8 Afs 75/2005 — Nejvyšší správní soud

6 A 115/2025- 29 - text 9 6 A 115/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a Mgr. Hany Janotové ve věci žalobkyně: Městská část Praha 14 sídlem Bratří Venclíků 1073, Praha 9 zastoupena advokátem JUDr. Mojmírem Přívarou sídlem Kovářská 1253/4, Plzeň proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Zelené Kaskády s.r.o. sídlem Kovářská 2537/5, Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 9. 2025, č.j. MHMP 885922/2025 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění Identifikace projednávané věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze dne 29. 9. 2025 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního řádu (dále jen „žalovaný“, jak je v tomto rozsudku obecně nazýván i správní orgán 1. stupně, nemá-li odlišení význam pro kontext odůvodnění rozsudku) ze dne 1. 9. 2025, č.j. MHMP 885922/2025 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí ze dne 14. 5. 2025 č.j. UMCP14/25/96084/OV/PRIM (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ vydaného Úřadem městské části Praha 14, odborem výstavby (dále též „správní orgán 1. stupně“ nebo „stavební úřad“). Prvostupňovým rozhodnutím byla povolena stavba nazvaná „Stavební úpravy bytového domu č.p. 942, Praha, Hostavice, ul. Českobrodská“ na pozemku parc. č. 393 v katastrálním území Hostavice. Zjednodušeně řečeno, povolené stavební úpravy bytového domu spočívají v rozdělení 8 bytů o velikosti 2+kk v druhém nadzemním podlaží na 16 bytů o velikosti 1+kk, a tím k navýšení původního počtu 74 bytů o 8 bytů. Obsah žaloby 2. Žalobkyně v podané žalobě namítá, že žalovaný nesprávně posoudil její námitky uplatněné v průběhu stavebního řízení. 3. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítá, že žalovaný zatížil řízení podstatnou procesní vadou, když nevyhověl její žádosti o prodloužení stanovené lhůty k prostudování podkladů rozhodnutí a podání námitek o dalších 15 dní. Zatímco stavebník má z povahy věci na přípravu své žádosti dostatek času, ostatním účastníkům řízení je stanovena lhůta, kterou zákon koncipuje jako minimální i pro ty nejmenší záměry. Žalovaný měl zohlednit, že se jedná o záměr středního rozsahu a že lhůta má koncentrační účinky. Žalobkyně ve stanovené lhůtě nenašla prostor zajistit prostřednictvím odborných osob prostudování spisu v potřebném rozsahu. Žalobkyně prakticky „jen“ žádala, aby jí byly vytvořeny reálné podmínky k uplatnění procesních práv a aby došlo alespoň k částečné kompenzaci časové nerovnováhy mezi možnostmi stavebníka a dalších dotčených osob. Žalobkyně má za to, že snaha žalovaného o včasné projednání věci zde byla na úkor řádného zjištění skutkového stavu a na úkor uplatnění práv ostatních účastníků řízení a dotčených orgánů. 4. V druhém žalobním bodu žalobkyně namítá, že žalovaný zatížil řízení podstatnou procesní vadou, když v napadeném rozhodnutí nedostatečně vypořádal námitku ohledně opomenutých účastníků řízení ve smyslu § 182 písm. d) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Stavba, jíž se změna týká, bezprostředně navazuje na vilovou čtvrť. Přestože se mění jen vnitřní dispozice bytového domu, z hlediska vnějších projevů budoucího užívání budou vlastníci a spoluvlastníci nemovitostí v blízkém okolí přímo dotčeni na svých právech a povinnostech. 5. Ve třetím žalobním bodu žalobkyně namítá, že žalovaný pochybil, když povolil stavbu, která reálně zhorší pohodu (kvalitu) bydlení v lokalitě. Žalobkyně je přesvědčena, že navrhovaná změna podstatně navyšuje počet bytů, v situaci, kdy již zastavěná plocha činí 1680 m², podlahová plocha stavby 10 520 m², a přitom výměra pozemku činí pouze 2856 m². Z pohledu ochrany zájmů žalobkyně a jejích občanů je tato změna nepříznivá. Nový navýšený počet bytů vyvolá větší nároky na různé složky infrastruktury městské části. Byť se jedná o změnu vnitřních dispozic, je vysoce pravděpodobné, že změna povede k nárůstu počtu obyvatel. To způsobí zvýšení nároků na parkování v okolí, zvýšení nároků na veřejnou dopravu i zvýšení celkové dopravy v lokalitě, dojde ke zvýšené produkci odpadu, sníží se poměr veřejných zelených ploch na osobu, dojde k větší zátěži veřejných prostranství, bude potřeba zajistit větší kapacitu mateřských a základních škol. 6. Ve čtvrtém žalobním bodu žalobkyně uvádí, že i když jde s ohledem