4 Az 29/2025 – Městský soud v Praze

4 Az 29/2025- 37 - text  12 4 Az 29/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: X. X. X. X., narozený dne X. bytem X. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 10. 2025, č. j. OAM-462/ZA-ZA11-K11-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 10. 2025, č. j. OAM-462/ZA-ZA11-K11-2025, kterým bylo o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany podané dne 22. 4. 2025 rozhodnuto tak, že žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná dle ust. § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a řízení o této žádosti se dle ust. § 25 písm. i) zákona o azylu zastavuje. II. Obsah žaloby 2. Žalobce namítal porušení § 2 odst. 1 a 2, § 3 a § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a porušení § 11a, § 12 a § 14a zákona o azylu. 3. Konkrétně uvedl, že nesouhlasí se závěrem žalovaného, podle něhož při podání opakované žádosti neuvedl nové skutečnosti odůvodňující meritorní posouzení jeho žádosti, žalovaný by při posuzování § 11a odst. 1 písm. a) zákona o azylu neměl zneužívat své diskreční pravomoci. Žalovaný dovozoval účelovost žádosti místo toho, aby v meritorním řízení posoudil možnost institutu uprchlíka sur place. 4. Skutečnost, že je žalobce bisexuálem, žalobce v minulém řízení neuváděl, a to z vícero důvodů. Jednak o své sexuální orientaci nebyl dříve přesvědčen, styky s muži sice měl od roku 2022, jednalo se však o ojedinělé situace. Navíc pochází z konzervativního prostředí a bylo pro něj obtížené připustit si tuto skutečnost, ostýchal se tak citlivou informaci sdělit. Teprve posledních pár měsíců si je svou orientací jistý, což přispělo k rozpadu jeho dlouhodobého vztahu se snoubenkou. Závěr žalovaného, že dané tvrzení žalobce je účelové a nevěrohodné, je nepřezkoumatelný, žalovaný zřejmě nepovažuje orientaci žalobce za autentickou, avšak nijak blíže to neodůvodnil. K autenticitě jeho sexuální orientace navrhl svědeckou výpověď muže (uvedl jméno), který byl jeho sexuálním partnerem, přiložil též jeho písemné vyjádření, dále navrhoval svědeckou výpověď a prohlášení své bývalé družky. 5. Poukazoval na to, že jeho sexuální orientace z něj v zemi původu činí zranitelnou osobu, a to ve vztahu k rodině, k jiným osobám, i ke státním úřadům. Považoval za zásadní, že v dubnu roku 2024 byla v Iráku přijata nová legislativa (novelizace zákona o boji proti prostituci), která zavádí mnohaleté tresty odnětí svobody za stejnopohlavní sexuální svazky a představuje právní podklad k cílené kriminalizaci LGBT+ osob v Iráku (k tomu odkázal na zprávu OHCHR z roku 2025, zprávu EUAA z října 2025 a zprávu organizace IraQueer z července 2024). Byť i dříve docházelo v Iráku ke stíhání osob z této komunity na základě vágních zákonných ustanovení či dle práva šaría, došlo po uvedené novelizaci k zásadnímu zhoršení situace LGBT+ osob, byla zvýšena represe proti těmto osobám a zvýšil se počet zločinů z nenávisti. Dle žalobce je významné, že o této nové legislativě v Iráku a zhoršení situace se dozvěděl teprve na jaře roku 2025, tedy v době, kdy řízení o předešlé žádosti již bylo pravomocně ukončeno, jde tedy o novou skutečnost, o které dříve nevěděl. Jeho tvrzení o možné odplatě ze strany rodiny je tak třeba vnímat v souvislosti se zhoršenou náladou společnosti směrem k LGBT+ osobám. Žalobce tedy uvedl skutečnost novou a azylově relevantní. 6. Dále namítal, že mu v průběhu řízení nebyl poskytnut prostor nové skutečnosti objasnit a vysvětlit, jelikož s ním nebyl proveden pohovor, který očekával. V této souvislosti vytkl žalovanému, že nesprávně dospěl k závěru o nevěrohodnosti jeho sexuální orientace, a to v situaci, kdy měl posuzovat pouze přípustnost žádosti k meritornímu přezkumu. Pokud měl žalovaný pochybnosti o sexuální orientaci žalobce, měl s ním pohovor provést a podrobně se žalobce na jeho sexuální orientaci vyptat, jelikož tak neučinil, nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav. V souvislosti s tím žalobce též namítal, že žalovaný si neobstaral žádné podklady, které by se zabývaly situací sexuálních menšin v Iráku, a to přesto, že žalobce se obával jak soukromých osob, tak státních orgánů, po žalobci nelze požadovat, aby v případě návratu svou orientaci skrýval, poukázal na judikaturu SDEU, situace v Iráku měla být meritorně zkoumána. 