v říjnu 2024 zjištěn X. Vyšetření z listopadu 2024 neprokázalo postižení skeletu. Jednalo se o novou skutečnost a nebyla dokončena léčba. Stav tak nebylo možné vyhodnotit jako dlouhodobě nepříznivý ve smyslu zákona o poskytování dávek. Chůze byla nejistá s oporou dvou francouzských holí. Žalobce byl schopen samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru byl schopen chůze se sníženým dosahem a měl problémy při chůzi okolo překážek a v nerovném terénu. Byl schopen spolehlivé orientace v domácím prostředí i v exteriéru. Námitky uvedené v odvolání neměly s ohledem na dokladovaný stupeň postižení vliv na změnu posudkového závěru. 13. Žalova

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 76 (150/2002 Sb.)§ 77 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 34 (329/2011 Sb.)§ 4od (582/1991 Sb.)