na velikost městské části (žalobkyně) pouze o dílčí zatížení, musí žalobkyně dbát na komfort svých obyvatel; musí přihlížet k tomu, že i jen drobné zhoršení v jednotlivých částech se při mnohosti projektů může zásadně podepsat na celku. Je nutné, aby zátěž na městkou infrastrukturu byla vhodným způsobem rozložena, nebo aby byla kompenzována a veřejná infrastruktura posílena. Nelze připustit, aby jeden stavebník dosáhl výhod na úkor jiných, nebo na úkor celé komunity. Žalobkyně odkazuje na vymezení pojmu „pohoda bydlení“ v judikatuře správních soudů, poukazuje na to, že ne vždy, když jsou splněny limity hodnot jednotlivých prvků, lze automaticky vyvozovat naplnění požadavku na pohodu bydlení. Žalobkyně namítá, že s ní stavebník navržený záměr neprojednal a neprojevil zájem hledat řešení, aby konvenoval všeobecným požadavkům v lokalitě z hlediska naplnění pohody bydlení. 7. Žalobkyně navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odmítá žalobní námitky a poukazuje na jejich totožnost s námitkami odvolacími. Vzhledem k tomu odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí a věcně se vyjadřuje stejně jako v napadeném rozhodnutí. 9. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Osoba zúčastněná na řízení 10. Osoba zúčastněná na řízení (stavebník) se k věci samé nevyjádřila. Stručný obsah správního spisu 11. Z obsahu správního spisu předloženého žalovaným městský soud zjistil následující skutečnosti relevantní pro posouzení žalobních námitek. 12. Stavební úřad ve vyrozumění o zahájení řízení o předmětné žádosti o povolení stavebních úprav ze dne 9. 4. 2025 určil účastníkům řízení patnáctidenní lhůtu k podání námitek. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce dne 22. 4. 2025 požádala o prodloužení lhůty o dalších 15 dní. Argumentovala téměř doslovně jako v podané žalobě. Současně vznesla tzv. prozatímní námitky, které svým obsahem odpovídají později podanému odvolání a nynější žalobě. 13. Stavební úřad žádost o prodloužení lhůty zamítl usnesením ze dne 14. 5. 2025 s odůvodněním, že nebyly naplněny podmínky ust. § 39 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, pro prodloužení lhůty, konkrétně nebyla splněna podmínka, která umožňuje prodloužit lhůtu jen při zachování rovnosti účastníků. Další důvod stavební úřad shledal v tom, že žalobkyně v žádosti o prodloužení lhůty vznesla vyčerpávající námitky, které byly vypořádány v prvostupňovém rozhodnutí. Posledním důvodem je skutečnost, že ač žalobkyně argumentovala nenalezením prostoru k zajištění odborných osob k prostudování spisu, od 9. 4. 2025 do dne vydání usnesení (14. 5. 2025) se k prostudování spisu nedostavila. 14. V odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobkyně ohledně neprodloužení lhůty uplatnila totožnou argumentaci jako prozatímních námitkách vznesených dne 22. 4. 2025. 15. V napadeném rozhodnutí je k námitce nevyhovění žádosti o prodloužení lhůty k prostudování podkladů a podání námitek upozorněno, že námitka již byla samostatně vypořádána. I přes tuto skutečnost je poukázáno na to, že žalobkyně neuvádí žádné zásadní skutečnosti, pro které by právě jí měla být prodloužena lhůta k podání námitek. K zásadě koncentrace řízení je uvedeno, že stanovení lhůty je s touto zásadou v souladu, smyslem je zabránit nedůvodným průtahům, jejichž účelem by bylo oddálit vydání meritorního rozhodnutí, a tím zajistit rychlost a také hospodárnost řízení. K zásadě rovnosti účastníků řízení je uvedeno, že právě určením lhůty všem účastníkům řízení je zajištěno rovné postavení při uplatňování jejich práv. Zásada rovnosti účastníků řízení by mohla být porušena např. při určení lhůty k provedení procesního úkonu pouze některým z účastníků, nebo při určení lhůty k provedení procesního úkonu každému z účastníků jinak dlouhou. 16. Žalobkyně v prozatímních námitkách ze dne 22. 4. 2025 vznesla námitku ohledně opomenutých účastníků řízení ve smyslu § 182 písm. d) stavebního zákona, stejnou námitku zopakovala v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. 17. V napadeném rozhodnutí je k námitce opomenutých účastníků konstatováno, že žalobkyně námitkou hájí práva jiných osob, což jí nepřísluší, námitka je nadto nekonkrétní a není zřejmé, jak by se projednávané stavební úpravy měly dotknout práv vlastníků sousedních nemovitostí. K tomu je odká