7. Žalobce dále v řízení uvedl, že se stal ateistou, nicméně ani v tomto případě žalovaný neshledal důvod k provedení pohovoru a jeho tvrzení označil za účelové. Přitom situace ateistů i konvertitů je v Iráku obtížná, k tomu viz zpráva EUAA z roku 2024. Neprovedením pohovoru tak byla porušena jeho procesní práva, pokud byly pochybnosti o věrohodnosti žalobce, měly být odstraněny, třeba právě za využití pohovoru. 8. Žalobce rovněž při poskytnutí údajů k žádosti uvedl, že v jeho vlasti přetrvává špatná bezpečnostní situace, žalobce má obavu o život, hrozí mu vážná újma z důvodu jeho sexuální orientace a odpadlictví, jeho návrat by podle něj představoval porušení zásady non-refoulement. Žalovaný se podle jeho názoru nedostatečně zabýval otázkou, zda v Iráku nedošlo k podstatné změně situace, jež by mohla odůvodnit podání nové žádosti, jím shromážděné podklady nebyly přiléhavé na všechny aspekty azylového příběhu, navíc si žalovaný neopatřil podklady od renomovaných nevládních subjektů či zahraničních státních subjektů, jeho zdroje jsou stručné. Žalobce poukázal na to, že bezpečnostní situace v zemi se zhoršuje, to vyplývá ze zprávy Freedom House z roku 2024, dle které irácké orgány i milice porušují práva občanů, aktivity milic (včetně PMF) pokračují včetně válečných zločinů, jsou nebezpečné pro civilisty, zejména pro sunnity, dochází k nezákonným zatýkáním a odpírání přístupu k právní pomoci. Rovněž zprávy EUAA z května 2024 a z října 2025 zmiňují četná bezpečnostní rizika. 9. Namítal, že mělo být věcně posouzeno, zda se v jeho případě nejedná o odůvodněné obavy z pronásledování na kumulativním základě, je totiž dáno vícero aspektů jeho postavení (sexuální orientace, ateismus, dlouhodobý pobyt v zahraničí, zhoršená bezpečnostní situace v zemi původu). 10. Žalobce byl přesvědčen, že jeho žádost měla být projednána meritorně. Z uvedených důvodů navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému. III. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný popřel oprávněnost žaloby a vyjádřil s ní nesouhlas, odkázal na napadené rozhodnutí a na správní spis. Uvedl, že již v původním řízení žalobce namítal obecně špatnou bezpečnostní situaci, žalovaný tehdy neshledal žádné azylově relevantní skutečnosti a doplňkovou ochranu udělil pouze z důvodu tehdejší bezpečnostní situace v Iráku. V posledním rozhodnutí dospěl k závěru, že prodloužení doplňkové ochrany již není odůvodněné, neboť se bezpečnostní situace v zemi zlepšila, s žalobcem provedl dva pohovory (2020 a 2022). Tyto závěry byly následně potvrzeny příslušnými soudy. 12. Žalovaný dále poukázal na to, že žalobcem nově tvrzené důvody (sexuální orientace, ateismus) představují skutečnosti, které mohl uvést již v předchozím řízení, avšak neučinil tak, ačkoli podle vlastního vyjádření věděl již od roku 2019, že je ateistou, a zároveň je i bisexuálem. V rámci předchozího řízení s ním byly vedeny pohovory v srpnu roku 2020 a srpnu roku 2022, při nichž žádnou z těchto skutečností nezmínil. Stejně tak je neuvedl ani v navazujících soudních řízeních, přičemž poslední řízení o kasační stížnosti skončilo v únoru roku 2025, a opakovanou žádost podal žalobce již v dubnu roku 2025. Žalovaný proto považuje uváděné důvody za účelové s cílem zajistit si meritorní posouzení jeho žádosti, stejně jako námitku týkající se neprovedení pohovoru, neboť správní orgán měl k dispozici dostatek podkladů z minulých řízení včetně žalobcových vyjádření. 13. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 14. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 22. 4. 2025 podal žalobce v ČR žádost o udělení mezinárodní ochrany, ke které v poskytnutí údajů uvedl, že pochází z Iráku, je rozvedený, vlast opustil v roce X., když vycestoval se svými bratry autem, do ČR přicestoval v X. Důvody pro podání žádosti měl stejné jako v předchozím řízení. Ve vlasti je nadále špatná bezpečnostní situace, pro kterou má obavu o svůj život. Novým důvodem pro podání žádosti je skutečnost, že se od roku 2019 stal ateistou a tato skutečnost je nepřijatelná pro jeho rodinu a život v Iráku, ve vlasti žije jeho matka a bratr, kteří o tom nevědí, rodina by se od něj odvrátila a vyvíjela by na něj nátlak. Náboženští fanatici by se mu mohli mstít, byl by ohrožen na životě. Dalším důvo